V průběhu posledních tří let se palestinský uprchlický tábor Džanín opětovně stal hlavním centrem palestinského organizovaného násilí na Západním břehu Jordánu, a to po patnácti letech relativního klidu nastoleném v roce 2005. V reakci na tuto skutečnost také Izrael od roku 2021 setrvale navyšuje svou vojenskou aktivitu a počet protiteroristických operací v táboře. V důsledku toho tak v oblasti často dochází ke střetům mezi palestinskými ozbrojenci a izraelskou armádou. Tento článek se zabývá důvody, které vedly k návratu násilí do tábora Džanín, zvláště se pak zaměřuje na faktory přispívající k radikalizaci tamního obyvatelstva.
Vznik tábora Džanín
V kontextu vzniku státu Izrael došlo v roce 1948 k obrovskému násilnému odchodu téměř 750 tisíc Palestinců žijících na území dřívějšího Britského mandátu Palestina. Část uprchlíků se v naději na možný brzký návrat do svých domovů usadila v severní části Západního břehu Jordánu. Vysídleným Palestincům však návrat nebyl umožněn a jejich majetek byl izraelskými zákony prohlášen za vyvlastněný. Do roku 1949 bylo vylidněno a zničeno asi 500 palestinských vesnic, měst a kmenů. [1] Na Západním břehu Jordánu tak v roce 1953 vznikl uprchlický tábor pod správou Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Od svého založení byl tábor včetně celého Západního břehu pod kontrolu Jordánska, a to až do vítězství Izraele v Šestidenní válce v roce 1967. Oblast poté zůstala pod kontrolou Izraele až do podepsání mírových dohod z Osla mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny v roce 1996. Tehdy došlo k převedení části pravomocí nad územím na nově vzniklou Palestinskou samosprávu (PS), pod kterou zůstává oblast Džanínu dodnes.
Džanín a palestinská militantnost v minulosti
Džanín má historický význam pro palestinský nacionalismus. Představuje totiž místo prvního organizovaného palestinského odporu proti dřívější britské nadvládě a židovským osadníkům. Historicky je tedy oblast dějištěm mnoha střetů v rámci izraelsko-palestinského konfliktu.
Na počátku 21. století byl tábor výchozím bodem pro plánování teroristických útoků na Izrael. Z toho důvodu se stal v roce 2002 cílem rozsáhlé izraelské vojenské operace. Při ní došlo k obsazení celého tábora Izraelskými obranými silami (IDF), přičemž operace byla zaměřena primárně na zničení palestinského militantního odporu. V kontextu celého konfliktu se jednalo o největší akci IDF od okupace Západního břehu v roce 1967. Několikadenní boje uvnitř tábora si vyžádaly 52 mrtvých, z toho téměř polovinu civilistů. [2] Došlo také ke zničení více než 400 domů, přičemž jedna čtvrtina obyvatel se ocitla bez domova. [3] IDF byly obviněny Palestinskou samosprávou z použití nepřiměřené síly, což představovalo porušení humanitárního práva. [2] Izraelský zásah v roce 2002 se stal pro tábor i přilehlé město Džanín zlomovým bodem. Výrazně přispěl k budování charakteru celé oblasti jakožto symbolu palestinského odporu. [4]
Po konci druhé intifády v roce 2005 však následovalo období relativního klidu trvající patnáct let. To bylo možné zejména díky rozsáhlým investicím do bezpečnostních sil palestinské samosprávy. Fungující bezpečnostní aparát v kombinaci s přílivem zahraničního kapitálu zároveň podpořil ekonomický růst v oblasti Džanínu. Izrael z oblasti stáhl své tehdejší osady a samotný tábor tak byl až do roku 2021 mimo hlavní dění izraelsko-palestinského konfliktu.
Návrat násilí do oblasti
To se však změnilo v roce 2021, kdy zmiňované období relativního klidu v oblasti skončilo. Od tohoto roku v táboře Džanín setrvale dochází k výraznému zhoršování bezpečnostní situace a nárustu intenzity násilí, což má také za následek strmý nárust počtu obětí přímo souvisejících s konfliktem mezi Palestinci a Izraelem v uprchlickém táboře. Otázkou tedy je, co přesně přivedlo násilí zpět do Džanínu.
