V ozbrojeném konfliktu jsou vojenští velitelé běžně strategickým cílem protivníka, z důvodů jejich významné velící pozice. V rámci rusko-ukrajinského konfliktu se však výrazněji projevuje především potenciál jejich eliminace v oblasti psychologických a informačních operací, které lze efektivně propojit s jejím kinetickým provedením. Klíčovou roli pak v operacích podobného typu zastávají zpravodajské služby, které díky své činnosti získávají informace potřebné k úspěšnému a efektivnímu provedení eliminace. Nicméně s rolí zpravodajských služeb přichází i sporné právní aspekty útoku.
Koncept cílené eliminace vojenských velitelů jakožto strategických cílů protivníka se objevuje v mnoha vojenských teoriích již od dávné minulosti. Mnoho vojenských teoretiků jako je Sun Tzu, Clausewitz nebo John Warden a jeho model pěti soustředných kruhů ve svých dílech zdůrazňují významnou roli vojenského vedení, jelikož jeho eliminace může potenciálně způsobit demoralizaci vojska, chaos a oslabit protivníkův odpor. [9] [10] [11]
Nicméně v případě Ukrajiny jde zejména o potenciál eliminací v dimenzi informačního válčení. Informační válčení je komplexní působení v informačním prostoru, které zahrnuje sběr, ochranu, manipulaci a šíření informací s cílem ovlivnit rozhodovací procesy protivníka a získat tak strategickou převahu. Pod tento termín spadají i tzv. psychologické operace (PSYOPS), což je plánovaný proces předávání zpráv s cílem vybrané publikum ovlivnit a tím jej dovést k požadovaným postojům a požadovanému chování. [16] Může se vyznačovat i snahou demoralizovat a oslabit vůli, sebevědomí a omezit volnost jednání protivníka. [17] Útoky samotné nelze označit jako PSYOPS, jelikož cílená eliminace generála je kinetickou operací, zatímco PSYOPS pracuje pouze s informacemi a je sama o sobě nebojového charakteru. Nicméně tyto dvě dimenze mohou být propojeny v rámci plánované operace. V důsledku kinetické operace lze následně pracovat s nasbíranými informacemi a plynule přejít do roviny informačního boje.
Strategický význam
Z hlediska vojenské efektivity je u cílených eliminací významný zejména aspekt narušení command and control struktury (C2). C2 ve vojenské organizaci znamená výkon autority a velení řádně jmenovaným velícím důstojníkem nad přidělenými a připojenými silami při plnění mise. [12] [13] „Bez spojení není velení,“ říká se. [14] Toto vojenské rčení sice primárně zdůrazňuje stěžejní roli spojovacího vojska v operačním prostředí, nicméně implikuje rovněž klíčovou a neopominutelnou pozici vojenského velitele. V případě vyřazení vojenského velení dochází k narušení C2 a tudíž i velitelského řetězce. Což pak může vést k dezorganizaci ohledně řízení nižších operačních a taktických jednotek. [15]
Součástí každé armády je princip hierarchie, kdy téměř každý velitel má svého nadřízeného velitele. Tudíž v případě vyřazení důstojníka na vyšší pozici velitelského řetězce se jeho absence projevuje i na těch nejnižších úrovních. Eliminace pak může připravit stát o jakýsi „mozek války“ a tak paralyzovat jeho bojeschopnost. Dochází pak i k zpomalování, co se týče nutnosti nahradit vyřazeného důstojníka. Tento aspekt je velmi problematický specificky jedná-li se o důstojníky zastávající klíčové velitelské a řídicí pozice strategického významu. Kvůli hierarchické nátuře armádního systému je dostat se na vrcholnou pozici v jejím rámci dlouhodobý proces. Většina generálů se k jejich pozici dostávala desítky let služby. Touto dobou mají nasbíraných mnoho zkušeností a zažité praxe, co se velení týče. Disponují detailní znalostí dlouhodobých plánů, mají přístup ke strategickým informacím apod. Představují také klíčové uzly velitelského systému, jejichž ztráta může významně narušit kontinuitu rozhodování a operační efektivitu ozbrojených sil. Všechny tyto aspekty pak činí náhradu takových jedinců časově, organizačně a strategicky mimořádně náročnou.
