Již třetím rokem probíhající válka na Ukrajině, druhým rokem trvající občanská válka v Súdánu a přes rok pokračující válka mezi hnutím Hamás a Izraelem jsou realitou, do které svět vstupuje v roce 2025. Západ soupeří o vliv v téměř všech regionech světa, od Latinské Ameriky, přes Sahel, Africký roh, až po vzrůstající napětí v Jihočínském moři a pozornost je třeba věnovat i zdánlivě marginálním konfliktům a bezpečnostním hrozbám, jako je dění v Myanmaru nebo eskalace napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem. A celý svět, bez nadsázky řečeno, s napětím očekává, jaký dopad bude mít na probíhající konflikty nástup Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států amerických.
Pokračující humanitární krize v Gaze a syrský převrat
Vývoj v blízkovýchodním regionu je i nadále výrazně formován více než rok trvající válkou mezi hnutím Hamás a Izraelem. Dění v Gaze je stále považováno za humanitární krizi. [1] Intenzita a charakter útoků ze strany Izraele na území pásma Gazy dlouhodobě vyvolává kritiku mezinárodního společenství. Rada OSN pro lidská práva v rámci svého šetření obvinila obě strany z válečných zločinů, Izrael také ze zločinů proti lidskosti. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil v květnu Izraeli, aby ukončil ofenzivu v oblasti Rafahu, posledního útočiště civilistů v pásmu Gazy. Dále bylo nařízeno otevření hraničních přechodů a poskytnutí humanitární pomoci. Izrael navzdory těmto rozsudkům pokračoval v letecké kampani s odvoláním na přítomnost militantů v oblasti. Značnou kontroverzi poté vyvolalo vydání zatykače ze strany Mezinárodního trestního soudu na premiéra Benjamina Netanyahua, ministra obrany Yoava Gallanta a tři lídry vojenského křídla Hamásu, kteří jsou ale již údajně po smrti. [2] Všech 125 členských států je v důsledku povinno vrcholné izraelské politiky zadržet, pokud by se vyskytli na jejich území. Toto rozhodnutí vyvolalo mezinárodní kontroverzi, řada členských států považuje konání izraelských představitelů za adekvátní.
V průběhu roku také probíhaly nepříliš úspěšná vyjednávání o uzavření příměří, doprovázená mezinárodními pokusy o zprostředkování podmínek. Listopadová rezoluce Rady bezpečnosti OSN, vyzývající k příměří a okamžitému propuštění izraelských zajatců, byla ke konci roku vetována Spojenými státy americkými. Prosincová rezoluce Valného shromáždění se stejnými požadavky byla schválena masivní většinou členských států, ta však má spíše symbolický charakter, není právně závazná. [3]
Obavy z rozšíření konfliktu se ukázaly jako oprávněné, další horkou zónou se na podzim stal jih Libanonu, kde Izrael podnikl řadu útoků včetně pozemní ofenzivy, za cílem zničit infrastrukturu militantní organizace Hizballáh. V rámci útoků došlo k likvidaci několika desítek velitelů a také nejvyššího představitele Hizballáhu, Hasana Nasralláha. Koncem listopadu byla uzavřena dohoda o příměří, kterou však obě strany velmi záhy porušily a vzhledem k nestabilní situaci se očekává další eskalace.
V posledních týdnech roku došlo k výraznému zvratu v Sýrii. Povstalci z islamistické skupiny Haját Tahrír al-Šám podnikli koncem roku protivládní ofenzivu a začátkem prosince se jim podařilo dobýt Damašek. Ukončili tak více než padesát let trvající vládu rodiny Assadů. Vůdce skupiny Ahmad Šara, který se stal faktickým vládcem Sýrie, plánuje tranzitní období, v jehož rámci bude provedeno sčítání lidu a navržena nová ústava. Toto období, předcházející novým volbám, by mělo trvat údajně čtyři roky. Požádal také o uvolnění sankcí ze strany mezinárodní komunity. Historie skupiny Tahrír al-Šám je také provázena kontroverzemi. Panuje určitá obava z výrazně islamistického charakteru organizace a historickým vazbám k organizaci Al-Káida, a tedy z charakteru nové vlády v Sýrii. [4]
Afrika s najvyšším počtom aktívnych konfliktov
Krajiny na africkom kontinente čelia občianskym vojnám, etnickým nepokojom, náboženským konfliktom a terorizmu, čo z neho na počiatku roku 2025 tvorí región najviac zasiahnutý konfliktmi na svete. Islamistické povstanie v západnom Saheli sa začína prelievať do pobrežných štátov Guinejského zálivu, zatiaľ čo občianska vojna v Sudáne spôsobuje nevídanú humanitárnu katastrofu. Mierové rokovania medzi Demokratickou republikou Kongo, Rwandou a povstaleckou skupinou M23 uviazli v mŕtvom bode.
