[Afrika]
Uganda: Medzinárodný trestný súd v Haagu uznal vinným veliteľa Armády národného odporu za vojnové zločiny a zločiny proti ľudskosti, páchané v rokoch 2002 až 2005. Dominic Ongwen bol v útlom veku týmto hnutím unesený, aby sa stal detským vojakom. Jeho právnici argumentujú psychickými problémami ako následkom týchto udalostí. Vojnové zločiny však Ongwen páchal v dospelosti, kedy niesol plnú zodpovednosť. Za 61 trestných činov vrátane vrážd, sexuálneho zotročovania, únosov detí či mučenia mu hrozí doživotie. Podľa zainteresovaných je tento prípad po morálnej stránke jeden z najnáročnejších, aké Haag doposiaľ riešil.
Etiópia: Situácia v regióne Tigray je podľa OSN mimoriadne alarmujúca a naďalej sa zhoršuje. Boje bránia v prístupe humanitárnej pomoci pre milióny obyvateľov, ktorým chýbajú základné životné potreby. Vysoký komisár OSN pre utečencov, Filippo Grandi uviedol, že z existujúcich „záchranných prostriedkov“ je dostupné iba 1 %. Etiópskeho premiéra Abyi Ahmeda vyzýva, aby umožnil dodávky pomoci do regiónu, pretože akútna podvýživa civilistov hraničí s obrovskou humanitárnou katastrofou.
[Blízký východ]
Izrael/Palestina: Mezinárodní trestní soud (ICC) má pravomoc vyšetřovat válečné zločiny na okupovaných územích. Mezinárodní trestní soud v pátek stanovil, že má jurisdikci na Izraelem okupovaných územím, což otevírá možnosti vyšetřování obvinění z válečných zločinů v dané oblasti, a to jak na izraelské, tak na palestinské straně. Palestinci toto vnímají jako novou naději, Izrael však trvá na opaku. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se nechal slyšet, že soud tímto prokázal, že se jedná o politický orgán, nikoli o soudní instituci. Dodal také, že soud ignoruje skutečné válečné zločiny a místo toho pronásleduje stát Izrael s pevně daným demokratickým zřízením. Rozhodnutí z Haagu přišlo šest let poté, co bylo zahájeno předběžné vyšetřování izraelských akcí na přilehlém území, včetně těch spojených s konfliktem v Gaze v roce 2014.
Jemen: Nová americká administrativa chce přispět k ukončení války v Jemenu. Nový prezident americký Joe Biden ve čtvrtečním projevu řekl, že Amerika nadále nehodlá podporovat vojenské operace Saúdské Arábie v jemenském konfliktu. Dle jeho slov musí jemenská válka skončit. USA zároveň přistoupily k vyřazení jemenských vzbouřenců Hútíů z pozice teroristické organizace. Hutíové toto rozhodnutí vítají jako první krok k ukončení krvavého konfliktu. Mnoho obyvatel Jemenu však zůstává skeptických s tím, že by toho USA měly udělat pro ukončení války více. Argumentují, že i přes to, že Saudské Arábii nebudou dodávány zbraně, poskytování jakési ochrany bude i nadále pokračovat.
[Euroatlantický prostor]
Nemecko/USA: V posledných mesiacoch Merkelovej vlády ponechá miminstervo obrany plánované investície v letectve a iných vysokoprofilových programoch zahŕňajúcich amerických investorov nedoriešené. Investori ako napríklad Lockheed Martin a Boeing sú tak nútení čakať na finálne rozhodnutie až do sformovania novej vlády po voľbách plánovaných na 26. september tohto roku. Medzi odstavené projekty bez financovania patrí mimo iné aj projekt taktickej protivzdušnej obrany dlhoročne vyvíjanej nemeckou MBDA Deutschland v spolupráci s Lockheed Martin.
