[Afrika]

Libye: Dva lidé byli zabití a dalších 75 bylo zraněno při bombovém útoku uvnitř mešity v Benghází, ležícím na východě země. Při podobném útoku před dvěma týdny zahynulo okolo 35 lidí. Bomby explodovaly během páteční modlitby v malé mešitě v okrsku Majouri. Podle armádního zdroje byly výbušniny uloženy v taškách u dveří a odpáleny na dálku pomocí mobilního telefonu. Benghazi je pod kontrolou Libyjské národní armády pod velením Khalifa Haftara, který bojuje proti oponentům a islamistům, z nichž někteří jsou napojeni na Islámský stát a al-Kajdu.

Jižní Súdán: Více než 300 dětí bylo osvobozeno z ozbrojených skupin. Konkrétně se jedná o 311 dětí, včetně 87 dívek, které budou nyní opět integrovány do svých komunit. Podle OSN Hnutí za osvobození rekrutovalo 563 dětí. Země získala nezávislost v roce 2011, avšak od roku 2013 v zemi probíhá občanská válka, ve které obě strany využívají děti jako vojáky. Bylo uskutečněno několik pokusů o ukončení konfliktu, avšak všechny selhaly. Mírová dohoda byla podepsána v roce 2015, přesto boje pokračují. Válka si vyžádala desítky tisíc mrtvých.

[Blízký východ]

Egypt: Tamní ozbrojené síly v pátek 9. února započaly rozsáhlou operaci na Sinajském poloostrově, ale také v oblastech delty Nilu a Západní pouště. Cílem egyptské armády mají být veškeré „teroristické a kriminální elementy“ v zemi. Dle oficiálního prohlášení se jedná o nutnou reakci na eskalaci bezpečnostní situace v Egyptě. Přesto dochází k intenzivním střetům s protivládní opozicí obzvláště na Sinaji již od sesazení předchozího prezidenta Muhammada Morsího v roce 2013. Rozsáhla mobilizace však dle odborníků odpovídá historickým událostem, které předcházely převratům. Operace navíc nahrává nynějšímu prezidentu Abdal Fattah Sísímu měsíc před prezidentskými volbami.

Sýrie/USA: Spojené státy spolu s jednotkami Syrských demokratických sil (SDF) v nočních hodinách ve středu 7. února zneškodnily kolem 100 prorežimních jednotek, jež jsou podporované syrským prezidentem Bašárem Asadem. Dle amerického ministra obrany Jamese Mattise se jednalo o obrannou akci reagující na útok v oblasti východního Eufratu v provincii Deir al-Zor, kde se nachází ropná pole. Přesto Mattis odmítl nařknutí ze širšího zapojení USA do konfliktu v Sýrii.

[Euroatlantický prostor]

Francie: Nový návrh zákona francouzské vlády přináší zásadní zvýšení výdajů na obranu. Ze současných 34 miliard eur (1,82 % HDP) se má rozpočet do roku 2025 zvyšovat až na 50 miliard eur, což odpovídá 2 % HDP. Tím by Francie dosáhla svého závazku k NATO, jež od svých členů vyžaduje vyčleňovat na obranu právě sumu rovnající se 2 % HDP. Peníze půjdou mimo jiné na modernizaci jaderného arzenálu, vylepšení vojenského výcviku a nákup útočných ponorek, špionážních satelitů či ozbrojených dronů.

USA: Jeanette Manfra, vedoucí kybernetické bezpečnosti ministerstva pro vnitřní bezpečnost po téměř dvou letech potvrdila, že před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 bylo několik voličských systémů úspěšně napadeno. Útočníci mířili na 21 států a „malé číslo z nich“ skutečně proniklo až k dokumentům, jež obsahovaly databázi voličů. Podle bývalého tajemníka ministerstva vnitřní bezpečnosti Jeha Johnsona stála za útokem ruská vláda, která si databázi skenovala a procházela. Žádný registrační list prý nebyl upraven. V některých systémech byli hackeři i několik týdnů.

