[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Libye/USA: Spojené státy dostaly do vazby Libyjce Adžílu Muhammada Masúda. Podle obžaloby sestrojil bombu pro atentát na let Pan Am nad skotským městem Lockerbie. Výbuch v letadle, který se udál v prosinci roku 1988, nepřežilo 270 lidí – z toho 190 amerických občanů. Operaci nařídila libyjská tajná služba, přičemž Kaddáfího vláda přijala zodpovědnost za útok na letadlo až v roce 2003. Americké ministerstvo spravedlnosti neuvedlo, jak a kde se podařilo muže zadržet, nicméně podle stanice BBC podezřelého v listopadu unesla jedna z libyjských milic a jeho další osud nebyl doposud znám.
Tunisko: V sobotu začaly v Tunisku parlamentní volby. Konají se za bojkotu většiny opozičních stran. Očekává se nízká volební účast a výsledné upevnění moci prezidenta Kaíse Saída. Minulý týden v zemi protestovaly stovky lidí, kteří jej viní z puče. Saíd loni pozastavil činnost parlamentu, rozpustil vládu, sepsal novou ústavu a převzal většinu pravomocí. Předběžné výsledky voleb mají být oznámeny 20. prosince, konečné pak 19. ledna příštího roku.
[Euroatlantický prostor]
Dánsko: Po mesiaci a pol od parlamentných volieb vznikla v Dánsku nová vládna koalícia. Zložená bude zo sociálnych demokratov, liberálov a novovzniknutej strany Umiernených. Premiérka a šéfka sociálnych demokratov Mette Frederiksenová dosadila svojich bývalých rivalov zo stredopravých strán na dôležité ministerské funkcie. Zloženie novej koalície je v Dánsku výnimočné, nakoľko prvýkrát po štyroch dekádach zasadnú v jednej vláde politici z oboch strán pravo-ľavého politického spektra.
Európska únia: Bosna a Hercegovina oficiálne získala štatút kandidátskej krajiny na vstup do Európskej únie. Oznámil to predseda Európskej rady Charles Michel po tom, čo sa na tom jednomyseľne zhodli premiéri a prezidenti členských štátov. Ide tak o ôsmy štát so štatútom kandidátskej krajiny. Rozhodnutie privítal nemecký kancelár Olaf Scholz, podľa ktorého je rozširovanie Únie o balkánske štáty záujmom celej Európskej únie. V rovnaký deň podalo žiadosť o členstvo aj Kosovo.
[Jižní Asie]
Afghánistán: V Kábulu došlo k ozbrojenému útoku na hotel Longan, jenž je populární mezi čínskými byznysmeny a diplomaty. Dva ozbrojení členové Islámského státu, který se sám k činu na Telegramu přiznal, odpálili v prostorách výbušná zařízení. Uvnitř budovy došlo také ke střelbě. Podle skupiny bylo zabito nebo zraněno minimálně 30 lidí. Za poslední měsíce se jedná již o třetí útok, jehož cílem byly entity spjaté se státy, co mají s Tálibánem dobré vztahy. Mezi předešlé cíle patřily pákistánské a ruské velvyslanectví.
Indie/Čína: Na sdílené hranici v oblasti Tawang, spadající pod stát Arunáčalpradéš, došlo po více než roce k první ozbrojené potyčce. Ve střetu nebylo zaznamenáno žádné úmrtí nebo vážné zranění. Zmíněná situace byla reakcí indické armády na krok Čínské lidové osvobozenecké armády, jež plánovala na linii aktuální kontroly vybudovat pozorovací stanoviště. Indičtí představitelé celou situaci okomentovali s tím, že se čínští vojáci pokoušeli o „jednostrannou“ změnu statutu quo v oblasti, která je dlouhodobě hlavním předmětem teritoriálních konfliktů mezi Indií a Čínou.
[Latinská Amerika]
Brazílie: Přívrženci bývalého prezidenta Jaira Bolsonara se v pondělí pokusili napadnout policejní velitelství v Brasílii. Situace eskalovala v momentě, kdy policie zatkla vůdce jedné ze skupin Bolsonarových sympatizantů. Ti, stejně jako sám Bolsonaro, odmítají uznat exprezidentovu porážku ve volbách, které se konaly minulý měsíc. Kromě pokusu o napadení policejní budovy skupina také zapálila osm aut a pět autobusů, čímž zablokovala až do úterního rána některé klíčové silnice ve městě.
Peru: Protesty v zemi mají za následek už dvacet mrtvých a okolo pěti stovek zraněných. Stoupenci bývalého prezidenta Pedra Castilla vyšli do ulic v neděli 7. prosince, kdy byl Castillo odvolán a zatčen. Požadují jeho propuštění a předčasné volby. Stejně tak přišli dát najevo svůj postoj i exprezidentovi odpůrci. V zemi byl kvůli přetrvávajícímu násilí vyhlášen nouzový stav novou hlavou státu Dinou Boluarte. V sobotu se konalo setkání nejvyšších státních zástupců, které mělo napomoci ke stabilizaci a uklidnění situace, nicméně prozatím nebylo úspěšné.
