V první části byl představen dosavadní průběh akvizičního procesu BVP. V druhé části budou postupně představeny a diskutovány čtyři aktuálně relevantní varianty akvizice – ASCOD, CV90, Lynx a Puma. Analýza se bude zaměřovat především na zásady zmíněné ve Strategii pro vyzbrojování a podporu obranného průmyslu České republiky do roku 2025: bezpečnost dodávek, zapojení domácího průmyslu, praktická ověřenost vojenského materiálu a jeho dostupnost.

ASCOD

Vozidlo ASCOD nabízí české armádě společnost General Dynamics European Land Systems (GDELS), která je dceřinou společností americké zbrojovky General Dynamics. Tato společnost je jednou z největších zbrojovek na světě a stojí za projekty, jako je například americký tank M1 Abrams. Z hlediska zapojení českého průmyslu je na tom ASCOD pravděpodobně nejlépe. GDELS totiž podepsala smlouvu o spolupráci s českou Czechoslovak Group, která je největší domácím zbrojařským holdingem. Navíc disponuje kapacitami a velká část zakázky by mohla být vyrobena přímo v ČR. Zároveň, jako všichni ostatní uchazeči, má podepsánu smlouvu s VOP CZ. Jsou zde dva další nezanedbatelné aspekty. Prvním z nich je, že Czechoslovak Group realizovala akvizici Pandurů, a má tedy se zakázkami podobného typu zkušenosti. Proti tomu hovoří negativní konotace spojené právě s touto zakázkou, stejně jako otázka, zda se spoléhat pouze na jeden podnik. Druhým aspektem jsou i výrazné vazby právě této české společnosti na armádu i ministerstvo obrany, a tak schopnost podpořit „své“ vozidlo ve výběrovém řízení.

Název vozidla je akronymem celého názvu Austrian Spanish Cooperation Development, což naznačuje okolnosti vzniku i současné uživatele, kterými jsou ozbrojené síly Španělska a Rakouska. První objednávky vozidla byly zadány Španělskem v roce 1996 (Jackson 2012: 301). Zajímavým aspektem je i nově vyvíjený britský Ajax, který je založen právě na platformě ASCOD. Počet využívaných kusů momentálně činí téměř 500, přičemž podobné množství je plánováno i pro britskou modifikaci Ajax. (Grohmann 2015).

Mezi hlavní výhody vozidla můžeme řadit zmíněné největší zapojení českého obranného průmyslu, existence většiny požadovaných verzí včetně hypotetické s tankovou věží, dobré provozní zkušenosti ze států, které vozidlo provozují, a nižší cena. Nevýhodou může být právě propojení s poměrně špatně vnímanou společností Czechoslovak Group.

CV90

Ideově i generačně stejně zařaditelným je i vozidlo CV90, které nabízí britská společnost BAE Systems, vozidlo samotné pochází od její švédské divize. Zbrojovka je v ČR známá především díky tomu, že se dříve podílela na výrobě švédských letadel Gripen. Sortiment společnosti je však samozřejmě mnohem širší a celkově se jedná o největší zbrojní podnik v Evropě. Z českého zbrojního průmyslu má společnost nasmlouvanou spolupráci s Pramacom-HT, který působí v oblasti radiotechniky, a společností Meopta, která se věnuje optickým zařízením. Zároveň BAE měla ze všech nejdříve uzavřenou smlouvu s VOP CZ.

Vozidlo vzniklo na základě požadavku švédské armády z roku 1984, přičemž výroba začala v roce 1993 (Jackson 2011: 296). Ze všech alternativ jde o tu nejrozšířenější, ve službě je v různých verzích dohromady přes tisíc kusů ve všech armádách skandinávských států, Nizozemsku, Estonsku a Švýcarsku, což lze hodnotit jako největší výhodu této varianty akvizice (Grohmann 2015). Zároveň jako jediné z nabízených má za sebou bojové zkušenosti. Leckdo očekával, že CV90 vyhraje i britský tendr, kde však nebyl vybrán produkt částečně domácí firmy, ale již zmiňovaný ASCOD, což vzbuzuje otázky ohledně kvality vozidel při jejich srovnání.

