K dlouhodobě sledované válce na Ukrajině, probíhající od února roku 2022, se pomalu přidávají další ohniska konfliktů, kterým je věnována pozornost světových i regionálních hráčů. Druhá polovina roku 2023 přinesla hned několik takových zvratů – od Nigeru přes Súdán až k útoku hnutí Hamás na území Izraele a ofenzivě koalice ozbrojených skupin na Myanmaru. Vývoj nejen v těchto, ale i dalších potenciálních ohniscích konfliktů je třeba sledovat i začátkem roku 2024.

Válka v Pásmu Gazy a Osa odporu

Výrazné vyostření v blízkovýchodním regionu přinesl zejména říjnový útok teroristické organizace Hamás na izraelské civilní obyvatelstvo. Izraelský premiér Netanyahu trvá na úplném vítězství v Gaze. [1] To je považováno za nepravděpodobný scénář, ukončení bojů se zároveň výhledově neočekává. Osvobození všech rukojmí, kteří byli zajati při říjnovém útoku, je konstantním mottem, které stimuluje podporu izraelské veřejnosti. Zájem o totální vítězství ale pravděpodobně s válečným vyčerpáním a nárůstem mezinárodní kritiky vystřídá umírněnější rétorika, snahy o demilitarizaci a předání moci zvolené Palestinské samosprávě.

Vojenská operace v Gaze v mezinárodním kontextu přinesla rozporuplné reakce. Nařízení Mezinárodního soudního dvora v Haagu, aby Izrael zabránil genocidě, reflektuje obavy o zranitelné palestinské civilní obyvatelstvo, jehož situace se spolu s životními podmínkami zhoršuje. [2] Izrael od počátku konfliktu odpovědnost za civilní oběti přičítá organizaci Hamás a obhajuje nárok bránit svou bezpečnost. Úsilí o sblížení židovského státu s řadou muslimských zemí Blízkého východu po vzoru Abrahámovských dohod, které v loňském roce kulminovalo, momentálně vyšumělo. Podpora řady násilných nestátních aktérů vůči palestinskému obyvatelstvu se demonstruje v rámci dalších regionálních ohnisek a vyvolává nejistotu, do jaké míry přetrvávající vojenské intervence povedou k rozhoření bojů i na jiných frontách. Horkou zónou se stalo zejména Rudé moře.

Četné agrese Hútiů představují v následujícím roce riziko nejen pro regionální bezpečnost. Jsou totiž riskantní i z pohledu globálního obchodu, což na tyto šíitské povstalce obrátilo značnou pozornost. Zejména v této oblasti se tak očekává vyostření konfrontace se západními zeměmi. Íránem podporovaní povstalci jsou i přes poměrně minimalistické prostředky efektivní prakticky v celosvětovém měřítku, právě díky výhodnému postavení v kontextu námořní dopravy. Vyhýbají se však konfrontaci s čínskými či ruskými loděmi. [3]

Paralelně také dochází ke zhoršení situace na území Iráku a Sýrie, kde zintenzivnily útoky na americké vojenské cíle. Odpověď amerických bezpečnostních vyvolává obavy z další destabilizace. Cílem USA je zlomit tzv. Osu odporu, která zahrnuje řadu proíránských spojenců, jejichž protiizraelská a protizápadní agrese v kontextu konfliktu v Gaze eskaluje. Zvýšení nestability může ohrozit bezpečnostní situaci z pohledu působení teroristických organizací. Zejména v Iráku a Sýrii stále přetrvává riziko v souvislosti s oslabenou, nicméně stále existující organizace Islámský stát a jejími frakcemi. Obecně západní přítomnost a intervence v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu mohou posílit negativní protizápadní sentiment a také příklon k ruskému a čínskému politickému vlivu.

Vyhoštění uprchlíci, zákaz narkotik a parlamentní volby v Jižní Asii

Afghánistán se pod vládou Tálibánu dostal do ještě hlubší finanční a humanitární krize, kterou nadále zhoršují statisíce vyhoštěných uprchlíků z Íránu a Pákistánu. V nejbližší době tak může dojít k jejich aktivizaci a zapojení do opozičních aktivit na straně Islámského státu – Chorásán nebo k rozdmýchání větší vlny nespokojenosti obyvatel. Ta by mohla přimět Tálibán k dílčím ústupkům mezinárodnímu společenství výměnou za humanitární pomoc nebo uvolnění finančních prostředků v zahraničí. Zajímavé bude také sledovat vývoj v oblasti produkce opia po loňském 95procentním poklesu. Jednou ze základních otázek tak, je, zda se Tálibánu podaří udržet zákaz narkotik a pěstování máku navzdory ekonomické krizi.