K výraznému nárůstu násilí v oblasti vedla řada faktorů a událostí posledních let. Jedním z nich bylo vnitřní soupeření militantních skupin v oblasti. V souvislosti se zprávami o zhoršujícím se zdravotním stavu současného prezidenta PS Mahmúda Abbáse se objevily otázky ohledně jeho nástupnictví. [5] Jednotlivé militantní skupiny se tak začaly připravovat na konkurenční boj a snažily se získat a shromáždit nové příznivce. [6] Vnitřní spory poté vedly ke štěpení jednotlivých skupin.
Napětí výrazně zvýšily také izraelsko-palestinské střety v Pásmu Gazy a Jeruzalémě v první polovině roku 2021. Ty se objevily v reakci na zásah izraelské policie proti protestujícím na Chrámové hoře. [7] Ve stejném roce poté došlo k útěku šesti palestinských vězňů (původem z Džanínu) z izraelské věznice Gilboa. Obyvatelé tábora byli připravení poskytnout uprchlým vězňům úkryt, přičemž ozbrojené skupiny z tábora koordinovaly sérii smrtících útoků na Izrael. [8] IDF v reakci na tyto útoky provedla v táboře řadu bezpečnostních operací, které se vyznačovaly vysokým počtem obětí. Míra násilí se ještě navýšila v roce 2022 po zabití novinářky Al-Džazíry Shireen Abu Aqleh dokumentující operace IDF v táboře. [9] Ve stejném roce došlo právě v souvislosti se střety mezi IDF a radikálními skupinami k úmrtí 26 Palestinců, z toho 7 dětí. [10]
Dle Izraele pocházelo v roce 2022 téměř 50 % všech teroristických hrozeb právě od skupin operujících v Džanínu a jeho okolí, přičemž situace se nadále zhoršovala. [11] Izraelské bezpečností složky tak tábor začaly označovat za tzv. sršní hnízdo. [12] V následujícím roce Izrael provedl největší protiteroristickou akci v okolí Džanínu od druhé intifády. [13] Ta měla za cíl zlikvidovat tamní velitelské a operační centrum militantních skupin.
Při pohledu na vývoj počtu obětí na Západním břehu rozděleném podle regionu můžeme vidět, že Džanín je oblast s největší mírou lidských ztrát (viz. graf č. 2). Pouze v roce 2023 bylo přímo v táboře zabito 66 Palestinců, což tvořilo okolo 50 % všech úmrtí v celém regionu. [14] Během tří let se tak oblast Džanínu stala nynějším centrem organizovaného násilí na Západním břehu.
Aktivní militantní skupiny
V okolí tábora v současnosti operuje celá řada militantních skupin zapojených do konfliktu s Izraelem. Ty využívají tábor jako výchozí bod pro útoky na izraelské území. V posledních letech zároveň dochází ke vzniku nových místních skupin v reakci na zvýšené násilí mezi IDF a ozbrojenými frakcemi. Militantní skupiny se v táboře a jeho okolí zaměřují zejména na výrobu zbraní, střeliva a pokročilejších výbušných zařízení. [15] Součástí aktivit je také snaha o vybudování tunelové sítě na Západním břehu, jejíž část byla objevena izraelskou armádou přímo v táboře Džanín v červenci 2023. [16] Ozbrojenci využívají tábor nejen pro krytí svých aktivit, ale také pro nábor nových členů. Skupiny některými svými aktivitami zároveň podporují tamní obyvatelstvo, přičemž mají často kontrolu nad místními institucemi včetně škol a dokáží efektivně podporovat radikalizaci.
