[Afrika]
Súdán: Prezident Bašír odstupuje z čela vládnoucí strany. Vedení předal svému zástupci Ahmedu Harunovi. K odstoupení došlo po měsících protestů proti Bašírově tři dekády trvající vládě. Oficiálním důvodem pro Bašírovo odstoupení z čela strany byla potřeba soustředit se na národní otázky. Protesty trvající od prosince 2018 si vyžádaly řadu obětí a vláda reagovala zákazem veřejných shromáždění. Několik lidí bylo za porušení tohoto zákazu odsouzeno. Mezinárodní trestní soud požaduje předání obou lídrů, Bašíra i Haruna, do Haagu pro podezření ze spáchání válečných zločinů v Dárfúru.
Somálsko: Přibližně 30 lidí zemřelo při čtvrtečním útoku al-Šabábu v Mogadišu. Většina mrtvých byla obětí sebevražedného útoku a následné přestřelky mezi členy al-Šabábu a somálskými vojáky. Při útoku, v rámci nějž členové skupiny al-Šabáb obsadili Hotel Maka al-Mukarama, bylo navíc zraněno přinejmenším 80 lidí, přičemž četná zranění byla velmi vážná. Zmíněný hotel se stal terčem útoků už několikrát v minulosti. Somálsko se s násilím a bezprávím potýká už od devadesátých let, přičemž cílem skupiny al-Šabáb je sesadit centrální vládu podporovanou Západem.
[Blízký východ]
Írán: Pondělní rezignaci ministra zahraničí Džaváda Zarífa prezident Hassan Ruhání nepřijal. Rezignaci zveřejnil Zaríf na svém instagramovém profilu po návštěvě syrského prezidenta Bašára Assada, kdy se obě hlavy státu setkaly. Zaríf v ní však nehrál žádnou roli, to bylo vnímáno nejen jím ale i zahraničními analytiky jako podrývání jeho role. Ruhání Zaríf měl na starosti vyjednávání jaderné dohody z roku 2015 (JCPOA), ale i obhajobu asertivní íránské politiky na Blízkém východě. Podle některých informací se měl od svého jmenování do funkce v roce 2013 pokoušet o rezignaci již v několika případech.
Izrael: Generální prokurátor Avichai Mandelblit ve čtvrtek oznámil, že současný premiér Benjamin Netanjahu bude obviněn z korupce minimálně ve třech případech. Jeho žena a syn nakonec stíháni nebudou. Netanjahu ve stejný den Mandelblitova obvinění označil za výmysl a hon na čarodějnice, z něhož se snaží profitovat hlavně levice, ve funkci premiéra hodlá sloužit ještě mnoho let. Oznámení přišlo necelých 6 týdnů před předčasnými parlamentními volbami, ty obvinění pravděpodobně ovlivní, konají se 9. dubna.
[Euroatlantický prostor]
USA/Jižní Korea: Ministři obrany obou zemí rozhodli o ukončení rozsáhlých vojenských cvičení. Důvodem pro zastavení každoročně pořádaných manévrů je diplomatické jednání zemí s KLDR, která manévry označila za přípravu na válku. Jihokorejský ministr obrany doufá, že tento krok dopomůže k ukončení severokorejského jaderného programu. Zrušení cvičení se týká na 200 tisíc jihokorejských a zhruba 30 tisíc amerických vojáků. Rozhodnutí navazuje na summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vůdcem KLDR Kim Čong-unem, který se konal minulý týden ve Vietnamu a skončil prozatím bez dohody.
USA/Saúdská Arábie: Americké ministerstvo zahraničí vypsalo minulý čtvrtek odměnu jeden milion dolarů za pomoc při dopadení Hamzy bin Ládina – syna Usámy bin Ládina. Úřady tvrdí, že se zhruba třicetiletý Saúd stal jedním z vůdců al-Káidy, teroristické skupiny, kterou vedl Usáma a jež má na svědomí útoky z 11. září 2001. Za globálního teroristu je Hamza bin Ládin považován od roku 2017, poté, co ve videu vyzýval k teroristickým útokům a vyhrožoval Spojeným státům odplatou za smrt svého otce. V reakci na vypsanou americkou odměnu bylo Hamzovi odebráno jeho saúdskoarabské občanství.
