Zatímco většina států Latinské Ameriky, jako jsou například Kolumbie nebo Chile, ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila a stojí za uvalením sankcí vůči Ruské federaci, některé státy jako Brazílie nebo Mexiko se k situaci postavily nejednoznačně. Jiné dokonce jednání Ruska obhajují, jako tomu je v případě Venezuely. Jak konkrétně tedy vypadá politická podpora Ruska v Latinské Americe?
Dosavadní vztahy regionu s Ruskou federací
Valné shromáždění OSN hlasovalo 2. března o přijetí rezoluce s názvem Agrese vůči Ukrajině, která požaduje okamžité ukončení ruských vojenských operací na mezinárodně uznaném území Ukrajiny. [1] Rezoluci podpořilo 141 států včetně většiny států Jižní Ameriky jako Peru, Brazílie, Guatemaly nebo Mexika. Hlasování se zdržela Kuba, Bolívie, El Salvador a Nikaragua. [2] Žádný z latinskoamerických států proti rezoluci nehlasoval. Nutno ale podotknout, že Venezuela na místě svého zástupce ani neměla, protože jí bylo odebráno hlasovací právo. [3] Na základě dlouhodobých přátelských vztahů státníků Ruské federace a Venezuely lze však předpokládat, že by hlasovala proti rezoluci, případně že by se – stejně jako Kuba – hlasování zdržela.
Rusko udržuje vztahy s některými státy Latinské Ameriky už od studené války. Dodnes tak vyvažuje vliv dalšího regionálního hráče, Spojených států amerických. Díky spřáteleným státům Latinské Ameriky tak může Rusko prosazovat své zájmy v blízkosti území USA, což je pro Rusko důležité i z hlediska bezpečnosti. Například Kuba a Nikaragua nakoupily ruský vojenský materiál jako zbraně a tanky, Venezuela zase letouny a systémy protiletadlové obrany. Kromě toho ruští a venezuelští vojáci uspořádali i společná cvičení. Kubě, Venezuele a Nikaragui tak Rusko poskytuje politickou podporu, s jinými státy Latinské Ameriky pak především obchoduje, i když v menší míře než USA nebo Čínská lidová republika. [22]
Kdo stojí za Putinem
Ačkoliv se Kuba a Nikaragua na Valném shromáždění OSN zdržely hlasování, jejich leadeři jasně vyjadřují podporu Vladimiru Vladimiroviči Putinovi. Zmíněné státy společně s Venezuelou patří ke státům s autoritářským režimem a s Ruskem mají dlouhodobě dobré vztahy. Venezuela i Kuba obvinily Spojené státy a členy NATO z krize na Ukrajině. Kuba kritizovala sankce uvalené na Ruskou federaci a vyzvala k diplomatickému řešení situace. [4] Podle kubánského vyjádření USA ohrožovalo Rusko několik týdnů, když dodávalo vojenský materiál a umisťovalo vojáky do států poblíž ruských hranic. Podle Kuby je navíc plánované rozšíření NATO poblíž ruského území přímým ohrožením Ruské federace a regionálního a mezinárodního míru. Toto vyjádření podle Reuters přišlo krátce po tom, co Kuba a Rusko vyjednaly další spolupráci v oblasti dopravy, energie, průmyslu a bankovnictví. Kromě toho Rusko nabídlo o několik let odložit kubánské splacení dluhu. Rusko je navíc pro Kubu klíčové v otázce dovozu různých komodit včetně jídla. [5]
Kontakt s Putinem v době války na Ukrajině udržuje i mnoha státy neuznaný prezident Venezuely Nicolás Maduro. Prvního března, tedy několik dní po vypuknutí vojenského konfliktu na Ukrajině, se podle Kremlu Maduro a Putin při telefonickém rozhovoru dohodli na budování ještě silnějšího strategického partnerství [6], což potvrdil i Maduro na svém twitterovém účtu. [7] Už nyní je Venezuela zcela závislá na importu pšenice z Ruska a kromě toho Venezuela těží z ruské podpory v oblasti zbrojení. [8] Poté, co bylo Evropskou unií ohlášeno odpojení některých ruských bank ze systému SWIFT, Maduro v televizním vysílání „děkoval bohu“ za to, že ve Venezuele tento systém nefunguje, a jeho země tak na něm není závislá. [23] Ve skutečnosti ale tato sankce znamená, že kromě Ruska bude od mezinárodního obchodu odstřihnuta i Venezuela. Velké množství peněz venezuelské mezinárodně neuznané vlády se totiž nachází v ruských bankách, kam byly převedeny kvůli americkým sankcím. [24]
