[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Írán: Duchovní vůdce Sajjid Alí Chameneí oznámil záměr udělit milost nebo zmírnění trestu až desítkám tisíců vězňů. Rozhodnutí bylo zveřejněno několik dní před sobotními oslavami výročí islámské revoluce. Amnestie se netýká odsouzení z důvodu špionáže, útoku na vládu či ve veřejném prostoru. Režim se tímto způsobem snaží zmírnit tenze v souvislosti s již téměř půl roku trvajícími demonstracemi a zlepšit svůj obraz. Přístup politické reprezentace k protestujícím a jejich masivní zatýkání je dlouhodobě v mezinárodním prostředí ostře kritizováno.
Sýrie/ Turecko: Oba státy počátkem týdne zasáhla zemětřesení o síle až 7.8 Richterovy škály s epicentry v provinciích Gaziantep a Kahramanmaraş. Nejvíce postiženými oblastmi jsou jihovýchod Turecka a severozápad Sýrie. Počet obětí v obou zemích přesahuje 24 tisíc, záchranné práce pokračují. Živelní katastrofa představuje humanitární tragédii, ale také výraznou politickou výzvu pro prezidenta Recepa Erdoğana, jelikož Turecko v příštích měsících čekají prezidentské a parlamentní volby. Situaci v Sýrii pak komplikuje řadu let trvající konflikt, přičemž na územích kontrolovaných povstalci není momentálně možné zajistit dostatečnou pomoc.
[Euroatlantický prostor]
Európska únia: V Bruseli sa konal mimoriadny summit Európskej rady. Rokovania sa viedli o vojne na Ukrajine, ekonomike, migrácii, dialógu medzi Srbskom a Kosovom a zemetraseniach v Turecku a Sýrii. Európski lídri sa, okrem iného, zhodli na tom, že Únia by mala zlepšiť ochranu svojich vonkajších hraníc a zvýšiť tlak na nečlenské štáty, aby rýchlejšie prijímali naspäť odmietnutých žiadateľov o azyl. Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová zároveň oznámila, že Únia plánuje prijať ďalšie sankcie proti Rusku. Summitu sa priamo zúčastnil aj ukrajinský prezident Zelenskyj.
Francúzsko: V mestách po celom Francúzsku pokračovali protesty proti novej dôchodkovej reforme. Súčasťou navrhovaného zákona je odsunutie odchodu do dôchodku zo 62 na 64 rokov. Návrh čelí kritike zo strany ľavicových strán, odborárov, ale aj širšej verejnosti. Sobotňajšie protesty boli už štvrtým kolom demonštrácií od začiatku tohto roka, pričom v prípade nesplnenia požiadaviek demonštranti avizujú generálny štrajk na 7. marec. Podľa prezidenta Macrona je reforma zásadne dôležitá pre zaistenie životaschopnosti dôchodkového systému.
[Jižní Asie]
India: Po rozsiahlej rekonštrukcii a po procese námorných skúšok je na opätovné použitie pripravená bývalá sovietska lietadlová loď INS Vikramaditiya. Pripojí sa tak k prvej lietadlovej lodi vyrobenej v Indii, INS Vikrant, ktorá bola spustená v septembri 2022. Snahou Nového Dillí je mať do roku 2035 tri úderné skupiny námornej flotily vytvorené okolo INS Vikrant, Vikramaditiya a plánovanej Vishal. Ich nasadenie má čeliť rastúcej čínskej sile a posilniť regionálnu pozíciu Indie v Indickom oceáne. Námorníctvo Čínskej ľudovej republiky sa totiž v posledných rokov výrazne rozširuje a modernizuje, pričom dnes je najväčšie na svete.
Pakistan: Pri samovražednom bombovom útoku v juhozápadnej provincii Balúčistán zomrel jeden vojak a zranených bolo 11 civilistov a členov bezpečnostných zložiek. Cieľom útoku malo byť vozidlo prepravujúce pakistanské polovojenské jednotky. K zodpovednosti za čin sa prihlásil islamistický Tehríke Tálibán Pákistán (TTP), ktorý operuje z regiónov hraničiacich s Afganistanom a Iránom. Vláda v Islámabáde bojuje v Balúčistáne poslednú dekádu proti povstaniu, kde sa separatisti usilujú o dosiahnutie úplnej autonómie a zisku podielu na nerastných surovinách v oblasti.
[Latinská Amerika]
Ekvádor: V komunálnych voľbách bol zvolený za starostu zavraždený kandidát. Omar Menéndez vyhral miestne voľby v meste Puerto López, potom čo bol zastrelený len niekoľko hodín pred otvorením volebných miestností. Regionálna kancelária jeho politickej strany Občianska revolúcia uviedla, že na post starostu nastúpi namiesto neho členka Verónica Isabel Lucas Marcillo. Menendez bol v priebehu dvoch týždňov už druhým kandidátom na starostu v Ekvádore, ktorý bol zavraždený. V budove úradu podľahol strelným zraneniam od neznámych ozbrojencov na motorkách aj 16-ročný chlapec.