Indii čekají v tomto roce volby do parlamentu. Premiér Nárendra Módí vsadil na nacionalistickou kartu, což by vedle ostrakizace menšin mohlo přinést také zásadní rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky. Jelikož se mu v předchozích letech povedlo balancovat vztahy s Ruskem, spojenectví s USA a rivalitu s Čínou, měl by být následující rok z hlediska pravděpodobnosti vypuknutí nějakého konfliktu nezajímavým. Po deeskalaci a více než dvou desítkách vyjednávacích kol je na severní hranici klid, který by mohla narušit jen nehoda nebo cílená provokace. V Kašmíru se navíc vládě povedlo potvrdit odebrání autonomního statusu nejvyšším soudem a potlačit opoziční hlasy. Místní volby by však mohlo provázet násilí nižší intenzity.

Také Pákistán čeká hlasování o složení parlamentu, a to již ve čtvrtek 8. února. Ukáží, jak silnou podporu má opoziční PTI bez Imrána Chána v čele a kriketové pálky ve znaku. Bývalý premiér byl koncem ledna odsouzen ke 14 letům vězení za korupci, 10 letům za vyzrazení státních tajemství a 7 letům za nezákonný svazek se svou ženou Bušrou. Navíc mu bylo na dekádu zakázáno vykonávat veřejnou funkci a za mřížemi skončili i další čelní představitelé strany. Mohly za to protesty příznivců PTI, které musela v květnu rozhánět armáda. Tu spolu s bývalými premiéry (a bratry) Navázem a Šáhbázem Šarífem viní Chán ze svého odstavení od moci. Na kterého koně má armáda vsazeno nyní a jak výsledky voleb přijme rozdělená společnost?

Vedle rizika povolebního násilí jsou zde také nestátní aktéři, především Tehríke Tálibán Pákistán (TTP), který loni ukončil příměří s vládou. Následkem byl téměř dvojnásobný počet teroristických útoků, k nimž se začala vedle TTP nebo IS-K hlásit i zcela nová organizace Tehríke Džihád Pákistán cílící převážně na bezpečnostní složky. Provincie hraničící s Afghánistánem tak mohou očekávat pokračující vlnu násilí včetně možného protiteroristického zásahu armády.

Situace v Myanmaru a ofenziva koalice Tři bratrstva

Koncem loňského roku nabral konflikt v Myanmaru na tempu, síle i intenzitě. Vládnoucí vojenská junta, která v roce 2021 svrhla civilní vládu Národní ligy pro demokracii, v současnosti čelí pravděpodobně vůbec největší výzvě za celé tři roky trvání krvavých bojů mezi ní a heterogenními etnickými ozbrojenými skupinami v zemi. Síly odporu se po většinu doby odporu potýkaly s přesilou nepřítele, ale také s vlastní nejednotou a nízkou mírou spolupráce. Z toho důvodu se jim jen výjimečně dařilo šířit vliv mimo venkovské oblasti a konflikt se postupně dostal do patové situace. Dne 27. října loňského roku však nastal významný obrat. [4] [5]

Koalice tří etnických ozbrojených skupin známá pod názvem Tři bratrstva zahájila rozsáhlou koordinovanou ofenzivu. Postupně obsadila desítky vojenských základen a převzala kontrolu nad několika městy v severních oblastech Myanmaru a některými důležitými hraničními přechody s Čínskou lidovou republikou. Tento úspěch byl impulzem pro zintenzivnění ozbrojené kampaně také dalších etnických skupin napříč zemí. Zvýšení intenzity konfliktu podle odhadů způsobilo vojenské juntě značné ztráty a negativně se podepsalo na morálce jejích vojáků. [6] [7] Mělo však za následek také výrazný nárůst počtu obětí mezi civilisty. Na novou dynamiku konfliktu reagovala také Čína, která se pokusila vyjednat příměří mezi válčícími stranami v severním Myanmaru. Dne 12. ledna 2024 došlo k uzavření tzv. Haigengské dohody, která však byla téměř okamžitě porušena rozsáhlým ozbrojeným střetem v Šanském státě. [8]

