Ve dnech 17. a 18. března 2004 na Kosovu propukly do té doby nejrozsáhlejší a nejničivější násilnosti od roku 1999, které v plné síle demonstrovaly, že kosovští Albánci a Srbové jsou stále velmi vzdáleni skutečnému a udržitelnému řešení vzájemného konfliktu…
Následující text se zabývá u nás poměrně neznámým a neprobádaným tématem, a sice fenoménem Strany za svobodný život Kurdistánu (PJAK), která působí zejména od roku 2004 v Íránu. PJAK navazuje na řadu hnutí vyjadřujících kurdské kulturní či nacionalistické ambice, jež…
Izraelsko-arabský konflikt je často prezentován především jako konflikt náboženský, což může vést k značné generalizaci a chybné simplifikaci. Primárně se totiž jedná především o konflikt teritoriální a etnický, v jehož rámci je vzhledem k přírodním podmínkám jednou z klíčových proměnných…
Východní Asie zažívá v současnosti jednu z nejvážnějších krizí za posledních několik let. Dvě nejvýznamnější mocnosti regionu, Čína a Japonsko, se dostaly začátkem podzimu do ostrého sporu o malé souostroví ve Východočínském moři. Přestože tuzemská média přestala věnovat tomuto konfliktu…
Jihočínské moře v současnosti nepochybně patří k oblastem, které jsou klíčové pro geopolitiku 21. století. Bohaté surovinové zásoby, překrývající se teritoriální nároky několika asijských států, nárůst čínské moci, regionální závody ve zbrojení a zájem ostatních světových mocností vytvářejí bezpečnostní…
Situace v Bahrajnu zůstává i nadále velmi komplikovanou, zejména v souvislosti s obavami z roustoucího vlivu Íránu v této zemi. Následující text se snaží zachytit celou situace z poněkud většího nadhledu.
Je poněkud paradoxní, že nesmírně krvavému a dlouhodobému konfliktu v Alžírsku, zemi nacházející se doslova „naproti“ Evropě, se věnuje ve světových mediích poměrně malý prostor, v těch českých se pak problematika Alžírska téměř nevyskytuje . Následující článek si klade za…
Neklidná provincie Sin ťiang je jedním z hlavních zdrojů čínské vnitřní nestability. Následující článek analyzuje příčiny tohoto konfliktu a představuje jeho hlavní aktéry.
Bezpečnostní komplex Západní Afriky je rodištěm značného množství nebezpečných jevů, jako je terorismu, vzbouřenectví, organizovaný zločin a warlordismus. Následující text se snaží komplexně zachytit interkace těchto aktérů z poněkud širšího nadhledu.
Konflikt se v Podněstří ze všech post-sovětských konfliktů nachází jednoznačně neblíže hranicím ČR. Ale současně patří také k nejvíce opomíjeným. Následující text si klade za cíl přispět ke studiu tohoto konfliktu zejména rozborem role Ruské federace, která v něm hraje nezastupitelnou roli.
Text se zabývá analýzou konfliktů na území Gruzie, které jsou považovány za tvz. „zamrzlé“, nicméně jejich destabilizační potenciál pro Gruzii i oblast jižního Kavkazu je stále značný. To nadevší pochybnost ukázal konflikt mezi Ruskem a Gruzií v roce 2008.
Úvod Libérie je jednou z nejchudších zemí světa a je přesně tím typem státu, který je chycen v tzv. pasti, které Paul Collier představuje ve své knize Miliarda nejchudších[1] (Collier 2009). Libérie je krajinou poměrně hodně bohatou na suroviny. Tento západoafrický stát…
O rostoucím ekonomickém významu zemí jihovýchodní Asie bylo napsáno mnohé. Avšak mnohem méně jsou v českém prostředí známy sporné otázky této oblasti. Zejména mezi Singapurem a Malajsií existuje citelné napětí související s územními spory i koflikty o suroviny. Následující článek…
Práca „Konfliktný potenciál Arktídy: Pozícia a záujmy Kanady“ sa zaoberá aktuálnym vývojom situácie v Arktíde na úrovni medzinárodných vzťahov. Práca je reakciou na prebiehajúce klimatické zmeny, roztápajúci sa ľadovec, prítomnosť nerastného bohatstva a narastajúce napätie v tejto oblasti. Cieľom práce je predstaviť región Arktídy…
Vlna občanských válek, genocid a slabých či zhroucených států v Africe se zajisté stala jedním z nejpalčivějších problémů v post-studenoválečném světě, který se bytostně dotýká i Evropy. Následující text se snaží najít korelaci mezi příjmy HDP zemí Afriky a pravděpodobností vypuknutí občanské války.