Nikaragua: Vláda prepustila po rokoch represií zo strany prezidenta krajiny Daniela Ortegu 222 z 245 politických väzňov, ktorých následne deportovala do USA. Sú mezi nimi aj opoziční politici, ktorí plánovali v roku 2021 proti Ortegovi kandidovať, avšak boli uväznení v období pred voľbami. Podľa dostupných zdrojov bolo prepusteným odňaté nikaragujské občianstvo, a predstaviteľ justície ich označil za „zradcov“. Americké ministerstvo zahraničných vecí tento krok privítalo a uviedlo, že ho nikaragujská vláda urobila „jednostranne“.
[Postsovětský prostor]
Moldavsko: Prezidentka Maia Sandu jmenovala svého bezpečnostního poradce Dorina Receana premiérem. Prozápadně orientovaný Recean má patnáct dní na sestavení nové vlády. Předchozí padla poté, co premiérka Natalia Gavrilita v pátek oznámila svou rezignaci v souvislosti s množstvím krizí, kterými země v současné době prochází. Nejpalčivějším problémem pro Moldavsko je nyní ruská agrese na Ukrajině a s ní spojená vysoká inflace a raketově stoupající ceny energií, ale také potenciální bezpečnostní rizika ze strany Ruské federace.
Ukrajina: Poradce prezidenta Zelenského Mychajlo Podoljak hněvivě zareagoval na středeční prohlášení společnosti SpaceX. V něm prezidentka organizace Gwynne Shotwellová prohlásila, že byla učiněna opatření, která zabrání využívání komunikačních satelitů Starlink pro kontrolu dronů. Satelity Starlink byly Ukrajině poskytnuty zkraje ruské invaze, měly však podle Shotwellové sloužit ke komunikaci, ne k ofenzivním operacím. Podle Podoljaka tímto krokem společnost SpaceX selhala v podpoře ukrajinského práva na sebeobranu.
[Subsaharská Afrika]
Mali: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navštívil Mali, kde jednal se svým protějškem o podpoře vzájemných vztahů a rozšíření vojenské spolupráce. Malijská strana si při tiskové konferenci pochvalovala dosavadní spolupráci s Ruskou federací, ačkoliv nadále popírá, že by v zemi byla přítomna ruská Wagner Group. Ruská strana to však veřejně přiznává. Lavrov se setkal také s vůdcem malijské vojenské junty, Asiimou Goïta, bližší podrobnosti o tomto jednání však nejsou známy. Během dvoudenní návštěvy mu byl udělen čestný titul „Commander of the National Order.“ Ministr dále zamířil do Mauretánie a Súdánu.
Nigérie: Vláda v Abuje rozhodla o uzavření univerzit a meziuniverzitních center v době konání všeobecných voleb, které Nigérii čekají 25. února. K uzavření by ovšem mělo dojít již 22. února a trvat by mělo i po dobu sčítání hlasů a vyhlášení výsledků, tedy do 14. března. Jedním z hlavních témat voleb je bezpečnost v zemi a chudoba. Právě kritická bezpečnostní situace v některých regionech a velké množství vnitřně vysídlených osob bude pravděpodobně stát za nízkou volební účastí. Předpokládá se, že celý volební proces budou doprovázet nepokoje.
[Západní Pacifik]
Filipíny/Japonsko: Obe krajiny uzavreli vo štvrtok počas návštevy prezidenta Ferdinanda Marcosa v Tokiu pakt o vzájomnej humanitárnej pomoci. Ten umožňuje nasadenie japonských síl sebaobrany na filipínskom území v prípade prírodných katastrof. Dohoda otvára do budúcna cestu aj pre spoločné vojenské cvičenia a reaguje na znepokojujúcu situáciu v Juhočínskom a Východočínskom mori. Ostrovné štáty vo vyhlásení odsúdili akékoľvek použitie sily či nátlaku vedúce k zvýšenému napätiu v regióne a dohodli sa zároveň aj na posilnení spolupráce v oblasti kyberbezpečnosti.
Severná Kórea: V stredu večer bol počas armádnej prehliadky vystavený rekordný počet interkontinentálnych balistických střel (ICBM). Pchjongjang na promenáde k 75. výročiu vzniku národných ozbrojených síl ukázal jedenásť ICBMs ďalekého dostrelu typu Hwasong-17. Navyše boli predstavené aj štyri nové netestované nosiče pravdepodobne na tuhé palivo. Tie bývajú mobilnejšie a akcieschopnejšie než doterajšie severokórejské modely. Predvedené množstvo nukleárnych zbraní v rámci vojenského sprievodu by navyše mohlo stačiť aj na prekonanie súčasnej protiraketovej obrany Spojených štátov amerických.
[Kyberbezpečnost]
Výzkumníci z Edinburské univerzity a Trinity College Dublin odhalili, že přední zařízení Android prodávaná v Číně obsahují velké množství aplikací, které zasílají uživatelská data prodejcům a čínským operátorům mobilní sítě. Ve srovnání se zařízeními prodávanými ve světě mají přístroje určené pro čínský trh množství předinstalovaných aplikací, jež nenápadným způsobem odesílají např. systémové informace, geolokaci, uživatelský profil či historii volání. Výzkumníci poukázali především na fakt, že uživatelé jsou tomuto sledování vystaveni i pokud opustí zemi.