Islamistické povstanie v západnom Saheli je počtom dotknutých krajín najväčší konflikt v Afrike. Po niekoľkých rokoch expanzie džihádistických skupín je dnes západný Sahel jedným z hlavných centier globálneho terorizmu. [5] Militanti džihádistické skupiny JNIM a Islamského štátu sa aktuálne pokúšajú o rozšírenie svojho vplyvu smerom na juh. Pobrežné štáty Guinejského zálivu preto posilňujú bezpečnostné opatrenia. [6] V roku 2025 bude dôležité sledovať, ako sa s touto mimoriadne vážnou bezpečnostnou výzvou vysporiadajú pobrežné krajiny Ghana, Togo a Benin.
Sudán je po necelých dvoch rokoch občianskej vojny na pokraji kolapsu. Neutíchajúca vojna sudánskych ozbrojených síl a Jednotiek rýchlej podpory vytvorila dejisko aktuálne najhoršej humanitárnej krízy na svete. Podľa najnovších údajov OSN bolo vysídlených už viac než 12 miliónov ľudí. [7] Krajinou sa šíri hladomor, keďže boje paralyzovali poľnohospodársku produkciu a zahraničná pomoc málokedy nájde cielených príjemcov. Sudánska armáda získala v uplynulých mesiacoch určitú prevahu v štátoch Chartúm, Sennar a Gezíra. Výhliadky na mier sú napriek tomu mizivé aj na začiatku roku 2025. [8]
V regióne Severné Kivu na východe Demokratickej republiky Kongo (DRK) pretrváva konflikt konžskej armády s povstaleckou skupinou M23 napojenou na Rwandu. Ukončenie konfliktu sa snaží sprostredkovať Angola v tzv. Luandskom procese. Komplikuje ho však neprestajná aktivita ozbrojených skupín na oboch stranách, a to napriek konžsko-rwandskému prímeriu z júla 2024. [9] V roku 2025 bude naďalej v DRK pôsobiť stabilizačná misia OSN s názvom MONUSCO. Kinshasa pôvodne žiadala o jej odchod, no v uplynulom roku žiadosť prehodnotila vzhľadom na nedostatočnú kapacitu konžskej armády. [10] Ďalší vývoj konfliktu v regióne Veľkých jazier bude do značnej miery závisieť od úspešnosti možných mierových rokovaní. Tie nateraz uviazli v mŕtvom bode, keďže úrad konžského prezidenta vyjadril odmietavý postoj k údajnej rwandskej požiadavke o priame rokovania Kinshasy so zástupcami skupiny M23. [11]
Medzitým v Etiópii pokračujú ozbrojené strety vlády a miestnych milícií v regiónoch Oromia a Amhara. Somálsko neúspešne bojuje proti islamistickému hnutiu aš-Šabáb. Mozambik zasiahla po sporných prezidentských voľbách vlna politického násilia. Ozbrojené násilie destabilizuje mnohé ďalšie krajiny, vrátane Kamerunu, Nigérie, Južného Sudánu a Stredoafrickej republiky.
Válka na Ukrajině a nepokoje v Gruzii
Válka na Ukrajině nadále zůstává nejvýznamnějším konfliktem ve východní Evropě, a to jak svým rozsahem, tedy největším ozbrojeným evropským konfliktem od konce druhé světové války, tak počtem zapojených aktérů s globálním významem.
I přes pomalý postup v uplynulém roce tak byla patrná jednoznačně eskalační dynamika, ke které mimo přímé zapojení třetího státu (Severní Koreji) přispělo také první použití balistické střely schopné nést jaderné hlavice ve válečném konfliktu v historii – balistické střely středního doletu Orešnik. Další případná eskalace může být způsobena přímým vstupem dalších aktérů do konfliktu po vzoru Severní Koreje, která svým krokem pomyslně zahájila precedens přímé účasti třetích stran. Během roku byla mezi členskými státy NATO diskutována otázka zapojení vlastních jednotek na Ukrajině. Ke konci roku potom Spojené království nevyloučilo možnost vyslání vojáků za účelem výcvikové mise [12].
