Gustav II. Adolf, přezdívaný „Gustav Veliký“, „Lev Severu“, „Zlatý král“, „Gösta“ či „Otec moderního boje“, byl švédský král na počátku 17. století, který dokázal Švédsko zreformovat takovým způsobem, že se během jeho vlády stalo jednou z klíčových mocností prvního řádu a tuto pozici si uchovalo až do počátku 18. století. Osoba Gustava II. Adolfa je velice důležitá především pro oblast vojenství a strategie, neboť jeho vojenské reformy ovlivnily vývoj vojenského umění na dalších několik století a některé z nich přetrvávají v upravené podobě dodnes.

Energetické vztahy Kazachstánu a Ruské federace jsou charakterizovány jak kooperací, tak konfliktem a jsou utvářeny ekonomickými vazbami a geografickou lokací. Od osamostatnění Kazachstánu roku 1991 se Ruská federace snaží nově vzniklou republiku připoutat především ekonomicky, když využívá závislosti Kazachstánu na…

Následující text čtenáře zasvětí do problematiky neobrněné vojenské techniky, jež je klíčovou součástí vojenské techniky, neboť zajišťuje každodenní provoz armády stejně jako logistickou dimenzi konfliktů. V rámci textu bude popsán historický vývoj, účel, požadavky a soudobé trendy pěti hlavních kategorií neobrněné techniky, a to nákladních automobilů, lehkých a štábních vozidel, motocyklů, dělostřeleckých tahačů a speciálních typů vozidel.

V posledních desetiletích lze v bezpečnostních studiích jasně sledovat trend rozšiřování hrozeb. Ohrožení nepředstavují pouze vojenské síly cizích států, ale ekonomické krize, činnost kriminálních organizací, etnické či náboženské napětí uvnitř států a v neposlední řadě vzrůstá i citlivost vůči environmentálním hrozbám.

Arktická oblast zůstává po dlouhé období klidným místem na světě i přesto, že se pod jejím povrchem nachází velké zásoby nerostných surovin. V poslední době se však jejich potencionální těžba stává stále snadnější, a to v souvislosti s táním ledovců. Státy arktického regionu začínají vstupovat do dohadů o vlastnictví oblasti a nároky na těžbu. Text nabízí širší kontextuální charakteristiku oblasti, její politickou historii a stav sporů mezi arktickými státy.

Tento text se věnuje „stručnému“ popisu situace v Kolumbii. Stručnému v šíři záběru, protože kolumbijský problém je velice obsáhlý a komplexní.
Práce je rozdělena do dvou základních částí. První se věnuje teoretickému vymezení hlavního směru konfliktu, na nějž se autoři v práci snažili klást důraz. Autoři zde předkládají definici nestátního konfliktu a její operacionalizaci. Rovněž se snaží zamyslet nad problémy vymezení nestátních konfliktů a jeho aktérů. Tuto část uzavírá polemika nad rozdílem mezi nestátními aktéry a teroristickou činností.
Druhá část navazuje historickým shrnutím a charakteristikou kolumbijského konfliktu. Následuje část věnující se nejvýznamnějším aktérům, popisu vztahů a projevů interakcí mezi těmito subjekty zejména v průběhu 90. let a v současnosti. A právě popisem aktuální situace v Kolumbii je celá práce uzavřena.