[Afrika]
Sahel: Africký región, ktorý je najviac zaťažený aktivitami teroristických skupín naviazaných na Al-Káidu a Islamský štát, stráca ďalšieho spojenca. Minister zahraničných vecí USA, Mike Pompeo, počas svojej návštevy oznámil redukciu vojenskej pomoci. Za tento krok si vyslúžil negatívnu reakciu aj od Francúzska, ktoré sa v bezpečnosti regiónu angažuje v najväčšej miere. Islamské militantné organizácie v oblasti spolupracujú na základne osobných konexií veľmi významne, čím hrozba väčšmi narastá. Závažnosť situácie si USA uvedomuje a označuje ju za jednu z priorít globálnej aliancie proti Islamskému štátu, no na ich rozhodnutí to nič nemení.
Somálsko/Somaliland: Počas 33. summitu Africkej únie, ktorý sa konal v etiópskom Addis Abeba, došlo k historicky prvému stretnutiu najvyšších predstaviteľov Somálska a autonómnej oblasti Somaliland. Somálsky prezident Mohamed Abdullahi Farmajo a prezident Somalilandu Muse Bihi Abdi spolu rokovali po mnohých neúspešných pokusoch o vzájomné stretnutie. Zúčastnené strany sa o dialógu vyjadrili ako o udalosti, ktorá má postupne ,,topiť ľady“ v zložitých a napätých vzťahoch. Témy, o ktorých lídri diskutovali však zatiaľ nie sú zverejnené.
[Blízký východ]
Jemen: Na území ovládaném milicemi z řad Hútiů se zřítil saudskoarabský bitevník. Jeho posádka se sice z letadla stihla dostat pryč, podlehla však následné střelbě, kterou na ni spustili povstalci. Hútiové navíc tvrdí, že saudské letadlo sami sestřelili. V saudské odvetě za zabité piloty umřely desítky lidí – Rijád totiž v reakci na ztrátu letounu i posádky provedl nálet, který připravil o život 31 civilistů. Koalice vedená Saudskou Arábií připustila, že během záchranné operace mohlo dojít i k civilním ztrátám.
Sýrie: Poslední bašta syrské opozice provincie Idlíb se stala dějištěm tvrdých střetů mezi jednotkami prezidenta Bašára Asada a tureckými vojáky. Aktuální tažení Damašku vedlo k zabití alespoň osmi tureckých vojáků. Turecká armáda v oblasti sestřelila syrský vojenský vrtulník. Idlíb byl od roku 2018 v režimu deeskalace, na které se dohodly obě znesvářené strany. Region na severozápadě země tak poskytl útočiště jak bojovníkům patřících k syrské opozici, tak i statisícům civilistů. Eskalace konfliktu v oblasti hrozí humanitární katastrofou.
[Euroatlantický prostor]
Německo: V pátek 14. února se v Berlíně odehrála střelba do civilistů. Incident se stal ve večerních hodinách před budovou Tempodromu, v níž právě probíhalo turecké komediální představení. Pachatelům se podařilo z místa činu uprchnout, přičemž není známá jejich totožnost ani motiv činu. Podle mluvčí berlínské policie nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický útok. Střelba si vyžádala jednu oběť, dalších sedm lidí bylo zraněno.
USA: Administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozhodla o vyslání speciálně cvičených důstojníků do amerických měst, jež zaujímají postoj neslučitelný s oficiální imigrační politikou. Mezi důstojníky jsou i členové Border Patrol Tactical Unit (BORTAC). Jedná se o vojenskou jednotku cvičenou po vzoru sil zvláštního určení, která má za úkol zvládat vysoce rizikové operace. Podle kongresmanky za Demokratickou stranu Ayanna Pressley však nejde o veřejnou bezpečnost, ale o snahu prezidentova týmu zastrašit města dbající na lidská práva imigrantů.