Dalším státem Střední Ameriky, který otevřeně podporuje ruské počínání na Ukrajině, je i zmíněná Nikaragua. Ta byla jedním z prvních států, které formálně uznaly nezávislost separatistických republik Doněcku a Luhansku [9], a už v roce 2020 otevřela Nikaragua konzulát na Krymu, tedy na ukrajinském území anektovaném Ruskem, za což si vysloužila značnou kritiku. I Nikaragua v posledních letech utužovala vztahy s Ruskem, Putin se stal jedním z hlavních podporovatelů autoritářského režimu Daniela Ortegy a nyní se vzájemná spolupráce odehrává především v oblasti vojenství, zdravotnictví a dopravy a v budoucnu by se měla rozšířit i o mírové využití jaderné energie. [10]
Bolsonarovo nešťastné přátelství
Reakce ze strany Brazílie nejsou zcela jednotné a podepisuje se na nich osobní vazba prezidenta Jaira Bolsonara na Vladimira Putina a chladný vztah mezi Bolsonarem a americkou administrativou. Brazilský prezident se totiž krátce před zahájením ruské invaze na Ukrajinu sešel s prezidentem Ruské federace, kdy mu vyjádřil solidaritu v napjaté situaci na ukrajinsko-ruských hranicích. [11] Také ještě před invazí řekl, že v případě vojenského konfliktu Ruska a Ukrajiny zůstane Brazílie neutrální. [12] Brazílie, kde asi polovina obyvatel nemá pravidelný přístup k potravinám [13], je totiž závislá na hnojivech, které importuje z Ruské federace. Bolsonaro proto odmítl jakékoliv sankce proti Rusku, které by poškodily brazilský dovoz hnojiv. [14] Bolsonaro se navíc tři dny po zahájení invaze postavil za Putina, když odmítl, že by bylo záměrem ruského prezidenta zapříčinit masakr v kulturně tak blízké zemi, a dodal, že v luhanské a doněcké oblasti žije mnoho lidí, kteří by se rádi přiblížili Rusku. Kromě toho konstatoval, že se Ukrajina rozhodla svěřit stát do rukou komika. [12]
Při hlasování OSN se Brazílie nicméně překvapivě přidala ke státům, které ruskou invazi na Ukrajinu odsoudily. Zástupce Brazílie při OSN Ronaldo Costa Filho pak také zdůraznil, že Rusko překročilo pomyslnou červenou čáru.[12] Rozdílný názor na rusko-ukrajinský konflikt než Bolsonaro má i brazilský viceprezident Hamilton Murao, který ruskou invazi odsoudil a uvedl, že je potřeba Ukrajině vojensky pomoci. [8]
Mexický ministr versus prezident
Rozporuplné reakce na situaci na Ukrajině vysílá i Mexiko. Krátce po zahájení invaze mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard ruskou invazi odsoudil a vyzval Rusko k ukončení vojenských operací na Ukrajině. [15] Na začátku března pak Mexiko v OSN podpořilo rezoluci Agrese vůči Ukrajině. [2] Navzdory těmto krokům Mexiko odmítlo na Rusko uvalit ekonomické sankce s vysvětlením, že si Mexiko chce udržet dobré vztahy se všemi vládami světa. Na žádost ukrajinských představitelů o vojenskou podporu prezident Andrés Manuel López Obrador reagoval tak, že Mexiko nikam zbraně posílat nebude, protože je pacifistickým státem. [16] Obrador kritizoval i to, že Google znemožnil ruským médiím získávat příjmy z reklamy, což označil za cenzuru. [17]
Mexiko má se Spojenými státy, které podporují napadenou Ukrajinu, dlouhodobě pevné ekonomické vazby. Do USA proudí téměř 90 % mexického exportu. [8] To, že Mexiko odmítlo uvalit na Rusko sankce a že se rozhodlo neposkytnout vojenskou pomoc Ukrajině, se nicméně na vzájemné spolupráci USA a Mexika může projevit. [18] Obchodní smlouvy ale Mexiko navazuje i s Ruskem, které je mexickému levicově smýšlejícímu prezidentovi možná ideologicky bližší. Mexiko například minulý rok přijalo dodávky vakcíny proti Covid-19 Sputnik V [19] a jeden den po zahájení invaze na Ukrajinu uzavřelo Mexiko s ruským Lukoilem smlouvu o odkoupení poloviny mexických zařízení na těžbu ropy ve výši půl miliardy dolarů. [20]
Jaká bude budoucnost podporovatelů Ruska?
