Víceúčelové bojové letouny Panavia Tornado slouží ve složkách britského Královského letectva (RAF) již více než třicet let. V prostředí letectví to možná nepředstavuje dlouhý časový interval fyzicky, z hlediska posunu v technologiích je to však doba značně alarmující. I přesto se mohou pochlubit úspěšnou účastí hned na několika rozsáhlých bojových operacích a přízní svých posádek. Od minulého roku se podílí na své dost možná poslední misi – pozemních útocích proti Islámskému státu v Sýrii. Proč byla modernizovaná, avšak přesto zastarávající Tornada upřednostněna před moderními Eurofightery Typhoon, přestože už i ony mají za sebou své první ostré nasazení?
Tornado bylo na začátku svého vývoje, který spadá do konce šedesátých a sedmdesátých let, koncipován jako víceúčelový bojový letoun (Multi-Role Combat Aircraft – MRCA), a stalo se tak jedním z pionýrů dosavadního trendu letadel schopných plnit širokou škálu bojových operací – od záchytného stíhání (nejen) dálkových bombardérů přes útoky proti pozemním cílům až po průzkum a elektronický boj. Tím pádem mohlo nahradit hned několik typů strojů, jež měly uživatelské země doposud ve výzbroji, a ulevit tak vojenskému rozpočtu. Výrobní konsorcium Panavia bylo tvořeno třemi firmami států NATO: British Aircraft Corporation (dnes BAe Systems) z Velké Británie, Aeritalia z Itálie a Messerschmitt-Bölkow-Blohm ze Západního Německa. Technicky vzato jde tedy z části o poslední vojenské letadlo vyprodukované firmou Willyho Messerschmitta, byť se již vzhledem ke svému věku na jeho konstrukci nepodílel.
Během následujících dvaceti let pokračovala produkce a vývoj nových, specifičtějších variant, který byl završen typy ECR u Luftwaffe (verze pro průzkum a elektronický boj) a GR.Mk.4 (stíhací a útočná verze) u Royal Air Force. Zatímco Tornada ECR byly vyráběny jako nové stroje, v případě GR.Mk.4 šlo o masivní modernizační balík. Ten byl na starší stroje GR.Mk.1 aplikován od konce roku 1997 v polovině jejich životnosti. Modernizace spočívala především v instalaci modernějších radarových a dalších elektronických systémů a schopnosti nést současné highendové zbraně různého určeníI přes tento silný životabudič však jde v současnosti o letoun, který má své limity poplatné době vzniku, a který přirozeně zastarává. Zdaleka ne všechna Tornada tedy byla určena k modernizaci, natož k prodlužování životnosti vzhledem k nastupujícímu stíhači čtyřapůlté generace Eurofighter Typhoon, neboť RAF při jeho zavedení deklarovala, že bude schopen zastávat převážnou většinu funkcí (ve smyslu vzdušných i pozemních útoků) Tornada.
To však byla pravda jen do určité míry. Podobně jako svého času F-15 Eagle či JAS-39 Gripen byl sice Eurofighter vyvíjen jako jak stíhací, tak útočný letoun. Stíhací aspekt však v raných sériích u těchto strojů značně převážil a schopnost útočit na pozemní cíle byla implementována později. Je samozřejmě nutné podotknout, že Eurofighter již je schopen provádět ATG (Air-to-Ground) útoky, prozatím však v této roli výkonnostně zaostává za svým předchůdcem, kupříkladu ve schopnosti nosit „oblíbené protiteroristické“ střely Brimstone. Na změně tohoto stavu se pochopitelně intenzivně pracuje a je pouhou otázkou času.
Velká Británie však schválila své angažmá v Sýrii již předminulý rok. Nejprve na bázi čistě průzkumné, od minulého roku pak i bojově. Vzhledem k převažující povaze operací – ničení pozemních cílů – je tak nasazení Tornada namísto Eurofighterů zcela logický krok. Byť by vzhledem ke špatné technice protivníka mohla být tato kampaň po angažmá v Libyi druhým polygonem, na němž by Typhoon prokázal své kvality, je možné, že zde hraje svou roli také jistá obezřetnost; Británii bude eventuální ztráta sestřeleného Tornada „bolet“ přeci jen o něco méně. Dalším argumentem, i když značně diskutabilním, může být i cosi jako ekonomická rentabilita operací. RAF se mohla zdržet nasazení Typhoonů, aby nezvyšovala – krom jiného používáním chytrých zbraní již tak extrémní – nepoměr mezi ekonomickou hodnotou cíle a prostředku k jeho zničení. Zde jde však o čistou spekulaci, neboť lze úspěšně pochybovat o tom, že by bojový provoz Tornad byl výrazně levnější než Eurofighterů. Se stárnutím letounu se totiž náklady na jeho provoz zpravidla zvyšují. Nejde navíc pouze o věk, vzhledem k množství systémů, které jsou součástí Tornada, a poměrně „žravou“ dvojicí motorů Turbo Union, je jeho provoz drahý i sám o sobě. To všechno byly konec konců i hlavní důvody, proč nakonec prohrálo konkurenční boj se švédským Gripenem při výběrovém řízení na nadzvukový letoun pro Armádu ČR na počátku tisíciletí, přestože nám Britové starší typ Tornada F.3 nabízeli prakticky zadarmo, respektive pouze za náklady spojené s údržbou.
