Image Credit: Presidencia Perú/Flickr

Přístav Chancay: Symbol čínského vlivu v Jižní Americe

Na konci minulého roku se na peruánském pobřeží za přítomnosti čínského prezidenta otevřel nový megapřístav, který zásadně promění stávající obchodní cesty mezi Jižní Amerikou a Asií. Majoritní podíl v projektu získala čínská státní společnost, která bude přístav ovládat i v následujících 30 letech. Jedná se o hrozbu pro Spojené státy? A jakou roli přístav hraje v čínské globální vizi?

Město Chancay, které leží zhruba 80 kilometrů severně od Limy, se stalo domovem největšího přístavu na západním pobřeží Latinské Ameriky. Díky novému přístavu, který vlastní a ovládá čínská firma COSCO Shipping Ports, se čas přepravy zboží mezi Čínou a Jižní Amerikou v některých případech zkrátí až o polovinu, protože se nebude muset překládat v mexických nebo severoamerických přístavech. Náklady na dopravu se tak sníží o 20 %. Na pacifickém pobřeží Jižní Ameriky se jedná o první přístav, který bude schopen přijímat největší nákladní lodě světa. Nový přístav by měl vytvořit 8000 pracovních míst a přinést roční příjmy ve výši 4,5 miliardy dolarů, což představuje téměř 2 % současného HDP Peru. [1]

Čínská státní společnost COSCO Shipping Ports získala v projektu 60% podíl a do jeho první fáze, která byla zprovozněna právě na konci minulého roku, investovala 1,3 miliardy dolarů. Celý přístav, jehož kompletace se očekává v roce 2032, by měl stát 3,5 miliardy dolarů, [2] což sedmkrát převyšuje cenu prozatím nejdražšího peruánského přístavu. COSCO si zároveň zajistilo výhradní práva na provozování přístavu pro nadcházejících 30 let. [3] Do přístavu by měla směřovat elektronika, solární panely nebo oblečení, naopak vyvážet by se měly především nerostné suroviny a zemědělské produkty. [1] 

Majoritním vlastníkem přístavu se stala firma COSCO Shipping Ports. Zdroj: Wikimedia Commons 

Chancay: Šanghaj Latinské Ameriky

Očekává se, že Chancay se stane vstupní branou pro zboží z Asie a zároveň hlavním distribučním uzlem jihoamerického regionu. Přístavu napomáhá jeho strategická pozice, díky které je propojen také s atlantským pobřežím. Chancay má totiž blízko ke koridoru, jenž skrze Amazonii spojuje Peru s Brazílií. Na této cestě se zároveň nachází průmyslový park Manaus, který ještě umocní vliv přístavu na zbytek Jižní Ameriky. [2] 

Nový přístav by měl přispět k posílení politické role Peru v regionu a navázání užších spoluprací především s vnitrozemskými státy. Konkurenceschopnost Peru se však nezvýší pouze v regionálním obchodu, ale také v tom mezinárodním. Nižší dopravní náklady totiž budou lákavé pro exportéry i importéry. Přímé propojení s čínskými přístavy posílí spolupráci s Čínou, která je už teď nejvýznamnějším obchodním partnerem Peru. Zároveň se Peru může připravovat na příchod dalších čínských investorů. [4] 

Peruánská prezidentka Dina Boluarteová se již setkala se zástupci čínské automobilky BYD, která s americkou Teslou soupeří o nejvyšší počet vyrobených elektromobilů na světě, a bavili se o výstavbě nového montážního závodu poblíž Chancaye. [5] Boluarteová zároveň naznačila, že pro Čínu by se jednalo o výhodný obchod, protože vytěžená měď a lithium, do kterých Čína v Peru významně investuje, by se mohly na území jihoamerického státu rovnou zpracovat. [6]

Výstavba nového přístavu na druhou stranu může oslabit ekonomiku jižního souseda Peru, tedy Chile, pro kterou hrají přístavy důležitou roli i kvůli podlouhlému tvaru země. Nejenže dojde k odvedení obchodu ze zavedených chilských přístavů, ale zároveň by země mohla částečně přijít o silný transportní koridor, který od chilského pobřeží vede přes Argentinu a Paraguay až do Brazílie. V následujících letech by se toto propojení východního a západního pobřeží mohlo přesunout o několik kilometrů na sever s tím, že by začínalo právě v Chancayi. [2]

Si Ťin-pching a peruánská prezidentka Dina Boluarteová při otevření nového přístavu, listopad 2024. Zdroj: Presidencia Perú/Flickr 

Čína a její vliv v Latinské Americe

Chancay je pouze jedním z mnoha projektů, které na území Latinské Ameriky za čínské peníze za poslední roky vznikly. 

