Kdyby se to stalo snad kdekoliv jinde na světě, byla by z toho hlavní událost všech médií. Únos více než dvou set mladých dívek si však získává svůj zájem, alespoň v našich médiích velmi okrajově. Školačky z nigerijské internátní školy unesla před již více než třemi týdny radikální islamistická organizace Boko Haram, která se ovšem k této události přiznala až tento týden. Co přesně se v Nigérii stalo? Co tomu předcházelo? Jaké byly motivy k takovému jednání? Na tyto a mnohé další otázky se pokusíme odpovědět v tomto komentáři.

Co se stalo?

V noci 14. dubna 2014 byla radikální islamistickou skupinou Boko Haram napadena dívčí internátní škola v nigerijském Chiboku. Více než 60 tisícové město na severovýchodě Nigérie se nachází ve státě Borno, kde byl v březnu prezidentem Nigérie Goodluckem Jonathanem vyhlášen výjimečný stav. Islamisté v nočních hodinách zabili ostrahu internátu a odvezli více než dvě stě dívek na nákladních vozech. K uneseným školačkám pak přibylo dalších jedenáct dívek, která byly uneseny z vesnic Warabe a Wala. Asi padesáti školačkám se podařilo při únosu utéct a zachránit se. Celkový počet unesených dívek není jistý a oficiální zdroje se mnohdy rozchází, nicméně odhady se pohybují mezi dvou sty a třemi sty studentkami ve věku 16 – 18 let. Aktuálně se hovoří o 276 pohřešovaných dívkách.

Pátého května bylo zveřejněno video vůdce Boko Haram, Abubakara Shekaua, který se přiznal k unesení děvčat a pohrozil, že budou prodány jako otrokyně. Další dívky byly údajně přinuceny se vdát se svými únosci. Nigerijská vláda je dlouhodobě obviňována, že v případech týkajících se Boko Haram nejedná dostatečně. V  hlavním městě Nigérie, Abuji a v dalších městech se zvedla vlna demonstrací vůči nečinnosti vlády, což prezident Jonathan důrazně odmítl. Začali se množit domněnky, že by dívky mohly být již za hranicemi Nigérie, zejména se uvádí sousední Kamerun a Čad. To bylo ale představiteli těchto zemí odmítnuto. Dne 9. května vydala mezinárodní organizace Amnesty International zprávu sdělující, že nigerijská armáda byla už v polovině dubna varována před samotným únosem dívek a nepodnikla dostatečné kroky k zabránění incidentu. Dne 12. května pak bylo zveřejněno video se 130 dívkami unesenými Boko Haram. Vůdce Abubakara Shekau v něm požaduje propuštění uvězněných členů islamistické skupiny výměnou za osvobození dívek na videu.

I po více než třech týdnech a vývoj v událostech však osud unesených dívek zůstává nejistý.

Kontext události

Podstatné je zmínit, že tato událost není v dané oblasti ničím neobvyklým. Severní a severovýchodní část Nigérie se s podobnými útoky v posledních asi deseti letech setkává poměrně pravidelně, ale jen zřídka kdy podobná událost zasáhne západní média tak jako nyní.

Samotná organizace Boko Haram[i], která má únos školaček na svědomí, vznikla okolo roku 2000, kdy se zformovali mladí muslimští studenti okolo saláfistického klerika jménem Ustaz Muhammad Yusuf. Název skupiny „Boko Haram“ je jednoduše vysvětlován ve významu „západní vzdělaní je hřích/zakázané“, ale samotný název je dán skupině zvenčí. Původně si skupina říkala Jama’atu Ahlus-Sunnah Lidda’ Awati Wal Jihad. Skupina se usadila ve vesnici Kanuma u hranic Nigérie, kde vybudovala separatistickou komunitu pod tvrdými islámskými pravidly. V roce 2003 začala organizace podnikat útoky na policejní stanice a vládní zařízení. Tyto útoky si vyžádaly desítky obětí a unesených. Při útocích na policejní stanice se podařilo skupině získat zbraně, jež jsou základem pro uskutečnění svých vizí. V roce 2009 nastal zlom a aktivita Boko Haram rapidně vzrostla. Organizace uskutečnila koordinované útoky v několika státech Nigérie na policejní stanice a po pár týdnech se počet obětí vyšplhal na 800. Současně se po odstranění vůdce organizace Yusufa četnost útoků extrémně navýšila a vzrostla i jejich brutalita a neselektivnost. Podoba útoků se od palby z AK-47 z projíždějícího motocyklu vyvinula do sebevražedných útoků a bombových útoků s improvizovanými výbušnými zařízeními. K původním primárním terčům, jako byly policejní stanice a vojenské cíle, se přidaly i civilní úřady, novináři, náboženští vůdci, a ve velké míře i kostely, školy a věznice. Přelomem v aktivitách skupiny se stal sebevražedný bombový útok na sídlo OSN v Abuji v srpnu 2011. Hlavním zdrojem finančních příjmů organizace je kriminální činnost, zejména bankovní loupeže, ale také přepady peněžních konvojů a obchodníků.

Severní Nigérie, kde sekta Boko Haram vznikla, má ideální podmínky pro svou radikální činnost socio-ekonomická izolace, politizace náboženství a etnicity, nízká vzdělanost, chudoba, nerovnoměrná distribuce zdrojů, slabost státní moci a korupce.

