[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Írán: Teherán obvinil Izrael ze sobotního dronového útoku na vojenský areál v Isfahánu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v rozhovoru pro CNN přiznal, že Izrael podniká útoky na továrny na zbraně v Íránu. Odmítl specifikovat, zda Izrael stál i za tímto útokem. O pár dní později západní signatáři JCPOA oznámili, že podle nejnovější zprávy MAAE Irán pokračuje v porušování jaderné dohody. Írán dle ní podniká blíže neupřesněné kroky k obohacování uranu, které Mezinárodní agentuře pro atomovou energii nepřiznalo.
Izrael: Tel Aviv a Chartúm ve čtvrtek oznámily blížící se podpis dohody o normalizaci vztahů. Stalo se tak během cesty izraelského ministra zahraničí Eliho Kohena do Súdánu. Ta byla dohodnuta také se Spojenými státy americkými v rámci návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Izraeli a Palestinské samosprávě. To vše doprovázela eskalace násilí mezi oběma stranami v průběhu minulého týdne. V sobotu navíc izraelské jednotky vpadly do uprchlického tábora Aqabat Jabr na Západním břehu a pozatýkaly několik desítek lidí.
[Euroatlantický prostor]
Poľsko: Varšava je ochotná poskytnúť svoje stíhačky typu F-16 Ukrajine v prípade spoločnej dohody v NATO. Poľský premiér Mateusz Morawiecki uviedol, že dodávky stíhačiek by mali byť strategickým rozhodnutím Severoatlantickej aliancie. Poľsko momentálne vlastní 46 viacúčelových stíhacích lietadiel typu F-16 americkej výroby. USA nateraz poskytnutie F-16 odmietajú. Nevylúčili to však viacerí holandskí politici či francúzsky prezident Emmanuel Macron. Upozorňujú ale na potrebu vyhnúť sa eskalácii vojny.
USA: Pentagón zostrelil podozrivý čínsky spravodajský balón pri pobreží Južnej Karolíny. Špionážny balón sa niekoľko dní pohyboval nad kľúčovými vojenskými objektami Spojených štátov amerických. Ďalší balón bol neskôr spozorovaný nad Latinskou Amerikou. Incident vyvolal diplomatickú krízu medzi Čínou a USA. Minister zahraničných vecí Antony Blinken v reakcii odložil svoju februárovú cestu do Pekingu na neurčito. Čína sa k balónu nakoniec priznala s tvrdením, že slúži na meteorologický prieskum. Vyjadrila ľútosť, že balón zišiel zo svojho kurzu.
[Jižní Asie]
Indie/USA: Země se v rámci soupeření s Čínou dohodly na spolupráci v oblasti zbrojního průmyslu, vesmírného výzkumu, polovodičů a umělé inteligence. Na platformě bilaterální Iniciativy pro kritické a rozvíjející se technologie (ICET) se ve Washingtonu sešli poradci pro národní bezpečnost Jake Sullivan a Ajit Doval. Dillí si od spolupráce slibuje zmírnění vývozních restrikcí ze strany svého partnera a získání licence na výrobu leteckých motorů. USA kladou důraz na společné projekty v oblasti obranného průmyslu a budování mobilních sítí nové generace.
Pákistán: Při útoku na mešitu v Péšávaru zemřelo 84 lidí a přes 200 bylo zraněno – většina z nich byli policisté. V modlitebně v přísně střeženém objektu bezpečnostních složek se v pondělí odpálil sebevražedný atentátník, který byl podle svědků oblečený v uniformě. Vyšetřovatelé zatkli několik podezřelých, ale podrobnosti nezveřejnili. Ve hře je také možnost, že útočník spolupracoval s někým zevnitř, kdo mu pomohl překonat bezpečnostní opatření. K činu se přihlásila odnož Mohmand hnutí Tehríke Tálibán Pákistán, dříve známá jako Džamát-ul-Ahrár.
[Latinská Amerika]
Haiti: Štyria kľúčoví podozriví z vraždy bývalého prezidenta Jovenela Moïseho boli podľa úradov prevezení do USA na trestné stíhanie. Prípad na Haiti stagnuje v dôsledku vyhrážania sa smrťou miestnym sudcom. Traja z podozrivých boli obvinení zo sprisahania s cieľom Moiseho vraždy. Štvrtý, Christian Sanon, bol obvinený z pašovania nepriestrelných viest, ktoré sa mali pri atentáte použiť. Prezident bol zavraždený v júli 2021 vo svojom súkromnom dome neďaleko hlavného mesta Port-au-Prince. Jeho vražda uvrhla Haiti do hlbokého politického chaosu a rozpútala masívne násilie gangov.
Surinam: Prokurátori požiadali Najvyšší súd, aby potvrdil 20-ročný trest odňatia slobody pre bývalého prezidenta Desiho Bouterseho. V roku 2019 bol Bouterse odsúdený za to, že nariadil mimosúdnu popravu 15 politických oponentov. Proti tomuto rozsudku sa však odvolal a tak nemôže byť zatknutý, kým sa súdny proces neskončí. K poprave došlo v roku 1982, sedem rokov po získaní nezávislosti Surinamu od Holandska. Bouterse v tom čase viedol Surinam ako predseda vojenskej vlády a faktický vodca. V roku 2010 bol zvolený za prezidenta krajiny a vo funkcii zostal až desať rokov.
