[Afrika]

Gambie: Demokraticky zvolený prezident Adama Barrow se ve čtvrtek vrátil do hlavního města Gambie Banjulu. Barrow byl inaugurován v Senegalu, který jej podpořil a právě díky jeho vojenské intervenci se podařilo přinutit odstoupit dosavadního prezidenta Jammeha, který odmítl uznat výsledky voleb. Barrow nějakou dobu zůstane ve svém domě, jelikož prezidentský dům je po odjezdu Jammeha hodnocen jako možná hrozba. První problém, který bude muset Barrow řešit, je fakt, že jím vybraný viceprezident může, dle ústavy, být pro tuto funkci příliš starý.

Kamerun: Již více než týden bez internetu funguje anglofonní část Kamerunu. Zastavení internetu v obou anglofonních regionech země je výsledkem rozšíření protestů především učitelů, právníků a studentů z těchto regionů. Ti poukazují na diskriminaci obyvatel anglofonních regionů, kteří jsou znevýhodňování kvůli svým slabým znalostem francouzštiny. Protesty anglofonní části Kamerunu trvají již několik let, avšak koncem minulého roku se zintenzivnily a částečně začaly být také násilné.

[Blízký východ]

Turecko/Německo: Okolo 40 převážně vysoce postavených tureckých vojáků, kteří působili v rámci NATO na německých základnách a byli suspendováni po pokusu o vojenský puč, jež proběhl v červenci loňského roku v Turecku, požádali v Německu o azyl. Norbert Roettgen, předseda německého parlamentního výboru pro zahraniční vztahy, uvedl, že se s těmito žadateli o azyl bude zacházet stejně jako s ostatními. Turecký ministr obrany však uvedl, že by žádosti měly být zamítnuty, jelikož se jedná o další podezřelé z podílení se na červencovém puči.

Sýrie: Syrská armáda v neděli oznámila, že dobyla zpět klíčovou oblast Wadi Barada blízko hlavního města, které slouží k zásobování Damašku vodou. Zejména kvůli silným bojům o toto území v několika posledních týdnech čelil  Damašek vážnému nedostatku vody. Armáda v sobotu obsadila vodní čerpací stanici ve Wadi Barada poprvé po čtyřech letech. Dle dohody s „tamními“ rebely mohou zůstat za podmínky složení zbraní, anebo se přesunout na severozápad provincie Idlib.

[Euroatlantický prostor]

Veľká Británia: Premiérka Theresa May podnikla zahraničnú cestu, počas ktorej navštívila okrem USA aj Turecko. Návšteva je súčasťou snahy Británie posilňovať spoluprácu s mimoeurópskymi štátmi so zámerom zlepšiť jej medzinárodnú pozíciu po Brexite. May podpísala kontrakt v hodnote 100 miliónov libier o spolupráci britskej zbrojovky BAE Systems s tureckými armádnymi dodávateľmi na projekte TF-X, ktorý má za cieľ vývoj nového typu stíhačky pre Turecko. Downing Street dúfa, že tento kontrakt dostane Veľkú Britániu na pozíciu hlavného partnera Turecka v oblasti obrany.

USA: Prezident Donald Trump prostredníctvom exekutívneho dekrétu zastavil na dobu štyroch mesiacov prijímanie utečencov na územie USA. Dekrét tiež dočasne limituje vstup občanov moslimských štátov – Iránu, Iraku, Líbye, Somálska, Sudánu, Sýrie a Jemenu. Toto opatrenie má slúžiť na ochranu občanov USA proti terorizmu a nie je podľa jeho slov namierené proti moslimom. V reakcii na dekrét sa uskutočnilo viacero protestov a dokument sa stal terčom kritiky aj zo strany svetových lídrov (britská premiérka May, kanadský premiér Trudeau, nemecká kancelárka Merkel).

[Jižní Asie]

Indie: Hlavním hostem vojenské přehlídky u příležitosti Dne republiky byl korunní princ Abú Zabí a zástupce vrchního velitele ozbrojených sil Spojených arabských emirátů, šejk Mohammed bin Zayed Al Nahyan. Jeho návštěva a účast emirátských sil na přehlídce značí vzájemné nadstandardní vztahy. Návštěva byla završena podpisem dohod o spolupráci v oblasti energetiky, obrany, obchodu a námořní spolupráce. V rámci jedné z nich naplní společnost z Emirátů polovinu (6 mil. barelů) ropného zásobníku v Mangalore.