Důsledky útoku

Únos dívek pobouřil celý svět a zvedla se enormní vlna solidarity nejen s rodiči unesených dívek. 6. května vystoupil Barrack Obama, který slíbil podporu amerických expertů při hledání unesených dívek a mobilizoval mezinárodní komunitu k akci proti militantům. Svoje odborníky při pomoci v hledání nabízí mimo jiné také Čína, Francie, Velká Británie či Interpol. Devět dní po incidentu byl na twitteru poprvé použit hashtag #BringBackOurGirls jako symbol podpory uneseným dívkám. K podpoře se připojilo mnoho známých osobností v čele s Michelle Obamovou a samotný hashtag již dosáhl více než miliónu sdílení.

Otázkou ovšem zůstává, jaký bude mít tento mezinárodní nátlak známých osobností vliv na vývoj v samotné Nigérii. Kromě nabízené pomoci Spojených států, Velké Británie, Francie, Číny a Španělska souhlasil Prezident Goodluck Jonathan i s pomocí Izraele, který by měl do země vyslat několik odborníků na boj s terorismem. Francouzský prezident Francois Hollande už v neděli uvedl, že Francie je připravena hostit summit Nigérie a sousedních zemí, který by se zabýval skupinou Boko Haram. Spojené státy nabídly pomoc ihned po masovém únosu, ale Nigérie to odmítla. Až poté, co si uvědomila závažnost situace a také potřebu silnější odezvy na nastalou událost, zahraniční pomoc přijala.

V současné chvíli jednají američtí a britští zástupci v Abuji, hlavním městě Nigérie o záchranné akci. Čína a Francie by se měla připojit. Přispět by měl i Izrael, nicméně je otázkou, zdali již není příliš pozdě. Všechny země doposud nespecifikovaly, co přesně by měla jejich pomoc obnášet. Spojené státy pouze upozornily, že nemají v plánu vysílat své ozbrojené složky. Faktem je, že od incidentu uběhnul již necelý měsíc a proto se vedou spory, kde vlastně samotné pátrání po dívkách vést. Dle Gordona Browna, bývalého ministerského předsedy Velké Británie by se nemělo pátrání soustředit jen na Nigerii, ale i na Kamerun a Čad. Naopak nigerijský prezident Goodluck Jonathan věří, že dívky jsou stále v lesích nedaleko místa, odkud byly uneseny. Ať je to tak nebo onak, každým dnem se pravděpodobnost jejich nalezení a návratu ve zdraví domů stále snižuje.

Celá situace poukazuje na slabost a neschopnost nigerijské vlády a bezpečnostních složek zajistit pořádek v zemi. Podobné útoky se v zemi odehrály již několikrát a s velkou pravděpodobností k nim bude docházet i v budoucnu. Dokládá to například únos dalších jedenácti dívek z vesnic Warabe a Wala jen pár dní po tomto incidentu. Pozoruhodný je i průběh celé události. Reportéři CNN zjistili, že o blížícím se konvoji ozbrojenců obyvatelé města i policie věděli, neboť projížděli okolo bezpečnostních kontrol. Poté policie volala pro posily, ale ty nepřijely a tak se všichni včetně policistů rozutekli do buše. Dívky tak zůstaly spát na svých pokojích v podstatě nechráněny.

Jaký bude další vývoj v zemi, zůstává otázkou, ale vzhledem ke slabosti státního aparátu, se Nigérie čím dál více podobá zhroucenému státu, podobnému například Somálsku. Současná Nigérie se i přes své obrovské ropné bohatství zmítá ve velikých problémech a řešení tohoto stavu je v nedohlednu. Po nejasné smrti ideologického vůdce Muhammada Yusufa se Boko Haram transformovala do chimérické sítě flexibilních nezvladatelných buněk povstalců, která se stala největší hrozbou pro Nigérii i celý region.

Kdokoliv označený za podporovatele státní moci je terčem Boko Haram, stejně tak kdokoliv označený za jejich příznivce či člena, je terčem bezpečnostních složek. Celá společnost prorůstá problémy, které jeden druhý přiživují, obalují, znejasňují a řešení jednotlivých problémů se tak stává složitějším, protože nelze jednotlivé dimenze oddělit a komplexní přístup dlouhodobé stabilizace je pro nigerijskou vládu něco naprosto nedosažitelného.

Stavění Boko Haram do pozice primárního viníka a pachatele veškerých problémů, povstání a násilí ústy centrální vlády a politických elit nepřinese nic jiného, než další mytizaci a posilování image skupiny. Cokoliv může být označeno jako Boko Haram, přičemž Boko Haram pomalu přestává být onou islamistickou sektou v Maiduguria a stává se pouze prázdným názvem, za který se dá skrýt vše, včetně nefunkční demokracie, etnického konfliktu, teroristických útoků či kriminálních aktivit.

Dlouhá léta nestabilní Nigérie s velmi diskutabilním politickým systémem aplikujícím diskriminační kroky vůči obyvatelstvu na základě etnické příslušnosti, politizace náboženství, surovinová problematika a sektářské násilí v severních šaríatských státech uvrhávají zemi do prostředí přetrvávajícího chaosu a násilí. Populace ohrožovaná teroristickými útoky Boko Haram, interetnickými střety a zásahy státních bezpečnostních složek, které ve jménu boje proti terorismu samotné praktikují činy charakteru státního represivního terorismu, se dostává do smyčky cyklického násilí mnoha příčin a zdrojů.

Autor: Jan Skoch a Tomáš Dvořák, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.