Jako prozatímní testování odpovědi zemí NATO na narušení vzdušného prostoru lze v současnosti vnímat opakovaný vstup ruských dronů zejména do rumunského a litevského vzdušného prostoru [13] a přelety řízených střel nad Polskem. [14] Kromě posílení aktuálně probíhajících hybridních kampaní, nebo sabotáží kritické infrastruktury, by mohly ruské kroky směřovat k několika možným scénářům, ve kterých bude Ruská federace především testovat kohezi NATO.
Jisté limity ruských výhružek odhaluje útok Ukrajiny v Kurské oblasti. Ruská federace se po útoku na vlastní území neodhodlala ani k zahájení mobilizace. I přes eskalaci v konfliktu na Ukrajině však žádná ze stran není ochotná za stávajících podmínek uzavřít příměří.
Moskva oznámila, že v roce 2025 může dojít k rozmístění střel Orešnik, použitých na Ukrajině, také v Bělorusku. [15] V Bělorusku rovněž v roce 2025 proběhnou prezidentské volby, které s nejvyšší pravděpodobností opět vyhraje Alexandr Lukašenko. Běloruská lídryně opozice Svjatlana Cichanouská, která kandidovala na post prezidenta v roce 2020, vyzvala běloruské občany, aby se vyvarovali masivních protestů. [16]
Gruzií zmítají vnitřní nepokoje poté, co parlamentní volby vyhrála proruská strana Gruzínský sen. Výsledky voleb jsou zpochybňovány a diskutovány jsou i možné externí zásahy. Samotné výsledky skutečně vykazovaly statistické anomálie, které nasvědčují jejich falšování. [17] Současná kulminace napětí a nejistoty živené ruskou válkou na Ukrajině, spojená s výraznými rozdíly životní úrovně mezi centrem a periferií, odrážející se i na voličském chování regionů, tuto kavkazskou republiku významně destabilizuje. Tlak veřejnosti však vláda s největší pravděpodobností ustojí.
Postup sil odporu v Myanmaru
Občanská válka mezi vojenskou juntou, která se v roce 2021 v Myanmaru chopila moci, a četnými odbojovými etnickými skupinami, zaznamenala v roce 2024 dynamický vývoj. Vojenská junta čelící již od konce roku 2023 rozsáhlým problémům, zejména v souvislosti s tendencí různorodých odbojových skupin koordinovat svůj postup, se potýkala po celý rok s vysokým náporem sil odporu. V létě se koalici Tři bratrstva podařilo ovládnout regionální severovýchodní vojenské velitelství junty ve strategicky významném městě Lashio, a také město Modoke – hlavní centrum těžby rubínů v regionu Mandalay. [18] Četné úspěchy zaznamenaly odbojové skupiny také v Arakanském státě, kde Sjednocené ligy arakanské armády dobyly čtrnáct měst, a v severním Myanmaru, ve kterém Kačjinská armáda nezávislosti ovládla pět měst a zmocnila se i klíčových těžebních center vzácných zemin. [19]
V reakci na zoufalou situaci a ve snaze o potlačení celonárodního ozbrojeného odporu se myanmarská junta uchýlila k bezprecedentnímu kroku – začala uplatňovat zákon o branné povinnosti, který ukládá mladým mužům a ženám povinnost vykonat nejméně dvouletou vojenskou službu, pokud budou povoláni. [20] V důsledku kritické situace vládnoucího režimu se do konfliktu začala významněji zapojovat také Čína. Ačkoli Peking obviňuje juntu z poškození čínských investic v Myanmaru a s jejím vůdcem Minem Aun Hlainem má četné spory, obávajíc se jejího pádu a případného nastolení nové prozápadně orientované vlády se v poslední době postavil výrazněji na stranu vojenské junty a tlačil na koalici Tři bratrstva, aby se stáhla ze strategicky významných oblastí. Podporuje také uskutečnění voleb plánovaných na rok 2025, od kterých si slibuje personální změny ve vedení vládnoucího režimu a nastolení větší stability. [21] Síly odporu jsou proti uskutečnění voleb, protože by dle nich byly pouze podvodem, kterým by junta legitimizovala svou vládu v Myanmaru.