Čínské investice jsou součástí projektu Nové Hedvábné stezky (Belt and Road Initiative, BRI), která má za cíl zvýšit globální ekonomický i politický vliv Číny. Projekt byl představen v roce 2013 prezidentem Si Ťin-pchingem, který od té doby navštívil Latinskou Ameriku hned šestkrát. Do projektu se při tom připojilo 22 latinskoamerických zemí. [1] 

Čína svoje investice soustředí především na těžbu surovin, informační technologie a infrastrukturu. Pod záštitou BRI vzniklo v Latinské Americe při nejmenším 200 projektů, které na sebe zároveň navazují. V případě Chancaye je přístav pouze jednou ze součástí velkého infrastrukturního plánu. Do budoucna by měla vzniknout 6 500 kilometrů dlouhá železnice mezi Peru a Brazílií, což by ještě usnadnilo vývoz jihoamerického nerostného i zemědělského bohatství do Číny. Do plánu zapadají také doly, které čínské společnosti odkupují a zakládají. V Peru se těží především měď, stříbro nebo zinek. [1] V posledních letech se Peking zaměřil také na tzv. lithiový trojúhelník, jenž se nachází na hranicích Argentiny, Bolívie a Chile a obsahuje zhruba polovinu známých světových zásob lithia. Obecně má Čína velký zájem o kritické materiály, které jsou potřeba k výrobě polovodičů, bateriových článků apod. [10] 

Čína si svoji roli v regionu upevňuje především prostřednictvím půjček. Od roku 2005 čínské banky latinskoamerickým vládám napůjčovaly více než 120 miliard dolarů. [10] Půjčky mohou být splaceny například výměnou za ropu nebo výdělky z vystavěné infrastruktury, jako je tomu v případě nového přístavu. [11] Podle kritiků navádí půjčky nestabilní a nezajištěné země do dluhových pastí, [12] kupříkladu Venezuela nebyla schopna vyprodukovat dostatek ropy pro splacení dluhu a Číně stále dluží zhruba 10 miliard dolarů. [37]

Peking se s jihoamerickým regionem nesbližuje pouze ekonomicky, ale také politicky. Vzhledem k tomu, že Čína odmítá navazovat diplomatické vztahy se zeměmi, které uznávají Taiwan, tak podpora ostrovního státu ze strany Latinské Ameriky klesá. S vidinou přílivu financí z komunistické Číny došlo v posledních letech k narušení vztahů s Taiwanem ze strany Hondurasu, Dominikánské republiky, Nikaraguy, El Salvadoru nebo Kostariky. [13] V roce 2023 zároveň Středoamerický parlament vyloučil Taiwan po více než dvou dekádách z pozice stálého pozorovatele a nahradil ho Čínou. [14]

Spolupráce se navazují také v bezpečnostní a vojenské rovině. Největším příjemcem čínského vojenského vybavení je dlouhodobě Venezuela, do které se od roku 2006 nesmějí vyvážet žádné americké zbraně. Velké zakázky získala také Argentina, Bolívie, Ekvádor a Peru. [15] K posílení vazeb došlo i na Kubě, kde se má nacházet čínská zpravodajská základna. [16]

Dvacet jedna států Latinské Ameriky, které jsou členy BRI. Panama své členství vypověděla v únoru 2025 po návštěvě amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Zdroj: Green Finance & Development Center. Vytvořeno nástrojem Datawrapper.

Přístavy: Klíč k ekonomické a geopolitické moci

Přístavy jsou klíčovými uzly v globální ekonomice. Zhruba 80 % mezinárodního obchodu se pohybuje po moři, v případě Čínské lidové republiky toto číslo šplhá až přes 90 %. Je tedy zřejmé, že přístavy jsou pro Čínu nezbytnou součástí při uplatňování jejího ekonomického a politického vlivu. V současnosti Čína částečně vlastní nebo kontroluje téměř 130 přístavů po celém světě. [17] Hned 40 přístavů se nachází v Latinské Americe. Za poslední dvě dekády asijský obr zvýšil svou námořní konektivitu o více než 60 % a je považován za námořně nejlépe propojenou zemi na světě. Řetězec přístavů Číně přináší bohatství a přibližuje ji ke kritickým surovinám, o které se čínská ekonomika stále více opírá. [18]