Reálné případy
Od počátku války na Ukrajině Rusko potvrdilo celkově dvanáct zabití ruských vrcholných důstojníků Ukrajinou. Valná většina zemřela na frontové linii v akci. Významné jsou zejména pak tři případy, kdy útoky proběhly na území Ruska. [1] [42] Prvním případem je útok na generálporučíka Igora Kirillova. Ten v ruské armádě zastával pozici velitele jednotek jaderné, biologické a chemické obrany. O bytový dům, ze kterého Kirillov společně s jeho asistentem vycházeli, byla opřena koloběžka ukrývající výbušninu. V moment, kdy vyšli ze dveří, bomba byla odpálena. Ukrajinská bezpečnostní služba SBU potvrdila, že za útokem stojí právě ona. [2] [3] [4] [5] [6]
Okamžik výbuchu nastražené bomby, která zabila generála Kirillova a jeho asistenta. (Zdroj: Wikimedia Commons)
Ve druhém případu byl zabit generálporučík Jaroslav Moskalik, který zastával pozici zástupce vedoucího hlavního operačního ředitelství generálního štábu ruských ozbrojených sil. Moskalik byl zabit explozí auta ve městě poblíž Moskvy. Rusko dává úmrtí generálporučíka za vinu Kyjevu, nicméně Ukrajina oficiálně nepotvrdila svou účast na tomto útoku. [7] Vzhledem k podobnosti celé akce k případu zabití Kirillova a pozice, kterou Moskalik zaujímal v rámci ruské armády, se spekuluje o útoku, jakožto o další z operací SBU. [8]
Třetím případem je úmrtí generálporučíka Fanila Sarvarova. Sarvarov byl velitelem oddělení operační přípravy generálního štábu ozbrojených sil. Zemřel obdobně jako Moskalik a to při explozi jeho auta poté, co s vozem vyjížděl z parkovacího místa. Byl dopraven do nemocnice, kde později důsledkem vážných zranění zemřel. Rusko opět podezřívá Ukrajinu z útoku, nicméně ta se oficiálně doposud nevyjádřila. Vzhledem k recentní povaze události nelze potvrdit, zda se Kyjev později zpětně nevyjádří. [42] [43] [44]
Potenciál informačního válčení
Potvrzení psychologických dopadů eliminace vrcholného vojenského velitele je problematické, jelikož státy během ozbrojeného konfliktu jen zřídka otevřeně přiznávají pocity strachu či oslabení vůči protivníkovi. Podobné skutečnosti se prokazují jen velmi obtížně, obzvláště v případě Ruské federace, která je specifická svou strategickou kulturou kladoucí důraz na obraz síly a rezistence, zatímco projevy slabosti jsou naprosto nežádoucí. [18]
Útoky na generály prokazují, že zázemí Ruska není dostatečně zajištěno. Protivník disponuje schopností proniknout až do centra země, bezpečnost tak není garantována ani na domácí půdě. Ukrajina tak narušuje ruský informační narativ, který prezentuje válku jako něco vzdáleného, okrajového a netýkajícího se každodenních životů ruských obyvatel. [19] Zároveň se tímto narušuje domněnka, že vrcholní vojenští velitelé jsou „nedotknutelní“, jelikož nejen, že nejsou v bezpečí ani stovky kilometrů od frontové linie, ale v bezpečí nejsou ani u sebe doma. Tyto aspekty vykazují výraznou zastrašující konotaci, mohou pak působit na ruské představitele ve formě úpadku morálky, vyvolání strachu, omezení volnosti jednání a obecně otřesením sebevědomí a vůle ruského velení. Ukrajina pak může využít těchto projevů a emoce zintenzivnit za využití PSYOPS.
Vzhledem k okolnostem není překvapivé, že Rusko veřejně nevyjádřilo obavy či strach ohledně úmrtí generálů. Ve svých oficiálních vyjádřeních opakovaně označuje útoky na generály za „teroristické činy“ údajně spáchané tzv. „kyjevským režimem“. Moskva tak systematicky rámuje tyto incidenty jako projevy státního terorismu. Tento diskurz zapadá do dlouhodobé ruské narativní linie, která „ospravedlňuje“ invazi tvrzením o „denacifikaci“ Ukrajiny. „Kyjevský režim“ je tak označován jako barbarský a zrádný. Podle Ruska, Ukrajina těmito útoky zamezuje mírovému jednání. [20] [21] [22] [23] [24] [45]
Objevovaly se mimo jiné i agresivní výroky, které jsou pro Rusko typické. Místopředseda Bezpečnostní rady a bývalý prezident Ruska Dmitrij Medveděv v reakci na smrt Kirillova pohrozil odvetnými opatřeními. [25] V souvislosti se smrtí Kirillova byla akcentována jeho role při „odhalování“ údajných zločinů NATO, Spojených států amerických a Velké Británie. [26] [27] Konkrétně mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Vladimirovna Zacharovová ve svém projevu zmiňovala, že Kirillov po mnoho let systematicky a na základě faktů odhaloval provokaci NATO s chemickými zbraněmi v Sýrii, manipulaci Velké Británie se zakázanými chemickými látkami a provokaci v Salisbury a Amesbury, smrtící činnost amerických biologických laboratoří na Ukrajině a mnoho dalšího. [28] Rusko tak útok označuje za snahu členů NATO a Ukrajiny o cenzuru.