Konflikt ve vysoké intenzitě pokračuje i nadále. Zdá se, že síly odporu nehodlají ve svém tlaku polevit. Naopak mohou z nedávno dosažených úspěchů významně profitovat. Nejen, že ovládly nová strategicky důležitá území, ale podařilo se jim také posílit morálku svých vojáků a probudit novou motivaci etnických ozbrojených skupin se v odporu proti vojenské juntě sjednotit. Je však otázkou, jak dlouho jim jejich nově posílená vůle vést společné intenzivní boje vydrží, a zda toho budou i nadále fyzicky schopni. Ačkoli je vojenská junta v současnosti oslabená, bylo by chybou její odolnost a odhodlání se udržet u moci podceňovat.

Ohniská konfliktu v Afrike

Vojna v Sudáne aktuálne patrí medzi tri najničivejšie konflikty na svete. Od jej vypuknutia v apríli 2023 si vyžiadala viac než 13 500 obetí a vysídlenie viac než 7 miliónov ľudí. Konflikt medzi paramilitárnymi Jednotkami rýchlej podpory (RSF) a sudánskou armádou (SAF) sa zintenzívnil, keď rebeli RSF obsadili strategické oblasti. Aktuálne je priam nevyhnutné intenzifikovať diplomatické úsilie s cieľom dosiahnuť mierové rozhovory. Tie prebiehajú na troch frontoch – v kenskom Nairobi, saudskej Jedde a prostredníctvom IGAD (Intergovernmental Authority on Development). Ak sa nepodarí nájsť vhodnú platformu a zhodu medzi znepriatelenými stranami, hrozí zlyhanie štátu a širšie dopady vojny na Sahel, Roh Afriky aj na bezpečnostnú situáciu v Červenom mori.

Samotný región Sahel trpí konfliktnými pomermi od roku 2011, kedy sa tam preliala nestabilita z Líbye. V roku 2023 čelil vojenskému prevratu Niger, tradične blízky spojenec Spojených štátov a Francúzska. Po puči sa k moci dostala junta, ktorá sa politicky i vojensky priblížila k Rusku. Lídri Mali, Burkiny Faso a Nigeru teraz tvoria jeden politický tábor a plánujú vystúpenie z regionálneho bloku ECOWAS. Naďalej prebiehajúce islamistické povstanie však naznačuje, že politické zmeny v znamení geopolitického obratu vojenských júnt nemusia automaticky riešiť bezpečnostné problémy v regióne.

Nestabilita však zasahuje i ďalšie krajiny. V Etiópii pretrváva etnické napätie medzi regiónmi Amhara a Oromia a centrálnou vládou. Somálsko sužuje dlhoročná občianska vojna. Východ Konžskej demokratickej republiky je destabilizovaný kvôli množstvu povstaleckých skupín, pričom sa krajina opäť konsoliduje po prebehnutých všeobecných voľbách v decembri 2023. Dôležité je aj rovnako vnímať rastúci vplyv skupín s afiliáciou k Islamskému štátu. Nigéria napokon zvádza boj proti islamistom na severovýchode krajiny v blízkosti Čadského jazera. Dlhodobo pretrvávajúce konflikty treba vnímať v dnešnom kontexte – v Afrike sa prejavuje vplyv rastúcich ambícií regionálnych veľmocí a napätia medzi Spojenými štátmi, Ruskom a Čínou.

Válka na Ukrajině a urovnání konfliktu mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem

Válka na Ukrajině, zahájená separatistickými proruskými silami na Donbase v roce 2014, a rapidně eskalována 24.2.2022 rozsáhlým útokem Ozbrojených sil Ruské federace, patrně v následujících měsících nedospěje k významnému obratu. Ani Ruská federace jako agresor narušující evropskou bezpečnostní architekturu, jejíž je součástí, ani napadená Ukrajina aktuálně nehodlá odstoupit od svých pozic, a jakékoliv mírové iniciativy v tomto stádiu budou odsouzeny k nezdaru. V současné situaci se sice Ruské federaci daří udržovat na bojišti iniciativu, kterou ale není Moskva schopná přetavit ve významnější úspěch a podlomení ukrajinského odporu. Vliv na vývoj situace tak budou mít v této fázi především třetí strany a následná podoba válečného konfliktu se bude odvíjet na základě míry jejich angažovanosti. Významným krokem v této oblasti je především předběžná dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou radou o vytvoření jednotného evropského dedikovaného nástroje – Ukraine Facility, do kterého bude alokováno zhruba 50 miliard euro. Vyplácení prostředků tohoto nástroje určeného pro roky 2024-2027 má být zahájeno na počátku března 2024.  [9]