Zásadní výhodou vozidla je jeho největší rozšíření ve státech Evropy. Dalšími výhodami je existence téměř všech verzí požadovaných českou armádou včetně případné s tankovou věží, dále nižší cena, která je téměř srovnatelná s ASCOD, a v kontextu ostatních variant, střední zapojení českého průmyslu. Jistou nevýhodou může být prohra v přímém souboji s ASCOD ve zmíněné tendru ve Velké Británii.

Lynx

Vozidlo s názvem Lynx nabízí německá zbrojovka Rheinmetall, která je jedním z největších hráčů v oboru obrněných vozidel. Společnost stojí například za tanky řady Leopard, bojovým vozidlem pěchoty Marder či kolovým obrněným transportérem Boxer. V oblasti spolupráce s českým obranným průmyslem je uzavřena dohoda o spolupráci s VOP CZ.

Základem vozidla je neoficiálně starší německý typ Marder, přičemž je výrazně vylepšen. Lynx v současné době není zaveden ve výzbroji žádné armády a jedná se tedy prozatím pouze o projekt, což vozidlo z českého akvizičního programu díky požadavku na ověřené vozidlo de facto diskvalifikuje (Visingr 2018).

Výhodou vozidla je především jeho cena, neboť je zbrojovkou Rheinmetall nabízena především jako levnější varianta Pumy. Plusem je i možnost modulárně modifikovat jednotlivá vozidla (Grohmann 2016). Otázkou je, zda takovou schopnost AČR potřebuje. Zásadní nevýhodou je, že jde o nevyzkoušený stroj. Další nevýhodou je s tím spojená neexistence dalších verzí, které jsou v rámci akvizice požadovány.

Puma

Puma je posledním vážným kandidátem v rámci české akvizice. Vozidlo nabízí PSM, joint venture německých zbrojovek Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme (Grohmann 2018). To staví Rheinmetall do schizofrenní pozice, kdy nabízí dvě vozidla, i když je třeba podotknout, že tato situace nebývá v armádních tendrech zase tak neobvyklá. Zapojení českého průmyslu je velkou otázkou. PSM má uzavřenou smlouvu s VOP CZ a zároveň tvrdí, že spolupráce s českým obranným průmyslem může mít hodnotu až 35 miliard, přesto lze na základě veřejně známých vazeb zhodnotit propojení jako relativně nižší oproti ASCOD a CV90 (Světnička 2017).

Vývoj vozidla Puma začal v roce 2002 na přímý požadavek Bundeswehru. Předsériová výroba začala v roce 2010 a v současnosti se naplňuje dodávka 350 kusů právě pro německou armádu. Samotné vozidlo je označováno za absolutní špičku a jedná se o modernější projekt, než v případě ASCOD a CV90, který byl před několika lety projektován přímo na požadavky německé armády. Vozidlo je prošpikováno špičkovými technologiemi a disponuje i větší pasivní ochranou a průchodností terénem (Grohmann 2018).

Zásadní výhodou vozidla je, že je nejlepší současnou alternativou ve své kategorii. Vítězí na téměř všech frontách. Z toho logicky vyplývající nevýhodou je cena, která pravděpodobně pro Českou republiku bude příliš vysoká. Dalšími nevýhodami je existence dalších požadovaných verzí, které prozatím nebyly vyrobeny a provozování vozidla pouze v jediné armádě. Je třeba rovněž zmínit problémy s vnitřním prostorem pro přepravu, který byl kvůli vysokým požadavkům na ochranu upraven tak, že může být přepravováno pouze šest vojáků s maximální tělesnou výškou 1,84 metru (Hegmann 2018). Visingr (2018) zmínil možnou nevýhodu geopolitického charakteru, a to další navyšování závislosti na Německu.