Nicméně přístavy nemusí sloužit pouze k přepravě zboží. Vzhledem k tomu, že se jedná o infrastrukturu dvojího užití, tak s sebou přístavy nesou mnohem širší potenciál. Kontrola přístavů přináší tři konkrétní výhody: 1. shromažďování zpravodajských informací; 2. kontrola logistických tras; 3. potenciál vojenského využití. [17]

Široké povědomí o typu, kvantitě, původu či destinaci zboží poskytuje Pekingu poměrně ucelený obrázek o globálních dodavatelských řetězcích. [17] Čínské společnosti v zahraničí jsou navíc povinné shromažďovat informace a poskytovat je své vládě. [19] K získávání informací Čína používá jak fyzickou infrastrukturu, tak softwarové programy. Americké úřady upozornily na to, že jeřáby čínské společnosti ZPMC mohou v přístavech fungovat na principu trojského koně. Firma, jež do amerických přístavů dodává 80 % kontejnerových jeřábů, měla do svých produktů zabudovat modemy, které by čínská vláda mohla zneužít k získávání informací. V některých případech byla taková zařízení nainstalována bez vědomí provozovatelů přístavů. [20] Firma dále tlačila na provozovatele přístavů, aby jim umožnili vzdálený přístup do centralizovaných systémů, což by Pekingu usnadnilo sledování lodí a zboží a popřípadě i umožnilo narušit chod přístavů. Podle ZPMC měl tento krok zajistit lepší údržbu a řešení problémů. [17] Stejná společnost dodává automatizované kontejnerové jeřáby do přístavu v Chancayi. [21]

Mnoho přístavů po celém světě zároveň používá čínský logistický systém LOGINK, jehož rozšíření americké úřady označily za ekonomickou a strategickou hrozbu. LOGINK nejen že by konkuroval dražším systémům ze Spojených států, ale také by čínským úřadům umožnil rozpoznat slabiny v dodavatelském řetězci USA a mohl by sledovat zásilky amerického vojenského nákladu. [22]

Jednou z nejdůležitějších výhod, které Čína při kontrolování přístavů získává, je řízení lodní dopravy. Operátoři mohou umožnit některým lodím či společnostem rychlejší vykládku, snížení poplatků nebo omilostnění od celních kontrol. To všechno může znamenat významnou ekonomickou výhodu pro ČLR. Hegemonie v lodní dopravě Číně také dává mocný prostředek, jak vyjádřit nespokojenost s politickými rozhodnutími jednotlivých zemí, například směrem k již zmíněnému Taiwanu. [17]

Nejzřetelněji by se výhoda kontrolování přístavů projevila v případě vojenského konfliktu. Peking sice provozuje pouze jednu zahraniční námořní základnu, nicméně i komerční přístavy někdy hostí čínská válečná plavidla. Příklady mohou být přístavy v Singapuru, Tanzanii nebo Řecku, kde čínské námořnictvo v minulosti zastavilo kvůli údržbě nebo doplnění paliva. [23] Přístavy ve Spojených arabských emirátech nebo Rovníkové Guinee byly zase navrženy tak, aby zde mohly kotvit i čínské válečné lodě. [24]

V případě konfliktu není pravděpodobné, že by Čína zahraniční přístavy použila přímo k vojenským účelům, to by totiž do konfliktu zapojilo i hostitelské země, se kterými Čína nemá žádné vojenské dohody. Přesto je potřeba počítat s tím, že země jako Kuba, Nikaragua nebo Venezuela by s vojenským užitím jejich přístavů mohly souhlasit. [17] Nicméně kdyby se rozhořel konflikt například o Taiwan, čínské společnosti by mohly pozdržet nepřátelskou armádu, která by se snažila přesunout do Indo-Pacifiku. Nejzranitelnější by byl v tomto smyslu Panamský průplav. [25] Kromě sabotáže by v případě konfliktu mohla Čína přerušit dodavatelské řetězce a protivníka nepustit k některým surovinám. [17]

Riziko otevřeného konfliktu s Čínou v současnosti není příliš vysoké [26] a s militárním využitím přístavů se také nepočítá. Největší zbraní Pekingu je tak aktuálně kontrola logistických tras a dodavatelských řetězců, což Čína podporuje strategickými investicemi do těch nejpropojenějších a nejrušnějších přístavů (Singapur, Jižní Korea, Turecko atd.). [27] S rostoucím počtem čínských přístavů může růst i jejich celosvětový politický vliv. To platí také pro peruánský Chancay a Jižní Ameriku, kde má stále více zemí blíže k Číně než k USA. [4]

Dokážou Spojené státy odpovědět? 