V současnosti nejrozšířenější skupinou v oblasti jsou Brigády Al-Quds (AQB), ozbrojené křídlo organizace Palestinský islámský džihád. Významně jsou zde také zastoupeny Brigády Izz ad-Din al-Qassam (IQB), ozbrojené křídlo organizace Hamás. Dle Izraele je okolo 25 % palestinského obyvatelstva v táboře Džanín příslušníky právě Brigád Al-Quds a dalších 20 % skupiny IQB. [17] Ozbrojenou skupinou, která v současnosti nabývá na významu, je Prapor Džanín. Ten vznikl v reakci na již zmíněný útěk z vězení Gilboa v roce 2021. Ve srovnání s IQB a AQB se jedná o poměrně malou skupinu, která navíc operuje pouze v samotném táboře. Prapor Džanín však vystupuje nejen jako samostatná militantní skupina, ale zejména jako organizace ke spolupráci mezi jednotlivými skupinami. Dle vůdce Palestinského islámského džihádu Zijád an-Nachaláha představuje Prapor Džanín úspěšný model kooperace, který lze replikovat na celém Západním břehu. [15] Úspěšnost je dána zejména mírou sdílení informací a prostředků, které mohou zahrnovat finance či vojenský materiál. [15] Skupina v Džanínu v současnosti zastřešuje Brigády Izz ad-Din al-Qassam, Brigády Al-Quds, Brigády mučedníků Al-Aksá a jiné menší lokální frakce.
Ozbrojený boj očima Palestinců a zapojení obyvatel tábora
Obyvatelé uprchlického tábora Džanín vykazují silnou kolektivní identitu založenou na palestinském nacionalismu. Sami jsou často zapojení do střetů s izraelskou armádou přímo v táboře. [18] Průzkum veřejného mínění provedený Palestinským centrem pro výzkum politiky a průzkumů (PCPSR) v březnu roku 2023 ukázal, že 50 % Palestinců na Západním břehu považuje ozbrojený boj za nejvhodnější způsob k dosažení nezávislého palestinského státu. [19] Rezoluce Valného shromáždění OSN z roku 1983 podporuje legitimitu boje národů za nezávislost a osvobození od cizí okupace všemi dostupnými prostředky, včetně ozbrojeného boje. [20] Palestinci, kteří vnímají Izrael jako okupanta, tak předpokládají, že mají právo na ozbrojený boj proti agresorovi. [21] Prezident PS M. Abbás v roce 2023 sám hovořil o tzv. právu na obranu proti izraelským zločinům a porušování lidských práv. [40] Izrael naopak argumentuje, že toto právo na ozbrojený boj nezahrnuje násilí vůči civilistům. [39]
Ozbrojený boj v táboře byl zpočátku ztělesněn pouze jednotlivými příslušníky militantních skupin, přičemž se později dostal do širokého povědomí celé komunity. [22] Část obyvatel tábora Džanín se zapojuje do střetů s izraelskou armádou také z vlastní iniciativy, mimo militantní organizace. Tito radikalizovaní Palestinci tak často reagují na zprávy v souvislosti např. s vyostřením situace na Chrámové hoře nebo s konkrétními činnostmi IDF v lokalitě. Zacházení s těmito útočníky jako s mučedníky je poté klíčové pro motivaci dalších radikálů. [23]
Faktory podporující radikalizaci obyvatel tábora
Radikalizace obyvatel uprchlického tábor Džanín je komplikovaný proces vycházející z několika faktorů. Mezi ty, které přispěly k současnému stavu, lze jednoznačně zahrnout již zmíněnou přítomnost a činnost militantních skupin či konkrétní události posledních let. Dalšími důležitými faktory jsou však také prvky sociální a politické deprivace vycházející ze špatných životních podmínek, všudypřítomného násilí a politické bezvýchodnosti.