USA: Senát schválil Alejandra Mayorkasa ako Bidenovho tajomníka pre vnútornú bezpečnosť. Mayorkas bude prvým Hispáncom na tomto poste, ktorý je kľúčový pre boj s pandémiou koronavírusu, domácim extrémizmom ale aj kybernetickými útokmi spájanými s Ruskom. Otázky zo strany republikánov v Senáte smerovali predovšetkým k plánovanej imigračnej politike. Nakoniec bol schválený zatiaľ najtesnejším počtom hlasov spomedzi členov Bidenovej administratívy.
[Západní Balkán]
Kosovo: Ministři zahraniční Kosova a Izraele podepsali dokumenty dokončující proces vzájemného mezinárodního uznání, podle nichž Kosovo brzy otevře velvyslanectví v Jeruzalémě. Izrael se stal 117. zemí světa, která Kosovo uznala od vyhlášení nezávislosti v roce 2008, a to navzdory negativním politickým kampaním Srbska. Navázání diplomatických vztahů představuje další krok v realizaci tzv. washingtonské dohody, kterou v září 2020 zprostředkoval bývalý prezident Donald Trump, a která má přispět normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Report asistenční mise OSN pro Afghánistán a OHCHR uvádí, že při zacházení s lidmi podezřelými z terorismu či ohrožení národní bezpečnosti dochází k mučení a dalšímu nehumánnímu zacházení. Zpráva pokrývá zacházení v detenčních centrech provozovaných vládou, policií a zpravodajskou službou NDS od počátku roku 2019 do vypuknutí epidemie koronaviru. Oproti periodě 2017-2018 došlo k mírném poklesu mučení a špatného zacházení, avšak ve vládních zařízeních ho přesto zažilo 30,3 % lidí, v rukou policie 27,5 % a od NDS 16 %. Porušovány jsou také procedurální ochranné záruky jako je seznámení s právy, přístup k právníkovi, kontakt s rodinou, zdravotní prohlídka nebo porozumění podepisovaným listinám.
Indie: V severoindickém státě Uttarákhand se v neděli odlomil kus himálájského ledovce, zemřelo minimálně 10 lidí, 170 se pohřešuje. Část ledovce se zřítilo do řeky Rišinganga, na jejímž toku se nachází několik vodních elektráren. K pomoci s řešením následků neštěstí byli povoláni příslušníci armádních složek, na místě jsou i potápěči námořnictva, dopraveni byli armádním speciálem z Dillí. Několik desítek lidí zachránili příslušníci hraniční police z tunelů vodní elektrárny. V neděli odpoledne musely být záchranné práce v tunelech pozastaveny z důvodu stoupající hladiny vody.
[Latinská Amerika]
Salvador: Necelý mesiac pred parlamentnými a komunálnymi voľbami vyvolala vražda dvoch politických aktivistov veľké znepokojenie. Stalo sa tak v nedeľu popoludní v hlavnom meste San Salvador. Jednalo sa o členov opozičnej strany Farabundo Martí National Liberation Front (FMLN), ktorých nákladné auto bolo zablokované a následne podrobené paľbe. Prípad sa momentálne vyšetruje a zadržaní boli dokonca aj vládni zamestnanci. Násilný útok sa odohral len pár dní potom čo prezident Nayib Bukele odsúdil mierovú dohodu ukončujúcu občiansku vojnu z roku 1992.
Mexiko: Bývalý mexický guvernér Mario Marín čelí obvineniu z týrania známej novinárky Lydie Cacho. Zadržaný bol v stredu v meste Acapulco po takmer dvojročnom stíhaní mexickou políciou. Svoju obeť mal údajne uväzniť a vystaviť fyzickému aj psychickému násiliu ešte v roku 2005 potom ako novinárka Cacho uverejnila knihu v ktorej zverejnila informácie o existencií skupiny praktikujúcej pedofíliu, do ktorej mal údajne patriť aj človek ktorý mal s Marínom úzke väzby. Prípad sa začal vyšetrovať až v roku 2019 vďaka povoleniu súdu v štáte Quintana Roo.
