[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Libye: Parlament v Tobrúku ve čtvrtek odvolal prozatímního premiéra Abdala Hamída Dbaíbu a zvolil do funkce Fathího Bášághu. Libyjská vláda národní jednoty v čele s premiérem Dbaíbou od března 2021 sjednocovala konkurenční kabinety v Tripolisu a Tobrúku s cílem dovést zemi k volbám, které se měly konat v loňském prosinci. K těm ale vzhledem ke sporům o jejich legislativní rámec nedošlo. Dbaíb odvolání z Tobrúku odmítá, hodlá předat mandát pouze vládě, která vzejde z úspěšných voleb. Panují obavy z eskalace násilí mezi oběma stranami, Dbaíba byl současně tento týden vystaven pokusu o atentát.
Izrael/Libanon/USA: Americký vyslanec pro energetickou bezpečnost se v tomto týdnu setkal s libanonskými nejvyššími politickými představiteli za cílem zprostředkovat oživení jednání v otázce námořní hranice mezi Libanonem a Izraelem. Tomu předcházela vyslancova návštěva v Izraeli. Nepřímá jednání mají za cíl nalézt nový mechanismus pro rozdělení nalezišť zemního plynu na sporném území. Uzavření sporu by pomohlo zejména libanonské ekonomice, země je zmítána ekonomickou a energetickou krizí. Libanonští představitelé mají lhůtu šest týdnů pro reakci na projednané návrhy.
[Euroatlantický prostor]
USA/Ukrajina: Americký prezident Biden sa rozhodol stiahnuť diplomatický zbor Spojených štátov z Ukrajiny a americkým občanom sa odporúča opustiť krajinu. Podobné rozhodnutie prijímajú aj ďalšie štáty. Toto rozhodnutie prišlo v čase eskalujúceho napätia medzi Ruskou federáciou a Západom, kedy sa Spojené štáty a aliancia NATO obávajú pripravovanej ruskej invázie na Ukrajinu.
Francúzsko: Francúzsky prezident Macron oznámil znovuoživenie francúzskej výstavby jadrových reaktorov. Francúzsko je dlhodobo proponentom jadrovej energie a argumentuje tým, že nukleárne elektrárne pomáhajú dosiahnuť klimatické ciele stanovené Európskou úniou. Výstavba jadrových zdrojov by taktiež mohla pomôcť znížiť energetickú závislosť EÚ od Ruska a ruských dodávok plynu.
[Jižní Asie]
USA/Afganistan: Prezident Spojených štátov amerických Joe Biden podpísal exekutívny príkaz na vyčlenenie 7 miliárd dolárov zo zmrazených afganských finančných fondov držaných v USA. Polovica aktív bude určených v prospech afganského ľudu a pre budúcnosť Afganistanu na vyriešenie súčasnej humanitárnej krízy v krajine. Biely dom uvádza, že prostriedky sa dostanú priamo k ľudom, pričom budú chránené od Talibanu. Zvyšná časť peňazí však zostane v USA a bude ponechaná rodinám obetí teroristických útokov z 11. septembra 2001.
India: Najvyšší súd v juhoindickom štáte Karnátaka vyhlásil, že moslimské študentky by mali prestať nosiť náboženské odevy na vyučovaní, dokým nevynesie konečný verdikt o petíciách protestujúcich proti zákaze hidžábov na školách. Toto rozhodnutie vyvolalo vlnu násilia a protestov a zároveň viedlo k zatváraniu škôl v celom štáte. Vládu v Karnátake kontroluje Indická ľudová strana (BJP), ktorá sa vyznačuje hinduistickým nacionalizmom a na jej čele stojí súčasný indický premiér Naréndra Módí.
[Latinská Amerika]
Brazília: Známy brazílsky tvorca podcastov Bruno Aiub momentálne čelí vyšetrovaniu za šírenie nacistických myšlienok. V jednej z epizód svojho podcastu Flow Podcast show, ktorá má na platforme YouTube cez 3,5 milióna odoberateľov, vyjadril názor, že by krajná pravica mala dostávať na politickej scéne väčší priestor ako doteraz, mala by sa vytvoriť nacistická strana a pokiaľ sa niekto cíti byť antisemita, malo by mu byť umožnené právo to aj beztrestne prejaviť. Tento diel podcastu vyvolal v krajine verejné pobúrenie a následne bol zo všetkých platforiem odstránený.
Čile: Smrť vodiča kamiónu, ktorý bol údajne zavraždený nelegálnymi prisťahovalcami, vyvolala v Čile vlnu protestov. Vodiči kamiónu, bojujúci proti migrácií a kriminalite blokujú cesty už na piatich miestach a kvôli neprejazdnosti na letisko sa zrušili viaceré lety. Nesúhlas bojujúcej skupiny si všimol aj čilský prezident Sebastián Piñera, ktorý spolu s ministrom vnútra verejne prejavil snahu o nadviazanie spoločného dialógu, ktorý by celú situáciu napravil. Najviac utečencov prichádza do krajiny najmä z Venezuely či Bolívie, čo má za následok stúpajúcu zločinnosť v regióne.
