[Afrika]
Jižní Súdán: Podle zprávy OSN se rok po uzavření mírové dohody, jež ukončila občanskou válku, zvýšila míra násilí v zemi. Situace je údajně horší než za války, která trvala pět let a vyžádala si 400 000 obětí. Útoky na civilisty jsou v současnosti vedeny podle etnických linií a zintenzivnily se během uplynulého roku. Zároveň jsou často podporovány ze strany vládních či opozičních sil. Dle zprávy jsou v zemi stovky mrtvých, další stovky tisíc lidí ztratilo během současných útoků domovy. Ženy a dívky jsou unášeny a znásilňovány.
Somálsko: Bezpečnostní složky spustily střelbu na stovky lidí v hlavním městě Mogadišo. Jednalo se o účastníky protestů proti odložení prezidentských voleb. Ty se měly konat se skončením mandátu prezidenta Mohameda Abdullahi Mohameda, 8. února 2021. Hlavní tahy města nyní blokují obrněná vozidla, nejméně jedna exploze byla nahlášena z mezinárodního letiště. Bývalý premiér Hasan Ali Khaire, prezidentský kandidát a leader opozice, uvedl, že po střelbě na místě zůstalo několik mrtvých a zraněných. Strážci protestujících opětovali střelbu, která začala s počátkem demonstrace. Opozice požaduje demisi prezidenta.
[Blízký východ]
Irák: Letecká základna u města Balád se stala terčem útoku. Základnu, která se nachází severně od Bagdádu, zasáhly v sobotu nejméně tři rakety, které zranily jednu osobu. Uvedla tak ve svém prohlášení irácká armáda. K útoku se zatím žádná z ozbrojených skupin nepřihlásila. V rámci zasaženého objektu působí mimo jiné také americká vojenská společnost Sallyport, která zajišťuje podporu iráckého programu F-16. Jedná se už o druhý podobný incident za poslední týden, při pondělním raketovém útoku na americkou základu na severu země přišel o život civilní pracovník a několik dalších osob včetně amerického vojáka bylo zraněno.
Írán: Spojené státy se nechaly slyšet, že jsou připraveny hovořit s Íránem o návratu obou zemí k jaderné dohodě z roku 2015. Jejím cílem je zabránit Teheránu v přístupu k jaderným zbraním. Návrhu je nakloněna také Evropská unie. Íránský ministr zahraničí Zaríf v reakci na prohlášení uvedl, že by měl Washington učinit první krok. Tím se odkazoval na patovou situaci mezi americkými ekonomickými sankcemi a íránským dodržováním omezení svého jaderného programu. K novým rozhovorům mezi oběma zeměmi dochází poté, co se Bílého domu ujala nová administrativa Joe Bidena.
[Euroatlantický prostor]
Itálie: Nová vláda pod vedením Maria Draghiho (býv. prezident Evropské centrální banky) získala důvěru obou komor parlamentu. Předchozí vláda Giusseppe Conteho ztratila podporu na konci ledna poté, co z vlády odstoupila strana Italia Viva. „Super Mario“, jak je Draghi občas označován, se těší velké podpoře napříč politickým spektrem. Stojí však před obtížnou výzvou v podobě hospodářské obnovy země a očkovací kampaně.
NATO: Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance odložili rozhodnutí stáhnout koaliční síly z Afghánistánu a posílí rozšíření mise v Iráku. Podle původního plánu mělo dojít ke stažení většiny sil z Afghánistánu ke konci dubna letošního roku, podle gen. tajemníka Jense Stoltenberga by však toto rozhodnutí mohlo zhatit dosavadní úsilí mise Resolute Support. Zároveň se ministři dohodli na posílení sil v Iráku z 500 na zhruba 4000 mužů a žen, kteří na žádost irácké vlády pomůžou s výcvikem bezpečnostních sil i mimo území Bagdádu.
[Západní Balkán]
Kosovo: Právníci bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády, včetně bývalého prezidenta Hashima Thaçiho tvrdí, že haagské stíhání brání řádné obhajobě, jelikož nezveřejňuje důkazy o svědcích. Thaçiho právník oznámil, že v případu svědčí 124 svědků s utajenou identitou, ale není jasné, o čem budou svědci hovořit nebo jak jsou spojeni s důkazy. Vyšetřování je údajně vedeno chaotickým a neorganizovaným způsobem. Thaçi a další obžalovaní Kadri Veseli, Rexhep Selimi a Jakup Krasniqi jsou obviněni ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měli dopustit během války v Kosovu v devadesátých letech z pozice vysoce postavených osobností UÇK.
[Jižní Asie]
Indie/Maledivy: Nové Dillí a Malé podepsaly úvěrový rámec v hodnotě 50 milionů USD na financování zlepšení námořních kapacit strategicky položeného ostrova. Podepsání dohody předcházelo setkání indického ministra zahraničních věcí Subrahmanjama Džajšankara s maledivskými ministry financí, obrany a rozvojového plánování. Dle Džajšankara má dohoda ještě zintenzivnit bezpečnostní spolupráci mezi Indií a Maledivami a zlepšit kapacity maledivské pobřežní stráže. Indie i kvůli regionálnímu soupeření rozšiřuje partnerské vztahy se soudními zeměmi.
