[Afrika]

Angola: Dlouholetý angolský prezident Jose Eduardo dos Santos potvrdil, že odstoupí z funkce ještě před volbami, které se mají konat v srpnu 2017. Zároveň určil, koho by si přál za svého nástupce. Učinil tak na mítinku své strany MPLA. Prezidentským kandidátem by se měl stát Joao Lourenco, jenž v současnosti zastává post ministra obrany. Dos Santos však zůstává leaderem nejvlivnější strany v zemi. Patří mezi nejdéle sloužící leadery v Africe. Ve funkci je od září 1979. Prezident se volí nepřímo parlamentem.

Demokratická republika Kongo: Představitel opozice Etienne Tshisekedi zemřel v Belgii, kde byl na zdravotní prohlídce. Hrál klíčovou roli v ujednané dohodě o tranzici moci mezi opozicí a současným prezidentem Josephem Kabilou. Byl jmenován hlavou přechodné komise, která měla dohlížet na průběh tranzice. Jeho příznivci se sešli v hlavním městě Kinshasa, aby vyjádřili šok nad jeho úmrtím. Zpráva přichází v politicky citlivé době, kdy se prodloužil mandát současného prezidenta Kabily, který nechtěl původně odstoupit z funkce. Panuje nejistota ohledně budoucího vývoje země.

[Blízký východ]

Izrael: Izraelští představitelé uvítali změkčení americké politiky vůči izraelským osadám na okupovaném palestinském území. Trumpova administrativa v pátek prohlásila, že nevidí jako překážku k mírovému řešení Izraelsko-palestinského konfliktu rozšiřování izraelských osad.  Ovšem budování dalších osad může být přítěží k mírovému řešení konfliktu. Zmíněné rozšíření osad předpokládá vybudování dalších 6000 domů. Proti tomuto rozšiřování se ovšem staví OSN, která dokonce vydala rezoluci proti Izraeli.

Jemen: Spojené státy vyslaly k pobřeží Jemenu torpédoborce USS Cole. Jeho cílem bude ochrana vodních toků proti Hútíům, kteří jsou úzce spjati s íránským režimem. Tento torpédoborec bude hlídkovat v jihozápadní oblasti pobřeží Jemenu v blízkosti Bab al-Mandab. Vyslání torpédoborce může dále vyostřit napětí mezi Íránem a Spojenými státy. V této oblasti se také pohybují íránské námořní síly.

[Euroatlantický prostor]

Kanada: Kanadská vláda pokračuje se Spojenými státy a společností Boeing ve vyjednáváních o akvizici 18 stíhacích letounů F-18 Super Hornet. Přestože země doufá, že první letouny budou dodány již v roce 2019, dosud nebyla dohodnuta jejich finální cena ani benefity pro obranný průmysl. Kanada je k urychleným jednáním tlačena vzniklou mezerou ve schopnostech ve stávající letce stíhacích letounů CF-18 Hornet. Tato mezera měla být původně zaplněna akvizicí letounů F-35, ta však byla novou vládou v čele s Justinem Trudeauem zrušena vzhledem k jejich vysoké ceně a nepotřebným schopnostem pro kanadské letectvo.

Spojené království: Národní kontrolní úřad varoval, že desetiletý akviziční plán britského ministerstva obrany je ohrožen nedostatkem financí na jeho splnění. To je způsobeno nejen novými závazky plynoucími ze strategické koncepce vydané v roce 2015, ale také pádem libry, jež je oslabena především vůči americkému dolaru. Úřad upozornil, že pro splnění daného plánu je nutné v něm ušetřit na 6 miliard liber, neboť dosavadní finanční rezervy již byly téměř vyčerpány na dosavadní programy. Mezi nové akvizice stanovené zmíněnou koncepcí patří například bojová vozidla pěchoty, námořní hlídkové letouny P-8 Poseidon či urychlení dodávek stíhacích letounů F-35.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Podle nejnovější čtvrtletní zprávy pro americký Kongres kontrolovala afghánská vláda jen 57 % svého území. Jde o výrazné zhoršení oproti stavu v předchozím roce, kdy vykonávala moc nad 72 % distriktů. Jako příčina je uváděno stažení koaličních vojsk z venkovských oblastí do hlavních měst provincií, jež jsou pod tlakem povstalců. Dále zpráva uvádí, že třetina obyvatel (9,2 milionu) žije v regionech, jimiž vedou klíčové komunikace a bojuje se o ně. Zvedla se také produkce opia, zatímco boj proti pěstování máku se takřka zastavil.