Desítky let trvající pohraniční konflikt mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem, který představoval jedno z ohnisek napětí v regionu, se přiblížil ke konečnému urovnání. Na začátku února obě strany dosáhly vymezení 90 % dříve sporného území. [10] Se stabilizací situace dochází k dalšímu oslabování příležitosti Ruské federace působit jako garant bezpečnosti a prostředník mezi jednotlivými státy v rámci platforem regionální a bezpečnostní spolupráce, jakými je SNS nebo OSKB, a ve kterých hraje prim právě Moskva. Tato skutečnost jde ruku v ruce také s postupným oslabováním vlivu Ruské federace ve Střední Asii v důsledku koncentrace pozornosti i kapacit v probíhajícím konfliktu s Ukrajinou. Tradiční role Ruské federace v regionu, která byla vzhledem k zájmům i schopnostem Moskvy zaměřena především na bezpečnostní spolupráci s jednotlivými státy, tak nadále oslabuje a v souvislosti s tím roste angažovanost Číny, ale i regionálních mocností, jakými je Írán, nebo Turecko. Tento trend bude nabývat na intenzitě v závislosti na délce trvání války na Ukrajině a nadále posílí význam regionu Střední Asie, jako geopolitické šachovnice.

Editor článku: Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, Dávid Dinič

Zdroje

[1] Kingsley, P. (2024, February 1). Netanyahu’s Bind: Compromising in Gaza or Holding On to Power at Home. The New York Times. Retrieved from https://www.nytimes.com/2024/02/01/world/middleeast/netanyahu-israel-gaza-politics-war.html

[2] UN world court calls for prevention of genocidal acts in Gaza. (n.d.). UN News. Retrieved from https://news.un.org/en/story/2024/01/1145937

[3] Houthis Protect Chinese and Russian Shipping, Target Global Shipping. (n.d.). FDD. https://www.fdd.org/analysis/2024/01/22/houthis-protect-chinese-and-russian-shipping-target-israeli-linked-shipping/

[4] Selth, A. (2024, January 22). Commentary: Three years on from the coup, Myanmar’s civil war looks headed for a fourth year. Channel NewsAsia. Retrieved from https://www.channelnewsasia.com/commentary/myanmar-civil-war-coup-opposition-resistance-ceasefire-4059991

[5] Regan, H. ; Watson, A & Hancocks, P. (2023, November 28). Opponents vow ‘beginning of the end’ for Myanmar’s junta as resistance launches nationwide offensive. CNN. Retrieved from https://edition.cnn.com/2023/11/28/asia/myanmar-nationwide-offensive-junta-intl-hnk/index.html

[6] Aljazeera (2024, January 16). What is Myanmar’s Three Brotherhood Alliance that’s resisting the military? Retrieved from https://www.aljazeera.com/news/2024/1/16/what-is-myanmars-three-brotherhood-alliance-thats-resisting-the-military

[7] Michaels, M. (2023, November). Operation 1027 reshapes Myanmar’s post-coup war. IISS Myanmar Conflict Map. Retrieved from https://myanmar.iiss.org/updates/2023-11

[8] Naing, I. (2024, January 20). Myanmar Conflict Unveils Complex Dynamics of China’s Interests. VOA News. Retrieved from https://www.voanews.com/a/myanmar-conflict-unveils-complex-dynamics-of-china-s-interests-/7448050.html

[9] Wolkov, Nicole et al. (2024, February 6). RUSSIAN OFFENSIVE CAMPAIGN ASSESSMENT, FEBRUARY 6, 2024. The Institute for the Study of War. Retrieved from https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-assessment-february-6-2024-0 

[10] Euroasianet. (2024, February 6). Kyrgyzstan, Tajikistan reach 90 percent agreement on border. Eurasianet. Retriefed from https://eurasianet.org/kyrgyzstan-tajikistan-reach-90-percent-agreement-on-border