Islámská republika Írán je v centru pozornosti světových médií téměř denně. Kromě jejího kontroverzního jaderného programu a celkovému napětí panujícímu na Středním východě se často diskutují možnosti íránských ozbrojených sil. A to zejména ve vztahu k případnému konfliktu s Izraelem či USA. V poslední době se též hovoří o vnitřním napětí a masivních demonstracích namířených proti vládnoucímu klerikálnímu režimu. To vše vzbuzuje oprávněné obavy o budoucí stabilitu v oblasti Perského zálivu. Kvůli íránské strategické poloze, by v případném konfliktu sehrály velkou důležitost íránské námořní síly. Následující text si tedy klade za cíl popsat oblast Perského zálivu z hlediska námořního boje a možnosti v případě konfliktu s USA nebo Izraelem.

Letectvo v dnešní době představuje jednu z nejdůležitějších součástí ozbrojených sil. Jeho úkoly se velmi různí a obsahují celé spektrum činností od pouhého transportu zásob a zajišťování logistické podpory postupujících pozemních jednotek, přes úkoly průzkumného charakteru, až po specifické útoky velmi přesnou a zničující municí nejen na centra nepřátelských komunikací. Role a úkoly vzdušné síly se vyvíjely posledních sto let a vždy se dokázaly poučit z předešlého konfliktu a postupně se přizpůsobovaly celé řadě nových úkolů. Jednou z klíčových otázek však je, zda vojenští plánovači z předešlých zkušeností vždy opravdu vyvodili správné důsledky a zda nás náhodou nečeká v budoucnu nějaké nemilé překvapení v podobě kolapsu celého navzájem propojeného soukolí vojenské mašinerie…

V první epizodě této studie jsme si nejdříve přiblížili mládí a rané období vlády Gustava II. Adolfa a politickou situaci v Evropě na počátku 17. století. Text končil popisem Gustavových vojenských reforem. Ve druhé epizodě na předchozí text navážeme a blížeji se podíváme na třicetiletou válku a účast Gustava II. Adolfa v politice a konfliktech tohoto celoevropského střetu. Popíšeme si nejvýznamnější bitvy, kterých se švédské vojsko účastnilo pod velením krále Gustava, bitvy u Breitenfeldu a u Lützenu, a zjistíme, jak se Gustavovi a jeho generálům podařilo implementovat zásadní reformy vojenského umění do reálného života. V závěru textu si také přiblížíme okolnosti smrti Gustava II. Adolfa a pohlédneme na poslední fázi třicetileté války a její výsledek.

Gustav II. Adolf, přezdívaný „Gustav Veliký“, „Lev Severu“, „Zlatý král“, „Gösta“ či „Otec moderního boje“, byl švédský král na počátku 17. století, který dokázal Švédsko zreformovat takovým způsobem, že se během jeho vlády stalo jednou z klíčových mocností prvního řádu a tuto pozici si uchovalo až do počátku 18. století. Osoba Gustava II. Adolfa je velice důležitá především pro oblast vojenství a strategie, neboť jeho vojenské reformy ovlivnily vývoj vojenského umění na dalších několik století a některé z nich přetrvávají v upravené podobě dodnes.

Následující text čtenáře zasvětí do problematiky neobrněné vojenské techniky, jež je klíčovou součástí vojenské techniky, neboť zajišťuje každodenní provoz armády stejně jako logistickou dimenzi konfliktů. V rámci textu bude popsán historický vývoj, účel, požadavky a soudobé trendy pěti hlavních kategorií neobrněné techniky, a to nákladních automobilů, lehkých a štábních vozidel, motocyklů, dělostřeleckých tahačů a speciálních typů vozidel.