Nový přístav v Peru je dalším z důkazů rostoucího vlivu Číny v regionu. Na přelomu tisíciletí tvořil čínský trh méně než 2 % exportu Latinské Ameriky, [7] dnes v několika zemích přesahuje hranici 30 %. [8] [9] Obchod mezi Pekingem a Latinskou Amerikou za poslední dvě dekády vzrostl desetinásobně a z Číny se stal druhý největší obchodní partner regionu. Když se ze statistik odmaže Mexiko, tak komunistická velmoc lehce přeskočí i Spojené státy. [28] Ze států Mercosur do Číny v roce 2023 putovalo zboží v hodnotě 111 miliard dolarů, na takovou částku nedosáhne ani součet exportů do USA a EU. [29]

Hlavní destinace zboží ze států Mercosur v miliardách dolarů. Zdroj: Dialogue Earth / SECEM 

Spojené státy Latinské Americe dlouhodobě nevěnují dostatečnou pozornost a automaticky ji berou za svoji sféru vlivu. K posílení čínské pozice v regionu přispěl během svého prvního mandátu také Donald Trump, jenž svou agresivní politikou odradil od spolupráce některé státy, čímž vznikl prostor pro čínské investory. [30]

V nastoleném trendu pokračoval i Joe Biden. Když se na začátku jeho prezidentského období nepovedlo Uruguayi a Ekvádoru získat dohodu o volném obchodu se Spojenými státy, obrátily se tyto země na Čínu. Ekvádor se v roce 2023 stal pátým státem z Latinské Ameriky, který se na smlouvě o volném obchodu dohodl právě s Čínou. USA má takových dohod 11. [31] Bidenova administrativa také zablokovala investice do energetické infrastruktury v Guyaně, [28] která je v posledních letech nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. [32] Od té chvíle zaplnily vytvořenou mezeru čínské společnosti. [33]

K vytvoření geopolitického vakua přispěla svou nečinností také Evropská unie. Jistým příslibem je však evropský projekt Global Gateway, jenž má být odpovědí na čínskou BRI. Projekt nicméně nenaplňuje očekávání a míří na investice v hodnotě zhruba 300 miliard dolarů, zatímco BRI již globálně přesáhlo hranici bilionu. [29]

Také Washington pochopitelně nejrůznějšími způsoby v regionu investuje, ať už prostřednictvím Meziamerické rozvojové banky nebo třeba Mezinárodní rozvojové finanční korporace. Navyšování investic a vytváření nových projektů je jednou z cest, jak vyvažovat nabývající čínský vliv. [25]

Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu si někteří slibují větší zaměření na Latinskou Ameriku, několik Trumpových poradců se totiž regionem dlouhodobě zabývá nebo odtamtud dokonce pochází. Trump se ovšem ve spojení s Latinskou Amerikou zaměřuje spíše na bezprostřední rizika než na příležitosti, které region přináší. Často mluví o migraci nebo ilegální činnosti drogových kartelů. [34] Mnoho expertů zároveň upozorňuje na protektivní přístup k ekonomice, který zahrnuje zvýšená cla na čínské produkty i zboží z dalších zemí. Taková omezení by mohla umocnit jihoamericko-čínskou spolupráci, která má nově k dispozici přímé spojení na trase Chancay – Šanghaj. [35] 

Na druhou stranu Trump si je čínského vlivu více než vědom a je připraven mu čelit. To se ukazuje na příkladu Panamského průplavu, kde dva z pěti přístavů ovládají čínské společnosti, což je podle nové americké administrativy bezpečnostním rizikem a porušením americko-panamské smlouvy z roku 1977. USA se tak Panamu v posledních dnech snaží dotlačit k tomu, aby došlo k omezení vlivu čínských společností v průplavu. [36]


Editor článku: Dávid Dinič, Martin Machorek

Zdroje

[1] Pamir. (2024, December 18). China Is Expanding Its Footprint in Latin America and the Caribbean. Retrieved from https://pamirllc.com/blog/china-is-expanding-its-footprint-in-latin-america-and-the-caribbean.

[2] Mardones, I. (2022). Puerto Chancay en Perú y su impacto geopolítico en Chile. Retrieved from AthenaLab https://athenalab.org/wp-content/uploads/2022/03/D15-Puerto-Chancay.pdf.

