[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Írán: Dle agentury Bloomberg inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) minulý týden odhalili, že Teherán obohatil uran již na 84 %. Pokud k tomu skutečně došlo, tak se jedná o největší obohacení od odstoupení Spojených států amerických od jaderné dohody v roce 2019. Samotná MAAE situaci nejdříve odmítla komentovat. Írán obvinění popřel. Následně byla vydána zpráva, že se má ředitel MAAE Rafael Grossi v nejbližších dnech setkat s teheránskými představiteli.
Izrael/Palestina: Izraelské ozbrojené síly ve středu vtrhly do centra palestinského města Náblus. Zemřelo jedenáct Palestinců, více než stovka dalších byla zraněna. Izraelská armáda se dle svého vyjádření pokusila zneškodnit několik členů palestinské teroristické skupiny Lví doupě. Ta je podle některých financována Hamásem a Palestinským islámským džihádem, kteří od zásahu vyhrožují pomstou. V následujících dnech vyšli Palestinci na protest do ulic a ve čtvrtek proběhla výměna několika útoků střelami mezi izraelskými složkami a skupinou Hamás s centrem v Pásmu Gazy.
[Euroatlantický prostor]
Německo: 17. až 19. února se konala tradiční Mnichovská bezpečnostní konference. Ústředním tématem byla probíhající válka na Ukrajině. Německý spolkový kancléř Olaf Scholz na ní představil plán nákupu amerických raketometů HIMARS, pro které bude německý strojírenský koncern Rheinmetall vyrábět munici. Dále potvrdil roli Německa v programu zavedení evropské integrované sítě protivzdušné obrany The European SkyShield a oznámil znovuzahájení výroby munice ráže 35 mm pro protiletadlové kanóny Gepard.
USA/Polsko/B9: Prezident Joe Biden se po překvapivé návštěvě Kyjeva přesunul do Polska. Svou cestu zakončil jak host na setkání tzv. Bukurešťské devítky (B9), platformy sdružující Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Biden vyjádřil členským státům B9 podporu a ocenil jejich zapojení do pomoci Ukrajině. V rámci tohoto setkání premiér Petr Fiala prohlásil, že ČR již poskytla Ukrajině materiál v hodnotě 30 mld. korun. Ministerstvo obrany ČR v návaznosti na toto prohlášení zveřejnilo tiskovou zprávu s podrobnostmi týkajícími se zmíněných dodávek.
[Jižní Asie]
Afghánistán/Pákistán: Hraniční přechod Torcham byl v sobotu po necelém týdnu znovu otevřen. K jeho uzavření došlo 20. února po přestřelce pohraničníků, při níž byl zraněn pákistánský voják. Tálibán svůj krok odůvodnil tím, že jeho soused odmítá vpouštět do země Afghánce cestující za léčbou. Ve středu se proto pákistánský ministr obrany Chavadža Muhammad Ásif a šéf zpravodajské služby Nadím Andžum setkali v Kábulu s vůdcem Tálibánu Abdulem Ghaní Barádarem. Následovalo krátké otevření a opětovné uzavření přechodu, které trvalo až do soboty. Na hranici kvůli tomu stály tisíce kamionů se zbožím.
Indie/G20: Béngalúr hostil od středy do soboty setkání lídrů skupiny G20, jíž Dillí předsedá. S projevem před ministry financí a šéfy centrálních bank vystoupil premiér Naréndra Módí. Vyhnul se v něm tématu konfliktu na Ukrajině a vyzval k udržitelnému rozvoji a zlepšení životní úrovně v chudých zemích. Ačkoli se lídři západních zemí snažili své partnery přesvědčit k podpoře sankcí a komuniké odsuzujícímu Moskvu za válku na Ukrajině, indické předsednictví míří spíše směrem globální ekonomiky. Během setkání apelovalo také na Mezinárodní měnový fond a Radu pro finanční stabilitu, aby připravily regulační rámec kryptoměn.
[Latinská Amerika]
El Salvador: Zhruba 2 000 obviněných členů gangů bylo během jednoho dne přemístěno do nové věznice. Ta má kapacitu 40 000 osob a je považována za největší káznici v Americe. Na žádost prezidenta Nayiba Bukele byla minulý rok v Kongresu schválena výjimka, která pozastavuje některá ústavní práva občanů El Salvadoru. Policie díky ní může zatýkat bez zatykače, vláda má přístup k soukromé komunikaci a zadržení nemají právo na právníka. Od loňského roku tak bylo zatčeno více než 64 000 podezřelých osob.
Kolumbie: Dlouhodobý konflikt s kriminálními skupinami postupně vedl k zaminování země, což nyní ohrožuje civilní obyvatelstvo. V posledních letech se zločinecké skupiny v zemi dále rozšiřují a početně množí. Byly tak odhaleny další zaminované oblasti, jichž je více, než se původně předpokládalo. Dle kolumbijských autorit by mělo dojít k jejich kompletnímu odstranění do konce roku 2025. Vláda se momentálně pokouší adaptovat politiku „totálního míru“ a prioritně se skupinami uzavírat humanitární dohody s cílem ochránit obyvatelstvo. V současnosti je již téměř 900 z 1123 obcí prohlášeno za odminované.
