Rozhovor s vedoucím Katedry politologie byl pořízen krátce po zahájení semestru, avšak z technických důvodů nemohl být uveřejněn dříve. Aktuálnost odpovědí doc. Balíka však přesto zůstává neměnná, v případě dotazu na krajské volby si alespoň čtenáři mohou ověřit, do jaké míry byly predikce šéfa brněnských politologů správné.
„Nemyslím si, že katedra potřebuje zásadní změny“, říká v rozhovoru pro web studentů BSS sekuritaci.cz nový vedoucí Katedry politologie doc. Stanislav Balík (30), který ve funkci nahradil prof. Strmisku.
Moje první otázka se bude ještě týkat doby minulé, a to jak jste strávil léto?
Jak jsem strávil léto? No, tak zhruba tři týdny na skautském táboře a lesní škole, to znamená (a to bude asi studentům BSS blízké), v přírodě pod stanem a pod tee-pee. Bylo to moc pěkné.
Jako nový vedoucí katedry, které změny chystáte, popřípadě které z těch změn se dotknou přímo studentů, jestli takové změny budou?
Nemyslím si, že tato katedra potřebuje zásadní změny. Nestal jsem se vedoucím katedry proto, abych provedl nějakou revoluci. Ten, kdo mě zná, tak ví, že jsem nikdy revolucionář nebyl a že jsem spíš zastánce změn pomalých, postupných. To si myslím, že je i mé poslání na této katedře: ne nic okamžitě reformovat, maximálně to, co není úplně funkční, opravovat a nahrazovat. Tak v současnosti přemýšlíme nad částečnou reformou magisterského studia politologie, podal se projekt do Evropských strukturálních fondů na inovaci některých kurzů apod. A jedna důležitá věc: pokud proběhnou nějaké změny, nepřipravuji je sám, ale ve spolupráci a se souhlasem všech docentů a profesorů této katedry a některých dalších jejích členů.
A bude se katedra více rozšiřovat? Bude například více doktorandů?
Doktorandů je v zásadě tolik, jaký je zájem. To znamená, je-li skutečně velmi silná poptávka kvalitních lidí, tak mi jí rádi vyhovíme. Prostory na to máme a také máme zájem, aby na této katedře studovali špičkoví doktorandi, aby studovali interně, nejen externě, a téměř se těšíme, až si budeme moct ze zástupu doktorandů vybírat. Teď je to v posledních několika letech spíš tak, že jsme rádi, že se někdo hlásí. Samozřejmě zdaleka nebereme každého, to konec konců ukazují výsledky zkoušek do doktorského studia, nicméně není to tak, že by tady stály nějaké velké zástupy.
Zvažuje katedra například zavedení seminárních skupin, protože většina předmětů je zatím formou přednášek?
Toto není věc, kterou bych chtěl a měl řešit jako vedoucí katedry, tohle je věc, která zásadně patří do kompetence vyučujících jednotlivých předmětů. To znamená, obrátí-li se na mě některý z vyučujících, že má tuto potřebu a že by potřeboval k tomu podporu ať už technickou, finanční nebo jinou, tak samozřejmě mu vyhovím, ale ten zájem musí primárně vzejít ze strany toho, kdo ten předmět vede, případně garantuje. Pokud mají studenti pocit, že by chtěli víc pracovat v seminárních skupinách, tak ta cesta je právě přes vyučujícího daného kurzu.
Další dotaz bude směřován na plagiátorství, protože je to věčné téma a setká se s ním každý student hned na úvodní hodině, kde je na toto upozorněn. Myslíte si, že systém, který je nastavený na MU je dostatečný a nebo zvažujete ještě nějaké přitvrzení a podotázkou je, jak si vedou právě studenti katedry politologie v porovnání s ostatními studenty, jestli podvádí víc nebo méně?