Rusko/Afghánistán: Ruský speciální vyslanec pro Afghánistán, Zamir Kabulov, navštívil Islámábád, aby jej přesvědčil k obnovení vyjednávacího formátu trojky velmocí a sousedních zemí. Zablokovaná jednání v Dauhá považuje za zmařená a jejich účel spatřuje hlavně v navázání kontaktu. Je přesvědčen, že na moskevské platformě se podaří opravdu zahájit jednání mezi oběma stranami konfliktu. Prohlásil také, že by Rusko uvítalo přechodnou vládu s účastí povstalců, která by rozhodla o politickém statusu Tálibánu. Ten podle něj kontroluje více než třetinu země a téměř bezchybně dodržuje závazky dané USA. Afghánské ministerstvo zahraničí se proti těmto tvrzením ohradilo.
[Latinská Amerika]
Kolumbie: Při šetření v Kolumbii bylo zjištěno, že v letech 2002 až 2008 bylo armádou zabito více než 6 400 civilistů, kteří byli falešně označeni za nepřátelské bojovníky. Počet mimosoudních vražd, které jsou označovány jako falešná pozitivita, je třikrát větší, než se původně odhadovalo. Vyšetřování zločinů má na starosti Soud pro zvláštní jurisdikci pro mír (JEP), který se zabývá vyšetřováním zločinů za půlstoletí ozbrojeného konfliktu mezi vládními jednotkami a FARC, marxistickými rebely, kteří po historické mírové dohodě z roku 2016 složili zbraně.
Kolumbie/Velká Británie: Národní kriminální agentura zadržela přibližně 2,3 tun kokainu v hodnotě až 184 milionů liber. Drogy putovaly z Kolumbie do Velké Británie v krabicích od banánů a byly zadrženy v Portsmouthu. Místem doručení zásilky však byl Tottenham Industrial Estate v severním Londýně. Policie proto nechala prázdné krabice doručit do cíle cesty, kde proběhl policejní zátah. Během něj bylo deset lidí zatčeno a tři obviněni. Jedná se o jednu z největších zadržených zásilek drog ve Velké Británii.
[Post-sovětský prostor]
Bělorusko: Soud poslal na dva roky do vězení dvě televizní novinářky za podněcování protestů skrze natáčení demonstrací proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi. Katerina Andreyeva (27) a Daria Chultsova (23), spolupracující s polskou televizí Belsat, byly zatčeny v listopadu v Minsku v bytě ve 14. patře, a to při živém přenosu, odkud měly údajně podporovat nepokoje zapříčiňující kolaps MHD ve městě. Kritici považují proces za součást širšího zásahu proti nezávislým sdělovacím prostředkům v Bělorusku.
[Východní Asie]
Kambodža: Ve středu byla po vzoru čínského Zlatého štítu vydána v Kambodži vyhláška týkající se postupného zavedení internetové brány umožňující kontrolu online činnosti uživatelů. Údajně má napomoci spravovat připojení k internetu, chránit národní bezpečnost a udržovat společenský řád. Přestože není vymezen časový rámec pro její spuštění, poskytovatelé internetových služeb musí uživatele přimět vyplnit identifikační formuláře, jinak jim bude pozastavena provozovací licence. K přijetí vyhlášky došlo poté, co vládnoucí Cambodian People’s Party vytvořila mocenský monopol a zdecimovala politickou opozici v zemi. Omezení demokratických svobod představuje krok proti šíření protivládních názorů.
Thajsko: Od úterý začala čtyřdenní debata o vyslovení nedůvěry vládě. Opozice obvinila současného premiéra Prajutcha Čan-Oča a devět členů kabinetu z nedostatků týkajících se ekonomické politiky, korupce, pomalého zavádění vakcín proti Covid-19 a porušování lidských práv. V pátek a v sobotu proběhly pokojné protesty podporující opoziční zákonodárce, požadující premiérovu rezignaci a provedení reforem monarchie. Demonstrace jsou policií označovány za nezákonné. Přestože finální parlamentní návrh nebyl odhlasován, opozice hodlá v úsilí pokračovat i nadále.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Námorníctvo Spojených štátov zahajuje projekt na prieskumné podvodné drony. Hlavnou motiváciou je zlepšiť detekciu nepriateľských ponoriek pomocou monitorovania vlastností vody a podmienok pod hladinou. Boj proti ponorkám patrí medzi súčasné priority amerických námorných síl. Nový systém bude nadväzovať na súčasný LBS-G dron. Požadovaný systém musí byť schopný operovať do hĺbky 200 metrov a zobrať vzorku každé 2 sekundy, a to až po dobu 90 po sebe idúcich dní. Záujemcovia musia návrhy predložiť do 8. marca.
Kyberbezpečnost: Podle jihokorejských tajných služeb se hackeři ze Severní Koreji pokusili ukrást plány na vakcínu proti viru COVID-19 od americké firmy Pfizer Inc. Informoval o tom jihokorejský opoziční poslanec Ha Tae-keung, který je členem parlamentního výboru pro tajné služby. V současné době není jasné, jestli se severokorejským hackerům podařilo dostat k informacím o vakcíně. Ačkoliv v Severní Koreji nebyl oficiálně nahlášen ještě ani jeden případ nakažení COVID-19, země má uzavřené hranice od ledna loňského roku, kdy se nákaza začala šířit v Číně. V listopadu 2020 Microsoft informoval o tom, že hackeři napojení na Severní Koreu a Rusko cílili své útoky na firmy pracující na vakcíně proti COVID-19.
