Globální islamistický terorismus prošel po zahájení Války proti terorismu po útocích v roce 2001 závratným vývojem. Al-Kájda se proměnila z hierarchického uskupení s územními základnami na decentralizovanou organizaci spojenou pouze ideologickým rámcem, navíc bez vazby na konkrétní teritoriální základny. Článek zkoumá genezi…
Úvod Hrozba terorismu představuje nadále jeden z nejvíce sekuritizovaných fenoménů soudobého bezpečnostního prostředí. Evropská unie v tomto ohledu není výjimkou a problematikou terorismu se zabývá ve velice komplexním pojetí. V důsledku nástupu globálního zejména islamistického terorismu na přelomu tisíciletí vyvstala…
Úvod Hnutí Hizballáh[1] je dnes jednoznačně fenoménem přesahujícím nejen hranice Libanonu, nýbrž i Blízkého východu samotného. Z původně extrémistické šíitské skupiny, která mezi prvními proslula sebevražednými atentáty, se stala jedna z nejdůležitějších politických sil v Libanonu. Hizballáh se stal jakýmsi fenoménem, který se těší…
Úvod Ropné šoky v 70. letech a jejich globální následky poprvé významně poukázaly na strategickou roli, kterou sehrávají suroviny na poli mezinárodních vztahů v relaci k národní bezpečnosti států (Giragosian 2004). V souvislosti s rozšiřujícím pojetím kodaňské školy se surovinová bezpečnost stala doménou podstatné…
Cílem práce bude aplikace teorie failed state na případovou studii Tádžikistánu. Pro změření slabosti země bude využit konceptuální rámec Fund for Peace, který nedefinoval 12 indikátorů pádu státu. Indikátory jsou rozdělené do tří nadřazených kategorií společenských, ekonomických a vojensko-politických indikátorů,…
Masové demonstrace, generální stávky a pouliční nepokoje patří k Francii stejně tak neodmyslitelně jako víno, sýry a bagety. Pro každého Francouze je právo na stávku jedním z nejdůležitějších způsobů veřejného projevu politického názoru přinejmenším již od dob Velké francouzské revoluce. Ovšem to, co se odehrálo na podzim 2005, pařížské ulice zažily naposledy snad jen během Alžírské války (1954-62) a onoho bouřlivého roku 1968. O závažnosti celé situace svědčí mimo jiné i fakt, že po dobu téměř tří týdnů neinformovala francouzká média o ničem jiném s takovou frekvencí jako právě o pouličních nepokojích v Paříži a postupem času i v dalších velkých francouzských městech.
Demokratické státy jsou nejenom v současné době nuceny čelit celé řadě výzev ze strany jejich nepřátel. Tito nepřátelé se nerekrutují jen z řad vnitřních aktérů snažících se až rozvrátit jejich zřízení, ale i ze strany státních příslušníků jiných států. Proti oběma skupinám těchto osob znamenajících nebezpečí pro demokratický stát a jeho hodnoty je třeba se efektivními nástroji bránit. Cílem této práce je představit nástroje a možnosti současných demokratických států (v případě EU společenství demokracií) při ochraně proti nepřátelům demokracie, kteří do ohrožených států mohou přicházet zvenčí.
Stredná Ázia je už od rozpadu ZSSR dejiskom geopolitického súperenia svetových a regionálnych mocností. Najmä Rusko, USA a Čína prejavujú o energetický potenciál a strategickú pozíciu Strednej Ázie čoraz väčší záujem. Cieľom tejto práce je zhodnotiť význam Strednej Ázie a informovať o angažovaní sa veľmocí a ich faktickom vplyve v nej.
