22. dubna 2016 byl Idriss Déby znovu zvolen do funkce prezidenta Čadu. Déby tak bude vykonávat svůj mandát už po páté, přičemž ve druhém kole získal 62 procent hlasů a jeho protikandidát Saleh Kebzabo jen 13 procent. Opoziční strany následně prohlásily, že průběh voleb nebyl regulérní. Sám Idriss Déby se ujal moci pomocí převratu v zemi před 26 lety a jeho současný režim je vnímán jako důležitá opora v boji proti islamistickým militantům ve střední Africe. Rovněž velitelství multinárodních vojenských jednotek bojujících proti islamistické skupině Boko Haram je umístěno právě v Čadu. Čad je taktéž základnou pro francouzské vojenské operace v Africe. Jedná se koneckonců o bývalou francouzskou kolonii a obě země udržují v současnosti blízké vztahy.
Příznivci znovuzvoleného prezidenta oslavovali jeho vítězství střelbou do vzduchu na centrálním náměstí hlavního města země N’Djamena, kde byla ve velkém počtu přítomna i armáda. Během konání samotných voleb, které se konaly 10. dubna, byl zablokován přístup k internetu a z mobilních telefonů nebylo možné odesílat textové zprávy. Proti Débymu se postavilo dvanáct kandidátů, kteří si rozdělili hlasy šesti milionů voličů, což představuje 71 procent elektorátu.

Opoziční politici po volbách prohlásili, že průběh voleb byl nestandardní, kdy podle nich během počítání hlasů zmizely stovky hlasovacích uren s vhozenými hlasy. Dále se objevila informace, že 60 vojáků, kteří hlasovali proti Débymu, mělo zmizet. Déby tuto informaci popřel. Čtyři aktivisté, kteří protestovali proti Débymu, byli následně odsouzeni k podmíněným trestům.
Idriss Déby patří k nejdéle vládnoucím politikům na africkém kontinentu. K moci se dostal v roce 1990, kdy provedl vojenský puč a od té doby drží pod kontrolou klíčové státní instituce. Poslední prezidentské volby se konaly v roce 2011 a byly opozicí bojkotovány, což usnadnilo Débyho vítězství. Problémem současné opozice je i fakt, že je rozdrobená a neshodla se na jediném kandidátovi. Navíc soud některé zájemce o nejvyšší úřad v zemi odmítl připustit ke kandidatuře, kdy se jednalo například o největšího Débyho kritika Ngarlejyho Yorongara. Samotné období před prezidentskými volbami bylo poznamenáno protesty proti současné hlavě státu, a to především v únoru 2016, kdy byla znásilněna nezletilá dcera opozičního kandidáta Mahamata Brahima Aliho. To vedlo k protestům v ulicích a donutilo Débyho propustit některé své ministry z vlády. V březnu pak bylo vyhlášeno rozšíření zákazu pochodů a shromáždění, což vedlo k dalším protestům, které vyvrcholily nedefinovanou generální stávkou, jež paralyzovala chod státu. Bezpečnostní složky zatkly opoziční aktivisty, kteří organizovali protest a vyzývali zúčastněné ke skandování hesel podporujících rezignaci Débyho.
Déby vyhrál v prvním kole všechny konané volby, kromě jediných z roku 1996. Ty byly specifické tím, že se jednalo o první volby, kterých se mohly zúčastnit všechny politické strany. Jeho nejvýraznějšími protikandidáty v současných prezidentských volbách byli jeho bývalí ministři. Saleh Kebzabo je vystudovaným novinářem a v ministerských funkcích působil od roku 1993 až do roku 2001, nyní kandidoval proti Débymu již potřetí (předešlé dva pokusy se odehrály v letech 1996 a 2001). Druhým výrazným protikandidátem byl Joseph Djimrangar Dadnadji. Ten byl premiérem země mezi lety 2013 až 2015. Tehdy rezignoval a zformoval svou politickou stranu. Aby se kandidát stal vítězem, musí v prvním kole dosáhnout více jak 50 procent hlasů, jinak postupují dva kandidáti s nejvyššími výsledky do druhého kola. Čad lze v současnosti považovat za vcelku stabilní zemi, ale v minulosti si země prošla obdobími nestability a krvavých konfliktů. Nyní je země ohrožena především krizemi v sousedních zemích, jako je působení islamistu z Boko Haram nebo Al-kájdy Islámského Maghrebu, proti kterým Čad bojuje. I přes nerostné bohatství v podobě ropných zásob žije většina obyvatel v chudobě. Kvůli světově nízkým cenám ropy a rostoucím nákladům na protiteroristické operace se zhoršuje životní úroveň obyvatel, což vyvolalo i několik protestů proti Débymu v posledních třech měsících.