[Post-sovětský prostor]
Ukrajina: Prezident Volodymyr Zelenskij vydal v úterý dekret o zákazu třech televizních kanálů spojených s Kremlem. Zmíněné proruské stanice NewsOne, 112 a Zik, oficiálně ve vlastněné ukrajinským poslancem Tarasem Kozakem, předpokládá se, že jsou ovládány Viktorem Medvedčukem, nejbližším spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině. Kozak a Medvedčuk jsou členy ukrajinské strany prokremelské opoziční platformy Pro život. Kritici ukrajinského prezidenta však vidí zákaz stanic pouze jako způsob omezení vlivu Medvečuka v době klesající prezidentovy popularity.
[Východní Asie]
Myanmar: V pondělí došlo k vojenskému převratu. Tatmadaw (armáda) převzal moc v reakci na listopadové volby, jejichž průběh a výsledek považuje za podvod. Násilná změna režimu představuje krok zpátky v demokratické tranzici země, v jejímž politickém systému si Tatmadaw udržoval silnou pozici a kontrolu nad klíčovými institucemi. Sesazení civilní vlády, následné vyhlášení nouzového stavu a zadržení kancléřky Aun Schan Su Ťij a prezidenta Wina Myina, vyvolalo silné reakce. V úterý začaly v zemi rozsáhlé protesty. Vojenská junta během týdne zablokovala přístup obyvatelstva na sociální sítě Facebook, Twitter a Instagram, aby tak zabránila šíření nepokojů skrze internetové platformy. OSN, ASEAN, země G7 a další aktéři považují mocenský převrat za ilegální a vyzývají armádu k navrácení moci do rukou demokraticky zvolené NLD. USA zvažuje obnovení sankcí vůči Myanmaru.
Čína: V pondělí vyšel v platnost tzv. Chinese Coast Guard Law, který zmocňuje čínské námořnictvo přijmout veškerá nezbytná opatření (včetně užití zbraní) v případě, že zahraniční organizace či jednotlivci nezákonně poruší čínskou národní suverenitu a její svrchovaná práva na moři. Rovněž opravňuje pobřežní stráž k demolici struktur jiných zemí v oblastech nárokovaných tímto státem, případně k zadržení či zákazu vstupu zahraničním plavidlům vstupujícím do čínských teritoriálních vod. Zákon vyvolává obavy v zemích majících zájmy v Jihočínském a Východočínském moři, především pak v Japonsku, které považuje eskalaci vlivu Číny a její vojenské aktivity v regionu za bezpečnostní hrozbu. V reakci zintenzivňuje obrannou spolupráci například s USA, Austrálií a Velkou Británií.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Severoatlantická aliance rozhodla o vytvoření centra excelence pro vesmír. Nové centrum excelence se řadí po bok dalších 26 aliančních pracovišť. Ty jsou určeny k vzdělávání expertů, pomoci s tvorbou doktrín a zlepšování schopností a interoperability členů Aliance. Jako sídlo nového centra bylo určeno město Toulouse, kde rovněž bude sídlit francouzské vesmírné velitelství. Nachází se zde i klíčové výzkumné instituce a firmy pro výzkum a rozvoj vesmírných technologií jako Airbus či Thales.
Kyberbezpečnost: Bývalý ředitel americké Agentury pro kybernetickou bezpečnost a infrastrukturu Chris Krebs prohlásil v interview pro Financial Times, že by Spojené státy měly být více agresivní vůči hackerům používajícím ransomware útoky proti americkým firmám. Takovéto jednání by šlo proti tradičním doporučením expertů na kyberbezpečnost, kteří odvetné kyberútoky firmám nedoporučují. Krebs, který v současné době pracuje jako konzultant pro firmu SolarWinds, pokládá v současné době ransomware útoky nestátních hackerů, jejichž počty za poslední rok dramaticky rostly, za větší problém, než státem sponzorované útoky.