Kolektivní násilí je předmětem zájmu bezpečnostních studií od dob svého vzniku. V minulosti se vědecké společenství zabývalo především válkou a vojenskými strategiemi, s rozpadem bipolární konfigurace světa ovšem přemístilo svou pozornost na konflikty spíše vnitrostátního charakteru, které v současnosti bezpečnostním studiím – alespoň rozhodně v českém prostředí – dominují. Tato práce se zabývá jedním z nejzajímavějších fenoménů kolektivního násilí, jemuž se věnovala a věnuje spíše sociologie a kriminologie. Jedná se o takzvané nepokoje či rioty a související davové násilí.
Cílem práce bude zhodnocení hrozeb a rizik plynoucích z privatizace největšího českého dopravce ČSA. V úvodu se práce bude zabývat vymezením termínů hrozby a rizika, a také nastínění tvorby variantních scénářů, pomocí kterých se autorka této práce bude snažit vyhodnotit hrozby a rizika a pravděpodobnost jejich realizace. Jelikož v současné době byl privatizační proces odložen, bude se tato práce převážně zabývat okolnostmi, ke kterým došlo při projednávání možné privatizace Českých aerolinií a na základě těchto skutečností poukázat na problematické skutečnosti, jež se pojily nejen s privatizačním procesem samotným, ale také se skutečnostmi, které se vážou k možnosti, že privatizační proces bude zcela zastaven a ČSA zůstanou v rukou českého státu.
Slovo secesia, teda vystúpenie uznávanej politickej entity z väčšieho politického celku zaznieva v Texase v posledných mesiacoch pomerne často. Jej zástancovia sa opierajú hlavne o idey konzervativizmu, kresťanstva a obmedzenia moci štátu. Podľa prieskumu z apríla 2009 súhlasí s vystúpením z únie 18% Texasanov, pričom 31% si myslí, že ich štát ma na to právo (Huffingtonpost 2009). Niekomu sa tieto čísla možno vysoké nezdajú, no je celkom možné, že päť rokov pred pádom ZSSR, by takéto prieskumy v Bielorusku, alebo na Ukrajine dopadli obdobne. Nezávislosť Texasu v súčasnosti samozrejme nie je reálna, nemalé secesionistické nálady Texasanov však USA môžu vnímať ako latentné riziko, ktoré by v prípade vážnejších problémov v krajine mohlo eskalovať do reálnej hrozby. Z čoho však pramení „rebelský“ duch Texasanov?
Kolektivní násilí se ve společnosti vyskytuje velmi často a projevuje se různými způsoby a formami, od nenásilného vznášení požadavků až po genocidu. Cílem této práce bude analyticky zhodnotit průběh nenásilné demonstrace probíhající v autonominní oblasti Sin-ťiang v Číně, která se zvrhla v násilný mezietnický konflikt mezi Ujgury a Chány. Tato událost bude zkoumána a popisována z hlediska kolektivního násilí, kdy budou brány v potaz všechny relevantní atributy mající vliv na explanaci kolektivního násilí.
Islámská republika Írán je v centru pozornosti světových médií téměř denně. Kromě jejího kontroverzního jaderného programu a celkovému napětí panujícímu na Středním východě se často diskutují možnosti íránských ozbrojených sil. A to zejména ve vztahu k případnému konfliktu s Izraelem či USA. V poslední době se též hovoří o vnitřním napětí a masivních demonstracích namířených proti vládnoucímu klerikálnímu režimu. To vše vzbuzuje oprávněné obavy o budoucí stabilitu v oblasti Perského zálivu. Kvůli íránské strategické poloze, by v případném konfliktu sehrály velkou důležitost íránské námořní síly. Následující text si tedy klade za cíl popsat oblast Perského zálivu z hlediska námořního boje a možnosti v případě konfliktu s USA nebo Izraelem.
Pod pojmem kolektivní násilí si člověk může představit vskutku širokou škálu možných činů a událostí. Od malé skupiny lidí příležitostně rabujících v opuštěných obchodech, až po konvenční války. Tato práce bude pojednávat o případu kolektivního násilí, který spadá do období 2. světové války, kdy ve Varšavě, okupované Němci, došlo k povstání v židovském ghettu.