Ať už byla kombinace motivů jakákoli, poslední operační nasazení Tornad poukázalo na dvě věci.
Zaprvé, současné multi-purpose stíhací letouny čtyřapůlté a páté generace ještě stále nejsou samospásným všelékem, což je poněkud paradoxní vzhledem k tomu, že už samo Tornado se jím mělo prakticky stát a nahradit několik různých typů letadel. I když vychází z MRCA konceptu, je používáno a specializováno především na průzkumné a útočné účely. To je dáno vývojem nových stíhacích letounů (ani měnitelná geometrie křídla by nejspíše Tornado proti např. Suchoji Su-33 či F-15 nezachránila; tato technologie byla překonána a v současnosti se naopak jeví spíše jako nevýhoda), které starší typ odsunuly na vedlejší kolej a přiřkly mu roli převážně útočnou, na niž byl ovšem díky tomu extenzivně přizpůsobován, až se vyvinul v, když ne zcela single-use, tak alespoň „ATG orientovaným“ letounem. Příkladem se shodnými rysy je rozhodnutí amerického letectva ponechat v aktivní službě bitevní letouny A-10 Thunderbolt II. I zde se poměrně dlouho uvažovalo o jeho nahrazení letounem páté generace F-35 Lightning, jenž se měl stát univerzálním bojovým letounem USAF (podobně tomu má být i u RAF, avšak u ní bude doplněn Typhoony). Ikonický Warthog, jak se Thunderboltu přezdívá, je však ve své bitevní roli natolik úspěšný, že ani o více než třicet let novější stroj s nejmodernějšími systémy a technologií stealth jej není schopen předčít. Americké letectvo počítá s provozem Thunderboltů do roku 2035, což má umožnit rozsáhlý modernizační program.
Zadruhé jsme vlastně nakousli poslední větou. Ač nejde o nijak převratnou informaci, je třeba zdůraznit, že modernizační programy (nejen) v letectví jsou v současnosti nejreálnější možností, jak si uchovat akceschopné letectvo na úrovni, neboť ani nejsilnější státy světa si nemohou dovolit produkovat každých deset let nové typy. Současný výzkum a vývoj je technologicky velmi náročný, zdlouhavý a především drahý, zatímco modernizace představují poněkud levnější a také podstatně rychlejší alternativu. A i když tak samotný letoun již nemusí patřit ke špičce vzhledem k datu výroby, vhodný upgrade dokáže jeho výkony zachovat a zlepšit na poměrně dlouhou dobu, nemluvě o prodloužení fyzické životnosti draku letadla. A že nejde pouze o trend na poli high-tech supersonických stíhaček, dokazuje například očekávaný modernizační balík pro cvičný proudový letoun L-39 Albatros NG, o nějž je již teď velký zájem.
Je pravděpodobné, že Tornado se syrskou kampaní skutečně triumfálně loučí, vzhledem k jeho dlouhé službě a účasti snad ve všech postudenoválečných leteckých operacích NATO jej však čeká odpočinek vskutku zasloužený. Doufejme, že po dokončení úplné implementace protipozemních zbraní se mu stane Eurofighter důstojným nástupcem a společně s Lightningem zaplaší onen „devět řemesel, desátá bída-dojem,“ kterými víceúčelové stroje čtyřapůlté, respektive páté generace stále ještě občas působí.
Zdroje:
Hoyle, Craig (9 January 2008). „BAE Systems gets £210 million contract to upgrade UK Tornado GR4s“. Flight Global.
Hoyle, Craig. „UK confirms two Tornado GR4 squadrons will go by June.“ Flight International, 1 March 2011
Lake, Jon. „P1E – Typhoon Prepares For Leap In Capability.“ Eurofighter World (Eurofighter Gmbh), July 2012, pp. 8–12
http://www.armadninoviny.cz/l-39ng-pro-americke-zakazniky.html?hledat=L-39+NG
http://www.armadninoviny.cz/l-39ng-pro-zeme-visegradske-skupiny-a-svedska3f.html
http://www.novinky.cz/domaci/6012-misto-gripenu-maji-prijit-tornada.html
https://www.warhistoryonline.com/war-articles/a10-warthog-will-not-be-retired.html