[Postsovětský prostor]
Arménsko/Azerbajdžan: Azerbajdžanskí protestujúci zablokovali Lačinský koridor medzi Náhorným Karabachom a Arménskom. Arméni z Karabachu tak prišli o jediné spojenie s Arménskom. Protestujúci s azerbajdžanskými vlajkami v rukách údajne protestujú proti enviromentálnym škodám, avšak viacero zdrojov špekuluje, že sú priamo podporovaní azerbajdžanskou vládou. Na mieste tiež došlo počas týždňa k viacerým stretom s ruskými peacekeepingovými jednotkami, ktoré tu moniturujú situáciu od konca vojny v roku 2020.
Ukrajina/Ruská federácia: Rusko naďalej pokračuje v ostrej bombardovacej kampani a zasahuje primárne energetickú infraštruktúru na Ukrajine. V piatok sa odohral jeden z najmasívnejších ruských vzdušných atakov, ktorého výsledkom boli výpadky elektriny vo viacerých ukrajinských mestách a štátny dodávateľ energie Ukrenergo hlási o 50 % menej odberu kvôli poškodenej sieti. Bombardovanie prišlo po tom, čo americký senát schválil v rámci rozpočtu na obranu až 800 miliónový balíček pomoci pre Ukrajinu.
[Subsaharská Afrika]
Afrika/USA: Prezident Joe Biden v minulém týdnu hostoval 49 leaderů států afrického kontinentu na třídenním summitu ve Washingtonu D.C. Rezonovala při něm témata africké občanské společnosti, amerických investic na kontinentu, potravinové bezpečnosti i podpory africké diaspory v USA. Biden se vyslovil, že „úspěch Afriky bude úspěchem celého světa“, a tento světadíl tak může počítat s plnou americkou podporou. Na tu má být dle národního bezpečnostního poradce Jake Sullivana v průběhu nadcházejících tří letech vyčleněno 55 miliard dolarů. Summit provázela bilaterální jednání, během kterých Nigérie a Rwanda podepsaly jakožto první africké státy tzv. dohody Artemis. Ty mimo jiné umožňují spolupráci na investicích a výzkumu ve vesmíru spolu s americkou NASA.
Burkina Faso: Na burkinsko-ghanských hranicích se nacházejí příslušníci tzv. Wagner Group, sdělil na třídenním summitu afrických leaderů ve Washingtonu D.C. ghanský prezident Nana Akufo-Addo. Dle jeho informací by měli v Burkině Faso působit na pozvání tamního leadera současné junty, kapitána Ibrahima Traoré, který se k moci dostal po vojenském převratu v září tohoto roku. Akufo-Addo dále sdělil, že Wagner Group má v Burkině Faso bojovat proti rostoucímu islamistickému povstání výměnou za zlatý důl na jihu země. Skupina zároveň působí i v dalších afrických zemích, mimo jiné také v sousedním Mali. Právě s tamní vojenskou juntou udržuje junta burkinská velmi blízké vztahy.
[Západní Pacifik]
Austrália/Vanuatu: Canberrská vláda podpísala druhú obrannú dohodu v regióne so susedným ostrovným štátom v priebehu dvoch mesiacoch. Stalo sa tak po narastajúcich znepokojeniach nad čínskymi vojenskými ambíciami. Pakt má krajinám pomôcť aj v oblasti humanitárnej pomoci či pri zaisťovaní bezpečnosti životného prostredia. Austrália zintenzívnila diplomatickú činnosť v regióne po podpísaní bezpečnostnej dohode medzi Pekingom a Šalamúnskymi ostrovmi. Tá mala umožniť prítomnosť čínskych námorných lodí 2000 kilometrov od austrálskeho pobrežia.
Japonsko: Krajina prijala zmenu princípu národnej bezpečnosti deklarujúcu možnosť disponovať schopnosťou preventívneho úderu a riadenými strelami. Proces však bude výhľadovo trvať niekoľko rokov. Mení sa tak zásada, ktorá bola implementovaná po druhej svetovej vojne a dovoľovala len princíp sebaobrany. Tokio túto zmenu odôvodnilo ako krok k ofenzívnejšiemu postaveniu proti medzinárodným hrozbám, smerujúcich konkrétne zo susednej Číny a Severnej Kórey. Japonská vláda taktiež schválila zdvojnásobenie vojenských výdavkov v priebehu nasledujúcich piatich rokov.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Společnost Google ve čtvrtek oznámila, že z důvodu ztráty důvěry ve společnost TrustCor Systems nebude považovat její digitální certifikáty nadále za důvěryhodné. Připojuje se tak k Mozille a Microsoftu, které ke stejnému kroku již dříve přistoupily. TrustCor Systems, která funguje jako kořenová certifikační autorita, pozbyla důvěry po uveřejnění zjištění, že má vazby na několik firem, jež se zaměřují na spyware neboli špionážní software. Přestože organizace nebyla oficiálně obviněna ze zneužívání certifikátů, obavy z možného zneužití a následné kroky technologických lídrů v zásadě ukončily její obchodní činnost.