[Jižní Asie]

Myanmar: Armáda minulý víkend prošla cvičením Sin Phyu Shin, kterého se zúčastnilo na 8 000 vojáků. Jeho součástí byly akce pozemních sil, letectva i námořnictva. Propojení těchto tří složek armády v jednom cvičení, kterému předcházelo několik měsíců příprav, nastalo poprvé za posledních 20 let. Veškeré operace probíhaly v pobřežním regionu Ayeyarwady. Myanmarská armáda je se svými 400 000 vojáky považována za jednu z nejsilnějších v Jihovýchodní Asii. Nasazení takového množství bojové techniky i lidské síly je podle reakcí expertů ukázka síly a odhodlání použít v řešení Rohingské krize veškeré dostupné prostředky. Zároveň se spekuluje o výrazné eskalaci napětí mezi Myanmarem a Bangladéši, které zatím nepříliš úspěšně řeší kontroverzní masivní odsun etnika Rohingů z Myanmaru.

Pákistán: Bezpečnostní složky zadržely o víkendu v Balúčistánu přes 30 lidí podezřelých z terorismu. Akce se účastnily převážně jednotky hraniční stráže. Kromě zatčení podezřelých zabavili pohraničníci i zásobu munice, několik RPG, komunikační zařízení a GPS. Vše probíhalo v rámci dlouhodobé celostátní operace Raddul Fasaad trvající již od února minulého roku. Ta zapojuje všechny bezpečnostní agentury Pákistánu do boje s terorismem. Hlavní část zásahu proběhla v regionech Buleda, Gish Kaur, Tratha a Pishin. Plánování útoků v Pákistánu může mít spojitost s údajným eliminováním druhého muže pákistánského Talibánu, Khana Saida. Ten byl podle všeho zabit v pátek při útoku amerického dronu.

[Latinská Amerika]

Brazílie:  Dvě děti byly zabity při střelbě chvíli před začátkem největšího světového karnevalu v Riu de Janeiru. Policie navíc musela zavřít tři hlavní dálnice. Minulý týden musela policie dálnice uzavřít celkem třikrát, kdy při přestřelkách bylo zabito devět lidí. Poslední útok začal v brzkých ranních hodinách v úterý, kdy skupina ozbrojenců zabila tříletou holčičku v autě jejích rodičů, kteří útok přežili. Později toho dne byl zabit třináctiletý kluk. Za rostoucí násilí můžou boje mezi dvěma gangy, které se snaží získat moc nad oblastí Maré.

Venezuela: Sousední státy Venezuely upevňují své hranice kvůli masové migraci. Kolumbie i Brazílie pošlou na hranice s Venezuelou více ozbrojenců. Kolumbie, která za minulý půl přijala více než půl milionu uprchlíků, navíc ztěžuje pravidla pro legální vstup do země. Ekonomická krize ve Venezuele se totiž nadále zhoršuje, podle odborníků hyperinflace překročí tento rok 13 tisíc procent. Většina výplat se tak rovná několika britským librám. Vedle legální migrace se zvýšila i ta ilegální, podle kolumbijské vlády se tak do země dostalo až milion Venezuelců.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Sýrie: V Sýrii byl sestřelen další ruský letoun. Su-25 pilotovaný Romanem Filipovem byl sestřelen přenosným protivzdušným systémem 3. února. Podle zprávy ministerstva obrany se pilot letounu zavčas katapultoval, avšak na zemi ho již údajně očekávali „islamisté“. Filipov se ve výsledku zabil pomocí granátu a jeho tělo bylo potom repatriováno do Ruska. Byl mu posmrtně udělen titul „Hrdiny Ruska“, což je nejvyšší státní vyznamenání. Současně Rusko vyžaduje pomoc Turecka v navrácení pozůstatků letadla. Jedná se již o čtvrtý letoun ztracený Ruskem za dobu jeho účasti v syrském konfliktu.

