Výsledkem prezidentských voleb v Argentině je nástup pravicového Mauricia Macriho (strana Cambiemos), slibující značnou změnu v argentinském politickém životě. Tyto volby tak ukončily 12 let trvající éru levicového kirchnerismu.
Autorkou textu je Lenka Martináková.
Krize 2002
Země se na konci 90. let minulého století dostala do rozsáhlé ekonomické krize, což málem vedlo k bankrotu celého státu. Důvodem byl „příliš pevný devizový kurz (stanoven na jedno peso za dolar v roce 1991) a velký růst zahraničního dluhu“. (Hrabálek 2002) Situaci nepomohla ani devalvace, skrze něž vláda zvyšovala možnosti exportu zboží (země v té době v několikanásobně vyšší míře dovážela, než vyvážela) a v domácí ekonomice docházelo častěji ke krachům. Krizi si v podstatě způsobila argentinská vláda sama, když ze strachu z inflace neuvolnila devizový kurz dříve. Kdyby tak učinila, pravděpodobně by se rozsáhlé krizi vyhnula. V roce 2001 vláda přiznala neschopnost platit závazky a dluh v tom roce stoupl na 155 miliard dolarů. Nejen obyvatelé, ale i zahraniční investoři začali směňovat pesa za dolary, čímž Centrální banka rychle ztratila veškeré rezervy, až v lednu 2002 došlo k devalvaci pesa. V období let 2001-2003 se na pozici prezidenta vystřídaly 4 osoby (Hrabálek 2002).
Éra kirchnerismu
Néstor Kirchner vládl Argentině coby středo-levicový sociálně-demokratický prezident z řad Fronty za vítězství v letech 2003-2007. Kirchner měl tu výhodu, že nebyl natolik známý v tehdejší politice, a tudíž nebyl spojován s vinou na krizi, v níž se země nacházela. Nástup Kirchnera znamenal naprostou změnu v ekonomické oblasti (postupná restrukturalizace státního zahraničního dluhu), v sociálním systému (faktické řešení sociální otázky) a ve vztahu k mezinárodnímu kapitálu. Kirchnerovi tak nelze upřít podíl na rozvoji argentinské ekonomiky po drastické krizi z počátku milénia, a to především díky makroekonomické a industriální politice. Hlavním motorem makroekonomické politiky byl SCRER (Stable and Competitive Real Exchange Rate), jejímž impulsem byla mladá průmyslová odvětví a jejich pozitivní dopady na ekonomický růst země. Co se týče industriální politiky, ta byla založena na výrazné podpoře produkce, tedy hlavně industriálních sektorů ekonomiky na úkor finančního či bankovního sektoru a kapitalistického trhu. Nestor Kirchner také vedl politiku regionalismu, v jehož duchu výrazně podporoval sdružení Mercosur, obecně se snažil o sblížení jihoamerických států po všech stránkách (Wylde 2010).
V oblasti změn sociální politiky se Kirchner zaměřil na zapojení hlavně střední třídy, což umožnilo stabilizaci ekonomiky a také to způsobilo spotřebitelský boom. To bylo umožněno částečným odpoutáním se od neoliberalismu, který střední třídy „bídačil“. Třetím klíčovým elementem Kirchnerových změn byl vztah k mezinárodnímu kapitálu, hlavně co se týče Mezinárodního monetárního fondu. Kirchner navíc významně podporoval zahraniční investice v zemi (Wylde 2010). Přestože Kirchner vyvedl zemi z nejhoršího, změny nevedly ke stoprocentnímu růstu či blahobytu země, právě naopak, země se po pár letech opět přiblížila ekonomické krizi, jelikož tak rozsáhlé změny realizované v krátkém čase byly neúnosné.
Když Néstor Kirchner odmítl v roce 2007 znovu kandidovat na prezidenta, vystřídala jej jeho manželka Cristina Férnandez de Kirchner, která kráčela v manželových stopách a v úřadu setrvala celkem 2 funkční období. Rozsáhlé sociální programy zaručující růst platů, stejně jako ochrana domácích průmyslů stát značně ekonomicky vyčerpaly a zemi nepomohlo ani sdružování se s ostatními levicovými představiteli jako Hugo Chávez či Evo Morales. Politika kirchnerismu se zpočátku těšila oblibě, avšak podpora zaznamenala výrazný otřes v polovině roku 2013, kdy se v tehdejších volbách ukázalo, že středo-pravice výrazně posiluje (Reddy 2014).
Volby 2015
Novým prezidentem Argentiny se stal Mauricio Macri, opoziční kandidát z konzervativního tábora, tedy konkrétně ze strany Cambiemos, když získal 51,4 procenta hlasů. O post prezidenta země soupeřil s Danielem Sciolim ze strany Spravedlnost, který měl od začátku podporu končící prezidentky Kirchnerové. Přestože šance Macriho byly vysoké, první kolo voleb těsně vyhrál právě Scioli, avšak druhé kolo voleb rozhodlo jinak (Lidovky.cz).
