[Afrika]
Somálsko: Novým somálským prezidentem byl parlamentem zvolen Mohamed Abdullahi Mohamed, známý pod přezdívkou Farmajo. Prezident byl volen v přísně střeženém letištním komplexu v hlavním městě Mogadišu. Kolem areálu byla zakázaná doprava a byla ustanovena bezletová zóna, aby se zamezilo případným útokům. Jednalo se přitom o překvapivou volbu, jelikož se očekávalo vítězství současného prezidenta Hasana Šejka Mohamuda. Somálsko nemělo demokratické volby od roku 1969, ty letošní lze považovat za krok ke stabilizaci země.
Sahel: Burkina Faso, Čad, Mali, Mauretánie a Niger, pět států z regionu Sahelu, se rozhodlo vytvořit společnou protiteroristickou jednotku. Jejím účelem je zamezit útokům ze strany islamistických skupin. Představitelé zemí se takto dohodli na summitu v Bamaku, hlavním městě Mali. Jejich setkání se uskutečnilo měsíc poté, co došlo k teroristickému útoku u města Gao na severu Mali. Při něm bylo zabito skoro 80 lidí. Jednalo se o jeden z nejhorších sebevražedných útoků v oblasti. O jednotce prozatím nejsou známy bližší detaily.
[Blízký východ]
Izrael: Izraelský parlament (Kneset) schválil zákon o legalizaci osad na Západním břehu Jordánu, negativní reakce vyvolal nejen v OSN, EU, ale i ze strany Donalda Trumpa, který prohlásil, že „osady nepomáhají mírovému procesu.“ Zákon je snahou premiéra Benjamina Netanjahua legalizovat zpětně osady ležící na půdě patřící Palestincům, celkem se jedná o asi 4000 domů. Palestinci přitom nemají izraelské občanství a nemohou do Knesetu volit své zástupce. Izraelské i palestinské lidskoprávní organizace se proti zákonu odvolaly k Nejvyššímu soudu, ten dal státu jeden měsíc na přípravu obhajoby.
Irák: V sobotu po masivních demonstracích v iráckém hlavním městě Bagdádu dopadly do vládní Zelené zóny dvě rakety. Dle Institutu pro studium války (ISW) za útokem zřejmě stojí Íránem sponzorované proxy milice. Při útoku nebyl nikdo zraněn. Sama demonstrace však skončila smrtí minimálně pěti lidí, tři patřili mezi protestující, a zraněno bylo přes 300 lidí. Demonstrace byla vedena proti politice současného premiéra Heidera al-Abádího a komisi, jež má dohlížet na lokální volby naplánované na tento rok. Na rozdíl od loňských protestů se ale lidé nedostali až do vládní Zelené zóny, která je i sídlem ambasád.
[Euroatlantický prostor]
NATO: Severoatlantická aliance v minulém týdnu započala výcvik iráckých bezpečnostních složek v oblasti zneškodňování improvizovaných nástražných systémů. Součástí této mise jsou rovněž dodávky ochranné výstroje pro irácké vojáky ze strany členských zemí Aliance. NATO tímto krokem rozšiřuje svou angažovanost v zemi, kde dosud poskytovalo kurzy primárně v oblasti civilně-vojenské spolupráce, například v kontextu reformy iráckých bezpečnostních institucí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg považuje větší zapojení Aliance v Iráku jako důležitý příspěvek v boji proti terorismu, respektive Islámskému státu.
Pobaltí: Dle slov litevské prezidentky Dalii Grybauskaité budou baltské země po Spojených státech a Severoatlantické alianci požadovat dodatečná bezpečnostní opatření kvůli rozsáhlému ruskému vojenskému cvičení „Zapad 2017“. To je sice plánováno až na září letošního roku, nicméně baltské země, které se od anexe Krymu cítí zranitelně vůči potenciální ruské agresi, znervózňuje již nyní. Grybauskaité uvedla, že nasazení ruských sil na západní hranici je čistou demonstrací jejich přípravy na válku se Západem. NATO dosud do každého baltského státu a Polska nasadilo na 1 000 aliančních vojáků jako součást posilování východního křídla Aliance.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Velitel americké mise v Afghánistánu John Nicholson prohlásil, že k vyřešení patové situace v zemi potřebuje další tisíce vojáků NATO . Dle generála Nicholsona je v zemi dost jednotek na provádění protiteroristických operací, ale nestačí k efektivnímu poradenství afghánské armádě, která se potýká se sílícím povstáním Tálibánu. Nicholson dále poukázal na nutnost „holistického přehodnocení“ vztahu s Pákistánem, kterému je vyčítán laxní přístup k potírání terorismu, a varoval před legitimizací Tálibánu ze strany Ruska, jež se dle něj takto snaží oslabit afghánskou vládu.
Indie: Indie úspěšně otestovala exosférický interceptor. Jde o výrazný milník ve snaze vyvinout dvouvrstevný protiraketový systém. Raketa označovaná jako Prithvi Defence Vehicle (PDV) zasáhla ve výšce 97 km nepřátelskou balistickou střelu odpálenou z Bengálského zálivu, jež byla po celou dobu letu sledována radary dlouhého dosahu. Indie pracuje na systému protiraketové obrany déle než 15 let a jeho vývoj trvá déle, než bylo slibováno. Obranná výzkumná a vývojová organizace (DRDO) po úspěšném testu prohlásila, že systém bude do 2 let v operačním stavu.
