[Afrika]
Nigérie: Během tohoto roku zemřelo v severovýchodní Nigérii, především ve státě Borno, na 2000 lidí důsledkem hladomoru. Jedná se o oblast obsazenou Boko Haram, a tudíž špatně přístupnou pro humanitární pomoc. Podle organizace Famine Early Warning Systems Network riziko hladomoru v této oblasti bude přetrvávat i příští rok. Nedostatkem potravin trpí ve státě Borno přibližně 4,7 milionu obyvatel. Minulý rok se podařilo dostat do státu jídlo pouze pro necelý milion obyvatel.
Burkina Faso: V pátek bylo asi třicet kilometrů od hranic s Mali zastřeleno 12 vojáků. Útoky v Burkině Faso byly ojedinělé až do ledna tohoto roku, kdy zemřelo 29 lidí na následky útoku spáchaného bojovníky napojené na Al Kaidu. Dle vyjádření armády mělo páteční útok na svědomí okolo 40 těžce ozbrojených bojovníků, jejichž identita je zatím neznámá. Poušť na hranicích s Mali by se mohla stát transitním místem pro bojovníky přicházející do Burkiny Faso.
[Blízký východ]
Írán: Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), Yukia Amano, prohlásil, že jsou spokojeni s implementací jaderné dohody a doufají, že toto její dodržování bude dále pokračovat. Toto prohlášení následovalo po stížnostech Spojených států, které tento týden prodloužily sankce proti Íránu na 10 let. Prodloužení sankcí bylo zapříčiněno prohlášením íránským vědců, že začali s vývojem plavidel s jaderný pohonem. Dohoda omezuje výrobu obohaceného uranu nad 3,67 %, které dle odborníků nestačí k výrobě takového jaderného pohonu. Íránský prezident dodal, že doufá ve spolupráci Íránu a MAAE ohledně vývoje jaderného pohonu
Sýrie: Od začátku předešlého týdne došlo ke značnému posunu syrských vládních jednotek v dobývání východních oblastí Aleppa, jež byly do té doby v držení opozičních skupin. V těchto oblastech je však uvězněno stále několik tisíc obyvatel. V důsledku započala evakuace, která však byla pozastavena z důvodu opětovné eskalace konfliktu v oblastech, které byly cílem evakuačního plánu. Nová dohoda měla zahrnovat evakuaci osob z oblastí východního Aleppa, která jsou doposud v držení opozičních skupin, dvou šíitských vesnic Fua a Kefraya v provincii Idlib a dvě města v pohraničí s Libanonem, které jsou obklíčeny vládními jednotkami. Tato dohoda je však ohrožená díky útokům na autobusy určené pro evakuaci. Šest autobusů bylo podpáleno.
[Euroatlantický prostor]
Velká Británie/USA: Tradičně nadstandardní vztahy obou zemí potvrdili ministři obrany podpisem smlouvy o vzájemné spolupráci. V rámci této dohody Spojené státy nasadí námořní pěchotu a její letouny F-35B na letadlové lodi Velké Británie. Londýn byl nucen požádat o tento druh pomoci, neboť reálně hrozilo, že v době testování nové letadlové lodě HMS Queen Elizabeth nebude velká Británie disponovat dostatečným počtem vlastních letounů a vycvičených pilotů. Námořní pěchota Spojených států tak vyplní mezeru ve schopnostech Královského námořnictva. Předpokládaná doba nasazení je až devět měsíců, ačkoliv zatím není znám přesný rozsah nasazení. Spojené státy by totiž mohly v rámci pomoci poskytnout i konvertoplány V-22 Osprey.
Norsko: Stejně jako většina evropských států plánuje Norsko navýšit svůj obranný rozpočet. Aby mohla země splnit cíle vytyčené nedávno schváleným modernizačním plánem, je nutné hledat úspory ve výši až 4,6 miliardy amerických dolarů. Norsko, se tak podobně jako Finsko, vydalo cestou privatizace. Nově by měly některé úkoly ozbrojených sil převzít soukromé společnosti. Jedná se zejména podpůrné role, mezi které patří výcvik, údržba techniky, skladování materiálu nebo třeba IT služby. V rámci plánu by měly dostat přednost firmy, které disponují kapacitami poskytovat svoje služby i v případě ohrožení či přímého ozbrojeného konfliktu.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Podle Mezinárodní organizace pro migraci se za letošní rok do země vrátil až milion uprchlíků, nejvíce od roku 2002. Okolo 400 000 lidí přišlo v rámci přesídlovací iniciativy OSN, více jak 6000 neúspěšných žadatelů o azyl se vrátilo z Evropy a 620 000 lidí bez dokumentů odešlo z Íránu a Pákistánu. Většina neregistrovaných uprchlíků vracejících se z Íránu a Pákistánu do těchto zemí utekla před sovětskou invazí do Afghánistánu, nebo se tam již narodila. Na jejich začlenění do společnosti, na kterou nemají žádné vazby, vyčlenila vláda 162 milionů afghání (62 milionů korun). V Afghánistánu je tak v současné době podle odhadů OSN 1,6 milionu vnitřně vysídlených osob.