[Postsovětský prostor]
Kazachstán: Středoasijská země začíná své ozbrojené síly cvičit v užívání dronů. Přesto hlavní částí bojového výcviku nadále zůstává trénink dělostřelectva a užívání raketových systémů. Kazachstán se podle náměstka ministra obrany Sultána Kamaletdinova snaží brát válku na Ukrajině jako lekci pro navyšování schopností vlastních ozbrojených sil. Výcvik v nových technologiích pak představuje součást širší perspektivy nové vojenské doktríny přijaté v listopadu, která má podle prezidenta Kasyma Žomarta-Tokajeva reagovat na „nové hrozby a rizika“.
Moldavsko: Prezidentka Maia Sandu popřela údajné přípravy Kyjeva k invazi do Podněstří. Reagovala tak na čtvrteční prohlášení ruského ministerstva obrany o tom, že se Ukrajina chystá pod falešnou vlajkou napadnout odtržený proruský region a následně svést vinu na Rusko. Ukrajinská strana na daná obvinění prozatím nereagovala. Diplomatická přestřelka přichází v době, kdy Ruská federace plánuje podle čelních moldavských představitelů a tajných služeb svrhnout současnou prozápadní vládu a převzít v zemi kontrolu.
[Subsaharská Afrika]
Burkina Faso: Ministerstvo obrany vyhlásilo mimořádný nábor 5000 vojáků na minimálně pětiletou dobu služby. Jednou z podmínek je rok narození v rozmezí od roku 1988 do roku 2003. Primárním cílem má být posílení armády při boji s islamistickými povstalci, taktéž v souvislosti s ukončením vojenské spolupráce s Francií. K podobným náborům došlo již v říjnu či dubnu minulého roku. Tento krok ocenil například premiér Mali, dle kterého by si africké země měly svou bezpečnost zajišťovat samy bez zahraniční pomoci.
Nigérie: V sobotu 25. února se uskutečnily prezidentské a parlamentní volby do Senátu a Národního shromáždění. Nejvýznamnějším tématem voleb byla bezpečnost, která dle odhadů mohla značně ovlivnit i volební účast. Již před jejich započetím docházelo k útokům na volební komise, politické kandidáty i bezpečnostní složky. Útoky probíhaly taktéž během volebního dne a vyžádaly si oběti na životech. Hlavními favority na post prezidenta jsou labouristický kandidát křesťanského jihu Peter Obi, Atiku Abubakar z opoziční Lidové demokratické strany a Bola Tinubu z vládnoucího Všepokrokového kongresu, oba muslimského vyznání. Právě otázka víry budoucího prezidenta je jedním z dalších významných témat a případnou záminkou pro střety voličů.
[Západní Pacifik]
Čína: Peking predstavil 12-bodový mierový návrh na ukončenie vojnového konfliktu na Ukrajine. Zámerom má byť deeskalácia situácie a príprava na mierové rozhovory. Súčasťou plánu bolo stiahnutie západných sankcií voči Rusku či vytvorenie humanitárnych koridorov pre civilistov. Reakcie na tento dokument sú rôzne, Ukrajina ho však označila za dobré znamenie. Návrh bol vydaný 365 dní po začiatku vojny, zatiaľ čo sa Čína oficiálne zaujala neutrálny postoj.
Filipíny/Austrália: Krajiny rokovali o spoločných námorných hliadkach v Juhočínskom mori. Obe štáty v minulosti spravovali zdieľané stráže v boji proti teroristickým hrozbám. Podobnú diskusiu viedla Manila aj so Spojenými štátmi americkými po narastajúcich vojenských akciách Pekingu v sledovanom regióne. Všetky tri spomenuté národy spoločne nadväzujú bezpečnostné väzby a bojujú proti narastajúcemu vplyvu Číny. Filipínska Ústava však naďalej zakazuje stálu základňu zahraničných jednotiek a ich zapojenia do miestnych bojov.
[Kyberbezpečnost]
Ministerstvo obrany Spojených států amerických v pondělí zabezpečilo server, který byl kvůli špatné konfiguraci ponechán zcela bez hesla. Mohl tak k němu přistoupit kdokoliv, kdo znal jeho IP adresu. Nezabezpečený server byl součástí interního systému poštovních schránek a obsahoval přibližně tři terabajty dat. Ta mimo jiné zahrnovala komunikaci Velitelství zvláštních operací či vyplněné dotazníky žadatelů o bezpečnostní prověrku. Na únik upozornil bezpečnostní výzkumník Anurag Sen. V úterý mluvčí Velitelství oznámil zahájení vyšetřování daného incidentu.