Životní podmínky v táboře
V uprchlickém táboře je nyní registrováno okolo 24 tisíc lidí, kteří žijí na území o velikosti pouhých 0,4 km2. [24] Průměrný věk obyvatel tábora se odhaduje na méně než 20 let. Jsou zde čtyři generace uprchlíků, které žijí v nevyhovujících podmínkách bez naděje na řešení. Džanín se nachází v nejchudších částech Západního břehu Jordánu. Velká část obyvatel žije pod hranicí chudoby. Oblast Džanínu se zároveň vyznačuje druhou nejvyšší mírou nezaměstnanosti na celém Západním břehu. [25] Míra negramotnosti se u žen starších dvanácti let pohybuje okolo 30 % a u mužů 20 %. [26] Tábor má také špatnou vodní a elektrickou infrastrukturu. K jejímu poškození dochází často při bezpečnostních operacích IDF. Velká část obyvatel tak žije v nevyhovujících podmínkách – bez pravidelných dodávek elektřiny, osvětlení a s omezeným přístupem k pitné vodě a hygienickým zařízením. V táboře se také nachází pouze jedno zdravotní středisko, které není schopné pojmout dostatečný počet pacientů. [27]
Bezpečnostní operace IDF v táboře Džanín
Dalším výrazným faktorem jsou protiteroristické operace izraelské armády v táboře. Ty mají podobu nejen pozemních invazí, ale také leteckých útoků, nejčastěji za použití dronů. Izraelská armáda při operacích kontroluje všechny vchody a východy do/z tábora, přičemž využívá i těžkou techniku k odstranění pozemních min v ulicích. [28] Pozemní operace mají často charakter prohledávání jednoho domu po druhém. IDF se tak daří nalézat stovky kusů zbraní, munice nebo výbušných zařízení přímo v táboře. [29]
Vojenské akce v hustě zalidněném prostředí uprchlického tábora však vedou velmi často k úmrtí civilistů (viz graf č. 2). V drtivé většině případů se jednalo o zabití ostrou municí, přičemž okolo 28 % obětí tvořily děti a ženy. [30] Počet zraněných osob mezi lety 2021 a 2023 v táboře se pak odhaduje na 442. [30] Pouze za první polovinu roku 2023 provedly IDF v táboře dvacet bezpečnostních operací. [31] Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN zároveň také poznamenává, že tyto operace vedou k vnitřnímu vysídlení tisíců lidí v táboře. Pouze za rok 2023 bylo vysídleno více než 3 500 lidí, a to z důvodu poškození/zničení jejich domovů nebo kvůli obavám o vlastní bezpečnost. [29] Izrael je také obviňován z toho, že buldozery určené na odstraňování pozemních min používá na záměrné ničení domů obyvatel tábora. [32] Při bezpečnostní operaci v Džanínu v červenci 2023 využila IDF poprvé od druhé intifády k zásahu v táboře také bojové vrtulníky. Palestinské zdroje zároveň obvinily Izrael z bránění průjezdu sanitek k některým zraněným. [33] Izrael dal zároveň najevo, že tyto bezpečnostní operace nejsou jednorázové a budou nadále pokračovat v rámci snahy vymýcení militantních skupin z oblasti. [34] Dle Izraele je hlavním cílem těchto operací připravit půdu pro návrat Palestinské samosprávy do tábora, která nad oblastí ztrácí kontrolu. [34]
Situace Palestinské samosprávy
Dle průzkumu veřejného mínění PCPSR z března roku 2023, provedeného na Západním břehu a v pásmu Gazy, však mezi samotnými Palestinci podpora Palestinské samosprávy výrazně klesá. [35] Ta dle 57 % dotazovaných Palestinců slouží zájmům Izraele, přičemž 52 % si myslí, že její rozpad je naopak v zájmu palestinského lidu. Dvě třetiny Palestinců na Západním břehu zároveň deklarují svoji podporu nově vznikajícím militantním skupinám, jako je Prapor Džanín. Drtivá většina Palestinců také zastává názor, že PS by neměla jakkoliv zasahovat proti příslušníkům těchto skupin. [35]
Současné vedení PS Muhmáda Abbáse se vyznačuje určitou formou dvojkolejnosti. Na jednu stranu palestinské bezpečnostní složky zvýšily svou koordinaci s Izraelem a zatýkaly členy teroristických organizací. Zároveň však Abbás pokračoval ve finanční podpoře teroristů v izraelských věznicích a jejich rodin. [5] Dle Izraele však současné zapojení bezpečnostních složek PS není při operacích na Západním břehu dostatečné. [36] Izrael potřebuje, aby samospráva fungovala jako pomyslný nárazník mezi ním a palestinskými militantními skupinami. [6] Dle palestinských představitelů bezpečnostní operace IDF samy o sobě podkopávají jejich vedení. [37] Zapojení palestinských sil do těchto operací má následně negativní vliv na podporu PS mezi Palestinci. Na M. Abbáse zároveň narůstá tlak ze strany Palestinců, aby veškerou spolupráci s Izraelem ukončil a soustředil bezpečnostní složky PS na ochranu Palestinců. [38] Samospráva se tak stává slabou jak pro Izrael, tak pro velkou část palestinské veřejnosti.
