[Afrika]
Středoafrická republika: Vláda Středoafrické republiky v sobotu uzavřela mírovou dohodu se čtrnácti ozbrojenými skupinami. Jednání probíhala v súdánském Chartúmu od 24. ledna. Nejproblematičtějším bodem vyjednávání se staly amnestie požadované vojenskými vůdci, které středoafrická vláda dlouhodobě odmítá. OSN v návaznosti na mírové rozhovory přislíbila zmírnění zbrojního embarga, které vládě brání v získání kontroly nad územím mimo hlavní město. Válka v zemi probíhá od roku 2013, kdy rebelové ze skupiny Seleka svrhli prezidenta Bozizeho. Konflikt si vyžádal tisíce mrtvých a 4,5 milionu vysídlených osob.
Nigérie: Při posledním útoku Boko Haram na severovýchodě Nigérie zemřelo nejméně 60 lidí. Oběťmi byli převážně vysídlení civilisté. Vládní vojáci své pozice opustili den před útokem a zanechali tak civilní obyvatelstvo nechráněné. Jednalo se o jeden z nejkrvavějších útoků Boko Haram za dobu trvání konfliktu, který má na svědomí celkem 27 tisíc životů a dva miliony vysídlených osob. Konflikt zažehl humanitární krizi v celém regionu. Útok se odehrál pouhých pár týdnů před prezidentskými volbami, ve kterých současný prezident Buhari usiluje o znovuzvolení.
[Blízký východ]
Sýrie: Bašár al-Asad je podle rozhodnutí amerického soudu přímo odpovědný za smrt novinářky Marie Colvin (56), kterou zabila dělostřelecká palba syrské armády. K incidentu došlo 22 února 2012 v Homsu, kde Američanka spolu s několika dalšími zahraničními korespondenty působila. Soud tvrdí, že ostřelování budovy obývané novináři nebyla náhoda a armáda jednala na základě rozkazů režimu v Damašku, který chtěl tímto způsobem zabránit novinářům v práci. Soud navíc příbuzným oběti přiznal odškodnění ve výši 302,5 milionu dolarů.
Írán: Teherán využil příležitosti oslav čtyřiceti let let islámské revoluce k představení nové střely s plochou dráhou letu nazvanou Hoveizeh. Podle ministra obrany Amira Hatami, který střelu označil za prodlouženou ruku Islámské republiky, je zbraň s doletem až 1200 kilometrů schopná velmi přesně zasáhnout cíl, a to i s těžkým nákladem. Záběry úspěšného testu odvysílala státní televize, avšak zahraniční zdroje jsou zdrženlivější a připomínají, že íránští představitelé schopnosti svých zbraní často nadhodnocují.
[Euroatlantický prostor]
USA: V pátek 1. února oznámil americký ministr zahraničí Pompeo vypovězení dohody mezi USA a Ruskem o jaderných raketách středního dosahu (INF Treaty). Oficiálnímu vypovězení předcházela krize, o které jsme informovali minulý týden. Dohoda je platná od roku 1987 a je považována jako klíčová pro Evropskou bezpečnost. Podle americké vlády dochází k porušování dohody od roku 2014. NATO rozhodnutí podporuje a vyzývá Rusko k jednání s cílem zachování dohody. Naopak Rusko obviňuje USA z umisťování systému protiraketové obrany v Evropě. Cílem USA je mimo jiné zapojit do dohody Čínu, která doposud není nijak omezena ve svém zbrojení.
EU: Ve čtvrtek 31. ledna uznal Evropský parlament Juana Guaidóa prezidentem Venezuely do doby konaní svobodných voleb. Zároveň vyzval členské státy a vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci Federicu Mogherini, aby se k tomuto kroku přidaly. Některé členské státy (Francie, Německo, Španělsko a Velká Británie) tento krok učinily již dříve. Parlament dále vyzval k okamžitému propuštění zadržených novinářů ve Venezuele.
[Západní Balkán]
Kosovo/Srbsko: Kosovo stanovilo podmínky pro snížení stoprocentních sazeb na dovoz zboží ze Srbska. Kosovský premiér Ramush Haradinaj uvedl, že za účelem snížení cla, které Kosovo uvalilo na srbské zboží v souvislosti se srbskou kampaní, proti začlenění Kosova do mezinárodní organizace Interpol, chce Kosovo komplexní a právně závaznou dohodu, která povede k uznání země a začlenění do mezinárodních struktur, a to již tento rok. Kosovská vláda v současnosti čelí mezinárodnímu tlaku na okamžité zrušení daně vůči Srbsku, zejména ze strany Spojených států. Srbsko ve čtvrtek uvedlo, že s Kosovem nehodlá pokračovat v dialogu, dokud nebude daň zrušena.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Jednání Tálibánu a USA v Kataru se v pondělí přiblížilo k rámcové dohodě, jež vyhoví požadavkům obou stran. Povstalci požadují stažení zahraničích vojsk ze země, zatímco Američané prodloužené příměří, záruky, že nebude afghánské území úkrytem pro teroristy z al-Kajdy a tzv. Islámského státu a zapojení místní vlády do rozhovorů. Ačkoliv jde o průlom, nedošlo k vyjednání přesné a závazné dohody. Na té bude záviset přesný harmonogram stažení zahraničních sil či vymezení role Tálibánu v postkonfliktním uspořádání, do něhož bude třeba zapojit i regionální velmoci. Další kolo jednání se má uskutečnit za měsíc.