O psychologickém potenciálu eliminací svědčí mimo jiné i veřejná prohlášení některých ukrajinských představitelů. Ukrajinský vojenský velitel a poslanec Roman Kostenko v rozhovoru s internetovými ukrajinskými novinami nejen že potvrdil účast SBU na eliminaci generála Moskalika, ale rovněž hovořil o potrestání všech osob zapojených do válečných zločinů proti Ukrajině. Podle Kostenka se stane hlavní misí ukrajinských zpravodajských služeb právě trestání a „zastrašování“ takových jedinců. [29] Nyní již bývalý náčelník Hlavního ředitelství zpravodajské služby Ministerstva obrany Ukrajiny (HUR) Kyrylo Budanov se vyjadřoval obdobným způsobem. V rozhovoru pro Reuters připustil přirovnání ukrajinské rozvědky k Mosadu, izraelské zpravodajské službě známé cílenými operacemi proti nepřátelům státu. Implicitně pak poukázal na paralely v operačním zaměření obou služeb. [30] [31] V neposlední řadě se vyjádřil i samotný prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Nebyla přímo zmíněna konkrétní jména, nicméně vyjádření následovalo po úmrtí generála Moskalika. Prezident Zelenskyj na komunikační aplikaci Telegram chválil činnost ukrajinské rozvědky. Její vedoucí prezidenta informoval o likvidaci osob z nejvyššího velení ruských ozbrojených sil. „Spravedlnost je nevyhnutelně vykonána“ dodal Zelenskyj. [5]
Role zpravodajských služeb
Zpravodajské služby zastávají kritickou roli při realizaci útoků, které cílí na vrcholné vojenské velitele. Ukrajina se podobnými operacemi totiž vyrovnává s asymetrií v konfliktu a bez efektivní rozvědky by takové operace jednoduše nebyly proveditelné. Kyjev tímto způsobem efektivně napadá slabé stránky Ruska, využívá svých silných stránek a oblastí, ve kterých je napřed oproti svému protivníkovi.
Ukrajinské zpravodajské a bezpečnostní služby totiž opakovaně prokazují schopnost obcházet ruská bezpečnostní protiopatření a úspěšně tak provádět technicky vysoce komplexní operace proti strategickým aktérům na ruském teritoriu. Důvodem výrazné operativní efektivity ukrajinské rozvědky je jejich navázání spolupráce s americkou zpravodajskou službou CIA v roce 2015, přibližně tedy rok po ruské anexi Krymu a zahájení války ve východní Ukrajině. V rámci partnerství poskytovala CIA podporu při výcviku a vybavování ukrajinských zpravodajských složek, což přispělo k jejich současné operační převaze nad ruskými zpravodajskými službami. [32]
Již zmíněná asymetrie v konfliktu je charakteristická pro rusko-ukrajinský konflikt. Ukrajina tak využívá nekonvenčních metod a nepřímé strategie, která se zaměřuje na zlomení vůle protivníka k pokračování v boji, snaží se demoralizovat, překvapit nepřítele a vyvolat chaos. Pod což spadá právě rozvědná činnost. [33] V případě využívání pouhé konvenční síly má Rusko navrch. Proto je zásadní, aby Ukrajina efektivně využívala těchto metod.
