[Blízký východ a severní Afrika]
Irák: Země repatriovala nejméně 100 svých občanů, kteří bojovali za tzv. Islámský stát. Bojovníci IS byli drženi v severovýchodní části Sýrie kurdskými jednotkami. Irácké armádní autority uvedly, že repatriovaní teroristé byli předáni zpravodajské službě, za účelem výslechů. Těm, kterým bude prokázána účast v bojích hrozí poprava. V rukou Kurdů stále zůstává nejméně 1600 Iráčanů podezřelých z účasti v bojích, nehledě na desetitisíce civilistů. K předání zajatců došlo v době, kdy se opět zostřily boje s IS, jehož bojovníci v týdnu zabili několik Iráckých vojáků a nejméně jednoho civilistu.
Sýrie: Izraelské letectvo zaútočilo na důležitý obchodní přístav na pobřeží Středozemního moře. Syrské zdroje uvedly, že přístav Latakia byl zasažen nejméně pětkrát, útok však žádné ztráty na životech nezpůsobil. Zasaženy byly přístavní kontejnery, Syřané tvrdí, že útok odrazila protiletadlová obrana. Jde o první podobný útok na klíčový přístav, jímž prochází většina importovaného zboží. Izrael na obvinění nijak nereagoval. Jen za poslední měsíc Syřané ohlásili čtyři izraelské útoky.
[Euroatlantický prostor]
Finsko: Vláda oznámila nákup 64 kusů stealth letounů páté generace F-35A Lightning II Block 4. Ty nahradí stávající letku 55 letounů F/A-18 Hornet. První letouny by Finsko mělo obdržet v roce 2026. Celková cena včetně servisu a výzbroje by neměla překročit hranici 10 miliard euro. Do výroby, servisu a logistiky se zapojí také finský průmysl. Po Švýcarsku je tak Finsko teprve druhý neutrální stát jenž bude stroje F-35 používat. Kromě F-35 mělo Finsko na výběr také z letounů Dassault Rafale, Eurofighter Typhoon, Gripen E či F/A-18 Super Hornet.
USA/Řecko: Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej čtyř fregat řeckému námořnictvu. Kromě plavidel samotných schválilo také modernizační balíček pro stávající fregaty MEKO 200 třídy Hydra. Řecko plánuje především vyzbrojit své loďstvo moderními zbraňovými systémy pro boj proti vzdušným cílům a ponorkám ale také celkově zlepšit interoperabilitu právě s americkým námořnictvem. Řecko ale původně podepsalo memorandum s Francií, ta však pravděpodobně nedokáže dostatečně zapojit řecký průmysl, což je jednou z podmínek tendru.
[Jižní Asie]
Indie: Premiér Nárendra Módí se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Setkání s diskusí o obchodních a obranných vztazích je brána jako snaha o balancování vztahů se Spojenými státy. K nim se Indie přibližuje kvůli napětí s Čínou, avšak s Ruskem ji pojí dlouhodobá vojenská a obchodní spolupráce. Jednali také ministři obrany Radžnáth Singh a Sergej Šojgu, kteří prodloužili vojensko-technologickou spolupráci na další dekádu a podepsali několik bilaterálních dohod včetně licence na 600000 útočných pušek AK-203, jež budou vyrobeny v Indii. Již dříve zakoupené protiraketové systémy S-400 mají do země dorazit ještě tento měsíc.
Pákistán: TehríkeTálibán Pákistán (TTP) ukončil 9. prosince měsíc trvající příměří s vládou. Skupina, která bojuje proti centrální moci od roku 2007, oznámila, že za současných podmínek je nemožné, aby klid zbraní pokračoval. Podle TTP vláda nesplnila některé části dohody, která ji zavazovala k propuštění 102 vězňů, a také podnikala zátahy proti jeho bojovníkům. Ustanou nejspíše také rozhovory, které obě strany zahájily poté, co Tálibán získal kontrolu nad Afghánistánem a stal se jejich mediátorem.
[Latinská Amerika]
Mexiko: Téměř osmdesát uprchlíků se zranilo a dalších pětapadesát zemřelo při havárii kamionu na jihovýchodě Mexik ve městě Chiapas. Je to za poslední roky jedna z nejtragičtějších nehod v zemi, ve které přišli o život právě lidé na útěku. V přívěsu se tehdy nacházelo 152 emigrantů ze středoamerických zemí a většina obětí pocházela podle mexických úřadů z Guatemaly. Každý měsíc se tisíce obyvatel Střední Ameriky snaží dostat do USA za vidinou lepšího života, k tomu potřebují překonat právě severní hranice Mexika. Mexiko tak více než dvě stě tisíc uprchlíků ročně uvrhlo do největší migrační krize, jakou země pamatuje.