[Postsovětský prostor]
Ukrajina: V Kyjevě proběhl první summit EU–Ukrajina od začátku ruské agrese a také od doby, kdy Evropská rada udělila Ukrajině status kandidátské země. Jednalo se o 24. summit mezi oběma aktéry. Předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym. Lídři důrazně odsoudili ruskou agresi proti Ukrajině a diskutovali o tom, jak dále Ukrajinu podpořit a jak zvýšit kolektivní tlak na Rusko, aby ukončilo válku a stáhlo svá vojska.
Ruská federace: Dle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova Rusko údajně plánuje spustit masivní ofenzívu k prvnímu „výročí“ invaze na Ukrajinu, tedy 24. února. Reznikov tvrdí, že Moskva shromáždila tisíce vojáků. Útok by rovněž mohl souviset s oslavami ruského svátku Dne obránců vlasti, který si země připomíná 23. února. Ruská federace se dle Kyjeva připravuje také na další masivní vzdušný úder na Ukrajinu. Moskva by se tak podle ukrajinských představitelů mohla znovu pokusit otevřít další fronty, a to hned na třech různých osách včetně dalšího útoku na Kyjev.
[Subsaharská Afrika]
Etiopie: Navzdory příměří uzavřenému v listopadu loňského roku pokračují masakry civilního obyvatelstva i v dalších regionech mimo Tigraj. Jedná se především o etnické Amhary v etiopském regionálním státu Oromie. V pátek 3. února se přitom uskutečnilo historicky první setkání premiéra Abiy Ahmeda a představitelů Tigrajské lidově osvobozenecké fronty. Jednání však byla poznamenána demonstracemi v zemi, vedenými Etiopskou ortodoxní církví. Ta se v minulém týdnu stala v několika kostelech terčem útoků, které mají být údajně podporovány přímo vládou premiéra Abiyho. Abune Mathias, patriarcha Etiopské církve, se dokonce nechal slyšet, že premiér Abiy útočí nejenom proti církvi, ale hodlá „vymazat etnické Tigrajce z povrchu zemského“.
Demokratická republika Kongo/Rwanda: Napětí mezi zeměmi nadále eskaluje, především v okolí konžského příhraničního města Goma. Právě na hranici se Rwandou, která město lemuje, sestřelila rwandská armáda konžský bojový letoun Suchoj Su-25. Podle mluvčího rwandské vlády narušil letoun jejich vzdušný prostor. To však mohlo být podle analytiků zapříčiněno nejen cílenou průzkumnou činností, ale například pouhým přistávacím manévrem. Konžské letiště Goma se totiž nachází jenom několik stovek metrů za hranicí. Konžský prezident Tshisekedi se dosud k tomuto konkrétnímu incidentu nevyjádřil, trvá však na tom, že Rwanda pokračuje v provokativním jednání a podpoře rebelů M23 a Demokratická republika Kongo na toto musí reagovat. Situaci se věnuje také summit vrcholných představitelů zemí Východoafrického společenství, který se odehrával tento víkend v burundské Bujumbuře.
[Západní Pacifik]
Filipíny/USA: Manila a Washington se dohodly na rozšíření přístupu amerických jednotek ke čtyřem základnám v severní části ostrovního státu nad rámec současných pěti, ke kterým již Spojené státy americké mají přístup. Stalo se tak v návaznosti na návštěvu amerického ministra obrany Lloyda Austina, během které se setkal se svým filipínským protějškem Carlitem Galvezem ml. a prezidentem Ferdinandem Marcosem ml. Čínská lidová republika dohodu považuje za eskalaci regionálního pnutí a ohrožení stability v oblasti.
Myanmar: Vládnoucí vojenská junta ve středu 1. února ohlásila prodloužení výjimečného stavu v zemi o dalších šest měsíců z důvodu přetrvávajícího konfliktu s povstaleckými skupinami. Tak státní média citovala slova úřadujícího prezidenta Myinta Sweho. Ve stejný den Min Aung Hlaing, vrchní velitel myanmarské armády, uznal, že více než jedna třetina správního území není pod úplnou vojenskou kontrolou. Tímto rozhodnutím s největší pravděpodobností dojde k odložení plánovaných voleb, které se měly odehrát v srpnu 2023.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Ransomwarová skupina Blackcat (ALPHV) na svých stránkách vyzvala potenciální kupující, aby nabídli cenu za 2 TB dat, která se jí údajně podařilo ukrást indické firmě na výrobu výbušnin Solar Industries Limited India. Data by měla obsahovat informace nejen o klientech, ale též analýzy vyráběných zbraňových systémů či návrhy nových zbraní. Odcizené informace mohou potenciálně ohrozit indickou národní bezpečnost, neboť se mají týkat mimo jiné raket Pinaka, mnoha typů střelivin i střel INVAR, které používá indická armáda. Firma se k úniku dat dosud nevyjádřila a její stránky jsou mimo provoz.