Ještě jako předseda akademického senátu někdy minulý rok jsem byl u fakultních debat o přitvrzení disciplinárního řádu. V mnoha věcech jsem byl jediný, který hlasoval proti některým ustanovením, které mi přijdou už skutečně nadmíru. To se týkalo především opisování u písemných zkoušek, státnic a tak dále. Tam si myslím, že nastavení, které může vést až k vyloučení, není úplně adekvátní. Nicméně respektuji to. Co zcela jednoznačně podporuji a respektuji, tak je tvrdý boj proti plagiátorství v tom skutečně původním významu, to znamená přebírání velkých částí textu bez uvedení zdroje. To je skutečně naprosto zásadní lapsus, vědecký prohřešek, který nemá být tolerován, a jsem rád za to, že naše fakulta je až průkopnicí tvrdého přístupu na celé univerzitě. Nám na FSS to může připadat jako celouniverzitní boj proti plagiátům, ale tak jasně stanovený postup v disciplinárním řádu máme zatím jako jediní a ostatní fakulty se od nás chtějí inspirovat. V tomto je naprosto jednoznačně podporuji. Není žádná statistika, která by říkala, na které studenty kterých oborů to jakým způsobem dopadá a nemyslím si, že by v tom byly v rámci fakulty, která je v zásadě homogenní, mezi jednotlivými obory zásadní rozdíly. A pamatuji si z poslední doby velký problém, který měl blízko k plagiátorství. Týkal se diplomové práce a magisterských státnic na politologii a ten student, ačkoli už měl všechno hotové, tak nakonec raději ukončil studium, než by podstoupil disciplinární řízení.
A teď poněkud z jiného soudku. Kterou ze tří variant (skotský, řecký, nizozemský model) volebního zákona, jež jsou v současné době ve hře, byste preferoval? Popřípadě má si Česká republika zvolit vlastní systém a nekopírovat systémy cizí?
Přiznám se, že mně je v zásadě jedno, která z těch tří variant to bude, protože všechny tři nějakým způsobem řeší základní problém, který volební systém má, a to je jeho dvojí tvář. Tedy to, že se chová dvojím způsobem, jedním ve velkých volebních krajích typu Jihomoravský, Praha, Středočeský, a jiným způsobem se chová v malých krajích typu Karlovarský. V tom prvním typu se chová jako skutečně poměrný, v tom druhém už má účinky většinového. Což si myslím, že je skutečně zásadní problém, takto to míchat v rámci jedné republiky. V tomto směru vítám reformní snahy a je asi skutečně spíš otázkou technicko-strategickou, která z těch tří konkrétních, teď už předvybraných, variant to bude. Nicméně jsem dlouhodobým příznivcem a zastáncem názoru, že České republice by prospěl většinový volební systém a samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli to bude formule absolutní většiny, osobně mně je bližší formule relativní většiny. Domnívám se, že Česká republika je natolik homogenní (nábožensky, jazykově, národnostně, kulturně), že zde není důvod pro to, aby zde byla nějaká varianta poměrného systému.
A na závěr ještě otázka na krajské volby, které se taky blíží, a ve kterých má již tradičně silnější pozici ODS. Předpokládáte v tomto roce nějakou změnu nebo očekáváte obdobný vývoj?
Tak jednak na podobné otázky vždy odpovídám, že nejsem prognostik, že jsem politolog a nejsem věštec, který má v ruce křišťálovou kouli a výsledky tím pádem spíš neodhaduji. Je pravda, že v minulých krajských volbách v roce 2004 se sešlo několik faktorů, které hrály ODS tak zásadním způsobem do karet, že udělala výsledek, jaký udělala. A domnívám se a psal jsem to koneckonců v jednom z komentářů už v roce 2004, že jednou ODS bude na tyto volby vzpomínat se slzou v oku, protože půjde o něco, co zřejmě jen tak nepřekoná. Letos se zatím zdá, že ODS tolik okolnosti nehrají do karet, osobně očekávám vyrovnanější výsledky ve vztahu k ČSSD, nicméně zcela zásadní bude počet voličů, kteří přijdou k volbám. ČSSD má problém v tom, že její voličské jádro, které ji drží u sněmovních voleb, a které ji už třikrát za sebou dostalo někam ke třiceti procentům, obvykle zůstává doma u jiných typů voleb, a proto se u těchto jiných typů voleb pohybuje kolem 15, maximálně 20 %. Znamená to, přijde-li k volbám, krajským volbám, víc lidí než řekněme 40 %, tak má ČSSD hodně velkou šanci na hodně slušný výsledek a možná na úplnou výhru. Přijde-li zase jenom něco kolem těch 30 %, tak je to hodně otevřené a možná se budeme divit, že výsledek ODS nebude vůbec tak špatný. Ale skutečně to závisí na tom, kolik a jakých lidí k volbám přijde.