Cílené eliminace ruských vojenských velitelů nejsou v kontextu Ukrajiny novým jevem. Již v prosinci roku 2015 proběhla jedna z prvních operací pod dohledem nově vybudovaného pátého ředitelství SBU, které vzniklo právě díky již zmíněné spolupráci s CIA. [34] [35] Toto kontrarozvědní ředitelství vzniklo jako sabotážní jednotka, později se pak zaměřilo na „mokrou práci“, jak bývají eufemisticky nazývány likvidační práce. [36] Je však třeba zdůraznit, že páté ředitelství není oficiálně uvedeno ve veřejně dostupné organizační struktuře SBU. Lze proto předpokládat, že jeho existence i agenda spadají do utajovaných skutečností a informace o jeho činnosti tak pocházejí převážně z neoficiálních či investigativních zdrojů.
Páté ředitelství mělo na svědomí například úspěšně zorganizovaný útok na ruského velitele kozáckého praporu v Ruskem okupované východní Ukrajině Pavla Dremova. Využili získané informace, ohledně Dremovovy záliby v SUV automobilech Range Rover, na základě čehož pak SBU operativci propašovali do Ruskem okupovaného teritoria vozidlo, které vybavili výbušninami. Klíče od vozidla Dremovovi předal místní informátor a následující den agenti SBU automobil odpálili. [35] Později v letech 2015 a 2016 byla HUR spojena s atentáty na Ruskem podporované velitele na Donbasu. Mikhail Tolstych přezdíván „Givi“ byl zabit explozí nádoby s hořlavinou vypálené z plamenometu do jeho kanceláře, Arsen Pavlov neboli „Motorola“ byl zabit výbuchem výtahu, ve kterém se zrovna nacházel a Alexandera Zakcharchenka zabil výbuch v restauraci. [36] [35]
Při srovnání všech případů, jak z let 2015 až 2016, tak i těch novějších, lze pozorovat určitý společný modus operandi těchto operací. V každém z případů je využita nějaká forma improvizovaného výbušného zařízení (IED). Výbušniny totiž představují pro zpravodajské operace nástroj, který kombinuje operační účinnost s vysokou mírou utajení a psychologického účinku. Zároveň umožňuje načasování útoku a minimalizuje tak riziko odhalení. [37]
Podobnosti lze pozorovat i při zaměření výhradně na případy související s ruskou invazí na Ukrajinu. Zvláště významná je v tomto ohledu časová paralela jednotlivých útoků. První z nich, útok na generála Kirillova, se odehrál 17. prosince 2024. Následně byl 25. dubna zabit generál Moskalik. V obdobném časovém rámci, přibližně rok po smrti Kirillova, byl napaden také generál Sarvarov. Tato časová shoda může vytvářet psychologický tlak na Rusko, neboť může vést k očekávání dalšího útoku v období konce dubna následujícího roku, v návaznosti na úmrtí generála Moskalika. [2] [7] [42] [43] [44]
Případ generála Sarvarova dále potvrzuje trend systematického využívání improvizovaných výbušných zařízení, především umísťovaných do automobilů. Ve dvou z tří případů útoků na generály podílející se na válce na Ukrajině byly oběti zabity explozí vozidla. Tento trend se neomezuje pouze na generály, ale je patrný i u útoků na další prominentní ruské podporovatele režimu a válečných aktivit. [46] [47] [48]
Legislativní rámec
Zabití ruských generálů Kirillova, Moskalika a Sarvarova lze podle mezinárodního humanitárního práva (MHP) kvalifikovat jako zásah proti legitimním vojenským cílům v rámci mezinárodního ozbrojeného konfliktu. Jakožto aktivní vojenští důstojníci jsou kombatanti, podílející se na vedení války, a tudíž legitimními cíli, což vymezuje článek 43 Dodatkového protokolu I (AP I) k Ženevským úmluvám. Konkrétně pak článek 48 AP I vymezuje základní princip, a to že „smluvní strany konfliktu musí za všech okolností rozlišovat mezi civilním obyvatelstvem a bojovníky a mezi civilními objekty a vojenskými cíli; operace smí být vedeny pouze proti vojenským cílům“. Dále článek 52 AP I konkretizuje, co jsou to vojenské cíle. „Vojenské cíle jsou omezeny na objekty, které svou povahou, umístěním, účelem nebo použitím účinně přispívají k vojenským akcím a jejichž úplné nebo částečné zničení, zajetí nebo neutralizace za daných okolností přináší jednoznačnou vojenskou výhodu.“ Zásadu rozlišování a zásadu vojenského cíle pak také zmiňuje zvykové mezinárodní humanitární právo, konkrétně v pravidlech 1 a 8. [38] [39] [40]
Co se otázky prostředí týká, Moskva je legitimním územím pro útok. MHP přímo nespecifikuje, že se útoky vůči nepříteli mohou odehrávat pouze na frontové linii. Důležité je zejména, zda útok splňuje zásady MHP.