Závěr
Kooperace militantních skupin na Západním břehu představuje pro Izrael velkou hrozbu. Úspěšnost praporu Džanín zároveň inspirovala další ozbrojené skupiny na Západním břehu k přijetí podobného modelu spolupráce. [7] Lze tedy očekávat, že IDF bude ve svých vojenských aktivitách v táboře a boji s palestinskými militantními skupinami, zejména praporem Džanín, pokračovat. Je zároveň nepravděpodobné, že by v následujících letech došlo ke zlepšení situace bez toho, aniž by zároveň došlo k výraznému posílení/reformě Palestinské samosprávy. To se však v kontextu probíhající války v Pásmu Gazy zdá v současnosti neuskutečnitelné. I kdyby se Izraeli podařilo zlikvidovat Džanínský prapor a všechny menší frakce v táboře, k výraznému snížení radikalizace mezi obyvatelstvem stejně pravděpodobně nedojde. Bezpečnostní operace IDF a zhoršující se životní podmínky naopak mohou k samotné radikalizaci významně přispívat. Bez většího zaměření na lidskoprávní aspekt v táboře Džanín tak bude obtížné radikalizaci jeho obyvatel jakkoliv snížit. Tábor Džanín tak zřejmě významnou hrozbou pro Izrael v dohledné době i nadále zůstane, stává se však také čím dál nebezpečnějším místem pro život samotných palestinských uprchlíků.
Editor článku: Michaela Mildorfová, Martin Machorek
Zdroje
[1] Jewish Voice for Peace. (Nedatováno). Jewish Voice for Peace: Nakba Fact Sheet. Online. Dostupné z: https://www.jewishvoiceforpeace.org/wp-content/uploads/2015/07/JVP-Nakba-Fact-Sheet.pdf
[2] Human Rights Watch. (2002). Israel, the Occupied West Bank and Gaza Strip, and Palestinian Authority Territories: Jenin: IDF Military Operations, Summary. Human Rights Watch, May 2002, Vol. 14, No. 3 (E). Online. Dostupné z: https://www.hrw.org/reports/2002/israel3/israel0502-01.htm#P49_1774
[3] UNRWA. (2015). Jenin refugee camp. UNRWA West Bank Public Information office. https://www.unrwa.org/sites/default/files/jenin_refugee_camp.pdf
[4] Ibrahim, A. (2022). Jenin: How the city became a symbol of Palestinian resistance. Al Jazeera, News: Israel-Palestine conflict. Online. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2022/4/30/jenin-why-the-palestinian-city-became-a-symbol-of-the-resistance
[5] Lax, C. (2022). Mahmoud Abbas’ Conflicting Legacy & the Future of the Palestinian Authority. HonestReporting. Online. Dostupné z: https://honestreporting.com/mahmoud-abbas-conflicting-legacy-the-future-of-the-palestinian-authority/
[6] Mcneil, S. (2022). Palestinian strife highlights lost hopes of armed youths. The Associated Press. Online. Dostupné z: https://apnews.com/article/middle-east-israel-west-bank-nablus-government-and-politics-e12bf3a4f7fb466ed562c12af6f031f9
[7] Lax, C. (2022). Jenin: The Palestinian Terror Capital & Its Threat to the Region. HonestReporting. Online. Dostupné z: https://honestreporting.com/jenin-the-palestinian-terror-capital-its-threat-to-the-region/
[8] Toameh, A., K. (2021). Jenin camp braces for defending Gilboa Prison fugitive. The Jerusalem Post. Online. Dostupné z: https://www.jpost.com/arab-israeli-conflict/jenin-camp-braces-for-defending-gilboa-prison-fugitive-678950
[9] Filseth, T. (2022). Accusations Fly Over Slain Palestinian-American Journalist. Center for the National Interest. Online. Dostupné z: https://nationalinterest.org/blog/middle-east-watch/accusations-fly-over-slain-palestinian-american-journalist-202386
[10] UNRWA. (2022). UNRWA west bank – camp profile: Jenin camp. Online. Dostupné z: https://www.unrwa.org/where-we-work/west-bank/jenin-camp