Na následujících řádcích se budeme věnovat bezpečnostním hrozbám plynoucím z existence subjektů patřících do kategorie komerčních kultů, přičemž se zaměříme zejména na jejich formu nazývanou multi-level marketing. Pyramidové schéma založené na specifických interpersonálních vztazích s komerčním pozadí lze totiž dle Vojtíška zahrnout do tzv. skupin na pomezí náboženství. Ten konkrétně multi-level marketing vnímá jako „náboženskou oddanost věci a fanatismus v získávání dalších stoupenců“.
Afrika je známá svými krvavými konflikty o suroviny. Další prací, jenž se na problematiku konfliktů o suroviny v Africe zabývá pro Vás zpracovali Jiří Suchánek a Eva Macková. Konflikt v Demokratické republice Kongo (DRC, dříve Zair) byl především ve své druhé fázi největším konfliktem v dějinách moderní Afriky a někdy bývá označován jako africká „první světová válka“. Za cíl této studie si autoči vytyčili zjistit, jakou roli hrály nerostné suroviny a další přírodní zdroje v posledních dvou desetiletích, a především pak v druhé konžské válce i v současnosti.
V súvislosti s druhou svetovou vojnou sa frekventovane hovorí o totálnej vojne. Mnoho autorov pritom tento pojem definuje rozličným spôsobom, hoci v určitých aspektoch sa ich ponímanie totálnej vojny navzájom približuje. Nejasnosť presných hraníc klasifikačných kritérií nabáda k tomu, aby sme na
totálnu vojnu nazerali skôr ako na model či ideálny typ. V prípade pacifického bojiska niesli bremeno hlavných bojov Američania a Japonci. Ich stret sa z hľadiska mobilizácie a dopadu na domáce spoločnosti, nasadených zbraní a metód boja a tiež politických cieľov približoval totálnej vojne.
Další práce, kterou jsme pro Vás, milí čtenáři, vybrali se zaměřuje na konflikty v Angole (1975-2002) a v Demokratické republice Kongo (1997-2003), mezi jejichž hlavní motivace patří boj o kontrolu nerostného bohatství obou států. Hlavními cíli práce je informovat o průběhu konfliktů, jejich zhodnocení a vzájemné srovnání.
Ekonomická krize je bohužel stále realitou. Podle některých analýz ještě nebylo dosaženo dna krize, tudíž lze očekávat další zhoršování ekonomické situace. Jaké to může mít bezpečnostní implikace pro Českou republiku? Na to se snaží odpovědět následující práce…
Na následujících řádcích se autorka zabývá konceptem postmoderní války. Autorka se nejprve zabývá obecnými rysy a charakteristickými znaky postmoderní války a tím, co ji odlišuje od války moderní. Posléze tyto rysy a znaky konfrontuje s průběhem konfliktu ve Rwandě, přičemž hlavním clem textu je zjistit, zda konflikt ve Rwandě naplňuje znaky postmoderní války a zdali může být jako postmoderní válka definován.
Pod tématem konfliktů o suroviny si většinou představíme suroviny jako je dřevo, diamanty či ropa. Protentokráte si ale naši spolužácí vybrali surovinu, o níž se příliš nehovoří – uran. Jde o velmi zajímavý text s neotřelým tématem se zaměřením na potenciál konliktnosti uranu. Právě roli uranu v africkém státu Niger a konfliktu nigerské vlády s etnickou menšinou Tuaregů se Marián Tomeček a Zdeněk Vodák rozhodli zanalyzovat.
