Na úvod je nutné uvést, že článek logicky obsahuje spoilery. Pokud jste tedy ještě 3. epizodu 8. série Game of Thrones neviděli, běžte se prvně podívat. Pokud i u vás budou po zhlédnutí převládat zklamání a frustrace, je tento článek přesně pro vás, neboť právě tyto emoce vedly k jeho sepsání.

Základní východiska bitvy

Obránci měli o svém nepříteli pouze kusé informace, a to i přesto, že to nebylo poprvé, co se s ním utkali. Neměli například takřka žádné ověřené informace o cílech tajemného protivníka. Jediný, který se jim podařilo zjistit, byl záměr definitivně ukončit provoz jakési Wikipedie, která se udržovala v běhu předáváním z jednoho lidského hostitele na dalšího. Současným hostitelem byl Brandon Stark, který díky tomu získal nejen přístup do této Wikipedie, ale také velmi cenné schopnosti v oblasti průzkumu a identifikace cílů skrze bezpilotní létající prostředky v podobě ovládání havranů.

Logika by tedy velela tento zdroj maximálně vytěžit a využít jeho schopnosti k zefektivnění svých bojových operací. Překvapivě se o to však nikdy nikdo z generálního štábu (GŠ), ani jiný vyšší důstojník tzv. živých nepokusil, a omezili se pouze na to, co jim B. Stark sám řekl. Tento fakt by se dal bez pochyby označit za zásadní chybu, avšak jak si ukážeme dále, neměl na bitvu samotnou příliš vliv, neboť ani sebevětší množství informací, by zřejmě neodolalo až zaryté snaze členů GŠ ignorovat naprosto všechny informace o protivníkovi.

O tom, že se nepřítel blíží, byli informováni se značným předstihem, vzhledem k tomu, že se jeden z hlavních členů GŠ Jon Snow po většinu 7. a celou 8. sérii ve svých rozmluvách s budoucími členy GŠ a ostatními vyššími důstojníky omezoval takřka výhradně na připomínaní tohoto faktu. Přesto přijali minimální bezpečnostní opatření. Nebýt šťastného úniku několika přeživších z drtivé porážky, kterou utrpěli při bránění Velké zdi, vůbec by se nedozvěděli, kdy nepřítel dorazí. Což je poměrně zarážející, vezmeme-li v úvahu schopnosti, kterými koalice disponovala: bezpilotní létající prostředky s přímým přenosem obrazu v reálném čase (havrani) a velké množství lehké kavalerie.

Tyto schopnosti mohli využít nejen k průzkumu, ale také v rámci taktiky zvané hit-and-run, jejímž cílem je rychle a nečekaně udeřit na nepřítele a stáhnout se, než se zmůže k odporu. K tomu je právě lehká jízda perfektním prostředkem, neboť jí její rychlost umožňuje rychle udeřit a zároveň odepřít nepříteli možnost pronásledování prostým faktem, že je rychlejší, než pěchota, ze které se armáda mrtvých výhradně skládá. Havrani pak mohli velmi dobře posloužit k identifikaci míst vhodných k útoku. Tímto postupem mohli živí zpomalit nepřítele a zároveň snížit jeho výraznou početní převahu. Tuto snahu mohli podpořit i draci a sloužit při těchto operacích jako blízká, tak i přímá letecká podpora.

Proti této strategii se dá argumentovat principem koncentrace sil a vyhledáváním rozhodující bitvy. Cílem prvního je koncentrovat všechny své síly na jednom místě v co největší síle a skrze to přemoci nepřítele. Rozhodující bitva je pak označení pro bitvu, jejíž výsledek určí výsledek tažení, případně celé války. Jak ukáži později, princip koncentrace sil již však nebyl dodržen v samotné bitvě.