[11] IDF Editorial Team. (2022). IDF to Open Special Task Force to Reviewing Operational Event in Jenin. The Israel Defense Forces. https://www.idf.il/en/articles/2022/idf-to-open-special-task-force-to-reviewing-operational-event-in-jenin/
[12] Kempinski, Y. (2023). IDF spokesman to INN: Jenin is a hornet’s nest of terrorism, infested with weapons. The Israel National News. Online. Dostupné z: https://www.israelnationalnews.com/news/373624
[13] McKernan, B., Beaumont, P. (2023). Israel attacks Jenin in biggest West Bank incursion in 20 years. The Guardian. Palestinian territories. Online. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2023/jul/03/palestinians-killed-israeli-strike-west-bank-jenin
[14] Yonah, J., B. (2023). WATCH: An inside look into Jenin, the heart of West Bank terror. The Jerusalem Post. Online. Dostupné z: https://www.jpost.com/arab-israeli-conflict/article-748855
[15] Pacchiani, G. (2023). Hamas and Islamic Jihad seen importing Gaza military tactics to the West Bank. The Times of Israel. Online. Dostupné z: https://www.timesofisrael.com/hamas-and-islamic-jihad-seen-importing-gaza-military-tactics-to-the-west-bank/
[16] Fabian, E. (2023). IDF: Palestinian gunmen ‘fortified’ Jenin Mosque, dug tunnel underneath. The Times of Israel. Online. Dostupné z: https://www.timesofisrael.com/idf-palestinian-gunmen-fortified-jenin-mosque-dug-tunnel-underneath/
[17] IDF Editorial Team. (2023). 48 hrs of Operating to Weaken Terrorism in the Jenin Camp. The Israel Defense Forces. Online. Dostupné z: https://www.idf.il/en/articles/hafatzot/07-2023/48-hrs-of-operating-to-weaken-terrorism-in-the-jenin-camp/
[18] Khalili, L. (2007). Heroic and Tragic Pasts: Mnemonic Narratives in the Palestinian Refugee Camps 1. Critical Sociology, 33(4), 731-759. Online. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/10.1163/156916307X211017
[19] The Meir Amit Intelligence and Terrorism Information Center. (2023). Palestinian public opinion poll reveals increase in support for armed terrorist attacks against Israel and attacks inside Israeli territory. Online. Dostupné z: https://www.terrorism-info.org.il/en/palestinian-public-opinion-poll-reveals-increase-in-support-for-armed-terrorist-attacks-against-israel-and-attacks-inside-israeli-territory/
[20] UN. (1983). Right of peoples to self-determination – GA resolution. Document symbol: A/RES/38/17. Online. Dostupné z: https://www.un.org/unispal/document/auto-insert-184195/
[21] Emad Moussa. (2023). Jenin attack: Israel continues to weaponise terrorism claims to justify its crimes against Palestinians. The New Arab. Online. Dostupné z: https://www.newarab.com/opinion/jenin-attack-palestinians-have-right-self-defence
[22] Hanaysha, S. (2023). ‘Little Gaza’ in Jenin refugee camp: the resistance fights for survival. Mondoweiss. Online. Dostupné z: https://mondoweiss.net/2023/12/little-gaza-in-jenin-refugee-camp-the-resistance-fights-for-survival/
[23] Berman, L. (2022). Twenty years after Defensive Shield, Israel struggles to contain latest terror wave. THE TIMES OF ISRAEL, Analysis. Online. Dostupné z: https://www.timesofisrael.com/twenty-years-after-defensive-shield-israel-struggles-to-contain-latest-terror-wave/
[24] UN News. (2023). UN and partners visit severely damaged Jenin Refugee Camp. Migrants and Refugees. Migrants and Refugees. Online. Dostupné z: https://news.un.org/en/story/2023/07/1138487
[25] PCBS. (2020). Unemployment Rate of Persons Aged 15 Years and above in Palestine by Governorate and Sex, 2020. Palestinian Central Bureau of Statistics. Online. Dostupné z: https://www.pcbs.gov.ps/site/lang__en/763/default.aspx