[Západní Balkán]
Srbsko/ČR: Policie v Praze dopadla mezinárodně hledaného vraha srbské národnosti. Muž je podezřelý z trestných činů vraždy pomocí střelné zbraně a je na něj vydán zatykač v Nizozemsku, Maďarsku a Srbsku. Podezřelý byl zadržen s padělanými doklady, dvěma pistolemi, municí a maskovacími prostředky. Srbský deník Blic označil muže za údajného nájemného vraha vystupujícího pod jménem Čaba Der. Podle srbských sdělovacích prostředků byl muž odsouzen v roce 2004 na 14 let do vězení za vraždu a po svém propuštění se měl údajně stát nájemným vrahem.
[Jižní Asie]
Indie/Pákistán: Indické letectvo v úterý zaútočilo na pákistánské cíle a ztratilo nejméně jeden letoun. Jedná se první letecký útok přímo na území Pákistánu od roku 1971. Dvanáct indických stíhačů vstoupilo do pákistánského vzdušného prostoru a napadlo údajnou základnu teroristické skupiny Džajš-e-Mohammed. Indie slaví letecký úder jako velký úspěch, při kterém padly desítky ozbrojenců, ale Pákistán tvrzení rozporuje. Pákistánci také zajali jednoho z indických pilotů. Tomu bylo v pátek umožněno se vrátit do Indie jako „mírové gesto”. Konflikt mezi zeměmi eskaloval po atentátu v Pulwamě, který si vyžádal smrt více než 40 indických policistů.
Afghánistán: Vyjednavači USA a Tálibánu po dvoudenní pauze obnovili rozhovory v Dauhá. Mezi stranami panuje optimismus i shoda na klíčových otázkách vyjednávání – parametrech stažení zahraničních sil a zárukách, že Afghánistán nebude úkrytem pro teroristické organizace. V zemi však pokračuje násilí – v pátek zabili ozbrojenci Tálibánu 25 vojáků při útoku na základnu v provincii Helmand. Podle nově zveřejněných statistik OSN v Afghánistánu loni zemřelo nejvíce civilistů od počátku měření v roce 2009. Zbito bylo 3084 lidí a zraněno 7189. Za 37 % z nich je zodpovědný Tálibán, za 20 % tzv. Islámský stát, za 14 % národní bezpečnostní složky a po 6 % mezinárodní koalice a další povstalci.
[Latinská Amerika]
Kuba: Obyvatelia v referende schválili návrh ústavy potvrdzujúci doterajší socialistický charakter štátu a vedúcu úlohu Komunistickej strany Kuby. Za novú ústavu hlasovalo takmer 87 % voličov, proti bolo 9 %. V národnej ekonomike bude zachovaný princíp centrálneho plánovania a regulácie majetku, no zohľadňuje sa aj „úloha trhu“ a existencia súkromného vlastníctva. Z vôle občanov dôjde taktiež k obnoveniu funkcie premiéra, ktorá bola zrušená ústavou z roku 1976.
Venezuela: V Bezpečnostnej rade OSN vo štvrtok neprešli dve rezolúcie o riešení krízy vo Venezuele. Americký návrh na usporiadanie nových prezidentských volieb vetovali Rusko a Čína a rezolúcia z dielne Moskvy nezískala dostatočnú podporu. Juan Guaidó s cieľom zabezpečiť humanitárnu pomoc naďalej cestuje po susedných krajinách, no keďže mu Najvyšší súd kvôli obvineniu zo „závažných zločinov porušujúcich ústavný poriadok“ zakázal vycestovať z Venezuely, hrozí mu po návrate zatknutie. Zároveň USA ohlásili ďalšie sankcie na režim Nicólasa Madura v súvislosti s blokovaním humanitárnej pomoci.