Afghánistán: Tálibán vzkázal nastoupivšímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ať opustí Afghánistán. V otevřeném dopise na svých stránkách vyzývá, ať ukončí okupaci země a přestane podporovat „loutkovou“ vládu. Vůdce Tálibánu Haibatulláh Achundzáda zároveň vyměnil 24 členů svých stínových vlád, včetně guvernérů 16 provincií z celkových 34. Účelem je posílení povstání a vlastní pozice v čele hnutí, které se potýká s mocenskými spory od smrti mully Umara a zabití Achtára Mansúra.

[Latinská Amerika]

Bolívie: Bolivijský prezident Evo Morales odvolal celkem 10 ministrů z vlády a nahradil je novými. Změny se dotkly i jednoho ze dvou ministrů, kteří byli v úřadu od roku 2006, kdy Morales poprvé nastoupil do úřadu. Zároveň bylo vytvořeno nové ministerstvo energetiky a zaniklo ministerstvo pro autonomii a transparentnost. Klíčová byla změna ministra zahraničí, kterým se stal Fernando Huanacuni. V současnosti posledním původním členem kabinetu Eva Moralese je ministr pro ekonomiku Luis Arce. V kabinetu jsou v současnosti pouze 4 ženy, oproti 16 mužům, v resortech pro komunikaci, kulturu a turismus, místní rozvoj a zdravotnictví.

Dominikánská republika: Ve čtvrtek se v turistickém centru Bávaro na východě Dominikánské republiky sešli zástupci členských států CELAC (Komunity Latinskoamerických a Karibských států), aby prodiskutovali nedávný vzestup protiimigračních nálad, zejména pak plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na postavení zdi mezi USA a Mexikem, zamezení imigrace do USA ze států latinské Ameriky a zrušení obchodních smluv NAFTA a TPP. Aniž by přijatá závěrečná deklarace zmiňovala jakýkoliv stát či osobu, odsoudila jakýkoliv izolacionismus a zdůraznila potřebu volného trhu mezi severní a jižní Amerikou. Na summitu se však sešlo pouze 10 prezidentů a dva premiéři z celkem 33 zemí, které jsou součástí CELAC.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/USA: V sobotu 28. ledna se uskutečnil první telefonní jednání mezi novým prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a prezidentem Ruské federace Putinem. Prezidenti jednali hlavně o způsobech obnovení americko-ruských vztahů, a také o mezinárodněpolitické situaci ve světě, včetně situace v Sýrii a na Ukrajině, arabsko-izraelském konfliktu, jaderném programu Íránu a situaci na Korejském poloostrově. Trumpova administrace označila půlhodinové jednání za přínosné. Tisková služba ruského prezidenta také zdůraznila, že jednání prošli pozitivním způsobem.

Rusko: V pátek 27. ledna ruská Státní duma přijala návrh zákona, změkčující trest domácího násilí. Ve třetím čtení za návrh hlasovalo 380 poslanců a pouze tři hlasovali proti. Návrh byl předložen poslankyní Jelenou Mizulinovou, která je známa svými kontroverzními periodickými pokusy zavést právní regulaci osobních životů občanů Ruské federace. Zákon by měl zrušit existující normu trestání domácího násilí jako trestního činu a klasifikovat domácí násilí pouze jako přestupek. Zastánci návrhu tvrdí, že pomůže zabránit zásahům států do osobního života rodin, zatímco odpůrci zdůrazňují, že oběti násilí se ocitnou v ještě horší právní situaci než předtím.

[Východní Asie]

Japonsko/USA: Čerstvý šéf Pentagonu, James Mattis, si pro svou první návštěvu v pozici ministra obrany USA vybral východoasijský region. 1. února navštíví Soul a o dva dny později zamíří do Japonska. V obou případech se plánuje setkat se svými protějšky a ubezpečit je o pokračujícím americké podpoře. Obama z americké přítomnosti v regionu udělal prioritu své zahraniční politiky a není jisté, zda Trump převezme otěže.

Čína/Severní Korea: Čína zakázala vývoz „dual-use“ produktů do KLDR. „Dual-use“ produkty jsou takové, které lze užít v civilní i vojenské oblasti a v tomto konkrétním případě se jedná o technologie sloužící k výrobě konvenčních zbraní. Prodej „dual-use“ produktů souvisejících s jadernými zbraněmi Čína zakázala v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Pokud budou sankce efektivní, bude pro KLDR těžší získávat materiály pro výrobu technologicky náročnějších zbraní.