Indie/Pákistán: Indická vláda jmenovala nové velitele armády, letectva a vnitřní i vnější bezpečnostní služby. Překvapením je jmenování generálporučíka Bipina Rawata na pozici velitele armády, jelikož došlo k přeskočení dvou generálů s vyšší hodností. Vzhledem k současné situaci byly zohledněny jeho zkušenosti z protipovstaleckých operací na hranicích Číny a Pákistánu. U západního souseda došlo k výměně generálního ředitele ISI, jímž se stal generálporučík Navíd Muchtár. Jmenování dosavadního velitele sboru v Karáčí se zkušenostmi z kontrarozvědky a boje proti terorismu ukazuje na prioritu vnitřní bezpečnosti.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Krize ve Venezuele nabrala nových rozměrů poté, co vláda rozhodla o cirkulaci nových bankovek. Doposud nejvyšší hodnota byla 100 bolívarů, nové bankovky mají nejvyšší hodnotu 20 000 bolívarů. K tomuto kroku vedla vládu hyperinflace, která zvýšila ceny do takové míry, že již současné hodnoty nebyly praktické. Došlo tedy ke stažení starých bankovek, avšak nové nebyly k dispozici, což vyvolalo protesty v řadě měst, jelikož nebylo možné staré bankovky používat. Prezident Maduro toto označil za sabotáž imperialismu a následně nechal prodloužit platnost starých bankovek do 2. ledna.
Kolumbie: FARC uskutečnil své první kroky k transformaci v politickou stranu. Ve čtvrtek vznikla platforma Voces de Paz y Reconciliación (Hlasy pro Mír a Usmíření), která se v počtu 6 lidí zařadí do kolumbijského parlamentu. Podle mírové smlouvy, která byla v parlamentu schválena 30. listopadu, se mohou její členové účastnit debat, avšak nemohou hlasovat. Toto hnutí bude v parlamentu fungovat do roku 2018, kdy končí funkční období parlamentu, následně se FARC bude muset zúčastnit voleb, v nichž pokud FARC získá dostatečný počet hlasů, budou mít jeho poslanci již veškerá regulární práva i povinnosti.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Ruský opozičný aktivista Alexej Navaľnyj tento týždeň verejne vyjadril záujem kandidovať na post ruského prezidenta v prezidentských voľbách v roku 2018. Navaľnyj, ktorý dlhodobo patrí ku kritikom súčasného prezidenta Putina tiež vyzval verejnosť na podporu jeho kandidatúry nakoľko má obavy, že by vládnuci režim podnikol kroky, ktoré by mu zabránili uchádzať sa o post šéfa Kremľu. Navaľnyj ide do volieb s programom, ktorý má predstavovať zmenu voči súčasnému vedeniu krajiny a chce tiež bojovať s korupciou. Odborníci však nepredpokladajú, žeby Alexej Navaľnyj predstavoval zásadnú hrozbu pre Vladimíra Putina, ktorý dlhodobo v prieskumoch získava viac ako 80% podporu.
Rusko/Ukrajina/Německo: Ruský prezident Vladimír Putin telefonicky upozornil nemeckú kancelárku Angelu Merkelovú na hrozbu prerušenia dodávok plynu z Ruska do EÚ z dôvodu neochoty Ukrajiny podpísať zmluvu o dodávkach na túto zimu. Stalo sa tak napriek tomu, že ešte začiatkom mesiaca (9.12) bol podpredseda Európskej komisie pre Energetickú úniu Maroš Šefčovič zo strany Kyjeva aj Moskvy ubezpečený, že Rusko a Ukrajina sú k dohode blízko a žiadne komplikácie nehrozia. Zemný plyn hrá vo vzťahoch Ruska a Ukrajiny dlhodobo významnú rolu. Moskva aj Kyjev v minulosti viedli niekoľko tzv „plynových vojen“, čo okrem nich pocítili aj odberatelia na západe. Ukrajina obviňuje Moskvu, že využíva plyn ako jednu z metód nátlaku. Moskva naopak obviňuje Ukrajinu z kradnutia plynu určeného pre štáty EÚ.
[Východní Asie]
Čína: Americký think-tank (Asia Maritime Transparency Initiative – AMTI) na základě analýzy satelitních snímků usuzuje, že Čína na svých umělých ostrovech v Jihočínském moři rozmístila proti-vzdušné zbraně i přes ujišťování Pekingu, že k ničemu takovému nedojde. Podle AMTI má jít o CIWS (Close in Weapon Systems) určené k obraně proti střelám s plochou dráhou letu a nízko letícím cílům. Snímky dále ukazují struktury, které jsou pravděpodobně radary a bunkry.
Čína/USA: Čínské plavidlo zachytilo a „zajmulo“ bezpilotní podmořský dron amerického námořnictva západně od Filipín. Podle tvrzení National Oceanic and Atmospheric Administration šlo o autonomní dron určený pro výzkum oceánu. Dron měl sbírat údaje o teplotě, salinitě, rychlosti zvuku a čistotě vody. Mateřskou lodí dronu měla být průzkumná loď amerického námořnictva, jejíž posádku tvoří civilisté.
