Jako Spetsnaz se označují speciální síly sovětské, dnes ruské armády, a ozbrojených bezpečnostních složek. Spetsnaz tedy není název pro jednu konkrétní speciální jednotku, ale spíše obecný výraz pro dlouhou řadu speciálních jednotek. Mezi jejich obecná poslání patří například: sabotážní činnost, eliminace VIP (very important person) cílů, hloubkový průzkum, counterinsurgency nebo protiteroristická činnost.

Uvedený text se zaměřuje na popsání historie vzniku jednotek Alfa FSB a Vympel FSB. Tyto jednotky v minulosti spadaly pod Výbor státní bezpečnosti (KGB) a v současnosti spadají pod Federální službu bezpečnosti Ruské federace (FSB). Spetsnaz FSB Alfa a Vympel jsou např. po boku amerických U.S. Navy Seals nebo britské S.A.S. považovány za jedny z nejlepších speciálních jednotek na světě. Obě tyto jednotky působily v mnoha konfliktech, kterých se Sovětský svaz nebo Ruská federace účastnily. Mezi ty nejznámější patří například: válka v Afghánistánu (1979 – 1989), První čečenská válka (1994 – 1996), Druhá čečenská válka (1999 – 2009) nebo válka v Jižní Osetii (2008).

Dnes se v médiích velmi diskutuje o tom, že Ruská federace nasazuje tyto jednotky i do false flag operací[1] ve válce na Ukrajině. Mezi jednu z nejznámějších operací jednotek Alfa a Vympel patří například osvobození rukojmích po teroristickém útoku v moskevském divadle na Dubrovce. Text se dále především zaměří na působení skupiny Alfa FSB během první a druhé čečenské války s apelem na konkrétní operace, kterých se tato jednotka účastnila.

Skupina Alfa

Jednotka Alfa (v angličtině populárně nazývána jako Alpha Group) je jedna ze dvou jednotek Spetsnaz, které v současnosti náleží k direktorátu FSB. Oficiální název Alfy je Ředitelství „A“ centra zvláštního určení FSB (TsSN FSB). Skupina Alfa je v rámci ruských speciálních jednotek považována za tu nejelitnější.

Historie jednotky Alfa

Jednotka byla založena v roce 1974 na popud tehdejšího ředitele KGB, Jurije Andropova. Andropov tak pravděpodobně učinil v reakci na vznik západoněmecké protiteroristické jednotky GSG9, která vznikla po událostech na olympijských hrách v Mnichově z roku 1972. Na těchto olympijských hrách členové teroristické skupiny Černé září nejdříve zajmuli a poté zabili 11 izraelských sportovců. Účel existence této jednotky spočíval až do rozpadu Sovětského svazu primárně v boji proti terorismu. Sekundárním úkolem Alfy byla ochrana sovětského velení proti nepřátelským speciálním jednotkám v případě propuknutí války se Spojenými státy (Hackard 2015a). V pozdější době pak začaly být po vzoru Alfa KGB formovány teritoriální Alfa jednotky, které byly strategicky rozmístěné ve vybraných státech Sovětského svazu.

Po rozpadu Sovětského svazu byla Alfa v samotném Rusku několikrát přemisťována pod nová velitelství. Nejdříve byla přiřazena pod Federální ochrannou službu Ruské federace a následně v roce 1993 pod Ministerstvo vnitra Ruské federace (MVD). V roce 1995 proniklo velké čečenské komando v rámci rusko-čečenské války v čele s Šamilem Basajevem z Ičkerie na ruské území, kde zasadilo zdrcující úder pro prestiž Ruské federace. Komando vedené Basajevem zaútočilo na vládní budovy ve městě Budennovsk v jižním Rusku. Čečenci nejprve povraždili několik vládních úředníků a civilistů, než se přesunuli do středu města, kde obsadili místní nemocnici, ve které zajmuli přes 1500 lidí. Basajev požadoval ukončení války a plné stažení ruských federálních jednotek z Čečenska.  Rusové se snažili pomocí přisunutých sil MVD Alfa budovu několikrát dobýt, ale výsledkem bylo přes 120 mrtvých rukojmích a několik mrtvých důstojníků jednotky Alfa. Rusové nakonec byli nuceni přistoupit na Basajevovy požadavky.

Události z Budennovsku přesvědčily Jelcina, že nová FSB nepotřebuje jen oči a uši, ale i drápy a zuby – tedy kvalitně vycvičenou a protiteroristickou jednotku vedenou zkušenými důstojníky. V návaznosti na to byly skupiny Spetsnazu Alfa a Vympel převedeny z MVD pod protiteroristické centrum FSB. Velitelem tohoto nově vzniklého útvaru se stal generál Viktor Zorin (Littell 2008).

