Libye se nachází od roku 2011, kdy byl svržen tehdejší vládce Muammar Kaddáfí ve stavu chaosu, kdy je země rozdělena mezi různé frakce a islámistické skupiny. Rozpolcenost země je vidět i na existenci dvou parlamentů. První se nachází v hlavním městě Tripolisu a druhý pak na východě země v Tobruku. Tato situace existuje od roku 2014, kdy tehdejší islámistické milice neuznaly nové rozvržení politických sil a ustanovily svou vládu v hlavním městě Tripolisu. Mezinárodně uznaná vláda se pak musela přemístit právě na východ země do Tobruku. Zároveň však zesílil tlak na oba konkurenční kabinety, aby vytvořily jednotné vedení země, a tím zamezily zhoršující se situaci v zemi, jež zůstává ve stavu chaosu, kterého využívá v současnosti takzvaný Islámský stát, který si tím upevňuje své pozice v zemi. Dalším důvodem byl nekontrolovaný příliv afrických uprchlíků do Evropy, kdy se Libye stala hlavní trasou pašeráků lidí. Tomu chtějí západní mocnosti zabránit. Za tímto účelem se uskutečnily rozhovory konkurujících si parlamentů v Maroku. Zde byla v prosinci 2015 podepsána dohoda, jež byla vytvořena OSN a která měla ustanovit jednotnou libyjskou vládu. Dohoda byla označena za historický mezník pro Libyi, kdy měla stabilizovat zemi. Přesto nešlo očekávat výrazný průlom, jelikož hlavy obou parlamentů byly k podpisu donuceny, poněvadž mezi nimi stále existují rozpory. Dále nebyly do dohody zahrnuty ozbrojené skupiny, jež ovládají většinu libyjského území. Samotná dohoda byla podepsána po rozhovorech, které trvaly 14 měsíců.
Slabost dohody se ukázala po měsíci, kdy mezinárodně uznaný parlament v Tobruku odmítl návrh o jednotné vládě. To se stalo i ranou pro snahy OSN, která předtím návrh dojednala. 89 poslanců při svém zasedání v Tobruku odmítlo podpořit dojednaný vládní kabinet. Hlasování se zúčastnilo 104 poslanců. Návrh byl odmítnut z důvodu přílišné velikosti nového kabinetu a rovněž neshod kolem obsazení nejvyšších postů. Prezidentská rada měla následně 10 dní na to, aby sestavila nový kratší seznam ministrů. Mezitím stále nestabilní situace využil tzv. Islámský stát, který stupňoval útoky v zemi. Nastalá situace ukázala i na ekonomickou slabost země, kdy ropná státní společnost oznámila, že ztratila 68 miliard amerických dolarů, což mohly být potenciální zisky z těžby ropy od roku 2013.
V únoru 2016 pak libyjská prezidentská rada představila nový návrh jednotného kabinetu. Jeden z členů prezidentské rady urgoval parlament, aby přijal stanovený návrh, jelikož jednotná vláda by se mohla stát rámcem pro boj proti terorismu v zemi. Avšak i v prezidentské radě existují rozpory mezi členy a 2 z 9 členů nepodepsali nový návrh. Navíc 2 z 18 nominovaných ministrů odmítli nabídku být členy nové vlády. Samotná prezidentská rada, která vznikla s uzavřením dohody OSN, musí sídlit v sousedním Tunisku, jelikož soupeřící frakce a milice v hlavním městě Tripolisu jsou proti dojednané politické dohodě. V současnosti se tedy zdá, že dojde k vytvoření jednotné vlády v Libyi, jež by měla napomoci stabilizovat situaci v zemi. Otázkou je, zda její vliv nezůstane jen na papíře, a zda dojde k uklidnění situace v zemi. To ukáže až následující vývoj.