Pákistán: Pákistán uvalil domácí vězení na Háfize Saída a další 4 muže. Saíd je viněn za útoky z Bombaje v roce 2008 a stojí v čele charitativní organizace Jamaat-ud-Dawa, která je podle USA a OSN zástěrkou teroristické skupiny Laškare Tajjba. Jeho beztrestnost byla roky předmětem napětí v indicko–pákistánských vztazích. Není jasné, co bylo příčinou tohoto kroku, avšak spekuluje se o tlaku nové americké administrativy či o důsledku indické diplomatické kampaně za účelem izolace Pákistánu coby sponzora terorismu.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: V Kolumbii oficiálně započal proces odzbrojení FARC. V současnosti je již v koncentračních zónách, kde odzbrojení proběhne, zhruba 80 % z celkem 6 300 příslušníků této guerilly, zbytek má dorazit v průběhu pondělí a úterý. Do pátku má být odevzdáno prvních 30 % zbraní do rukou pozorovatelů OSN, kteří následně dohlédnou na jejich zničení. Druhá nejvýznamnější guerillová skupina ELN zároveň osvobodila bývalého člena kolumbijského kongresu Odína Sáncheze, jehož propuštění byla poslední podmínka vlády Juana Manuela Santose k zahájení oficiálního mírového procesu i s touto skupinou.

Mexiko: Mexický prezident Enrique Peña Nieto prohlásil, že má v úmyslu zahájit vyjednávání o změnách v Severoamerické smlouvě o volném obchodu (NAFTA) v průběhu příštích 3 měsíců. Zároveň je podle něj prvořadé udržet svrchovanost, důstojnost a zájmy Mexika. Podle komentáře ministra zemědělství José Calzady Rovirosy je nejdůležitější princip a až poté zájmy. Souběžně v hlavním městě Ciudad de México probíhají protesty zemědělců, kteří požadují vystoupení z NAFTA. Podle nich totiž NAFTA sebrala živobytí mexickým zemědělcům, kteří museli následně emigrovat do USA za prací, což mělo za následek narušení sociální koheze.

[Post-sovětský prostor]

Ukrajina: Během tohoto týdne došlo k prudké eskalaci násilí na Donbasu, jedná se o desítky raněných a mrtvých. Ukrajinská strana obviňuje Rusko a proruské separatisty z provokace, ruské ministerstvo zahraničích věcí v ukrajinské reakci vidí snahu získat pozornost. K poklesu napětí došlo na konci týdne.

Rusko: 3. února se konal nový soudní proces proti opozičnímu předákovi A. Navalnému v rámci kauzy firmy Kirovles. Evropský soud pro lidská práva rozsudek z roku 2013 v loňském únoru označil za porušující právo na spravedlivý soud. Prokurátor tentokrát žádá o pětiletý podmínečný trest. Dotčený politik ale tvrdí, že je proces politicky motivovaný. Navalný je nejvýznamnější osobností ruské opozice, podobný trest ho může vyřadit z prezidentských voleb v roce 2018, kterých se plánuje zúčastnit.

[Východní Asie]

Čína: V Šanghajských loděnicích pokračuje stavba čínské letadlové lodě Shandong, která se v nejbližších letech připojí k první letadlové lodi říše středu, Liaoning, které bude Shadong podobná. Dosud letadla z paluby Liaoning startovala konvenčně (což omezovalo jejich nosnost), ale nyní se zdá, že Číňané experimentují s parními a zřejmě i elektromagnetickými katapulty.  Shadong bude první letadlovou lodí postavenou přímo v Číně. Liaoning, původně Varjag, byl získán od Ukrajiny v roce 1998.

Filipíny: Filipínský prezident Rodrigo Duterte požádal Spojené státy o to, aby si v určených vojenských instalacích na Filipínách neskladovaly zbraně. To mohou USA díky obranné dohodě z roku 2014. Duterte se obává, aby se v případě konfliktu USA s Čínou v Jihočínském moři do konfliktu nezapletli i Filipíny.