Rusko na sebe strhlo kvůli nevyprovokované invazi na Ukrajinu obrovskou vlnu sankcí. Ty ale nezanechají svou stopu pouze na Ruské federaci. Silně je pocítí i státy, které mají s Ruskem hluboce propojenou ekonomiku. V regionu Latinské Ameriky se jedná především právě o Kubu, Venezuelu a Nikaraguu. Kubánská ekonomika se například bude muset vyrovnat s tím, že 200 tisíc Rusů, kteří každoročně zamíří na Kubu na dovolenou, tento rok nepřiletí kvůli pádu rublu a kvůli zákazu pro ruské aerolinky Aeroflot vstoupit do vzdušného prostoru evropských států, USA a Kanady.
Situace okolo války na Ukrajině s sebou navíc nese nutnost vymezit svůj zahraničně-politický postoj. Státy se silnými vazbami na Rusko svoji orientaci jasně vyjádřily. Jak již však bylo zmíněno výše, některé státy jako Brazílie nebo Mexiko se snaží zachovat dobré vztahy na obou stranách. Stejně tak argentinský prezident ještě před invazí nabídl Putinovi, že Argentina může Rusku posloužit jako vstupní brána do Latinské Ameriky. Ačkoliv na zasedání Valného shromáždění OSN hlasovala Argentina pro rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu, v otázce uvalení sankcí na Rusko byla proti a ruskou invazi ani ihned neodsoudila. I Argentina uzavřela s Ruskem spolupráci, a to v oblasti těžby a využití nukleární energie. [21] Je to ale vůbec možné?
Ve světle současné situace se zdá být čím dál riskantnější s Ruskem obchodovat a spolupracovat. Ruská federace ztrácí obchodní partnery a její ekonomika se propadá. Pro státy jako Brazílie nebo Argentina by tato situace mohla posloužit jako signál pro to, aby vyloučily silnou vazbu na Rusko a pokusily se poohlédnout po jiných partnerech nebo alespoň, jako v případě dovozu hnojiv do Brazílie, aby diverzifikovali portfolio dovozců. V případě Mexika se příklon k Rusku zdá být opravdu nešťastný, jelikož může ovlivnit obchodní vztahy s USA, které jsou pro Mexiko naprosto klíčové. Dalším významným hráčem, ke kterému se mohou státy Latinské Ameriky v budoucnu teoreticky více přiklonit, je Čína, která v regionu už působí. Ekonomické vazby navázala především se státy Jižní Ameriky, jako je Venezuela, Brazílie nebo Argentina. Vzájemná spolupráce je tvořena především čínskými investicemi do infrastruktury, využitím čínských technologií a exportem jihoamerických plodin a nerostných surovin do Číny. Asi jediný, kdo si zatím nad válkou na Ukrajině mne ruce, je Nicolás Maduro, protože zvýšené ceny ropy a plynu plní jeho kapsu. Co ale přijde dál? Bude mít Rusko po válce vůbec prostředky pro podporu svých jihoamerických partnerů?