GŠ by složen z lidí velmi nedůsledných a nedisciplinovaných, neboť se místo příprav či dokonce napadání nepřítele věnoval aktivitám, které by se daly ve zkratce označit jako sex, drogy a rock’n’roll. Touha být před potenciální smrtí deflorována a nadměrná konzumace vína se dají jen těžko označit za přípravy na bitvu. Zpěv byl sice již od nepaměti používán k pozvednutí morálky, avšak jedna píseň pro pár členů důstojnického sboru může duch mužstva ovlivnit jen těžko. Důstojnický sbor zřejmě pojal slova, která se říkají Bohu smrti „Dnes ne“ za jakési své heslo a patrně vyhlásil soutěž v prokrastinaci.

Kdo vyhrál a udělal nejmíň, se dá posoudit jen těžko. Night King a jeho armáda však odvedl ne úplně zanedbatelnou práci v redukci počtu soutěžících, takže skupina finalistů tvoří již poměrně malou skupinku. Ne tak malou, jak bychom si přáli samozřejmě, neboť někteří její členové si zasloužili „facku řemdihem“ již před dlouhou dobou. #dragonqueen

Ale zpátky k bitvě. Koalice živých tedy měla nemalé prostředky a nenulový čas na přípravy. Přesto se v rámci nich omezila na vykopání jednoho příkopu s chevaux de frise a postavení několika katapultů. Vůbec nevyužila svých schopností v oblasti průzkumu a oslabení nepřítele před samotnou rozhodující bitvou.

Selhání v přípravách = selhání v bitvě

Stěžejním bodem plánu bitvy ze strany živých byla správná identifikace Night Kinga jako těžiště nepřátelských sil. Jeho zabití by znamenalo okamžité vítězství v bitvě a tím pádem i konečné vítězství ve válce proti mrtvým.

V kombinaci s již uvedenou informací o záměru Night Kinga zabít B. Starka přišel GŠ se solidním základem strategie bitvy. B. Stark poslouží jako návnada a až Night King přistoupí k pokusu o jeho eliminaci, dojde k provedení útoku na NK všemi dostupnými prostředky. Avšak všechno okolo je příkladnou ukázkou naprostého selhání snad ve všech aspektech plánování bitevní taktiky. Výsledkem toho je naprosto nepochopitelné rozestavění jednotek, které nevyhnutelně vede k naprosté a rychlé anihilaci sil umístěných před hradbami Winterfellu.

První zásadní chybou je absence záloh. Jejich vyčlenění by umožnilo reagovat na průběh bitvy;  v případě potřeby podpořit slabá místa, či ve správný moment udeřit na nepřítele. Toto rozhodnutí působí velmi zvláštně v kontextu Bitvy bastardů, kde právě příliš brzké nasazení záloh umožnilo Ramseymu Boltonovi obklíčit jednotky Starků. A kdyby nebylo pomoci rytířů z Údolí, Jon Snow by bitvu prohrál. Dalo by se tedy očekávat, že si díky tomu uvědomí důležitost záloh a bude s nimi v budoucnu lépe pracovat. Očividně tomu tak však není.

Co se týče rozestavení jednotek (viz obr. 1), i zde lze identifikovat několik chyb. Unsullied, jakožto pravidelná pěchota, je díky štítu, kopí a svému výcviku dobrá k udržení pozice, avšak zranitelná na křídlech. Jejich umístění do středu formace dává smysl a armádě poskytuje pevný základ, zároveň chrání samotný Winterfell a jednotky na křídlech mohou chránit zranitelné boky Unsullied. Smysl tedy dává i postavení jednotek na křídla.

Zato postavení lehké jízdy v podobě Dothraků do středu čela již smysl příliš nedává. Takto umístěná lehká jízda je uvězněna mezi nepřátelskými silami, středem armády (Unsullied) a jednotkami na křídlech. Následkem toho lehká jízda postrádala prostor potřebný k manévrování, a tím pádem byla zbavena takřka všech svých výhod. Nesmyslné bylo i jejich využití, kdy se jej GŠ rozhodl naslepo poslat na čelní střet s nepřítelem.