[Západní Balkán]
Bosna a Hercegovina/Srbsko: Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem v Bělehradě opakovaně žádá o referendum, které by rozhodlo o statusu Srby dominované entity. Vučić během sobotních rozhovorů o budoucnosti Srbů v Bosně a Hercegovině a Černé Hoře naznačil, že jakékoliv kroky by měly být podniknuty legálně za pomocí demokratických institucí a varoval před destabilizací regionu, načež Dodik sdělil plány na referendum o připojení srbské části Bosny k Srbsku. Situace v Bosně je mezi entitami znovu napjatá od doby, co Ústavní soud zrušil zákony o zemědělské půdě vydané republikou Srbkou.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Spojené státy se dohodly s Tálibánem na týdenním příměří, jež by mělo vést k začátku stahování amerických vojsk ze země. To by mělo probíhat od konce měsíce. Dohodnuté příměří se bude vztahovat na celé území a také afghánské bezpečnostní složky. Tálibán se v jeho rámci zdrží útoků na silnice, sebevražedných operací a ostřelování raketami. Pokud bude snížení násilí dodrženo, do 10 dní může být podepsána mírová dohoda s USA, jež povede právě k odchodu vojáků. Ten by měl by dokončen v horizontu 18 měsíců. V březnu bude následovat mezi afghánský dialog a vyjednávání o post konfliktním uspořádání.
Pákistán: Na konci ledna prosadila vláda Imrana Chána nová pravidla pro regulaci sociálních sítí, jejich přesný obsah však vyšel najevo až v minulém týdnu. Nová pravidla činí sociální sítě povinné poskytovat bezpečnostním složkám data a odstraňovat obsah těchto platforem, pokud jsou vládou považovány za nelegální. V případě odmítnutí pravidel mohou být podle informací Reuters sítě v zemi zablokovány. Podle tvůrců je nová regulace určená k omezení trendů jako je šíření teroristických tendencí, hate speech a dezinformací na sociálních sítích, opozice se ale obává možnost využití tohoto přístupu k omezení svobody projevu.
[Latinská Amerika]
Honduras: Ve čtvrtek zaútočilo zhruba 20 ozbrojených mužů na soudní budovu ve městě El Progreso s cílem osvobodit Alexandra Mendozu. „El Porky“, jak se Mendozovi též přezdívá, je jeden z hlavních a nejsilnějších představitelů gangu MS-13 a v té chvíli byl na cestě k soudnímu slyšení. Útočníci byli oblečeni ve vojenských a policejních uniformách a během útoku zabili tři policisty a další dva zranili. Mendozovi se podařilo uniknout na svobodu. Prezident Hondurasu Juan Orlando Hernandéz nabídl finanční odměnu za informace, které pomohou Mendozu opět nalézt.
Venezuela: Opoziční leader Juan Guaidó v minulém týdnu porušil zákaz cestování a vycestoval ze země přes Kolumbii do Evropy, Kanady a USA. Zde se snažil získat další mezinárodní podporu pro nové budování Venezuely. Po návratu zpět do Caracasu se na letišti střetli jeho příznivci s odpůrci. Nicolás Maduro k celé situaci uvedl, že Guaidó prozatím nebyl zatčen, jelikož nebyl vydán soudní příkaz, nicméně že tento den brzy přijde. Guaidó má být zatčen nejen za porušení zákazu cestování, ale za „všechny zločiny, které způsobil“.
[Post-sovětský prostor]
Bielorusko/Rusko: Bieloruský prezident Alexander Lukašenko zopakoval, že Bielorusko opätovne čelí tlaku Moskvy na zjednotenie oboch krajín. Na prelome mesiacov Bielorusko čelilo prerušeniu dodávok zo strany Ruska, začiatkom februára sa uskutočnili rozhovory o hlbšej integrácii ekonomík oboch krajín. Podľa Lukašenka však Rusko neusiluje o prehĺbenie integrácie, ale o zjednotenie krajín s čím Minsk nesúhlasí. Za prerušením dodávok tiež Lukašenko vidí nástroj tlaku, Bielorusko preto bude hľadať spôsoby diverzifikácie dodávok surovín. Moskva neoficiálne uvažuje o zjednotení s Bieloruskom predovšetkým z politických dôvodov, vďaka čomu by ruský prezident Vladimir Putin mohol opätovne kandidovať na post hlavy štátu.