Přinášíme vám velmi zajímavou studii z pera Bc. Kateřiny Jánské. Autorka se zde zabývá možnostmi strukturální prevence při předcházení občanských válek…
Letectvo v dnešní době představuje jednu z nejdůležitějších součástí ozbrojených sil. Jeho úkoly se velmi různí a obsahují celé spektrum činností od pouhého transportu zásob a zajišťování logistické podpory postupujících pozemních jednotek, přes úkoly průzkumného charakteru, až po specifické útoky velmi přesnou a zničující municí nejen na centra nepřátelských komunikací. Role a úkoly vzdušné síly se vyvíjely posledních sto let a vždy se dokázaly poučit z předešlého konfliktu a postupně se přizpůsobovaly celé řadě nových úkolů. Jednou z klíčových otázek však je, zda vojenští plánovači z předešlých zkušeností vždy opravdu vyvodili správné důsledky a zda nás náhodou nečeká v budoucnu nějaké nemilé překvapení v podobě kolapsu celého navzájem propojeného soukolí vojenské mašinerie…
Text je zaměřen na analýzu sociálně vyloučených lokalit v České republice ve světle bezpečnostních studií. Při analýze rizik autor aplikuje bezpečnostní koncept kodaňské školy v rámci českého politického diskurzu. Aby byl zjištěn jejich skutečný význam, hrozby a rizika budou za pomoci uvedené báze analyzována ze státocentrické perspektivy. Z tohoto pohledu je nezbytné definovat co je to sociálně vyloučená lokalita, a to především přihlédnutím k charakteristice místních obyvatel. Autor se domnívá, že percepce problémů sociálně vyloučených lokalit optikou etnicity jejich obyvatel není správná, neboť je to kultura chudoby, která je klíčová pro pochopení pravé povahy sociálně vyloučených lidí.
Autorem slibovaného druhého příspěvku k tématu sekuritologie je Leszek Fryderyk Korzeniowski. Na tomto příkladu se dostáváme dokonce na velice tenkou „metavědeckou“ hranu, u níž si řada z nás kladla otázka, zda-li je tento přístup opravdu pro „nové pojetí bezpečnosti“ to pravé. Hodnocení, výklad a komentáře opět ponecháváme na vás.
V roce 2008 se na stránkách odborného magazínu „Obrana a strategie“ objevily dva příspěvky komentující touhu některých části bezpečnostné komunity konstituovat nový obor „sekuritologie“. Proti sobě se tak postavily dva tábory, z nichž jeden navazuje na vývoj bezpečnostních studií tak, jak je známé ze západního pojetí; druhý tábor se pak rozhodl jít napříč metavědeckou džnunglí interdiscpilinarity a metodologických zákoutí. Na tuto problematiku bychom mohli vztáhnout „upgradovanou“ verzi českého úsloví „když dva píší totéž, není to totéž“. V tomto prvním příspěvku se představí postoj autorského týmu Zdeněk Kříž, Miroslav Mareš, Petr Suchý.
Cieľom tejto práce má byť relevantný komentár vzťahov medzi fenoménom čečenského terorizmu a podobou či orientáciou protiteroristickej politiky Ruskej federácie. Keďže je pomerne jednoduché kauzálne aspekty týchto vzťahov rozoznať už na obecnej úrovni znalosti preberaného areálu, autori sa nesnažili testovať hypotézy založené na spomínanej kauzalite, ale skôr precizovali interpretáciu ich štrukturálnych a bezprostredných príčin.
V první epizodě této studie jsme si nejdříve přiblížili mládí a rané období vlády Gustava II. Adolfa a politickou situaci v Evropě na počátku 17. století. Text končil popisem Gustavových vojenských reforem. Ve druhé epizodě na předchozí text navážeme a blížeji se podíváme na třicetiletou válku a účast Gustava II. Adolfa v politice a konfliktech tohoto celoevropského střetu. Popíšeme si nejvýznamnější bitvy, kterých se švédské vojsko účastnilo pod velením krále Gustava, bitvy u Breitenfeldu a u Lützenu, a zjistíme, jak se Gustavovi a jeho generálům podařilo implementovat zásadní reformy vojenského umění do reálného života. V závěru textu si také přiblížíme okolnosti smrti Gustava II. Adolfa a pohlédneme na poslední fázi třicetileté války a její výsledek.