[3] Falen, J. (2024). La inmensidad del puerto de Chancay. El Comercio. Retrieved from https://elcomercio.pe/ecdata/megapuerto-chancay-radiografia-de-la-inversion-portuaria-con-capital-chino-mas-importante-peru-empresas-constructoras-obras-infraestructura-capacidad-portuaria-contenedores-hectareas-especdis-noticia/?ref=ecr#google_vignette

[4] de Ovando, J. (2024). Strategic, Political, and Economic Implications of the Chancay Port Development. Retrieved from Global Americans Report https://globalamericans.org/wp-content/uploads/2024/08/Strategic-Political-and-Economic-Implications-of-the-Chancay-Port-Development.pdf.

[5] Abril, G., & Bailén, I. (2024, November 16). El nuevo puerto de Chancay, símbolo de la creciente influencia de China en América Latina. El País. Retrieved from https://elpais.com/internacional/2024-11-16/el-nuevo-puerto-de-chancay-simbolo-de-la-creciente-influencia-de-china-en-america-latina.html.

[6] Aquino, M., & Madry, K. (2024, June 26). Peru trying to lure BYD auto plant with industrial park incentive. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/business/autos-transportation/peru-trying-lure-byd-auto-plant-with-industrial-park-incentive-2024-06-26/.

[7] Dadush, U. (2012, March 8). China’s Rise and Latin America: A Global, Long-Term Perspective. Carnegie Endowment for International Peace. Retrieved from https://carnegieendowment.org/research/2012/03/chinas-rise-and-latin-america-a-global-long-term-perspective?lang=en.

[8] Sabanoglu, T. (2024, June 24). China as share of total exports from selected countries in Latin America in 2020. Statista. Retrieved from https://www.statista.com/statistics/1105815/latin-america-share-exports-china-country/.

[9] Stevenson-Yang, L., Tugendhat, H. (2022, August 8). China’s Engagement in Latin America: Views from the Region. United States Institute of Peace. Retrieved from https://www.usip.org/publications/2022/08/chinas-engagement-latin-america-views-region.

[10] Roy, D. (2025, January 10). China’s Growing Influence in Latin America. Council on Foreign Relations. Retrieved from  https://www.cfr.org/backgrounder/china-influence-latin-america-argentina-brazil-venezuela-security-energy-bri.

[11] Thome, L. (2024, November 14). Chancay port opens as China’s gateway to South America. AidData. Retrieved from https://www.aiddata.org/blog/chancay-port-opens-as-chinas-gateway-to-south-america.

[12] Robles, F. (2023, September 15). China’s Role in Latin America, Santa Claus or Debt Collector? Wilson Center. Retrieved from https://www.wilsoncenter.org/blog-post/chinas-role-latin-america-santa-claus-or-debt-collector.

[13] World Population Review. (2024). Countries that Recognize Taiwan 2024. Retrieved from https://worldpopulationreview.com/country-rankings/countries-that-recognize-taiwan.

[14] Lopez, I. (2023, August 22). Central America parliament expels Taiwan, makes China permanent observer. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/world/americas/central-america-parliament-expels-taiwan-makes-china-permanent-observer-2023-08-22/.

[15] Foreign Affairs Committee. (2022, October 25). China Regional Snapshot: South America. Retrieved from https://foreignaffairs.house.gov/china-regional-snapshot-south-america/.

[16] Lubold, G., & Strobel W. P. (2023, June 11). White House Says China Has Had Cuba Spy Base Since at Least 2019. The Wall Street Journal. Retrieved from https://www.wsj.com/articles/white-house-says-china-has-had-cuba-spy-base-since-at-least-2019-42145596.

[17] Ziemer, H., Bermundez, J. S., & Jun, J. (2024, September 23).  The Geopolitics of Port Security in the Americas. Center for Strategic & International Studies. Retrieved from https://www.csis.org/analysis/geopolitics-port-security-americas.

[18] Nicholls, S. (2023, September 7). China’s Rapacious Port Expansion in Latin America and the Caribbean. Diálogo Américas. Retrieved from https://dialogo-americas.com/articles/chinas-rapacious-port-expansion-in-latin-america-and-the-caribbean/.

[19] Thayer, B. A. (2021, July 1). For Chinese firms, theft of your data is now a legal requirement. The Hill. Retrieved from https://thehill.com/opinion/cybersecurity/532583-for-chinese-firms-theft-of-your-data-is-now-a-legal-requirement/.