[Postsovětský prostor]
Ruská federace/Ukrajina: Ve čtvrtek bylo spuštěno společné rusko-běloruské vojenské cvičení. Cvičení má trvat do 20. února. Moskva ani Minsk neuvedly přesný počet účastníků tohoto cvičení, ale odhady Spojených států amerických mluví o číslech kolem třiceti tisíc příslušníků ozbrojených složek. Kreml uvedl, že se ruské jednotky vrátí po konci cvičení zpátky do Ruska. Společné cvičení je další událostí, která přidává napětí k situaci na rusko-ukrajinských hranicích, kde se již nyní nachází více než sto tisíc ruských vojáků.
Ruská federace: Šestnáctiletý ruský chlapec byl odsouzen k pěti letům vězení za svůj plán odpálit budovu Federální služby bezpečnosti v počítačové hře Minecraft. Vojenský soud na východě země v Krasnojarsku takto rozhodl tento týden ve čtvrtek a shledal mladíka vinným z „nacvičování teroristických aktivit“. Další dva mladíci, kteří se na této aktivitě podíleli, byli zproštěni obvinění. Původně však trojici obviněných hrozil ještě přísnější trest za participaci v teroristické organizaci. Nejedná se o první případ uvěznění za kontroverzní obvinění z terorismu.
[Subsaharská Afrika]
Uganda: Mezinárodní soudní dvůr nařídil Ugandě, aby zaplatila Kongu reparace ve výši 325 milionů dolarů kvůli ozbrojenému konfliktu, který mezi těmito státy probíhal mezi lety 1998 až 2003. Rozhodnutí soudu bylo učiněno po patnácti letech vyšetřování, na základě něhož byla Uganda usvědčena z porušování mezinárodního práva. Výše reparace je však mnohem nižší než 11 miliard dolarů, které Kongo původně požadovalo za ugandskou okupaci části severovýchodního regionu Ituri, během níž došlo k vysídlení až pěti set tisíc civilistů a rozsáhlému drancování nerostných surovin.
Africká unie: Debata o udělení pozorovatelského statusu Izraeli byla z obav o rozbití jednoty afrického bloku pozastavena. Nově zvolený předseda Africké unie (AU) Macky Sall oznámil, že hlasování o Izraeli bylo pozastaveno do léta roku 2023. Za účelem posouzení, zda by Izrael měl získat pozorovatelský status, byla vytvořena speciální komise. Ta je složena z představitelů osmi států a následně doporučí AU další postup. Členy komise jsou jak státy, které odporují přijetí Izraele, jako je Jižní Afrika nebo Alžírsko, tak i státy, které jeho přijetí podporují, jako je Rwanda nebo Kongo.
[Západní Pacifik]
Indonézia/Francúzsko: Jakarta vo štvrtok oznámila podpis kontraktu na prvých 6 stíhačiek Rafale z plánovaných 42 v celkovej hodnote 8,1 miliardy dolárov. Nákup sa uskutočňuje v čase rastúceho napätia v juhovýchodnej Ázii. Správy hovoria o úmysle zakúpiť od Francúzov a Američanov celkovo vyše 70 lietadiel ako súčasť modernizácie indonézskych vzdušných síl. Ministerstvo zahraničných vecí USA schválilo potenciálny predaj strojov F-15ID ostrovnému štátu za takmer 14 miliárd dolárov.
Severná Kórea: Americký think tank CSIS vo svojom najnovšom reporte tvrdí, že lokalizoval vojenskú základňu Pchjongjangu na hranici s Čínou. Tá má slúžiť na umiestnenie medzikontinentálnych balistických striel (ICBM) schopných zasiahnuť územie USA. Január bol rekordný mesiac so 7 raketovými testami a KĽDR vyhlásila, že sa z nich „trasie celý svet.“ Juhokórejský prezident Mun Čä-in varoval pred opakovaním roku 2017, kedy sa v Soule obávali vojny, ak Sever poruší odvtedy platné dobrovoľné moratórium na testovanie raket.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Americký hacker P4x tvrdí, že stál za sérií útoků na KLDR, které vyřadily severokorejský internet. Podle jeho slov to byla reakce na pokus severokorejských hackerů ukrást data západních výzkumníků, především informace o slabinách softwarů a různé hackerské nástroje. P4x byl v rámci tohoto útoku také napaden a ačkoliv se severokorejským hackerům od P4x nepodařilo nic získat, rozhodl se pro odplatu, aby KLDR ukázal, že si nesmí nic podobného do budoucna dovolit. Tento útok hackerského vigilante ukazuje relativní moc jednotlivce či malé skupiny hackerů v porovnání se státem v digitálním prostředí.