Nikaragua: Ministerstvo zahraničí vydalo ve čtvrtek prohlášení, ve kterém označuje Čínu za jedinou legitimní vládu na celém čínském teritoriu, do něhož podle dokumentu patří i Taiwan. Nikaragua tedy přistoupila k přerušení diplomatických vztahů s Taiwanem a uznání politiky jedné Číny. Vládní představitele tohoto středoamerického státu se hned následující den sešli s reprezentanty Čínské lidové republiky ke společným rozhovorům. Prezident Daniel Ortega tak následoval kroky dalších států v regionu jako El Salvador, Panama a Dominikánská republika, kteří se rozhodli navázat diplomatické vztahy s Čínou na úkor Taiwanu.
[Postsovětský prostor]
Arménie/Ázerbájdžán: Konflikt v Náhorním Karabachu opět zintenzivňuje. Arménská armáda v pátek oznámila, že jeden z jejích vojáků byl zabit a osm dalších bylo zraněno při dalším střetu s ázerbájdžánskými silami na hranici mezi oběma zeměmi, kde napětí vře už měsíce. Arménské ministerstvo obrany označilo oběť za cíl „agresivních akcí“ ázerbájdžánských jednotek, které údajně zaútočily na arménské pozice na východní části hranice. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že jen odpovídali na arménský útok. Obě země letos podaly žádost o nouzová opatření k Nejvyššímu soudu OSN, ten v úterý nařídil ukončení rasové diskriminace a podněcování nenávisti.
Bělorusko: Polské vyšetřování prokázalo, že v letadle s opozičním blogerem, které počátkem tohoto roku nouzově přistálo v Minsku, nebyla bomba. Ta měla posloužit běloruským úřadům jako záminka k zatknutí Ramana Prataševiče a jeho přítelkyně, kteří jsou od té doby drženi v domácím vězení. Mnoho zemí považuje tento čin za „únos státu“, načež uvalily na Bělorusko sankce. V rámci vyšetřování výrazně napomohl bývalý dispečer letového provozu, který uvedl podrobnosti ohledně odklonu, kterému velel přímo z řídící věže důstojník KGB.
[Subsaharská Afrika]
Kamerun: Viac ako 30 000 ľudí bolo tento týždeň v obave z násilia prinútených utiecť zo severného Kamerunu do susedného Čadu. V krajine minulý víkend prepukli etnické nepokoje, ktoré si vyžiadali minimálne 22 mŕtvych a 30 vážne zranených. Hlavnými aktérmi sporu sú pastieri, rybári a farmári, ktorí bojujú o vodné zdroje. Následkom konfliktu bolo vypálených 10 dedín. V ohrození sú najmä ženy, ktoré podľa UNHCR tvoria tri štvrtiny migrujúceho obyvateľstva. Nejde o prvú situáciu tohto druhu, podobné nepokoje s desiatkami obetí prebehli už v auguste.
Etiópia: Vládne vojská prehlásili opätovnú kontrolu nad dvomi strategickými mestami Dessie a Kombolcha, umiestnenými severne od Addis Abeby na kľúčovej trase do Džibutska, kadiaľ prechádza väčšina etiópskeho exportu a importu. Ich októbrové obsadenie tigrajskými rebelmi spôsobilo strach z dobytia samotného hlavného mesta, na čo viaceré západné vlády reagovali výzvou svojim občanom, aby opustili krajinu. Za zvýšený tlak na tigrajské sily môže intenzifikované používanie dronov a navýšenie kapacít národnej armády. TPLF informoval prostredníctvom Twitteru, že odchod rebelov z uvedených miest je súčasťou ich plánu.
[Západní Pacifik]
Mjanmarsko: Zosadená civilná líderka Aun Schan Su Ťij si v pondelok vypočula verdikt štvorročného pobytu vo väzení za podnecovanie k násiliu a porušenie protipandemických opatrení. Vodca vojenskej junty jej následne znížil trest na polovicu. Nositeľka Nobelovej ceny za mier je od prevratu zadržiavaná na neznámom mieste a čelí ďalším obvineniam, ktoré však odmieta. Armáda tiež znížila trest zvrhnutému mjanmarskému prezidentovi Win Myinovi. Aj desať mesiacov po prevrate sa junta snaží potlačiť silný odpor voči novému režimu.
Kambodža: V spojitosti s novým americkým zbrojným embargom, phnompenská armáda obdŕžala nariadenie o zničení alebo odložení akýchkoľvek amerických zbraní. USA odôvodnilo opatrenie v rámci obáv z porušovania ľudských práv a korupcie v Kambodži, ako aj z aktivít Číny v krajine a ich úzkym vzťahom. Spojené štáty tým chceli obmedziť prístup vojenských agentúr k obranným článkom a službám bez predchádzajúcej americkej kontroly. Embargo je tak najnovším opatrením, ktoré sa pridalo na dlhý zoznam už zavedených sankcií za politické potlačenia.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Jednotka americké armády zodpovědná za kyberbezpečnost Cyber Command zveřejnila potvrzení, že podnikla kybernetický útok s cílem zamezit kyberútokům na americké firmy. Mluvčí jednotky však útok blíže nespecifikoval. Jedná se tak o jedno z prvních vřejných přiznání útočné kyber aktivity ze strany USA.