Závěr

Které z vozidel bude vybráno je velkou otázkou. Pokud se budeme v klíčových bodech držet pro akvizici zásadního dokumentu – Strategie pro vyzbrojování a podpory rozvoje obraného průmyslu České republiky do roku 2025 – můžeme zjistit následující. Z klíčové dvojice zásad Strategie, tedy bezpečnosti dodávek a podpory domácího obranného průmyslu, lze, pokud rozhodování vztáhneme pouze na čtyři relevantní varianty, vyřadit z rozhodovacího procesu bezpečnost dodávek, jelikož všechny tento požadavek splňují. Z hlediska zapojení domácího průmyslu na tom pravděpodobně vede vozidlo ASCOD. Pokud budeme pokračovat k zásadě v praxi ověřeného materiálu, tak je na tom nejlépe CV90 s ASCOD v těsném závěsu, přičemž Lynx je díky této kategorii z tendru téměř diskvalifikován. Hledisko technické vyspělosti lze obtížně hodnotit, zvláště v kontextu nejasné konečné konfigurace vozidel. I tak má Puma základ vozidla výrazně lepší, sráží ji ale pravděpodobně vyšší cena, i když i ta bude nakonec otázkou dohody, a problém dosud neexistujících modifikací.

Mým osobním názorem je, že nejlepším vozidlem pro Armádu ČR by byla za předpokladu vyjednání dobré ceny a vyřešení problémů s přepravním prostorem německá Puma i díky tomu, že v současném obranném rozpočtu peníze jsou. Její výběr ale kvůli současné neexistenci všech bojových verzích a dalším problémům neočekávám. Výběr vozidla Lynx by díky prozatímnímu nulovému užívání jakoukoliv armádou byl spíše překvapením. Ve výběrovém řízení zvítězí pravděpodobně vozidlo ASCOD nebo CV90, která mezi sebou nemají zásadních rozdílů. Dle mého názoru nakonec rozhodne nejvýraznější propojení s domácím obranným průmyslem, díky kterému bude pravděpodobně vybrán ASCOD.

Obě části článku by nemohly vzniknout bez rozhovoru a podnětných konzultací ze strany bezpečnostního analytika Lukáše Visingra.

Použité zdroje:

Grohmann, Jan. 2015. „Bojová vozidla pro Armádu ČR: ASCOD vs. CV90“. 8. 6. 2015. (http://www.armadninoviny.cz/ascod-vs-cv90.html).

Grohmann, Jan. 2016. „Nové bojové vozidlo pěchoty z Německa“. 15. 6. 2016. (http://www.armadninoviny.cz/lynx-nove-bojove-vozilo-pechoty-z-nemecka.html?stranka=2).

Grohmann, Jan. 2017. „BVP pro Armádu České republiky: Sedm kandidátů“. 5. 4. 2017. (http://www.armadninoviny.cz/bvp-pro-armadu-ceske-republiky-sedm-kandidatu.html).

Grohmann, Jan. 2018. „Německé bojové vozidlo pěchoty Puma pro Armádu ČR“. 9. 2. 2018. (http://www.armadninoviny.cz/nemecke-bojove-vozidlo-pechoty-puma-pro-armadu-cr3f.html?hledat=puma).

Hegmann, Gerhard. 2018. „Deutschlands Super-Panzer hat ein 1,84-Meter-Problem“. 3.8.2018. (https://www.welt.de/wirtschaft/article180519422/Schuetzenpanzer-Puma-Soldaten-duerfen-nicht-groesser-als-1-84-Meter-sein.html)

Jackson, Robert. 2012. Panzer: Modelle aus aller Welt von 1915 bis heute. Bath: Parragon.

Ministerstvo obrany ČR. 2016. Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu České republiky do roku 2025. Praha.

Světnička, Lubomír. 2017. „Výsledky testů pásových obrněnců. Armádním požadavkům vyhověly všechny“. 21. 11. 2017. (https://zpravy.idnes.cz/armada-pasove-obrnence-bvp-puma-ascod-lynx-cv90-f4d-/zpr_nato.aspx?c=A171121_095150_zpr_nato_inc).

Visingr, Lukáš. 2018. Rozhovor. Tišnov. 3. 5. 2018.