V následujících třech článcích se zájemci o bakalářské studium Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně seznámí s celým procesem od podání přihlášky, přes přijímací řízení, studium až po bakalářské Státní závěrečné zkoušky. Nechť je…
Zkouškové je úspěšně za námi a prázdniny před námi. Volný čas přímo vybízí k prázdninovému čtení na cestách nebo u vody. Pro tuto příležitost si naše redakce připravila opět několik tipů na letní četbu. Doufáme, že zde najdete inspiraci, a…
Na prelome rokov 2015 a 2016 vstúpila v Rusku v platnosť, výnosom prezidenta Vladimíra Putina, nová bezpečnostná doktrína: Stratégia národnej bezpečnosti Ruskej federácie (ďalej ako Stratégia).
Jihočínské moře v současnosti nepochybně patří k oblastem, které jsou klíčové pro geopolitiku 21. století. Bohaté surovinové zásoby, překrývající se teritoriální nároky několika asijských států, nárůst čínské moci, regionální závody ve zbrojení a zájem ostatních světových mocností vytvářejí bezpečnostní…
This essay tries to investigate in which areas the experience of the modern conflict proved Giulio Dauhet correct and where it disproved it predictions. It is written in essayistic style, rather than prudent analysis to make it more accessible to…
Wikilieaks – tentokrát Irák Server Wikileaks opět zveřejnil velké množství utajení podléhajících informací. Tentokrát se týkají spojeneckého angažmá v Iráku (k úniku informací týkajících se Afghánistánu. viz naše zpravodajství za měsíc červenec). Po zveřejnění následoval již klasický scénář – americká…
V súvislosti s druhou svetovou vojnou sa frekventovane hovorí o totálnej vojne. Mnoho autorov pritom tento pojem definuje rozličným spôsobom, hoci v určitých aspektoch sa ich ponímanie totálnej vojny navzájom približuje. Nejasnosť presných hraníc klasifikačných kritérií nabáda k tomu, aby sme na
totálnu vojnu nazerali skôr ako na model či ideálny typ. V prípade pacifického bojiska niesli bremeno hlavných bojov Američania a Japonci. Ich stret sa z hľadiska mobilizácie a dopadu na domáce spoločnosti, nasadených zbraní a metód boja a tiež politických cieľov približoval totálnej vojne.
Letectvo v dnešní době představuje jednu z nejdůležitějších součástí ozbrojených sil. Jeho úkoly se velmi různí a obsahují celé spektrum činností od pouhého transportu zásob a zajišťování logistické podpory postupujících pozemních jednotek, přes úkoly průzkumného charakteru, až po specifické útoky velmi přesnou a zničující municí nejen na centra nepřátelských komunikací. Role a úkoly vzdušné síly se vyvíjely posledních sto let a vždy se dokázaly poučit z předešlého konfliktu a postupně se přizpůsobovaly celé řadě nových úkolů. Jednou z klíčových otázek však je, zda vojenští plánovači z předešlých zkušeností vždy opravdu vyvodili správné důsledky a zda nás náhodou nečeká v budoucnu nějaké nemilé překvapení v podobě kolapsu celého navzájem propojeného soukolí vojenské mašinerie…
V roce 2008 se na stránkách odborného magazínu „Obrana a strategie“ objevily dva příspěvky komentující touhu některých části bezpečnostné komunity konstituovat nový obor „sekuritologie“. Proti sobě se tak postavily dva tábory, z nichž jeden navazuje na vývoj bezpečnostních studií tak, jak je známé ze západního pojetí; druhý tábor se pak rozhodl jít napříč metavědeckou džnunglí interdiscpilinarity a metodologických zákoutí. Na tuto problematiku bychom mohli vztáhnout „upgradovanou“ verzi českého úsloví „když dva píší totéž, není to totéž“. V tomto prvním příspěvku se představí postoj autorského týmu Zdeněk Kříž, Miroslav Mareš, Petr Suchý.
V první epizodě této studie jsme si nejdříve přiblížili mládí a rané období vlády Gustava II. Adolfa a politickou situaci v Evropě na počátku 17. století. Text končil popisem Gustavových vojenských reforem. Ve druhé epizodě na předchozí text navážeme a blížeji se podíváme na třicetiletou válku a účast Gustava II. Adolfa v politice a konfliktech tohoto celoevropského střetu. Popíšeme si nejvýznamnější bitvy, kterých se švédské vojsko účastnilo pod velením krále Gustava, bitvy u Breitenfeldu a u Lützenu, a zjistíme, jak se Gustavovi a jeho generálům podařilo implementovat zásadní reformy vojenského umění do reálného života. V závěru textu si také přiblížíme okolnosti smrti Gustava II. Adolfa a pohlédneme na poslední fázi třicetileté války a její výsledek.
Gustav II. Adolf, přezdívaný „Gustav Veliký“, „Lev Severu“, „Zlatý král“, „Gösta“ či „Otec moderního boje“, byl švédský král na počátku 17. století, který dokázal Švédsko zreformovat takovým způsobem, že se během jeho vlády stalo jednou z klíčových mocností prvního řádu a tuto pozici si uchovalo až do počátku 18. století. Osoba Gustava II. Adolfa je velice důležitá především pro oblast vojenství a strategie, neboť jeho vojenské reformy ovlivnily vývoj vojenského umění na dalších několik století a některé z nich přetrvávají v upravené podobě dodnes.