V důsledku možnosti uskutečnění voleb by mohlo dojít v roce 2025 k zintenzivnění úsilí sil odporu v boji za účelem zisku dalších území, kde by pod jejich nadvládou byly volby bojkotovány. [22] Navzdory novým okolnostem, jako je branná povinnost a navyšující se podpora Pekingu vládnoucí juntě, se předpokládá, že odbojové skupiny v tomto roce zkonsolidují své zisky a budou usilovat o další postup, při čemž využijí své vysoké morálky i již ve válce získaných zdrojů. Otevření nových bojových front se očekává zejména v centrálním Myanmaru. Pokračovat bude nicméně také rozsáhlé utrpení civilistů, a to vlivem represí ze strany vojenské junty, leteckých náletů neberoucích ohled na civilisty, využívání civilistů jako živých štítů a v důsledku války celkově zoufalé humanitární a ekonomické situace v zemi.
Rostoucí napětí mezi Pákistánem a Afghánistánem
Na konci roku se zvýšilo napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem, který podnikl letecké útoky na území svého souseda a zabil desítky civilistů. [23] Podle Islámábádu se v afghánském příhraničí skrývají ozbrojenci z hnutí Tehríke Tálibán Pákistán (TTP), kteří podnikají přepady proti bezpečnostním složkám na opačné straně Durandovy linie a Kábul proti nim odmítá zasáhnout.
Tálibán tvrdí, že bojovníci TTP jsou usazeni uvnitř Pákistánu a bombardování odpověděl přestřelkou s pákistánskými pohraničníky. Násilí ze strany TTP na severovýchodě země se stupňuje od nástupu Tálibánu k moci v srpnu 2021. To i navzdory neúspěšné snaze o mediaci ze strany Tálibánu, který má na TTP náboženské a kmenové vazby. Je tedy nepravděpodobné, že by požadavkům Pákistánu ustoupil, a proto se dá očekávat vedle diplomatických jednání a nátlakových akcí typu uzavření hranic pro obchod také využití vojenských prostředků, které přinesou odpověď v podobě vzájemných střetů nízké intenzity na hranicích.
Organizovaný zločin, kartely i summit BRICS – Latinská Amerika v roku 2025
Latinskú Ameriku čakajú v roku 2025 veľké výzvy, z ktorých bude azda tou najvýznamnejšou návrat Donalda Trumpa do úradu prezidenta USA. V novembri minulého roka Trump avizoval zavedenie 25 % clo na mexický tovar, ak krajina neprijme prísnejšie opatrenia v oblasti migrácie a kontroly drog. Mexiko krátko nato oznámilo, že vykonalo najväčší záchyt fentanylu v histórii. Už teraz vykonáva rozsiahle zadržiavanie migrantov smerujúcich na sever a uviedlo, že prijme mexických štátnych príslušníkov, ak USA uskutočnia hromadné deportácie. Súčasťou Trumpovho úradu by malo byť tiež obmedzovanie čínskeho vplyvu v regióne. Svoju snahu deklaroval pri obvineniach z operácie čínskych vojakov na Panamskom prieplave. Pohrozil, že si prieplav, ktorý Spojené štáty previedli na Panamu v rámci zmluvy schválenej za bývalého prezidenta Cartera, vyžiada späť. [24]
Organizovaný zločin a násilie zostávajú v Latinskej Amerike hlavnými problémami napriek tomu, že v tomto regióne do veľkej miery neprebiehajú konvenčné ozbrojené konflikty. Hlavnú bezpečnostnú hrozbu budú predstavovať aj v roku 2025 zločinecké skupiny. V mnohých krajinách narastá v dôsledku ich činnosti počet vrážd a prehlbuje sa neistota. [25] [26] Očakávajú sa nové stratégie prostredníctvom partnerstva orgánov činných v trestnom konaní s Medziamerickou rozvojovou bankou (IDB), Svetovou bankou, Karibským spoločenstvom (CARICOM) a Interpolom. Dohodu podpísalo 18 krajín, hoci Mexiko a Kolumbia medzi nimi nie sú. IDB uvádza, že na bezpečnostné stratégie tento rok vyčlení 1 miliardu dolárov. [24]