[Post-sovětský prostor]
Ázerbájdžán: Po protestních akcích v Baku vláda propustila bloggera a novináře Mehmana Huseynova, který se zabýval vyšetřováním korupce. Huseynov strávil ve vězení dva roky, k jeho propuštění vyzýval Evropský parlament, jelikož je politickým vězněm. V roce 2017 novinář zveřejnil záznamy o luxusních nemovitostech, jejichž vlastníky jsou představitelé ázerbájdžánské politické elity a spolupracovníci současného prezidenta Ilhama Alijeva. Vláda všechna obvinění odmítla a apely k propuštění Huseynova určitou dobu ignorovala. V lednu roku 2019 bylo proti němu zahájeno další trestní řízení, podle kterého mohl být odsouzen k dalším sedmi letem ve vězení, k čemuž nakonec nedošlo.
Bělorusko/Rusko: Minsk potvrdil svou orientaci na Moskvu prodlužováním smlouvy o bezplatném rozmístění ruských vojenských základen na svém území. Lukašenko také okomentoval jiné integrační snahy dvou zemí, které společně tvoří tzv. Svázový stát, formálně založený po rozpadu Sovětského svazu. Mezi tyto snahy patří např. možnost zavedení společné měny. Zároveň se Lukašenko vyjádřil ke vzniku sjednoceného státu a prohlásil, že prohlubování integrace nevnímá jako snahu Moskvy připojit Bělorusko ke svému území. Tyto spekulace nabývají na významu po ruských prezidentských volbách, protože Putin nemá právo kandidovat v roce 2024. Sjednocený stát by mu mohl poskytnout pozici, ve které by byl schopen udržet moc, aniž by se musel účastnit příštích voleb.
[Východní Asie]
Vietnam/KĽDR/USA: V Hanoji došlo ku samitu lídrov KĽDR a USA, Kim-Čong-Una a Donalda Trumpa. Ich druhé vzájomné stretnutie po Singapure však skončilo neúspechom. Rokovania sa skončili, keď došlo k nezhode oboch strán ohľadom miery sankcií, ktoré majú byť zrušené výmenou za ukončenie kórejského jadrového programu. Nedošlo tak ani k očakávanému podpisu spoločnej deklarácie o postupe vo vyjednávaniach. Napriek nezdaru bolo Kimovo vystupovanie hodnotené ako úspešné, nakoľko pomohlo etablovať jeho pozíciu na medzinárodnej scéne a ukázalo, že vodca si stojí za svojimi názormi. Po Trumpovom odlete z Hanoja sa Kim stretol s vietnamským prezidentom Nguyenom Phu Trongom a uctil si pamiatku Ho Či Mina.
Kórejská republika/USA: Predstavitelia USA vyhlásili, že plánované masívne jarné vojenské cvičenia v oblasti Kórejského polostrova, ktoré sa pravidelne konajú v spolupráci armád Južnej Kórey a USA, známe ako Foal Eagle a Key Resolve, sa tento rok neuskutočnia. Nahradiť by ich mali viaceré menšie cvičenia. Rozhodnutie však údajne nemá súvislosť so samitom Trumpa a Kima v Hanoji. Faktom je, že KĽDR spoločné cvičenia dlhodobo kritizuje a v tomto aspekte došlo po minuloročnom singapurskom samite zo strany Južnej Kórey a USA už ku viacerým ústupkom za účelom povzbudenia rokovaní medzi znepriatelenými stranami.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Letectvo Spojených států pozastavilo dodávky vzdušných tankerů Boeing KC-46 Pegasus. Důvodem jsou nálezy cizích předmětů v letounech, které byly prověřovány vládními úředníky v továrně Boeingu. Jedná se o další z řady problémů provázejících více než rok zpožděnou zakázku. Akvizice zahrnující 52 strojů odvozených z komerčního Boeingu 767 se v průběhu let prodražila o více než tři miliardy dolarů. Díky zafixované maximální ceně však amerického daňového poplatníka tento aspekt na rozdíl od dalších problémů tížit nemusí.