Ukrajina: Na Ukrajině pokračují protesty zastánců Michaila Saakašviliho. Akce 4. února shromáždila mezi 2500 a 5000 protestujících, kteří požadovali odstoupení z funkce nebo impeachment prezidenta Petra Porošenka. Podle nich je Porošenko zkorumpovaný, stejně jako celá ukrajinská vláda, vedená Porošenkovym spojencem Volodymyrem Hrojsmanem. Protestu se zúčastnil i sám Saakašvili, předseda politické strany Hnutí nových sil, který oznámil, že protest je začátkem jeho kampaně za „odstranění shnilého a zkorumpovaného systému.“ Protesty zastánců Saakašviliho pokračují od doby, kdy odešel z funkce gubernátora Oděské oblasti v listopadu 2016.

[Východní Asie]

Južná Kórea: Severokórejský vodca Kim Čong-un pozval juhokórejského prezidenta Mun Če-ina na návštevu do Pchjongjangu. Kimove pozvanie doručila jeho sestra Kim Jo-džong, ktorá je súčasťou delegácie pri príležitosti zimných olympijských hier v juhokórejskom Pchjongčchangu. Severokórejský líder sa chce s Munom stretnúť v čo najkratšom čase. Prezident Mun vzápätí reagoval, že je nutné k tomu vytvoriť „podmienky“. Tento prístup jasne ukazuje, že postoj Južnej Kórey voči budúcemu „kórejskému samitu“ bude determinovaný ochotou Pchjongjangu k určitým ústupkom v najcitlivejších oblastiach bilaterálnych a regionálnych vzťahov.

Filipíny: Medzinárodný trestný súd (ICC) v Haagu začne s predbežným vyšetrovaním obvinení z údajných zločinov proti ľudskosti, ktorým čelí filipínska vláda v súvislosti s jej „protidrogovou vojnou“. Protidrogové operácie prezidenta Duterteho sprevádza mnoho mimosúdnych vrážd, čo je aj predmetom daných obvinení. Duterte obvinenia popiera a argumentuje, že podobné zabitia sú dôsledkom násilného odporu podozrivých voči zatknutiu. Prezident sa zároveň vyhrážal vystúpením krajiny z ICC. Filipíny sú už dlhodobo postihnuté veľkou mierou obchodu s drogami. Duterte, ktorý spustil „protidrogovú vojnu“ v roku 2016, vníma túto skutočnosť ako jednu z najzávažnejších prekážok filipínskej ekonomiky a spoločnosti.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Čína oficiálně zařadila do svých ozbrojených složek stíhací letoun páté generace J-20 Chengdu a stala se tak oficiálně druhou zemí světa po USA schopnou vyvinout a nasadit své vlastní letouny s pokročilými charakteristikami stealth. Ačkoliv reálné schopnosti nasazení a “neviditelnost” letounu jsou stále otázkou, letoun J-20 demonstruje jak dalece Čína pokročila ve své modernizaci ozbrojených složek a že patří k technologické a vojenské špičce. Například projekt ruského letounu páté generace Su-57 se potýká s dlouhodobými problémy. Rychlý postup ve vývoji čínských stíhaček však může být dán čínskou kybernetickou aktivitou, jelikož vývojová data americké stíhačky F-35 se stala již několikrát terčem kybernetických útoků, které nejspíše pocházely právě z Číny.

Kyberbezpečnost: Hackeři známí jako Fancy Bears, kteří mimo jiné narušili americké volby, získali informace o vývoji amerických vojenských dronů a dalších citlivých obranných technologií. Zaútočili na minimálně 87 zaměstnanců společností, které se podílí na vývoji daných technologií. K zisku informací využili phishingových emailů vydávající se za bezpečnostní upozornění od Googlu.