[Latinská Amerika]
Panama: Oba zakladatelé panamské právnické firmy Mossack Fonseca, která byla ve středu skandálu Panama Papers, byli zatčeni kvůli napojení na korupční skandál okolo stavební společnosti Odebrecht, do kterého je zapojeno i množství politiků. Offshore společnosti, které zakládala firma Mossack Fonseca, byly používány k praní špinavých peněz, pocházejících z úplatků od firmy Odebrecht. Síť korupčních vztahů, která působila po celé Jižní Americe, byla odkryta v rámci vyšetřování tunelování brazilské státní petrochemické firmy Petrobras. Odebrechtu již byla udělena pokuta ve výši 90 miliard Kč.
Venezuela: Venezuelská národní volební rada (CNE) dočasně zrušila regionální volby, aby mohlo dojít k procesu obnovení licencí politických stran, bez nichž se žádná strana nemůže voleb zúčastnit. Tato povinnost je založena na rozhodnutí Nejvyššího soudu, a netýká se pouze dvou stran, které získaly více než 1 % hlasů ve více než 12 státech, tj. vládní PSUV a opoziční koalice MUD. Opoziční koalice se ale skládá z většího množství malých stran, které si o licenci požádat musí. Proces má být zakončen nejdříve v červnu – komplikovaný je faktem, že příjem žádostí o obnovení licence bude možný pouze na 12 místech ve státu a pouze o víkendech. Každá strana bude mít přidělený jeden víkend, během kterého musí o obnovení licence požádat.
[Post-sovětský prostor]
Minsk: V priebehu týždňa sa objavili informácie o zhoršení bielorusko-ruských vzťahov. Jedným z dôvodov ochladenia má byť rozhodnutie bieloruských orgánov eskortovať hľadaného ruského občana do Azerbajdžanu, čo automaticky vyvolalo vlnu nevôle v Rusku. Rusko sa dlhodobo stavia proti vydávaniu svojich občanov do zahraničia. Vo vzťahoch medzi Minskom a Moskvou sa pravidelne striedajú obdobia oteplenia a ochladenia. Bielorusko pod vedením prezidenta Lukašenka je tradične považované za najbližšieho spojenca Moskvy. Od anexie Krymu sa však režim v Bielorusku má pred Moskvou na „pozore“ a snaží sa upustiť od jednostrannej orientácie na svojho východného suseda. Jedným z dôkazov toho je aj novoročné rozhodnutie bieloruských úradov upustiť od vízovej povinnosti (za určitých podmienok ) pre mnohé krajiny sveta vrátane USA a štátov EÚ.
Kyjev: Začiatkom týždňa sa uskutočnil telefonický rozhovor medzi prezidentom Ukrajiny Petrom Porošenkom a prezidentom USA Donaldom Trumpom. Stalo sa tak v rámci Trumpovho „telefonického maratónu“ počas ktorého telefonuje s lídrami iných krajín. Telefonický rozhovor sa uskutočnil krátko pred polnocou kyjevského času a počas viac ako hodinového rozhovoru nedošlo na žiadne kľúčové témy, ako napríklad dodávky zbraní, pôžičky či prípadný vstup Ukrajiny do NATO. Pre Kyjev je aj vzhľadom na konflikt na východe krajiny nevyhnutné vybudovať dobré vzťahy s novým prezidentom USA, ktorý sa už počas kampane pozitívne vyjadroval o ruskom prezidentovi Putinovi. Aj z tohto dôvodu sa objavili špekulácie, že Trump ako prezident USA dá Rusku voľné ruky na Ukrajine výmenou za ruskú podporu napríklad v boji proti terorizmu. Akúkoľvek „dohodu o Ukrajine“ však popiera tak Moskva ako aj Washington.
[Východní Asie]
Korejský poloostrov: Severní Korea provedla svůj první test balistické řízené střely za rok 2017. Střela, pravděpodobně středního doletu, byla vypálena směrem k Japonskému moři a uletěla zhruba 500 km, než se zřítila do moře. I když zatím není jasné, o jaký typ balistické střely se jednalo, je nepravděpodobné, že by šlo o dlouho očekávaný test mobilní interkontinentální střely Musudan. Jde zároveň o první test provedený během vlády administrativy Donalda Trumpa, který v tuto chvíli jedná s japonským premiérem Šinzo Abem na Floridě.
Čína: Peking pokračuje v budování a vylepšování vojenské infrastruktury na sporných Paracelových ostrovech. Konkrétně by mělo jít o stavbu přístavů a vrtulníkových základen na několika z ostrovů. Zejména vrtulníkové základny mohou značně navýšit čínskou schopnost proti-ponorkového boje v regionu. Ostrovy pro Čínu představují ideální operační základnu pro další působení v Jihočínském moři, které je taktéž předmětem teritoriálních sporů.
