Neklidné časy pro EU Hospodářská recese jako taková a zejména kolaps řecké ekonomiky hrozící přelitím do dalších středomořských států jsou problémy, které v současné době nejvíce tíží EU, resp. eurozónu. Propad UMP, strany francouzského prezidenta Sarkozyho v regionálních volbách na…
Masové demonstrace, generální stávky a pouliční nepokoje patří k Francii stejně tak neodmyslitelně jako víno, sýry a bagety. Pro každého Francouze je právo na stávku jedním z nejdůležitějších způsobů veřejného projevu politického názoru přinejmenším již od dob Velké francouzské revoluce. Ovšem to, co se odehrálo na podzim 2005, pařížské ulice zažily naposledy snad jen během Alžírské války (1954-62) a onoho bouřlivého roku 1968. O závažnosti celé situace svědčí mimo jiné i fakt, že po dobu téměř tří týdnů neinformovala francouzká média o ničem jiném s takovou frekvencí jako právě o pouličních nepokojích v Paříži a postupem času i v dalších velkých francouzských městech.
Demokratické státy jsou nejenom v současné době nuceny čelit celé řadě výzev ze strany jejich nepřátel. Tito nepřátelé se nerekrutují jen z řad vnitřních aktérů snažících se až rozvrátit jejich zřízení, ale i ze strany státních příslušníků jiných států. Proti oběma skupinám těchto osob znamenajících nebezpečí pro demokratický stát a jeho hodnoty je třeba se efektivními nástroji bránit. Cílem této práce je představit nástroje a možnosti současných demokratických států (v případě EU společenství demokracií) při ochraně proti nepřátelům demokracie, kteří do ohrožených států mohou přicházet zvenčí.
Kolektivní násilí je předmětem zájmu bezpečnostních studií od dob svého vzniku. V minulosti se vědecké společenství zabývalo především válkou a vojenskými strategiemi, s rozpadem bipolární konfigurace světa ovšem přemístilo svou pozornost na konflikty spíše vnitrostátního charakteru, které v současnosti bezpečnostním studiím – alespoň rozhodně v českém prostředí – dominují. Tato práce se zabývá jedním z nejzajímavějších fenoménů kolektivního násilí, jemuž se věnovala a věnuje spíše sociologie a kriminologie. Jedná se o takzvané nepokoje či rioty a související davové násilí.
Slovo secesia, teda vystúpenie uznávanej politickej entity z väčšieho politického celku zaznieva v Texase v posledných mesiacoch pomerne často. Jej zástancovia sa opierajú hlavne o idey konzervativizmu, kresťanstva a obmedzenia moci štátu. Podľa prieskumu z apríla 2009 súhlasí s vystúpením z únie 18% Texasanov, pričom 31% si myslí, že ich štát ma na to právo (Huffingtonpost 2009). Niekomu sa tieto čísla možno vysoké nezdajú, no je celkom možné, že päť rokov pred pádom ZSSR, by takéto prieskumy v Bielorusku, alebo na Ukrajine dopadli obdobne. Nezávislosť Texasu v súčasnosti samozrejme nie je reálna, nemalé secesionistické nálady Texasanov však USA môžu vnímať ako latentné riziko, ktoré by v prípade vážnejších problémov v krajine mohlo eskalovať do reálnej hrozby. Z čoho však pramení „rebelský“ duch Texasanov?
Interview s americkým profesorem, odborníkem v oblasti mezinárodních vztahů, Bradley A. Thayerem o postavení USA v globálním systému, evropských spojencích a budoucích východních hrozbách.
Bradley A. Thayer je v současné době v pozici profesora na Katedře politických věd Baylor University v Texasu. Předtím působil jako mimořádný profesor Státní univerzity v Missouri na Katedře Obraných a Bezpečnostních studií, která je trvale umístěna ve Washingtonu, D.C. Jeho profesní záběr je velmi široký a zahrnuje oblasti Mezinárodních vztahů, teorie Grand Strategy, Národní bezpečnostní politiky Spojených Států, jaderného odstrašování, proliferace ZHN, terorismu, ale i vzestupu Číny jako globálního hráče či postavení a funkce NATO a transatlantických spojenců.
Nebýt návštěvy restauračních zařízení, následující rozhovor by nevznikl. Vznikl totiž zcela náhodně v jedné z pardubických putyk, kterou navsštívili američtí piloti, toho času trénující s českým letectvem. Jeden z našich redaktorů se náhodou na tom samém místě napájel také a…
Text je zaměřen na analýzu sociálně vyloučených lokalit v České republice ve světle bezpečnostních studií. Při analýze rizik autor aplikuje bezpečnostní koncept kodaňské školy v rámci českého politického diskurzu. Aby byl zjištěn jejich skutečný význam, hrozby a rizika budou za pomoci uvedené báze analyzována ze státocentrické perspektivy. Z tohoto pohledu je nezbytné definovat co je to sociálně vyloučená lokalita, a to především přihlédnutím k charakteristice místních obyvatel. Autor se domnívá, že percepce problémů sociálně vyloučených lokalit optikou etnicity jejich obyvatel není správná, neboť je to kultura chudoby, která je klíčová pro pochopení pravé povahy sociálně vyloučených lidí.