Zdroje
[1] General Assembly resolution demands end to Russian offensive in Ukraine. United Nations [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://news.un.org/en/story/2022/03/1113152
[2] General Assembly vote on Ukraine | United Nations (2 March 2022) [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=THDHTlaSb50
[3] Iran, Venezuela and Sudan and others lose UN voting rights. Deutsche Welle [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.dw.com/en/iran-venezuela-and-sudan-and-others-lose-un-voting-rights/a-60405261
[4] Some Latin American nations call for Russian withdrawal from Ukraine. Reuters [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/americas/some-latin-american-nations-call-russian-withdrawal-ukraine-2022-02-25/
[5] Russia ally Cuba slams U.S. over Ukraine crisis, urges diplomacy. Reuters [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.reuters.com/markets/europe/russia-ally-cuba-slams-us-over-ukraine-crisis-urges-diplomacy-2022-02-23/
[6] U.S. officials travel to Venezuela, a Russian ally, for talks – source. Reuters [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/americas/us-officials-travel-venezuela-russian-ally-talks-source-2022-03-06/
[7] Twitter [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://twitter.com/NicolasMaduro/status/1498754249907441667?cxt=HHwWhsC49ZXD0swpAAAA
[8] Putin loses allies in Latin America after invading Ukraine. Deutsche Welle [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.dw.com/en/putin-loses-allies-in-latin-america-after-invading-ukraine/a-61045133
[9] Putin encuentra algunos amigos en América Latina mientras la Asamblea General de la ONU condena la invasión rusa. CNN [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://cnnespanol.cnn.com/2022/03/03/putin-apoyo-rusia-america-latina-invasion-ucrania-trax/
[10] Ortega se alinea con Putin en medio de crisis en Ucrania. CNN [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://cnnespanol.cnn.com/2022/02/22/ortega-alinea-putin-crisis-ucrania-orix/
[11] White House rebukes Brazil’s Bolsonaro for ‚solidarity‘ visit to Moscow. Reuters [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/americas/white-house-rebukes-brazils-bolsonaro-solidarity-visit-moscow-2022-02-18/
[12] Bolsonaro won’t condemn Putin, says Brazil will remain neutral over invasion. Reuters [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/bolsonaro-wont-condemn-putin-says-brazil-will-remain-neutral-over-invasion-2022-02-27/
[13] Como o Brasil chegou ao atual cenário de fome?. Folha de S. Paulo [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www1.folha.uol.com.br/mercado/2022/02/como-o-brasil-chegou-ao-atual-cenario-de-fome.shtml
[14] Brazil’s Bolsonaro says humanitarian visas to be given to Ukrainians. Reuters [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/americas/brazils-bolsonaro-says-humanitarian-visas-be-given-ukrainians-2022-02-28/
[15] Mexico condemns Russian invasion; Ukrainians urge boycott of Russian products. Mexico News Daily [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://mexiconewsdaily.com/news/mexico-condemns-russia-invasion-ukrainians-boycott/
[16] Mexico will not send arms to Ukraine, president says. Reuters [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.reuters.com/markets/rates-bonds/mexico-will-not-send-arms-ukraine-president-says-2022-03-04/
[17] Mexico declines to impose economic sanctions on Russia. Reuters [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/mexicos-president-says-will-not-take-any-economic-sanctions-against-russia-2022-03-01/
[18] How Mexico’s refusal to sanction Russia could affect its relationship with the United States. Kerea News [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.keranews.org/texas-news/2022-03-07/how-mexicos-refusal-to-sanction-russia-could-affect-its-relationship-with-the-united-states
[19] Mexico and Russia strengthen their collaboration. Gobierno de México [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.gob.mx/sre/prensa/mexico-and-russia-strengthen-their-collaboration?idiom=en
[20] Russia’s Lukoil completes purchase of stake in offshore oil project in Mexico. Reuters [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.reuters.com/business/energy/russias-lukoil-completes-purchase-stake-offshore-oil-project-mexico-2022-02-25/
[21] Qué pasará con los acuerdos que Argentina firmó con Rusia. Infobae [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné z: https://www.infobae.com/politica/2022/03/07/que-pasara-con-los-acuerdos-que-argentina-firmo-con-rusia/
[22] Rusia fortalece su presencia en América Latina, mientras continúan las tensiones con Ucrania. The New York Times [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/es/2022/02/15/espanol/rusia-america-latina.html
[23] Maduro dice que „gracias a Dios“, en Venezuela no hay sistema SWIFT. Swissinfo [online]. [cit. 2022-04-06]. Dostupné z: https://www.swissinfo.ch/spa/ucrania-guerra_maduro-dice-que–gracias-a-dios—en-venezuela-no-hay-sistema-swift/47397064
[24] El alto precio que pagarán Venezuela, Nicaragua y Cuba por su apoyo a la invasión rusa de Ucrania. ABC [online]. [cit. 2022-04-06]. Dostupné z: https://www.abc.es/internacional/abci-alto-precio-pagaran-venezuela-nicaragua-y-cuba-apoyo-invasion-rusa-ucrania-202202280033_noticia.html?ref=https%3A%2F%2Fwww.abc.es%2Finternacional%2Fabci-alto-precio-pagaran-venezuela-nicaragua-y-cuba-apoyo-invasion-rusa-ucrania-202202280033_noticia.html