[20] Volz, D. (2024, September 12). Chinese Cargo Cranes at U.S. Ports Pose Espionage Risk, Probe Finds. The Wall Street Journal. Retrieved from https://www.wsj.com/politics/national-security/chinese-cargo-cranes-at-u-s-ports-pose-espionage-risk-probe-finds-1bc4b75b?st=4SvbPD.

[21] Shepherd, C. & Li, L. (2024, November 14). China opens huge port in Peru to extend its reach in Latin America. The Washington Post. Retrieved from https://www.washingtonpost.com/world/2024/11/14/china-peru-port-latin-america/.

[22] USCC Staff. (2022). LOGINK: Risks from China’s Promotion of a Global Logistics anagement Platform. Retrieved from U.S.-China Economic and Security Review Commission https://www.uscc.gov/sites/default/files/2022-09/LOGINK-Risks_from_Chinas_Promotion_of_a_Global_Logistics_Management_Platform.pdf.

[23] Kardon, I. & Leutert, W. (2023, May 22). China’s Port Power. Foreign Affairs. Retrieved from https://www.foreignaffairs.com/united-states/chinas-port-power.

[24] Desurmont, J-M. (2024, October 24). The Geopolitics of Chinese-owned Ports. Bloomsbury Intelligence & Security Institute. Retrieved from https://bisi.org.uk/reports/the-geopolitics-of-chinese-owned-ports.

[25] Lazarus, L. (2024, July 17). A China-Funded Port in South America Could Threaten U.S. National Security. China-US Focus. Retrieved from https://www.chinausfocus.com/finance-economy/a-china-funded-port-in-south-america-could-threaten-us-national-security.

[26] Sacks, D. (2024, June 12). Why China Would Struggle to Invade Taiwan. Council on Foreign Relations. Retrieved from https://www.cfr.org/article/why-china-would-struggle-invade-taiwan.

[27] Liu, Z. Z. (2024, August 26). Tracking China’s Control of Overseas Ports. Council on Foreign Relations. Retrieved from https://www.cfr.org/tracker/china-overseas-ports.

[28] Berg, R. C. (2024, December 2). Ending the Strategic Vacuum: A U.S. Strategy for China in Latin America. Center for Strategic & International Studies. Retrieved from https://www.csis.org/analysis/ending-strategic-vacuum-us-strategy-china-latin-america.

[29] Lewkowicz, J. (2024, September 26). Beyond the Belt and Road? What’s next for the EU in Latin America. Dialogue Earth. Retrieved from https://dialogue.earth/en/business/beyond-the-belt-and-road-whats-next-for-the-eu-in-latin-america/.

[30] Stuenkel, O. (2020, November 13). Trump Drove Latin America Into China’s Arms. Foreign Affairs. Retrieved from https://www.foreignaffairs.com/articles/south-america/2020-11-13/trump-drove-latin-america-chinas-arms

[31] Areddy, J. T., Dubé, R. & Ruiz, R. (2024, November 14). How China Capitalized on U.S. Indifference in Latin America. The Wall Street Journal. Retrieved from https://www.wsj.com/world/china-xi-jinping-latin-america-acf6dbc1?mod=americas_news_article_pos1.

[32] Ventura, L. (2024, May 2). Countries with Highest GDP Growth 2024. Global Finance. Retrieved from https://gfmag.com/data/countries-highest-gdp-growth/.

[33] Eaton, C. & Vyas, K. (2024, September 26). As Exxon Pumps Guyana’s Oil, China Is Winning Battle for Influence. The Wall Street Journal. Retrieved from https://www.wsj.com/world/as-exxon-pumps-guyanas-oil-china-is-winning-battle-for-influence-9a8b657c.

[34] Berg, R. C. (2025, January 8). This Trump Administration Is Shaping Up to Be Latin America-First. Foreign Policy. Retrieved from https://foreignpolicy.com/2025/01/08/trump-latin-america-administration/.

[35] Mills, R. (2024, December 3). China challenges US in South America with new port in Peru. Ahead of the Herd. Retrieved from https://aheadoftheherd.com/china-challenges-us-in-south-america-with-new-port-in-peru-richard-mills/.

[36] Lewis, S. & Moreno, E. (2025, February 3). Rubio tells Panama to end China’s influence of canal or face US action. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/world/americas/rubio-panama-canal-migration-talks-he-begins-latin-america-trip-2025-02-02/.

[37] Buitrago, D. (2024, May 9). Maduro’s lawmaker son says Venezuela is open to paying debts to China. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/world/venezuela-presidents-son-says-country-is-open-paying-10-billion-debt-china-2024-05-09/.

Štítky: