[Afrika]
Gambie: V Gambii byl 18. 2. formálně uveden do funkce zvolený prezident Adama Barrow. Stalo se tak na zaplněném stadionu. Inaugurace se zúčastnily i další hlavy afrických států. Barrow složil přísahu již podruhé, jelikož poprvé byl inaugurován v Senegalu. Jeho předchůdce Yahya Jammeh totiž odmítal opustit úřad. Barrow následně uvedl, že propustí politické vězně a zlepší svobodu tisku. Dále se chce soustředit na zlepšení ekonomiky. V historii země se jedná o třetího prezidenta. Země oslavila zároveň 52 let nezávislosti.
Somálsko: V Somálsku zůstalo nejméně 34 mrtvých po explozi výbušniny. Bomba byla ukryta v automobilu. Při výbuchu se zranilo dalších 50 lidí. K explozi došlo v hlavním městě Mogadišo, v okrsku Madina ležícím na jihu města. Je to první větší útok, který se odehrál po zvolení nového prezidenta Mohameda Abdullahi Mohameda. K činu se zatím nepřihlásila žádná skupina. Mezi podezřelými jsou však militanti z islamistické skupiny al-Šabáb. O den dříve přísahal jeden z velitelů této organizace, že prezidentovi příznivci se stanou cílem útoků. Prezident Mohamed tento útok odsoudil.
[Blízký východ]
Irák: Irácká armáda započala další kolo ofenzívy, tentokrát proti poslední části Mosulu pod kontrolou Islámského státu. V západní části Mosulu, která je stále državou této organizace, je odhadem 650 000 civilistů. Cílem této ofenzívy je také tamní letiště. Toto letiště, situované v jižní části Mosulu, by se následně mělo stát podpůrnou základnou.
Sýrie/Kazachstán: Další kolo mírových jednání v hlavním městě Kazachstánu, Astaně, přineslo ještě méně výsledků než to předešlé. V druhém kole jednání zastupovala syrskou opozici pouze skupina technických expertů. Tentokrát se nezúčastnil ani zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura a Turecko vyslalo delegaci na nižší úrovni. Jednání se opozdila, neboť zástupci Turecka a syrských rebelů dorazili až poslední plánovaný den a navíc odmítli podepsat společné komuniké. Syrská vláda prohlásila, že se Turecko a zástupci opozice snaží narušit jednání o ukončení konfliktu.
[Euroatlantický prostor]
USA: Z funkcie národného poradcu pre bezpečnosť odstúpil Michael Flynn. Dôvodom rezignácie je neúplné informovanie ostatných členov vlády o telefonátoch s ruským veľvyslancom v USA. Flynn niekoľko týždňov popieral, že predmetom rozhovorov boli aj protiruské sankcie prijaté prezidentom Obamom v reakcii na ruské kyberútoky v priebehu predvolebného boja. Keďže v dobe telefonátu nebol vo funkcii, nemal právo o tejto veci vyjednávať. Nový národný poradca pre bezpečnosť ešte nie je známy, funkciu dočasne zastáva penzionovaný generál Keith Kellog.
NATO: Americký minister obrany James Mattis vyzval európskych partnerov k zvýšeniu výdavkov na obranu. Počas stretnutia ministrov NATO v Bruseli, Mattis označil spoločenstvo za základný kameň bezpečnosti, ale priznal, že USA bude menej ochotné vystupovať v roli jej garanta pokiaľ sa obranné rozpočty spojencov nezvýšia. V súčasnosti pritom dávajú na obranu stanovené 2 % HDP iba štyri európske štáty (Grécko, Estónsko, Poľsko a Veľká Británia). Viacerí európski lídri odmietli v reakcii na Mattisove vyjadrenia výraznejšie zmeny svojej obrannej politiky.
[Jižní Asie]
Pákistán: Zemi zasáhla vlna teroristických útoků, z nichž nejvážnější se odehrál v Sehwanu. Po útocích v Kvétě, Láhauru a Péšáváru dolehl čtvrteční sebevražedný útok tzv. Islámského státu (IS) na súfijskou svatyni. Vyžádal si 88 mrtvých a 250 zraněných. Súfismus je IS považován za odpadlický a jeho mešity se již dříve staly terčem extrémistů. Podle úřadů byl útočník Afghánec, což vedlo k jejich plošnému zatýkání a žádosti o vydání 76 nejhledanějších „teroristů“ operujících z afghánského území. V odvetné bezpečnostní operaci bylo zabito už přes 100 lidí.
Indie: Indie vyslala na oběžnou dráhu 104 satelitů v rámci jedné mise, což je nejvíce v historii. Drtivá většina z nich je zahraničních, především z americké společnosti Planet, jež snímkuje Zemi. Pouze 3 družice patří Indii, z nichž jedna je kartografický satelit schopný pořizovat obraz ve vysokém rozlišení, tedy s možným špionážním vyžitím. Jde o jednoznačný úspěch indického vesmírného programu, který je stále oblíbenější a dostupnou alternativou pro komerční společnosti.
[Latinská Amerika]
Brazílie: V souvislosti s aférou okolo stavební firmy Odebrecht, která si za pomoci úplatků zajišťovala předražené státní zakázky po celé Jižní Americe, se v Brazílii sešli zástupci finančních úřadů 11 zemí – Argentiny, Chile, Dominikánské republiky, Ekvádoru, Kolumbie, Mexika, Panamy, Portugalska, Peru a Venezuely. Pozvání odmítli zástupci Salvadoru, Guatemaly, Mozambiku a Antigui a Barbudy. V těchto zemích je firma Odebrecht podezřelá z korupce. Zástupci zúčastněných států se dohodli na spolupráci a předávání informací, souvisejících s korupčními praktikami brazilské společnosti Odebrecht. Podle vyšetřovatelů zaplatila společnost v přepočtu 20 mld. Kč na úplatcích ve 12 zemích Jižní Ameriky a Afriky.
Venezuela: Prezident Nicolás Maduro zakázal vysílání a nařídil odchod ze země americké CNN en Español poté, co odvysílala reportáž o prodeji venezuelských pasů a víz na venezuelské ambasádě v Iráku. CNN v reportáži obvinila mj. i současného venezuelského viceprezidenta Tarecka El Aissami z podporování této praktiky, kvůli které potenciálně mohli obdržet víza a pasy osoby napojené na teroristické organizace. Maduro obvinil CNN z šíření lživých zpráv za účelem destabilizace Venezuely, vzhledem k zatčení bratranců venezuelské první dámy v USA v listopadu v souvislosti s pašováním drog, čemuž se CNN věnovala i ve svých španělskojazyčných vysíláních. El Aissami byl v souvislosti s odhalením v reportáži CNN, ale také kvůli údajnému podílu na pašování drog, zařazen na černou listinu Ministerstva financí USA.
[Post-sovětský prostor]
Rusko/Ukrajina: Ruská federace dočasně uznala pasy neuznaných Doněcké a Luhanské lidové republiky. Související dekret prezident Putin podepsal v sobotu 18. února. Kromě pasů se budou uznávat také diplomy, rodné a oddací listy a registrační tabule vozidel vydané ve dvou neuznaných státech, které Ukrajina považuje za teroristické organizace. Uznání se odehrálo ve stejný den, kdy bylo ve Mnichově ministry zahraničních věcí Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie dojednáno nové příměří. Krok Moskvy byl kritizován Ukrajinou, USA a OBSE.
Ukrajina: Ukrajinská vláda vyhlásila stav ohrožení v energetické sféře po tom, co krajně pravicoví demonstranti zablokovali železnice v Donbasu. K blokádě došlo kvůli podezření, že vláda kupuje uhlí od separatistů z Doněcké a Luhanské lidové republiky. Krizová situace vyplývá ze skutečnosti, že velkou část elektřiny Ukrajina produkuje v tepelných elektrárnách, pro jejichž provoz využívá uhlí. Podle vlády, pokud se situace nevyřeší v nejbližší čas, od konce března bude muset implementovat tzv. válcovací vypínání elektřiny na několik hodin denně ve všech domácnostech země.
[Východní Asie]
KLDR: Kim Čong-nam, nevlastní bratr současného vůdce Severní Koreji, Kim Čong-una, byl zabit na letišti v Kuala Lumpuru. Malajské úřady považují za nejpravděpodobnější příčinu smrti otrávení, ale výsledky pitvy budou známy až v následujících dnech. Úřady v souvislosti s Kimovou smrtí hledají čtyři podezřelé Severokorejce, kteří však opustili zemi. Kim Čong-nam žil mimo KLDR od roku 2001, kdy byl v Japonsku chycen s falešným pasem za účelem návštěvy Disney Landu.
Čína/KLDR: Čínské ministerstvo obchodu ohlásilo ukončení veškerého importu severokorejského uhlí do Číny. Tento krok má být v souladu se sankcemi Rady bezpečnosti Spojených národů, které jsou zaměřeny proti severokorejskému jadernému programu a programu balistických střel. Vzhledem k tomu, že právě prodej uhlí do Číny byl jedním z hlavních zdrojů prostředků pro severokorejský režim, jde ze strany Pekingu o velmi radikální krok.