[26] Giacaman, R., Johnson, P. (2002). Who lives in Jenin refugee camp?. Birzeit University. OCHA. Online. Dostupné z: https://reliefweb.int/report/israel/who-lives-jenin-refugee-camp
[27] ACAPS. (2023). Palestine: Escalation of violence in Jenin. ACAPS Briefing note, 12 July 2023. Online. Dostupné z: https://www.acaps.org/fileadmin/Data_Product/Main_media/20230712_ACAPS_Briefing_note_Palestine_escalation_of_violence_in_Jenin.pdf
[28] Fabian, E. (2023). Footage shows Jenin streets damaged by IDF bulldozers apparently checking for roadside bombs. The Times of Israel. Online. Dostupné z: https://www.timesofisrael.com/liveblog_entry/footage-shows-jenin-streets-damaged-by-idf-bulldozers-apparently-checking-for-roadside-bombs/
[29] UN. (2023). Israeli Forces’ Operation in Jenin – OCHA Flash Update #2 as of 16:30, 4 July 2023. United Nations, The Question of Palestine. Online. Dostupné z: https://www.un.org/unispal/document/jenin-ocha-flash-update2-4-july-2023/
[30] OCHA. (2023). Data on casualties: Palestinian Fatalities. United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs. Online. Dostupné z: https://www.ochaopt.org/data/casualties
[31] Al Jazeera. (2023). Between a large incursion and lightning operations…about 20 military activities by the Israeli occupation forces in Jenin since the beginning of the year. Online. Dostupné z: https://www.aljazeera.net/news/2023/7/3/
[32] HRW. (2023). Disproportionate and indiscriminate use of force without military necessity by the IDF: Destruction of the Civilian Infrastructure. Human Rights Watch. Online. Dostupné z: https://www.hrw.org/reports/2002/israel3/israel0502-10.htm
[33] Alsaafin, L. (2023). Why did Israel use helicopter gunships on Jenin refugee camp? Al Jazeera. Online. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2023/7/5/why-did-israel-use-helicopter-gunships-on-jenin-refugee-camp
[34] Miller, A., D. (2023). 4 Inconvenient Realities of Israel’s Jenin Operation. Foreign Policy Magazine, Analysis. Online. Dostupné z: https://foreignpolicy.com/2023/07/07/jenin-raid-operation-israel-success-terrorism-strategy-west-bank-palestinian-authority/
[35] PSR. (2023). Public Opinion Poll No (87). Palestinian Center for Policy and Survey Research. Online. Dostupné z: https://pcpsr.org/en/node/938?fbclid=IwAR3V4qZ5Kp7dMae_khpjpifp2hScT_Bq9B3JhJ3Qd_MuBav9wrvqpiSx36U
[36] Debre, I. (2023). After Israeli raids, Palestinian police struggle in militant hotbed, reflecting region on the brink. The Associated Press. Online. Dostupné z: https://apnews.com/article/israel-palestinians-raids-militants-jenin-abbas-police-security-b0f1fd2fe03ae5514097b8dc8777ef4b
[37] The National. (2022). In Jenin refugee camp, anger is directed at both Israel and Palestinian Authority. The National News, MENA. https://www.thenationalnews.com/mena/2022/04/16/in-jenin-refugee-camp-anger-is-directed-at-both-israel-and-palestinian-authority/
[38] Husseini, I. (2023). Palestinian Authority under pressure to side with the resistance in Gaza. The New Arab. Online. Dostupné z: https://www.newarab.com/news/pressure-mounts-biden-over-gaza-ceasefire
[39] B’Tselem. (2017). Targeting of Israeli civilians by Palestinians. The Israeli Information Center for Human Rights in the Occupied Territories. Online. Dostupné z: https://www.btselem.org/israeli_civilians
[40] The New Arab Staff Gaza. (2023). Abbas says Palestinians have ‚right to defend themselves‘ following Hamas attacks on Israel. The New Arab. Online. Dostupné z: https://www.newarab.com/news/abbas-stresses-palestinian-right-defence-after-hamas-op