Diskutabilní z právního hlediska je pak využití SBU Ukrajinou při útocích. Ačkoli jsou v rámci SBU přítomny vojenské prvky, služba formálně nespadá pod ozbrojené síly Ukrajiny, čímž přichází o status kombatanta v rámci konfliktu. Jsou tak klasifikováni jako civilisté přímo se účastnící nepřátelských akcí. V případě, že by Ukrajina oficiálně v rámci konfliktu přiřadila SBU k ozbrojeným silám, operativci by tak získali status kombatanta, podle čl. 43 AP I. Zároveň by v takovém případě byla Ukrajina povinna obeznámit o změně Rusko. Nicméně takové prohlášení není veřejně dohledatelné, tudíž lze předpokládat, že Ukrajina tak neučinila. SBU je dle oddílu 1 článku 1 Práva Ukrajiny o Bezpečnostní službě Ukrajiny zvláštní státní orgán s funkcemi vymáhání práva, který zajišťuje státní bezpečnost Ukrajiny. [41] S SBU by tak mělo být dle čl. 50 AP I zacházeno jako s civilisty. Je tedy pod ochranou MHP, nicméně v průběhu bojové akce, na které se participují pozbývají status civilisty, ale to pouze během akce, podle čl. 52 AP I. Tudíž se na SBU nevztahuje imunita kombatanta, která jim dává právo přímo se účastnit nepřátelských akcí viz. čl. 43 AP I. SBU by tak byla vystavena značnému riziku v případě zajetí Ruskem, co se týče právního stíhání, jelikož nese trestněprávní riziko a nechrání ji imunita kombatanta. [38] [40]
Dalším důležitým aspektem útoků je ohrožení civilního obyvatelstva, jelikož všechny tři případy se odehrály v prostředí bezprostřední blízkosti civilních osob. Podle zásady proporcionality, která upravuje, jak mohou být vedeny vojenské operace, aby se minimalizovala újma civilistům a civilním objektům, zakotvené v článku 51 a 57 AP I, je zakázán útok, u něhož lze očekávat vedlejší civilní ztráty, které by byly nadměrné ve vztahu k vojenskému přínosu. Jaké ztráty by byly nadměrné již není ale blíže specifikováno či ohraničeno. V případě Kirillova zemřel také jeho asistent, u případu Moskalika se uvádí jedna civilní oběť. [2] [7] [38] V případě Sarvarova zůstává podle dostupných informací generál jedinou obětí incidentu. Nicméně vzhledem k tomu, že k explozi došlo na veřejně přístupném parkovišti, nelze opomenout bezprostřední ohrožení civilního obyvatelstva. [42]
Eliminace ruských vojenských velitelů představuje důležitý aspekt širší strategie Ukrajiny v rámci rusko-ukrajinského konfliktu. Je významným prvkem v boji s materiální převahou Ruska, nicméně, jak bylo nastíněno, opomenout nelze sporné právní aspekty této strategie.
Editor článku: Jan Míček, Martin Machorek
Titulní obrázek – zdroj: Wikimedia Commons
Zdroje
[1] Papachristou, L. (2025). Senior Russian commanders killed by Ukraine since start of war. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/senior-russian-commanders-killed-by-ukraine-since-start-war-2025-07-03
[2] Osborn, A., a Faulconbridge, G. (2024). Two people killed in explosion in Moscow, Russian media report. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/two-people-killed-explosion-moscow-russian-media-report-2024-12-17/
[3] ČT24. (2024). Výbuch v Moskvě zabil náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany. ČT24. Získáno z https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/vybuch-v-moskve-zabil-nacelnika-sil-radiacni-chemicke-a-biologicke-ochrany-356337
[4] Davies, K. M. (2024). Russia Ukraine killings bomb shooting. AP News. Získáno z https://apnews.com/article/russia-ukraine-killings-bomb-shooting-f456551684132c9ccee1420df8b9b282
[5] Reuters. (2025). Zelenskiy praises liquidation of top Russian military figures. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/zelenskiy-praises-liquidation-top-russian-military-figures-2025-04-28/
[6] TASS. (2024). Politics [1888789]. TASS. Získáno z https://tass.com/politics/1888789
[7] Reuters. (2025). Senior Russian military officer killed in car explosion near Moscow. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/senior-russian-military-officer-killed-car-explosion-near-moscow-2025-04-25/
[8] Kirichenko, D. (2025). Vladimir Putin Has Reasons to Be Nervous. The Cipher Brief. Získáno z https://www.thecipherbrief.com/column_article/vladimir-putin-has-reasons-to-be-nervous
[9] Warden, J. A. (b.d.). The Enemy as a System. Airpower Journal. Získáno z http://www.ciar.org/~ttk/mbt/strategy.Warden.enemy-as-a-system.html
[10] Sun, C., & Sun, B. (2005). Umění války. Gliwice: Helion.
[11] Clausewitz, C. von. (1996). O válce: z pozůstalosti generála Carl von Clausewitze (2. vyd.). Brno: Bonus A.
[12] Builder, C. H., Bankes S. C., a Nordin R. (2006). Command Concepts, a theory derived from the practice of command and control.National Defence Research Institute RAND. Získáno z https://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/monograph_reports/2006/MR775.pdf
[13] Department of the Army. (2022). Operations (FM 3-0). Department of the Army. Získáno z https://irp.fas.org/doddir/army/fm3-0.pdf
[14] Odbor komunikace. (2025). Bez spojení není velení. Ministerstvo obrany ČR. Získáno z https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/banner/av/bez-spojeni-neni-veleni–257603/
[15] Sunshine, J. K. (2025). Leadership Decapitation in Interstate War. Department of Political Science Duke University. Získáno z https://dukespace.lib.duke.edu/server/api/core/bitstreams/f1178c80-5448-4bd4-a58c-0e179ea74376/content
[16] Ministry of Defence UK. (2023). Allied Joint Doctrine for Information Operations Edition A Version 1 with UK national elements. NATO STANDARDIZATION OFFICE (NSO). Získáno z https://assets.publishing.service.gov.uk/media/650c03bf52e73c000d9425bb/AJP_10_1_Info_Ops_UK_web.pdf
[17] NATO. (2012). NATO Military Policy on Psychological Operations (MC 0402/2). North Atlantic Military Committee. Získáno z https://www.scribd.com/document/339009543/NATO-Military-Policy-on-Psychological-Operations-MC-0402-2-pdf
[18] Yurchenko, D. (2024). Russian Strategic Culture and the War in Ukraine. Foreign Policy Research Institute. Získáno z https://www.fpri.org/article/2024/07/russian-strategic-culture-and-the-war-in-ukraine/
[19] Goode, P. (2023). How Russian television normalizes the war. Riddle Russia. Získáno z https://ridl.io/how-russian-television-normalizes-the-war/
[20] Osborn, A., a Nikolskaya, P. (2022). Russia’s Putin authorises military operations in Donbass, domestic media report. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/russias-putin-authorises-military-operations-donbass-domestic-media-2022-02-24
[21] TASS. (b.d.). Politics [1949669]. TASS. Získáno z https://tass.com/politics/1949669
[22] TASS. (2024). Politics [1888789]. TASS. Získáno z https://tass.com/politics/1888789
[23] RTVI. (2025). «Идет уничтожение»: что известно о взрыве, убившем генерала Москалика в Балашихе. RTVI. Získáno z https://rtvi.com/news/idet-unichtozhenie-chto-izvestno-o-vzryve-ubivshem-generala-moskalika-v-balashihe/
[24] Zakharova, M. V. (b.d.). 10286. Telegram. Získáno z https://t.me/MariaVladimirovnaZakharova/10286
[25] РБК. (2024). Медведев пообещал возмездие Киеву после гибели генерала Кириллова. РБК. Získáno z https://www.rbc.ru/politics/17/12/2024/67613d399a794710f67dc229
[26] TASS. (2022). Минобороны РФ: в биолабораториях США на Украине изучали передающиеся через комаров вирусы. TASS. Získáno z https://tass.ru/armiya-i-opk/14935641
[27] TASS. (2022). Россия представила доказательства работы Украины и США с компонентами биооружия. TASS. Získáno z https://tass.ru/armiya-i-opk/16680817
[28] Zakharova, M. V. (b.d.). 9463. Telegram. Získáno z https://t.me/MariaVladimirovnaZakharova/9463
[29] Zakharchenko, K. (2025). ‘Work Has Only Begun’ – Ukraine Confirms Elimination of Top Russian General Near Moscow. Kyiv Post. Získáno z https://www.kyivpost.com/post/51666
[30] Balmforth, T. (2023). Ukraine’s spymaster comes out of shadows. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/ukraines-spymaster-comes-out-shadows-2023-07-14/
[31] Mossad. (b.d.). About Us. Mossad. Získáno z https://www.mossad.gov.il/en/about
[32] Reevell, P. (2025). CIA helped rebuild Ukraine intelligence. ABC News. Získáno z https://abcnews.go.com/International/cia-helped-rebuild-ukraine-intelligence-russia-invasion/story?id=116909361
[33] Galatík, V., Krásný, A., a Zetocha, K. (2008). Vojenská strategie ČR. Ministerstvo obrany České republiky. Získáno z https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/bezpecnostni-temata/22-vojenska-strategie.pdf
[34] Kirichenko, D. (2025). Why Russia Should Fear Ukraine’s Advanced Intelligence Network. The National Interest. Získáno z https://nationalinterest.org/feature/why-russia-should-fear-ukraines-advanced-intelligence-network
[35] Kirichenko, D. (2025). Multiple High-Profile Russian Generals Assassinated on Russian Soil. The National Interest. Získáno z https://nationalinterest.org/feature/multiple-high-profile-russian-generals-assassinated-on-russian-soil
[36] The Economist. (2023). Inside Ukraine’s assassination programme. The Economist. Získáno z https://www.economist.com/europe/2023/09/05/inside-ukraines-assassination-programme
[37] Benda, A. N., a Doctor, A. C. (2025). Investigating Terrorist Use of Improvised Explosive Devices. Perspectives on Terrorism. Získáno z https://pt.icct.nl/sites/default/files/2025-06/Benda_Investigating_Terrorist_Use.pdf
[38] ICRC. (1977). Protocol Additional to the Geneva Conventions of 12 August 1949, and relating to the Protection of Victims of International Armed Conflicts (Protocol I). ICRC. Získáno z https://ihl-databases.icrc.org/en/ihl-treaties/api-1977?activeTab=
[39] ICRC. (2005). Customary International Humanitarian Law. ICRC. Získáno z https://www.icrc.org/sites/default/files/external/doc/en/assets/files/other/customary-law-rules.pdf
[40] Schmitt, M. N. (2024). Killing General Kirillov: Questions and Answers. Lieber Institute West Point. Získáno z https://lieber.westpoint.edu/killing-general-kirillov-questions-answers/
[41] Верховної Ради України. (1992). ЗАКОН УКРАЇНИ Про Службу безпеки України 2229-XII. Získáno z https://zakon.rada.gov.ua/laws/show/2229-12#Text
[42] Reuters. (2025). Russian general killed by car bomb in Moscow, investigators say. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/russian-general-killed-car-bomb-moscow-investigators-say-2025-12-22/
[43] Шарапов, Владимир. (2025). Стали известны подробности гибели российского генерала при взрыве машины в Москве. Lenta.ru. Získáno z https://lenta.ru/news/2025/12/22/general/
[44] France 24. (2025). Car bomb in Moscow kills Russia’s Lieutenant-General Fanil Sarvarov. France 24. Získáno z https://www.france24.com/en/video/20251222-car-bomb-in-moscow-kills-russia-s-lieutenant-general-fanil-sarvarov
[45] Сычева, Юлия. (2025). В Госдуме проkommentirovali убийство российского генерал-майора в Москве. Lenta.ru. Získáno z https://lenta.ru/news/2025/12/22/v-rossii-prokommentirovali-ubiystvo-rossiyskogo-general-mayora-v-moskve
[46] Balmforth, Tom. (2024). Senior Russian naval officer killed by car bomb hit claimed by Kyiv. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/senior-russian-naval-officer-killed-car-bomb-hit-claimed-by-kyiv-2024-11-13/
[47] Davies, Katie Marie. (2024). AP Explains: What we know about the killings of prominent Russians during the war. AP News. Získáno z https://apnews.com/article/russia-ukraine-war-killings-generals-69aa3fa728d3704f2943319d2bf3491f
[48] Reuters. (2024). Employee of Russia-controlled nuclear plant killed by car bomb, say investigators. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/employee-russia-controlled-nuclear-plant-killed-car-bomb-say-investigators-2024-10-04/