Nejznámější operace provedená jednotkou Alfa mimo války na Kavkaze

Mezi jednu z nejznámějších operací provedených skupinou Alfa KGB je operace Štorm 333, která byla provedena v noci 27. prosince 1979. Tato operace zahájila sovětskou invazi do Afghánistánu. Několik desítek specialistů z KGB zformovaných do úderné skupiny Grom mělo za úkol eliminovat dosavadního afghánského prezidenta Hafizulláha Amína. Tu noc útočilo podstatně početnější sovětské komando (nejpočetnější složku tvořila jednotka vojenské zpravodajské služby Spetsnaz GRU), nicméně právě muži ze skupiny Alfa převlečení do afghánských uniforem měli za úkol proniknout do paláce Tádž-Bek v Kábulu a eliminovat uvnitř se nacházejícího Amína. Operace se vydařila. Celý palácový komplex padl do rukou Sovětů 45 minut od začátku operace. Amín byl členy jednotky Alfa zajat a na místě popraven (Blahuš 2018).

Jednotka Vympel

Jednotka Vympel (Vega) je druhá ze dvou skupin Spetsnaz, které v současnosti náleží k FSB. Oficiální název Vympelu je Ředitelství „V“ centra zvláštního určení FSB. Jedná se o sesterskou jednotku Alfy.  Primárním zaměřením Vympelu je provádění hloubkové průzkumu na území nepřítele, guerillové činnosti na jeho území nebo provádění výcviku spřátelených povstaleckých skupin. Tímto se koncepčně liší od Alfy, která se dnes zaměřuje primárně na boj proti terorismu a záchranu rukojmí.

Historie jednotky Vympel

Vzniku samotné jednotky Vympel předcházel dlouhý evoluční proces v KGB. V roce 1955 KGB vytvořilo výcvikový program KUOS pro své důstojníky, který se zaměřoval na osvojování si iregulérních stylů boje a bojových taktik pro vedení tajných operací v cizině (kuos-vympel 2017a). Díky úspěchu těchto kurzů následně vzniklo i výcvikové centrum KUOS. Absolventi kurzu KUOS prožili křest ohněm svých dovedností během Pražského jara a následného obsazení Československa zeměmi Varšavské smlouvy v roce 1968.

Jak již bylo zmíněno výše, hlavním účelem centra KUOS byl výcvik kadetů ve vedení asymetrického stylu boje. Sekundárně si KGB potřebovala vytvořit vedle Alfy další skupinu, která by se mohla pyšnit statutem elitní jednotky. Například v operaci Štorm 333 byla z absolventů KUOS utvořena úderná skupina Zenit, která se vedle úderné skupiny Grom (tvořená muži z jednotky Alfa) rovněž podílela na útoku na prezidentský palác Tádž-Bek v Kábulu. Obě skupiny používaly během útoku afghánské uniformy bez identifikačních znaků (kuos-vympel 2017b).

Ihned po invazi do Afghánistánu nařídila KGB centru KUOS, aby vytvořilo další speciální operační skupinu. Nově vzniklé uskupení neslo jméno Kaskad a během let 1980-1983 podnikl čtyři několikaměsíční operace v Afghánistánu. Kaskad vykonával během svého působení rozvědnou a kontrarozvědnou činnost a měl mimo jiné za úkol vyhledávat a následně eliminovat operativce CIA podporující Mudžahedíny bojující proti Sovětům. Skupinu Kaskad po roce 1983 nahradila skupina Omega, která měla stejné úkoly. (kuos-vympel 2017c).

Po úspěších skupin Kaskad a Omega se sovětská vláda na tajném setkání v roce 1981 rozhodla vytvořit stálou speciální operační skupinu Vympel spadající do struktur KGB. Nová skupina byla vytvořena z bývalých členů skupin Kaskad a Omega, aby byly zachovány dovednosti získané prostřednictvím programu KUOS a zkušenosti získané v bojích proti guerille v Afghánistánu (Hackard 2015b).

Nově vzniklá jednotka se specializovala na provádění hloubkového průzkumu, sabotážní a false flag operace, únosy, likvidace VIP cílů a ochranu sovětských občanů v zahraničí. Podobně jako americké „Zelené barety“, prováděl Vympel výcvik guerillových skupin. Vympel si odbyl působení v Angole, Mosambiku, Vietnamu, Nikaragui a na Kubě (Federální služba bezpečnosti Ruské federace 2001).

Po rozpadu Sovětského svazu byla jednotka vlivem opakovaných reorganizací velmi oslabena. V roce 1993 odmítli členové jednotky Vympel zaútočit na Bílý dům v Moskvě, kde se zabarikádovali ministerští disidenti. V návaznosti na neuposlechnutí rozkazu byl prezidentskou vyhláškou Vympel přesunut pod MVD. V roce 1995 však byla jednotka přesunuta pod FSB. Důraz na schopnosti Vympelu se proto přesunul z černých a sabotážních operací na boj proti terorismu a ochranu strategické jaderné infrastruktury (bratishka.ru).

[1] False flag operace (operace pod falešnou vlajkou) je zpravidla tajná operace vedená tak, aby se jevila, že byla provedena někým jiným. Tyto operace nejsou omezeny jen na vojenskou konfrontaci, ale byly v minulosti hojně využívány i zpravodajskými službami.