Hrozbu predstavuje najmä mexický kartel Sinaloa, ktorý podplatil bývalého honduraského prezidenta Juana Orlanda Hernandeza a vystupňoval vojnu gangov v Ekvádore. [26] Trump tak môže požadovať, aby mexické orgány čelili zločineckým organizáciám, alebo aby to umožnili špeciálnym jednotkám USA, a to aj napriek predchádzajúcim neúspechom. [25] Ak nová administratíva spustí vojenské operácie proti zločineckým skupinám, mohlo by to vytvoriť nové napätie medzi štátmi. [26]
Čeliť výzve bude aj stratégia „Total Peace“ kolumbijského prezidenta Gustava Petra, ktorá zahŕňa deväť rokovaní s ozbrojenými skupinami. [25] Jedna z nich, brazílska PCC, je zodpovedná za smrť paraguajského prokurátora v Kolumbii. [26] Obavy z cezhraničného kriminálneho násilia bude aj naďalej zvyšovať pretrvávajúca politická kríza vo Venezuele. [25] Dlhotrvajúca bezpečnostná a politická kríza pokračuje tiež na Haiti. Situácia sa tam v druhej polovici 2024 ešte zhoršila, a to aj po nasadení bezpečnostnej misie pod vedením kenských jednotiek. Medzinárodné spoločenstvo apeluje na zmenu misie na oficiálnu peacekeeping misiu pod záštitou OSN. Nie je však jasné, či by takáto iniciatíva získala podporu od Trumpovej administratívy. [24]
V roku 2025 bude Brazília hostiť rozšírený BRICS, ktorý sa v priebehu posledných rokov premenil z neutrálnej platformy na kľúčový nástroj pre spochybňovanie dominancie USA a Západu. Brazília pod Lulovým vedením bude zároveň hostiteľom konferencie COP30, čo ju stavia do pozície potenciálneho globálneho lídra v oblasti klímy a správcu Amazónie. [25]
Región bude tento rok formovať okrem bezpečnostných výziev aj niekoľko kľúčových volieb. Najmä tie v Ekvádore (február) a Čile (november) by mohli byť poznačené obavami o bezpečnosť. V Quite sa bude prezident Daniel Noboa usilovať o znovuzvolenie po krátkom funkčnom období. V Čile sa prezident Gabriel Boric počas väčšiny svojho obdobia v úrade trápi s nízkym ratingom a ťažkosťami pri presadzovaní svojho programu. [25] [26]
Editor článku: Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, Martin Machorek
Zdroje
[1] UNRWA. Dostupné z: https://www.unrwa.org/resources/reports/unrwa-situation-report-153-situation-gaza-strip-and-west-bank-including-east-jerusalem. [cit. 2025-01-05].
[2] UN News. Dostupné z: https://news.un.org/en/story/2024/11/1157286. [cit. 2025-01-05].
[3] PBS News. Dostupné z: https://www.pbs.org/newshour/world/un-general-assembly-approves-resolutions-demanding-gaza-ceasefire-more-aid-to-palestinian-refugees. [cit. 2025-01-05].
[4] BOWEN, Jeremy. Online. BBC News. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/articles/c05p9g2nqmeo. [cit. 2025-01-05].
[5] IEP. 2024. Global Terorrism Index 2024. OCHA. Accessed January 3, 2025. https://reliefweb.int/report/world/global-terrorism-index-2024
[6] Nsaiba, H. 2024. Newly restructured, the Islamic State in the Sahel aims for regional expansion. ACLED. Accessed January 2, 2025. https://acleddata.com/2024/09/30/newly-restructured-the-islamic-state-in-the-sahel-aims-for-regional-expansion/
[7] United Nations. 2024. Sudan Conflict: „There cannot be a military solution to this war.“ Accessed January 3, 2025. https://news.un.org/en/story/2024/12/1158601
[8] International Crisis Group. 2024. Crisis Watch. Accessed January 3, 2025. https://www.crisisgroup.org/crisiswatch
[9] Security Council Report. 2024. December 2024 Monthly Forecast: Democratic Republic of the Congo. Accessed January 3, 2025. https://www.securitycouncilreport.org/monthly-forecast/2024-12/democratic-republic-of-the-congo-28.php
[10] Security Council Report. 2024. Democratic Republic of the Congo: Vote on MONUSCO Mandate Renewal. Accessed January 3, 2025. https://www.securitycouncilreport.org/whatsinblue/2024/12/democratic-republic-of-the-congo-vote-on-monusco-mandate-renewal-2.php
[11] Al Jazeera. 2024. Rwanda, DR Congo peace talks hit snag as mediator Angola calls off meeting. Accessed January 3, 2025. https://www.aljazeera.com/news/2024/12/15/rwanda-dr-congo-peace-talks-hit-snag-as-mediator-angola-calls-off-meeting