Úvod Ropné šoky v 70. letech a jejich globální následky poprvé významně poukázaly na strategickou roli, kterou sehrávají suroviny na poli mezinárodních vztahů v relaci k národní bezpečnosti států (Giragosian 2004). V souvislosti s rozšiřujícím pojetím kodaňské školy se surovinová bezpečnost stala doménou podstatné…
Slovo secesia, teda vystúpenie uznávanej politickej entity z väčšieho politického celku zaznieva v Texase v posledných mesiacoch pomerne často. Jej zástancovia sa opierajú hlavne o idey konzervativizmu, kresťanstva a obmedzenia moci štátu. Podľa prieskumu z apríla 2009 súhlasí s vystúpením z únie 18% Texasanov, pričom 31% si myslí, že ich štát ma na to právo (Huffingtonpost 2009). Niekomu sa tieto čísla možno vysoké nezdajú, no je celkom možné, že päť rokov pred pádom ZSSR, by takéto prieskumy v Bielorusku, alebo na Ukrajine dopadli obdobne. Nezávislosť Texasu v súčasnosti samozrejme nie je reálna, nemalé secesionistické nálady Texasanov však USA môžu vnímať ako latentné riziko, ktoré by v prípade vážnejších problémov v krajine mohlo eskalovať do reálnej hrozby. Z čoho však pramení „rebelský“ duch Texasanov?
Afrika je známá svými krvavými konflikty o suroviny. Další prací, jenž se na problematiku konfliktů o suroviny v Africe zabývá pro Vás zpracovali Jiří Suchánek a Eva Macková. Konflikt v Demokratické republice Kongo (DRC, dříve Zair) byl především ve své druhé fázi největším konfliktem v dějinách moderní Afriky a někdy bývá označován jako africká „první světová válka“. Za cíl této studie si autoči vytyčili zjistit, jakou roli hrály nerostné suroviny a další přírodní zdroje v posledních dvou desetiletích, a především pak v druhé konžské válce i v současnosti.
V súvislosti s druhou svetovou vojnou sa frekventovane hovorí o totálnej vojne. Mnoho autorov pritom tento pojem definuje rozličným spôsobom, hoci v určitých aspektoch sa ich ponímanie totálnej vojny navzájom približuje. Nejasnosť presných hraníc klasifikačných kritérií nabáda k tomu, aby sme na
totálnu vojnu nazerali skôr ako na model či ideálny typ. V prípade pacifického bojiska niesli bremeno hlavných bojov Američania a Japonci. Ich stret sa z hľadiska mobilizácie a dopadu na domáce spoločnosti, nasadených zbraní a metód boja a tiež politických cieľov približoval totálnej vojne.
Další práce, kterou jsme pro Vás, milí čtenáři, vybrali se zaměřuje na konflikty v Angole (1975-2002) a v Demokratické republice Kongo (1997-2003), mezi jejichž hlavní motivace patří boj o kontrolu nerostného bohatství obou států. Hlavními cíli práce je informovat o průběhu konfliktů, jejich zhodnocení a vzájemné srovnání.
Na následujících řádcích se autorka zabývá konceptem postmoderní války. Autorka se nejprve zabývá obecnými rysy a charakteristickými znaky postmoderní války a tím, co ji odlišuje od války moderní. Posléze tyto rysy a znaky konfrontuje s průběhem konfliktu ve Rwandě, přičemž hlavním clem textu je zjistit, zda konflikt ve Rwandě naplňuje znaky postmoderní války a zdali může být jako postmoderní válka definován.
Pod tématem konfliktů o suroviny si většinou představíme suroviny jako je dřevo, diamanty či ropa. Protentokráte si ale naši spolužácí vybrali surovinu, o níž se příliš nehovoří – uran. Jde o velmi zajímavý text s neotřelým tématem se zaměřením na potenciál konliktnosti uranu. Právě roli uranu v africkém státu Niger a konfliktu nigerské vlády s etnickou menšinou Tuaregů se Marián Tomeček a Zdeněk Vodák rozhodli zanalyzovat.
Voda je základná životná potreba, je podmienkou fungovania ekonomiky ale aj spoločnosti ako celku. Je preto dokonalým zhmotnením pojmu strategická surovina. Zabezpečiť jej prísun je preto prioritou každého štátu a táto priorita vystupuje do popredia najmä v regiónoch, kde je vody nedostatok. Jedným z takýchto regiónov je aj blízky východ…
Arktická oblast zůstává po dlouhé období klidným místem na světě i přesto, že se pod jejím povrchem nachází velké zásoby nerostných surovin. V poslední době se však jejich potencionální těžba stává stále snadnější, a to v souvislosti s táním ledovců. Státy arktického regionu začínají vstupovat do dohadů o vlastnictví oblasti a nároky na těžbu. Text nabízí širší kontextuální charakteristiku oblasti, její politickou historii a stav sporů mezi arktickými státy.
Tento text se věnuje „stručnému“ popisu situace v Kolumbii. Stručnému v šíři záběru, protože kolumbijský problém je velice obsáhlý a komplexní.
Práce je rozdělena do dvou základních částí. První se věnuje teoretickému vymezení hlavního směru konfliktu, na nějž se autoři v práci snažili klást důraz. Autoři zde předkládají definici nestátního konfliktu a její operacionalizaci. Rovněž se snaží zamyslet nad problémy vymezení nestátních konfliktů a jeho aktérů. Tuto část uzavírá polemika nad rozdílem mezi nestátními aktéry a teroristickou činností.
Druhá část navazuje historickým shrnutím a charakteristikou kolumbijského konfliktu. Následuje část věnující se nejvýznamnějším aktérům, popisu vztahů a projevů interakcí mezi těmito subjekty zejména v průběhu 90. let a v současnosti. A právě popisem aktuální situace v Kolumbii je celá práce uzavřena.