Ukrajina: Ukrajinská vláda informovala, že podľa najnovších štatistických údajov došlo za posledné roky k výraznému úbytku v počte obyvateľov Ukrajiny. Aktuálne má na Ukrajine, na územiach pod kontrolou Kyjeva žiť reálne 37,3 milióna obyvateľov. Celkovo tak počet obyvateľov od posledného oficiálneho sčítania ľudu v roku 2001 klesol o viac ako 11 miliónov. Štatistický údaj však skresľuje absencia údajov z anektovaného Krymu a vojnou zmietaného Donbasu. Celkovo však najnovší údaj dokazuje, že klesajúca populácia je výrazným problémom, ktorý trápi Ukrajinu. Najväčšou príčinou poklesu obyvateľstva je predovšetkým migrácia do zahraničia.
[Východní Asie]
Indonézia: Indonézska vláda rozhodla o zákaze návratu bývalých bojovníkov teroristickej organizácie Islamský štát do vlasti. Vládne rozhodnutie kritizovala Indonézska ľudskoprávna komisia (IHRC) keďže približne 700 ľudí, bojovníkov aj ich rodín, tým prakticky stratí štátne občianstvo. Podľa IHRC to môže porušovať ústavu krajiny. Prezident Joko Widodo však vyhlásil, že prioritná je zodpovednosť vlády za bezpečnosť 267 miliónov Indonézanov, preto neprijmú bývalých členov IS naspäť ako možné bezpečnostné riziko. Vláda však vyhlásila, že situáciu malých detí a sirôt bude riešiť prípad od prípadu a v ich situácii nevylúčila aj možnosť návratu domov.
Kambodža/EÚ: Európska komisia v stredu vyhlásila, že s účinnosťou od 12. augusta 2020 pozastaví systém preferenčného obchodu s Kambodžou v rámci schémy Everything But Arms (EBA). Rozhodnutie zdôvodnila systematickým porušovaním ľudských práv v krajine. Pri účinnosti nariadenia Kambodža stratí asi 20 % preferenčných práv v rámci EBA, t.j. približne kambodžský export do EÚ v hodnote 1 mld. €. V roku 2018 predstavoval export štátu do EÚ 5,4 mld. eur. Premiér Kambodže Hun Sen v utorok vyhlásil, že krajina „nepokľakne“ pred cudzími tlakmi.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Izraelská spoločnosť Rafael Advanced Defense Systems nedávno otestovala svoj anti-UAS systém DRONE DOME, počas ktorého systém identifikoval a zneškodnil pohybujúce sa ciele pomocou vysoko výkonného laserového lúča. Drone Dome pozostáva z elektronických rušičiek a senzorov na detekciu, identifikáciu a neutralizáciu mikro a mini dronov. Demonštrácia sa uskutočnila v púštnej oblasti s niekoľkými typmi dronov vrátane komerčne dostupných kvadrokoptér. Izrael a jeho firmy tak reagujú na čoraz častejšie využívanie mikro a mini bezpilotných prostriedkov voči vojenským ale aj nevojenským cieľom.
Kyberbezpečnost: Společnost Google už podruhé během tří měsíců stáhla z Play Store chatovací aplikaci ToTok. K prvnímu stažení došlo v prosinci minulého roku poté, co vyšlo najevo, že aplikace slibující „rychlou a bezpečnou“ komunikaci „zdarma“, ve skutečnosti slouží Spojeným arabským emirátům ke sledování a špionážní činnost jejich uživatelů. V té době patřil ToTok mezi nejstahovanější komunikační aplikaci ve Spojených státech. Už v lednu však aplikace v Play Store byla znovu přístupná a volně ke stažení. Google žádné vysvětlení, proč ji tedy v minulém týdnu znovu znepřístupnil, nepodal.