Tím dochází k porušení pravidla koncentrace sil a jedna část armády se bez podpory zbytku utká s nepřítelem. Výsledkem je kompletní ztráta lehké jízdy. Tento výsledek přitom nebyl nevyhnutelný i po chybném umístění Dothraků. Stačilo je využít jako průzkumné oddíly a zjistit, kde a v jakém stavu se nepřítel přesně nachází. Pokud by tak učinili, Dothrakové by nejeli na slepo do tmy a mohli přejít do útoku v příhodnější okamžik či být dokonce podpořeni dalšími jednotkami a útok tak zefektivněn.

Další zásadní chybou v rozestavení sil byla pozice katapultů. Jejich jedinou ochranou byli právě Dothrakové, kteří byli nesmyslně odesláni do neznáma, jen aby mohli v „cool záběru pozhasínat“. Katapulty vystřelily pouze jednou, poté se umlčely a byly opuštěny. Opět, pozdržení útoku Dothraků, jejich využití k průzkumu bojem by pomohlo určit pozice nepřítele a katapulty by mohli pálit přesněji. Jejich umístění za Unsullied a ne před, by zase zajistilo, že by mohly pálit i v případě přemožení Dothraků. Letální potenciál katapultů je přitom proti obrovské a husté mase nepřátel maximální.

Katapulty jsou však po prvním výstřelu odsouzeny do pozice jakési pouhé překážky mezi mrtvými a Unsullied, která může alespoň nepatrně snížit obrovskou hybnost, kterou masa mrtvých disponuje. Tomuto účelu by však mnohem více posloužilo vykopání příkopu. Ten sice jeden vykopán byl a dokonce i opatřen kůly, z nějakého záhadného důvodu však byly jednotky postaveny před něj a ne za něj. Výsledkem je nejen to, že nepříteli nebyla odebrána takřka žádná hybnost před srážkou s liniemi Unsullied, ale zároveň Unsullied nemohli v rozhodujícím okamžiku ustoupit za hradby, protože příkop vytvořil úzké hrdlo, znemožňující dostatečně rychlé stažení po odpoutání od nepřítele.

Po vzdání se pozic před hradbami příkop nakonec posloužil účelu zbavení protivníka hybnosti, a to i přes selhání komunikačních kanálů mezi letectvem, které mělo zajistit zapálení příkopu, a pozemními jednotkami. Pozemní síly si nakonec poradily samy a za pomoci exotických technologií se jim podařilo příkop zapálit. Zde však přichází na řadu další záhada bitvy. Poté, co se tedy povede Red Woman přemluvit kůly, aby chytly a mrtví se zastaví, střelci na hradbách pouze stojí a bez jediného výstřelu nepřítele pozorují, dokud ten nakonec neprolomí hořící zábranu.

Selháním komunikačních kanálů problémy s letectvem nekončí. Co se další podpory pozemních bojů týče, draci měli sloužit jako blízká letecká podpora a v některých situacích tak i zafungovali. Avšak následkem rozhodnutí dělit jejich pozornost mezi vzdušné souboje a podporu pozemních sil nebyli schopni vykonávat ani jednu z těchto funkcí plnohodnotně. V podpoře pozemních sil naprosto selhali a pozemní síly se musely přesunout do samotného Winterfellu, kde by již byla podpora draků, vzhledem k charakteristikám jejich ofensivních schopností, kontraproduktivní.

Ve vzdušných soubojích si vedli lépe jen díky dvojnásobné početní převaze. A i zde se dopustili hrubé chyby – naprosto opomenuli problematiku identifikace cílů. Kvůli chybné identifikaci došlo k útoku na vlastní jednotku a následkem toho málem i ke ztrátám. Tento problém má přitom jednoduché řešení, a to v podobě viditelného označení spojeneckých jednotek, jak navrhují někteří, například v podobě střídavých bílo-černých pruhů na křídlech draků, jak tomu bylo během vylodění v Normandii na straně Spojenců.