Macri vyhrál, avšak nakolik je tato výhra opravdu výhrou, je na pováženou, neboť převzal zemi s mnoha ekonomickými problémy. Při jednom z proslovů ostře zkritizoval vedení administrativy Kirchnerové, kdy se vyjádřil, že lhaní a skrývání skutečného ekonomického stavu země (podezřelé údaje o inflaci, míře chudoby a HDP) vážně poškodily reputaci země ve světě, zatímco sliboval, že on bude ve všech směrech vždy upřímný a prohlásil se za lídra, který „bude naslouchat více a mluvit méně“ (Prengaman, Panetta 2015). Avšak faktem je, že opozice, z většiny složená z kirchneristů, zůstává nadále Macriho silným protihráčem, který mu může a pravděpodobně bude klást překážky.
Při svém jmenování měl proslov plný slibů a plánů, které hodlá splnit, a my budeme moci sledovat, zda tak bude opravdu činit. Macri se vyjádřil, že mezi jeho prvními kroky, které chce podniknout, je modernizace školství na všech úrovních, jelikož země vstoupila do nového milénia poměrně zaostalá a ani jeden z Kirchnerů této problematice nevěnoval přílišnou pozornost. Další výzvou, s níž chce Macri bojovat, je rozrůstající se drogový obchod, také chce výrazně eliminovat chudobu a být nekompromisní v boji s korupcí. Rovněž se distancoval od politiky minimalizující styky s USA a naopak se bude snažit udělat z Argentiny lákavějšího obchodního partnera (Prengaman, Panetta 2015).
Po měsíci úřadování se Mauricio Macri vyjádřil: „Celý systém je prohnilý a to nejhorší se nachází v samotném Buenos Aires.“ To bylo řečeno poté, co byli dopadeni zločinci (obviněni z vražd kvůli drogám), kteří uprchli 27. prosince z nejhlídanějšího vězení v zemi, jimž se útěk podařil pravděpodobně díky zkorumpovaným pracovníkům věznice napojeným na drogový obchod. Dopadení těchto zločinců má být začátek nového vládního vyšetřování v oblasti organizovaného zločinu, avšak je to běh na dlouhou trať, který bude stát nejen spoustu času, ale i peněz, a bude zajímavé sledovat tento Macriho boj proti zlu. Nový prezident má v úmyslu vypátrat všechny sítě organizovaného zločinu jak v politice, tak v soudním systému i v bezpečnostních silách. Nečinnost ohledně drogového obchodu a organizovaného obchodu či dokonce napojení bývalé vlády na tyto skupiny označil nový prezident za skandální, a jak už bylo řečeno, tento problém považuje za jeden z těch, které vyžadují maximální pozornost (MercoPress.com 2016).
Macri se poměrně vehementně pustil do plnění svého poslání, s nástupem nového roku měl nechat propustit zhruba 10 000 zaměstnanců veřejné správy, jelikož jejich zaměstnání bylo údajně doprovázeno různými nesrovnalostmi, které měly původ v administrativě bývalé prezidentky Kirchnerové. Tento počin pochopitelně vyvolal vlnu nelibosti v řadách těch, kterých se propuštění týká, čímž Macrimu hrozí první protesty proti jeho osobě (Informador.mx).
Zvolení pravicového Mauricia Macriho slibuje mnoho změn, kolik jich bude uskutečněno, je otázkou. Argentina si za posledních 25 let prošla rozsáhlými změnami, od dob relativní prosperity v 90. letech přes hlubokou krizi počátkem milénia až po levicovou vládu manželů Kirchnerových. Mauricio Macri se pravděpodobně zapíše do historie státu jako další velká změna s velkým potenciálem svým slibům opravdu dostát.
Použité zdroje:
HRABÁLEK, M. (2002): Příčiny argentinské krize. Global Politics [online verze] Dostupné z: http://www.globalpolitics.cz/clanky/argentinska-krize.
Informador.mx (2016): Gobierno de Macri despide masivamente a empleados públicos. [online verze] Dostupné z: http://www.informador.com.mx/internacional/2016/637025/6/gobierno-de-macri-despide-masivamente-a-empleados-publicos.htm.
Lidovky.cz (2015): Argentinské prezidentské volby vyhrál konzervativec Mauricio Macri. [online] Dostupné z: http://www.lidovky.cz/argentinske-prezidentske-volby-vyhral-konzervativec-mauricio-macri-12z-/zpravy-svet.aspx?c=A151123_075833_ln_zahranici_ELE.
MercoPress.com (2016): Sour victory for Macri: all fugitives captured agter 15-days on the run; „the whole system is rotten“. [online] Dostupné z: http://en.mercopress.com/2016/01/12/sour-victory-for-macri-all-fugitives-captured-after-15-days-on-the-run-the-whole-system-is-rotten.
PRENGAMAN, P. – PANETTA, V. (2015): New Argentine president promises major changes and honesty. Washington Post [online] Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/world/the_americas/new-argentine-president-assumes-power-promises-many-changes/2015/12/10/c10c8f62-9efb-11e5-9ad2-568d814bbf3b_story.html?postshare=2011449736909532&tid=ss_fb-bottom.
REDDY, N. (2014): Argentina: The End of Kirchnerism? New Politics, Vol. 15, No. 1, pp. 87-94 [online] Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1550798606?pq-origsite=gscholar.
WYLDE, C. (2010): Argentina, Kirchnerismo and Neodesarrollismo: Argnetine political economy under the administration of Nestor Kirchner 2003-2007. [online] Dostupné z: http://ecpr.eu/filestore/paperproposal/db391ae6-f0af-4a97-986d-d295994308ec.pdf.
