Mexická drogová válka již dávno není jen o krvavých střetech pěchoty a improvizovaných obrněných vozidlech. Rozmach dronů v ozbrojených konfliktech nastartoval jejich proliferaci mimo jiné i do sféry organizovaného zločinu. Podle nedávných informací z vyšetřování ukrajinských zpravodajských služeb, dochází k vysílání členů mexických kartelů jako dobrovolníků na ukrajinskou frontu za účelem získání cenného know-how. Již nyní lze pozorovat určité podobnosti v nasazení dronů na Ukrajině a v ulicích Mexika. Případný přesun zkušených operátorů z Ukrajiny po skončení tamního konfliktu by mohl tento trend ještě urychlit.
Současné bezpečnostní prostředí prochází proměnou, kterou lze charakterizovat jako „demokratizace destrukce“ (democratization of destruction). Jedná se o fenomén, při němž se pokročilé kinetické schopnosti, dříve dostupné pouze státním aktérům, dostávají do rukou nestátních kriminálních subjektů. Během posledních let začíná postupně vznikat průnik mezi válčením vedeném státy a násilím páchaném kriminálními organizacemi.
Kriminální organizace přebírají taktické doktríny povstalců a povstalci naopak financují svou činnost skrze kriminální aktivity. Mexická drogová válka byla donedávna charakteristická střety pěchotního typu, konvoji improvizovaných obrněných vozidel a cílenými vraždami. Nyní se však transformuje do nové podoby, která je definována militarizací vzdušného prostoru. [1]
Ukrajina jako katalyzátor dronových inovací
Vývoj dronových schopností kartelů neprobíhá ve vakuu. Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 posloužila jako globální katalyzátor evoluce válčení za pomoci dronů. Konflikt ukázal, že nízkonákladové, komerčně dostupné technologie mohou účinně čelit těžké obrněné technice i konvenční vzdušné nadvládě za předpokladu, že jsou kombinovány s distribuovanou výrobou a decentralizovanými velitelskými strukturami. Pro mexické drogové kartely, které jsou permanentně ve stavu zbrojních závodů, ať už s mexickým státem nebo konkurenčními organizacemi, se tyto lekce z Ukrajiny záhy staly důležitými a zajímavými. [2]
Po celé dekády se mexické kartely spoléhaly při získávání teritoria na přehlcující palebnou sílu skrze velkorážní zbraně jako kulomety, granátomety a raketomety. Přesto neustále narážely na taktické nevýhody oproti mexickým ozbrojeným silám, které mohou bez omezení nasazovat vrtulníky a ozbrojené transportéry. Revoluce v dronovém válčení však znatelně snižuje tento nepoměr. Transformací komerčně dostupného dronu na přesně naváděnou munici mohou kartely dosáhnout vyrovnání sil, kterého bylo možné v minulosti dosáhnout pouze akvizicí drahých a obtížně dostupných zbraňových systémů. [3]
Mechanismus přenosu know-how
V červenci 2025 informoval server Intelligence Online o probíhajícím vyšetřování ukrajinských zpravodajských služeb v případu možného zapojení příslušníků mexických kartelů do války na Ukrajině za účelem získat nejnovější informace a know-how o nasazení dronů na bojišti. [4] V případě potvrzení by tato koordinovaná snaha mohla umožnit snadný přesun znalostí mezi ukrajinskou frontovou linií a Mexikem a výrazně tak usnadnit profesionalizaci dronových jednotek kartelů.
Pro pochopení závažnosti těchto zjištění může posloužit Adoption Capacity Theory od Michaela Horowitze, podle které šíření vojenských technologií není určeno pouze dostupností této technologie, ale zároveň také finanční náročností a organizačním kapitálem. Všechny tři aspekty jsou nezbytné k jejímu přijetí. [5] V případě komerčních dronů je cena za kus velmi nízká v případě organizací jako mexické kartely s velkými finančními prostředky. Organizační kapitál pak představuje klíčovou část celého procesu, protože sem spadají speciální znalosti, tréninkové struktury a doktrinální úpravy tak, aby bylo možné s technologií pracovat efektivně. Jednou z hlavních metod získávání organizačního kapitálu je infiltrace ukrajinských jednotek na frontě. Místo pomalého procesu vlastního vývoje a budování na zelené louce tak může dojít k urychlení díky přímé implementaci bojem ověřené doktríny. [3]
Jedním z nejvíce veřejně dostupných případů infiltrace je operativec označovaný jako Águila-7. Jedná se o člověka s mexickým občanstvím, který se v roce 2024 přihlásil do ukrajinské Mezinárodní Legie s použitím falešných salvadorských dokumentů. Hlubší vyšetřování odhalilo konexe na Grupo Aeromóvil de Fuerzas Especiales (mexické speciální síly). Dříve bývalí příslušníci této jednotky hráli důležitou roli ve vzniku kartelu Los Zetas. Během výcviku v tréninkovém zařízení ve Lvově zaznamenaly instruktoři u Águila-7 nebývalý zájem o dronové technologie. Narozdíl od ostatních dobrovolníků disponoval tento operativec znalostmi o elektronickém boji a úniku před termálními pozorovacími systémy na expertní úrovni, což naznačuje, že skutečným cílem nebylo se naučit základy, nýbrž získat pokročilé znalosti a dovednosti potřebné k překonání pokročilých proti-dronových systémů, kterými disponují mexické a americké ozbrojené síly. [6]
Evoluce kartelových dronů
Válka na Ukrajině nastartovala rychlý rozmach/revoluci dronového válčení, ze kterého mimo jiné těží mexické kartely. V současné době lze pozorovat transformaci dronů označovaných jako Generace 1 do podoby Generace 2. Do roku 2023 byla první generace dronů využívána obdobně jako na Ukrajině. Komerční drony jako například DJI Phantom byly bez složitějších modifikací, vybavené pouze výbušným nákladem uchyceným pomocí vypouštěcího mechanismu na bázi gravitace. Tyto drony mají značná omezení. K navádění používají systém GPS a jsou tak zranitelné vůči rušičkám. Pro vypuštění nákladu je potřeba stabilně se vznášet nad cílem a dron je tak snadno sestřelitelný ručními zbraněmi. V neposlední řadě je zasahování pohybujících se cílů velice obtížné a nepřesné. [7]
Druhá generace se začíná objevovat v roce 2024 a nese s sebou značná vylepšení. Místo dronů typu kvadrokoptéry se využívají primárně FPV (First Person View) drony s nízkofrekvenčním propojením a analogovým videem. Nejdůležitější je doktrinální změna nasazení dronů. Místo shozu improvizované výbušniny z velké výšky se dron sám stává výbušninou a vyloženě do svého cíle nabourá. Jako výbušnina častokrát slouží munice do RPG, která svým aerodynamickým tvarem odpovídá konceptu FPV dronů. Druhá generace také umožňuje účinně ničit i pohyblivé cíle bez zásadní zranitelnosti vůči počasí a větru. Vysoká agilita a rychlost letu dělají z FPV dronu jen těžce sestřelitelný cíl. [2]
Optická vlákna a začátek vzdušných závodů
Za jednu z nejzásadnějších inovací dronů na bojišti poslední doby lze považovat ovládání skrze optický kabel. Díky fyzickému propojení operátora a dronu je tento dron imunní vůči elektronickému rušení a jen velmi obtížně detekovatelný mexickými a americkými obrannými systémy, protože nevydává téměř žádný rádiový odraz. Existují informace, že kartely využívají tyto drony k monitorování mexicko-americké hranice. Díky optickému kabelu má přenášený obraz vysokou kvalitu. [8]
Získání těchto nových technologií přispělo k transformaci mexických kartelů z nesourodé skupiny sicarios do vysoce efektivních organizací schopných podpořit své zájmy nejen pomocí pěchotní síly, ale nyní už také pomocí vzdušné síly. Jedním z příkladů této proměny je kartel CJNG (Cártel Jalisco Nueva Generación), který ve své organizační struktuře zřídil přímo dronovou jednotku s názvem Operadores Droneros. Doktrinální působení jednotky je téměř identické s obdobnými útvary v ukrajinské armádě. Při ničení cíle využívají kombinaci průzkumného dronu pro zaměření cíle a následně FPV dronu pro zničení cíle. Podobnosti lze nalézt také v taktice nasazení dronů pro vyčištění zájmové oblasti a následném nasazení vlastních lidí s minimálními ztrátami. [9]
Kartel CJNG nasazuje drony mimo jiné v rámci strategie šedé zóny, kde jsou používány k náhodnému terorizování civilního obyvatelstva. Dochází ke vzniku psychologického efektu neustálého strachu a nejistoty, který v některých případech může způsobovat migraci. Dříve by bylo potřeba pro tuto činnost nasadit členy kartelu, nyní se k tomu využívají drony a kartel tak může své lidi využít na jiných důležitých místech. Podobné nahrazování personálu drony lze vidět i na Ukrajině, která se potýká s nedostatkem bojovníků. [10]
Stejně jako použití dronů na straně Ukrajiny i Ruska vedlo k rozvoji proti-dronových technologií, tak vnitřní boje v Sinalojském kartelu (mimo jiné s nasazením dronů) vytvořily tlak na podobný rozvoj v rámci kartelů. Podle dostupných informací je jednou z těchto technologií SkyFend Hunter. Jedná se o vojenskou přenosnou rušičku, která je v Mexiku obtížně dostupná a drahá. Akvizice tak složitého systému naznačuje, že Sinalojský kartel vnímá dronovou hrozbu jako existenční. Dochází tak k rozsáhlým investicím do prvků elektronické ochrany. [2] [13]
Dopady na USA
Přítomnost pokročilých dronových technologií na mexicko-americké hranici představuje komplexní a stále rostoucí hrozbu pro bezpečnost Spojených států. Dříve bylo jedním z hlavních rizik narušení hranice na zemi. Nyní však stále častěji dochází k narušení vzdušného prostoru. Drony s optickým vláknem překonávají současnou proti-dronovou doktrínu USA, která se primárně spoléhá na detekci a rušení pásem rádiové frekvence. Drony s optickým kabelem jsou však vůči této obraně imunní. Jedinou efektivní obranou je sestřelení kinetickými zbraněmi. Na rozdíl od Ukrajiny však tento postup přináší mnohá právní a bezpečnostní rizika v civilním prostředí mexicko-americké hranice. [8] [12]
Přestože se kartely stavěly v minulosti k otázce násilí na území USA dost obezřetně, protože nechtěly spustit rozsáhlou vojenskou odpověď, bylo plně dosaženo schopnosti páchat takové násilí. Vzniká potenciální riziko, že operátor FPV dronu, který je cvičený na bázi agresivní ukrajinské taktiky, v situaci, kdy má na rozhodnutí jen zlomky vteřiny, omylem zaútočí na americké vozidlo a tím tak dojde k nechtěnému incidentu, který do celé věci zatáhne USA. Kartely nyní disponují schopnostmi odpovědět na americký raketový útok nebo operaci speciálních sil za pomoci dronů a díky tomu za poměrně nízké náklady způsobit značné ztráty na lidských životech s možností popřít svou účast. [8]
Kam to směřuje
Propojení mexických kartelů s válkou na Ukrajině je důležitým rysem současného bezpečnostního prostředí, charakteristického vyblednutím hranice mezi mírem a válkou, státními a nestátními aktéry, regionálními a globálními hrozbami. Výše zmíněné poznatky o infiltraci ukrajinské armády operátory s vazbami na kartely nebo použití dronů s optickým kabelem naznačují, že se kartelům úspěšně podařilo realizovat strategickou iniciativu a importovat organizační kapitál dronového válčení přímo z ukrajinského bojiště. Výsledkem těchto snah je zásadní vývoj v kinetických schopnostech kartelů a vznik nového mocenského prostředí, kde nestátní aktéři mohou konkurovat státním složkám ze vzduchu a zpochybnit tak jejich svrchovanost.
Přítomnost operátorů jako Águila-7 v mezinárodní legii ukrajinské armády působí jako zpravodajská operace kartelů na získání pokročilých vojenských dovedností. Transformace dronů, používaných kartely, z komerčních kvadrokoptér na FPV drony s optickým kabelem znamená generační skok ve schopnostech a umožňuje nyní překonat proti-dronovou obranu, fungující na bázi rušení signálu. Vznik specializovaných skupin, jako Operadores Droneros, a získání systémů typu SkyFend Hunter naznačují, že válčení za pomoci dronů je mezi kartely již nyní doktrinálně zakotveno. Výsledkem je vznikající tlak na mexicko-americkou hranici, jejíž ochrana se musí přizpůsobit této nové hrozbě. To potvrzuje nedávný případ nečekaného uzavření vzdušného prostoru nad hraničním přechodem v El Pasu. Podle dostupných informací zde bylo prováděno testování nového proti-dronového laserového systému. [11]
S koncem války na Ukrajině se uvolní na trh velké množství dronových operátorů s bojovými zkušenostmi, kteří budou hledat práci. Právě mexické kartely s dobrým finančním zabezpečením mohou pravděpodobně projevovat velký zájem o tyto operátory, což by mohlo přesunout hlavní centrum dronového válčení do Mexika a Latinské Ameriky. Dalším logickým krokem v rámci evoluce dronového válčení je technologie dronových rojů. Jakmile by došlo k úspěšnému otestování této technologie na Ukrajině, hrozí její únik na černý trh a lze očekávat, že kartely následně tuto technologii adoptují. Díky ní by bylo možné koordinovat útok velkého množství dronů tak, aby zahltilo obranu nepřítele. Mexická vláda by tím byla donucena více militarizovat své bezpečnostní složky a nasadit na domácím území systémy protivzdušné obrany společně s prvky elektronického boje. To by negativně ovlivnilo vedlejší ztráty drogové války a celkově prohloubilo militarizaci společnosti. Schopnost mexické a americké vlády se adaptovat na vývoj dronových kapacit kartelů bude klíčová pro udržení stability v regionu v příští dekádě.