Někteří budou určitě namítat, že důvodem, který stál za problémy letectva, bylo náhlé zhoršení viditelnosti a povětrnostních podmínek, které GŠ nemohl předpokládat. Zde si však opět dovolím oponovat, neboť sám Jon Snow předtím, než byl zvolen Králem severu, uváděl, že nemá smysl bouře přečkávat, protože tak nebude činit ani nepřítel. On bude ten, kdo bouři přinese (s06e10). Bouře také přišla, když se členové Noční hlídky setkali s mrtvými a White Walkery u Pěsti prvních lidí (s02e10).

Poslední chybou, které se zde budu věnovat, je umístění nekombatantů do krypty pod Winterfellem, neboť volba místa snad již nemohla být horší. Jon Snow a mnoho dalších Divokých a několik členů Noční hlídky byli u Hardhomu na vlastní oči svědky toho, jako rychle a snadno dokáže Night King proměnit již vyřazené jednotky ve znovu aktivní a zařadit je pod své velení. Situování nekombatantů do prostor z jejich podstaty plných latentních nepřátelských kombatantů nedává žádný smysl.

Nesrovnalostí, nelogických rozhodnutí a chyb by se dala najít ještě celá řada a stejně tak i způsobů, jak se zachovat lépe. Vzhledem k rozsahu jsem však vybral jen ty, co mě pálily nejvíce. Pokud byste si chtěli o mizérii zvané bitva o Witerfell přečíst více, doporučuji např. článek na webu Wired. Na závěr už nezbývá, než nám všem fanouškům vojenství a dobrých bitev popřát, aby se bitva se Cersei povedla scénáristům lépe.

Zdroje

Angry Staff Officer. 2019. „THE BATTLE OF WINTERFELL: A TACTICAL ANALYSIS.“ wired.com. 29. 4. 2019 [cit. 4. 5. 2019] [online] (https://www.wired.com/story/game-of-thrones-winterfell-battle-tactical-analysis/?fbclid=IwAR0g3SDoQi14fOQyticWZSF6KtuPs1rJ-GVpclPkRG9R50p7awKfLGAIiAQ).

Dúbravčík. Jan. 2016. „Reakce na článek Několik poznámek k terminologii v rezortu MO.“ Vojenské rozhledy, XXV. (LVII.), no. 1/2016, 153-155. [cit. 4. 5. 2019] [online] (http://vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/reakce-na-clanek-nekolik-poznamek-k-terminologii-v-rezortu-mo).

Echevarria II, Antulio J.. 2003. „CLAUSEWITZ’S CENTER OF GRAVITY
It’s Not What We Thought.“ Naval War College Review Vol. LVI, No. 1. [cit. 4. 5. 2019] [online] (http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/navy/art4-w03.htm).

Fantasy CZ/SK. In: Facebook. [cit. 4. 5. 2019] [online] (https://www.facebook.com/Fantasyczechoslovakia/photos/a.191086057603712/2324922550886708/?type=3&theater).

McNeilly Mark. 2015. „The Battle of the Military Theorists: Clausewitz vs. Sun Tzu.“ historynewsnetwork.org. 25. 1. 2015 [cit. 4. 5. 2019] [online] (https://historynewsnetwork.org/article/158123).

Merriam-Webster Dictionary. „cheval-de-frise.“ merriam-webster.com. [cit. 4. 5. 2019] [online] (https://www.merriam-webster.com/dictionary/cheval-de-frise).

Sumida, Jon T.. 2009. „The Clausewitz Problem.“ Army History , Fall 2009, No. 73, pp. 17-21. [cit. 4. 5. 2019] [online] (https://www.jstor.org/stable/pdf/26296771.pdf).