Indie: Vláda Narendry Modího představila rozpočet pro rok 2019. Odráží se v něm snaha vlády získat kladné body u největších voličských skupin pro blížící se květnové volby. Nejvíce prostředků zamíří do zemědělských oblastí a komunit, ve kterých žijí dvě třetiny indické populace. Střední třída také získala významné ústupky a daňové úlevy. I když vládní strana BJP slibovala tvorbu 10 milionů pracovních míst každý rok, nezaměstnanost dosahuje 6,1 %, což je nejvyšší hodnota za posledních 45 let. Ambiciózní plány však představuje i konkurenční strana Indický národní kongres, která slibuje zavedení základního nepodmíněného příjmu všem Indům.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Kríza v krajine pokračuje, k uznaniu Juana Guaidóa ako prezidenta sa oficiálne pridal Európsky parlament. USA uvalili sankcie na venezuelskú štátnu ropnú spoločnosť PDVSA, čím potvrdili pripravenosť využiť všetky diplomatické a ekonomické nástroje k podpore opozičného lídra. Budúci vývoj situácie vo veľkej miere závisí od podpory bezpečnostných zložiek, opozícia preto začala s kampaňou na získanie podpory vojakov. Vo Venezuele sa zároveň konajú ďalšie masové protesty proti Nicolasovi Madurovi. Ten najnovšie navrhol, aby sa tento rok konali voľby do Národného zhromaždenia, ktorého predsedom je Guaidó.
Brazília: V juhovýchodnom meste Brumadinho došlo k pretrhnutiu priehrady z bane na ťažbu železnej rudy. Pod bahenným kalom podľa posledných informácií zahynulo 115 ľudí a ďalších 248 je nezvestných, pričom sa nepredpokladá, že by niekto z nich prežil. Brazílska vláda zamrazila časť majetku ťažobnej spoločnosti Vale, ktorá je vlastníkom bane, a očakáva vyplatenie všetkých škôd a pokút. Spoločnosť zriadila špeciálnu komisiu za účelom objasnenia príčin nehody a pomoci pri odstraňovaní jej následkov. Za posledné tri roky ide už o druhé pretrhnutie banskej priehrady na území Brazílie.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Prezident Putin oznámil pozastavení platnosti smlouvy INF, která zakazuje vývoj a rozmístění nosičů jaderných zbraní středního doletu. Tento krok je odpovědí na události v USA, kde prezident Trump také pozastavil platnost této smlouvy s možností jejího vypovězení o šest měsíců později. Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) byla podepsána v roce 1987 Spojenými státy a Sovětským svazem po komplikovaných bilaterálních jednáních. Velkou zvláštností tohoto dokumentu bylo, že zakazoval celou kategorii nukleárních zbraní a tím přispíval ke kontrole jaderného zbrojení supervelmocí.
Makedonie: Bývalý premiér Gruevski prohlásil, že opustil zemí a utekl do Maďarska z důvodu vyhrožování smrtí. V prvním rozhovoru po svém útěku politik vysvětlil, proč nešel do vězení v Makedonii. Podle údajů Gruevskiho, tam na něj byl plánován atentát, ale není zatím možné prokázat vinu organizátorů. Současná vláda na tato prohlášení zareagovala skepticky a odmítla, že se jedná o pronásledováni Gruevskiho z politických důvodů. Politik zemi opustil v listopadu a požádal o politický azyl v Maďarsku, přestože byl v Makedonii odsouzen z korupce a obviňován z jiných nelegálních aktivit.
[Východní Asie]
ČĽR: Čínske ministerstvo zahraničných vecí vyzýva USA a Rusko, aby ponechali v platnosti dohodu INF o obmedzení rakiet stredného doletu. Čínsky záujem vychádza z obáv, že odstúpenie od dohody znevýhodní Peking v porovnaní s oboma jadrovými veľmocami. Čína signatárom zmluvy INF nie je a preto mohol komunistický režim postupovať vo výskume konvenčných zbraní anti-access/anti-denial (napr. protilodná strela DF-21), ktorý bol pre signatárov ilegálny. Očakáva sa, že pri konflikte v Pacifiku by mali takéto strely výhodu oproti USA, ktoré má ich vývoj v súčasnosti zakázaný a spolieha sa na Tomahawky a leteckú silu a práve snaha o vyvažovanie Číny môže byť hlavný americký motív vzdania sa zmluvy.
Vanuatu: Vanuatská vláda zvažuje, že zažaluje najväčších znečisťovateľov ovzdušia. Polynézska krajina s priemernou nadmorskou výškou 0 metrov nad morom patrí medzi regióny najohrozenejšie zmenou klímy a rastúcou hladinou oceánov. Krajina potrebuje obrovskú finančnú pomoc na zvládanie výkyvov počasia v súvislosti s globálnym otepľovaním. Minister zahraničných vecí Ralph Regenvanu označil infraštruktúru v krajine ako „úplne degradovaná“ a Vanuatu si preto musí nájsť iné zdroje príjmov. Náklady spojené s odstraňovaním následkov cyklónu Pam z roku 2015 sa vyšplhali na 550 miliónov USD, pričom ročný rozpočet celej krajiny je asi polovičný.
[Moderní technologie]
Moderní technologie: Německé ministerstvo obrany vyloučilo americký letoun F-35A Lightning II ze seznamu alternativ v programu nahrazení dosluhujících strojů Tornado. Před nákupem F-35 varovala Francie, neboť by narušil společný projekt na stíhací letoun nové generace. Samotný výběr se zúžil na konečné dvě varianty: Eurofighter Typhoon a Boeing F/A-18 Super Hornet. Podle plánu proběhne výměna devadesáti letadel do roku 2030. Na výsledek tendru pravděpodobně bude mít velký vliv politická konstelace, kdy výběr znamená další volbu mezi dvěma nejbližšími spojenci Německa – Francií a Spojenými státy.