Editor článku: Dávid Dinič, Martin Machorek
Titulní obrázek – zdroj: Wikimedia Commons
Zdroje
[1] Ginn, P., &, A. G. (2025, October 30). Crime by drone: A new paradigm for organized crime [Online]. Retrieved January 29, 2026, from Global Initiative Against Transnational Organized Crime website: https://globalinitiative.net/wp-content/uploads/2025/10/GI-TOC-Crime-by-Drone_revised-version.pdf
[2] Rodríguez, A. (2025, December 14). Cartels in Mexico take a leap forward with narco-drones: ‘It is criminal groups that are leading the innovation race’ [Online]. Retrieved January 29, 2026, from El Pais website: https://english.elpais.com/international/2025-12-14/cartels-in-mexico-take-a-leap-forward-with-narco-drones-it-is-criminal-groups-that-are-leading-the-innovation-race.html
[3] Honan, S. Drug cartels are adopting cutting-edge drone technology. Here’s how the US must adapt. [Online]. Retrieved January 30, 2026, from Atlantic Council website: https://www.atlanticcouncil.org/blogs/new-atlanticist/drug-cartels-are-adopting-cutting-edge-drone-technology-heres-how-the-us-must-adapt/
[4] Priolon, G. (2025, July 29). Ukraine counterintelligence investigates presence of sicarios on front line [Online]. Retrieved January 30, 2026, from Intelligence Online website: https://www.intelligenceonline.com/americas/2025/07/29/ukraine-counterintelligence-investigates-presence-of-sicarios-on-front-line,110496139-eve
[5] Horowitz, M. (2010). The Diffusion of Military Power: Causes and Consequences for International Politics.
[6] Höller, L. (2025, July 30). Drug cartel operatives snuck into Ukraine for drone training: report [Online]. Retrieved January 30, 2026, from Defense News website: https://www.defensenews.com/global/the-americas/2025/07/30/drug-cartel-operatives-snuck-into-ukraine-for-drone-training-report/
[7] Krame, G., Vivoda, V., & Davies, A. (2023). Narco Drones: Tracing the Evolution of Cartel Aerial Tactics in Mexico’s LowIntensity Conflicts. Small Wars & Insurgencies, 34(6), 1095 – 1129. Retrieved from https://doi.org/10.1080/09592318.2023.2226382
[8] Ziemer, H. (2025, December 16). The United States Needs a Southwest Drone Wall [Online]. Retrieved January 30, 2026, from Center for International and Strategic Studies website: https://www.csis.org/analysis/united-states-needs-southwest-drone-wall
[9] Krame, G., Davies, A., & Vivoda, V. (2023). Narco Drones: Tracing the Evolution of Cartel Aerial Tactics in Mexico’s Low- Intensity Conflicts. Small Wars & Insurgencies, 34(6). Retrieved from https://doi.org/10.1080/09592318.2023.2226382
[10] Ziemer, H. (2025, June 11). Illicit Innovation: Latin America Is Not Prepared to Fight Criminal Drones [Online]. Retrieved January 30, 2026, from Center fot International and Strategic Studies website: https://www.csis.org/analysis/illicit-innovation-latin-america-not-prepared-fight-criminal-drones
[11] Timotija, F. (2026, February 13). Party balloons? FAA’s surprise El Paso airspace closure fuels questions [Online]. Retrieved February 14, 2026, from Border Report website: https://www.borderreport.com/news/party-balloons-faas-surprise-el-paso-airspace-closure-fuels-questions/
[12] Olay, M. (2024, March 14). NORAD Commander: Incursions by Unmanned Aircraft Systems on Southern Border Likely Exceed 1,000 a Month [Online]. Retrieved February 15, 2026, from US Department of War website: https://www.war.gov/News/News-Stories/Article/Article/3707785/norad-commander-incursions-by-unmanned-aircraft-systems-on-southern-border-like/
[13] Morales, H. R. (2025, June 1). Sinaloa Cartel Faction of La Mayiza Reportedly Using Military-Grade Anti-Drone Technology [Online]. Retrieved February 15, 2026, from The Latin Times website: https://www.latintimes.com/sinaloa-cartel-faction-la-mayiza-reportedly-using-military-grade-anti-drone-technology-584098
.jpg){kind=link}