[12] Beale, Jonathan a Kathryn Armstrong. 2024. „UK considers sending troops to train Ukrainians.“ BBC. https://www.bbc.com/news/articles/c878ypxgl3qo
[13] Reuters a). 2024. „NATO members Romania, Latvia report Russian drones breach airspace.“ https://www.reuters.com/world/europe/romania-searching-possible-drone-fragments-after-russian-attack-ukraine-2024-09-08/
[14] Gera, Vanessa a Tony Hicks. 2024 „Poland demands explanation from Russia after a missile enters its airspace during attack on Ukraine.“ https://apnews.com/article/russia-ukraine-missile-airspace-violation-c9d2511f169e9f80a08082726c118114
[15] Reuters b). 2024. „Putin says Oreshnik missiles could be deployed in Belarus in late 2025.“ https://www.reuters.com/world/europe/putin-says-oreshnik-missiles-could-be-deployed-belarus-late-2025-2024-12-06/
[16] Ljunggren, David a Kyawsoe Oo. 2024. „Belarus opposition leader urges people to avoid protesting against election.“ Reuters. https://www.reuters.com/world/europe/belarus-opposition-leader-urges-people-shun-election-avoid-protesting-2024-11-27/
[17] ISFED. 2024. „„სამართლიანი არჩევნების” დაკვირვებით, საარჩევნო უბნების მნიშვნელოვანნაწილში ქალი და კაცი ამომრჩევლების აქტივობის დონეებს შორის სხვაობა აცდენილია ნორმალურგანაწილებას და შეიცავს პრაქტიკულად გამორიცხულ მახასიათებლებს.“https://www.isfed.ge/geo/gantskhadebebi/samartliani-archevnebis-dakvirvebit-saarchevno-ubnebis-mnishvnelovan-natsilshi-qali-da-katsi-amomrchevlebis-aqtivobis-doneebs-shoris-skhvaoba-atsdenilia-normalur-ganatsilebas-da-sheitsavs-praqtikulad-gamoritskhul-makhasiateblebs
[18] Regan, H. & Watson, A. (2024, August 2). Myanmar rebels are claiming their biggest victory yet over junta forces. Could it be a turning point in the brutal civil war? CNN. Retrieved from https://edition.cnn.com/2024/08/02/asia/myanmar-lashio-junta-resistance-intl-hnk/index.html
[19] Nikkei staff writers (2024, November 6). Myanmar rebels seize rare-earth mining hubs, threatening supply chains. Nikkei. Retrieved from https://asia.nikkei.com/Spotlight/Myanmar-Crisis/Myanmar-rebels-seize-rare-earth-mining-hubs-threatening-supply-chains
[20] Strangio, S. (2024, February 12). Myanmar Junta to Begin Enforcing Military Conscription Law. The Diplomat. Retrieved from https://thediplomat.com/2024/02/myanmar-junta-to-begin-enforcing-military-conscription-law/
[21] Abuza, Z. (2024, October 19). China undermines its interests by boosting support for Myanmar’s faltering junta. Radio Free Asia. Retrieved from https://www.rfa.org/english/commentaries/myanmar-china-junta-interests-10192024112136.html
[22] Lipes, J. & Burmese, R. (2024, August 28). EXPLAINED: Why does Myanmar’s junta want to hold elections? Radio Free Asia. Retrieved from https://www.rfa.org/english/news/myanmar/explainer-myanmar-junta-elections-08282024162301.html
[23] Siddique, A. (2024, December 30). Islamabad, Afghan Taliban Locked In Stalemate Over Pakistani Militants. Radio Free Europe. Retrieved from https://www.rferl.org/a/pakistan-afghanistan-taliban-tpp-deadlock/33255351.html
[24] Osborn, C. (2025, January 3). What Awaits Latin America in 2025? Foreign Policy. Retrieved from https://foreignpolicy.com/2025/01/03/latin-america-trends-2025-trump-climate-security-haiti-brazil-brics/.
[25] Canning House. (2024). LaTam Outlook 2025. Canning House. Retrieved from https://www.canninghouse.org/storage/uploads/resources/latam-outlook/2025-report/LatAm_Outlook_2025_imkdp.pdf.
[26] Bosworth, J. (2024, December 30). For Latin America, 2025 Will Be About Accountability. World Politics Review. Retrieved from https://www.worldpoliticsreview.com/latin-america-2025-preview/.
