[Afrika]
Somálsko: Spojené státy znovuotevírají ambasádu v Mogadišu po téměř třech dekách od jejího uzavření v lednu 1991. Tato historická událost je podle USA důkazem závazku nadále prosazovat stabilitu, ekonomický rozvoj a demokratické reformy v zemi. Ambasáda byla uzavřena a diplomaté evakuování během občanské války, která následovala po kolapsu somálské vlády. Obětmi občanské války byli i američtí vojáci, jejichž brutální smrt šokovala veřejnost v západním světě. Somálsko se v posledních letech stále potýká s bezvládím v částech země, teroristickou skupinou al-Šabáb a námořním pirátstvím.
Demokratická republika Kongo (DRC): Nejméně 18 lidí bylo zabito při střetech mezi vládními silami a rebely v oblasti Jižního Kivu. Incident se odehrál necelé tři týdny před klíčovými volbami, ve kterých bude vybrán nástupce stávajícího prezidenta Josepha Kabily, ten se rozhodl odejít do ústraní pod mezinárodním tlakem. Kritici se ovšem obávají, že se všemi prostředky pokusí zajistit vítězství jím vybraného nástupce E. Shadaryho. DRC od získání nezávislosti v roce 1960 doposud nezažila jediné pokojné předání moci.
[Blízký východ]
Jemen: Ve švédském Stockholmu probíhají od čtvrtka mírová jednání, kterých se účastní obě válčící strany konfliktu v Jemenu – zástupci mezinárodně uznávané vlády i opozičních Hútiů. Obě strany na počátku souhlasily se vzájemnou výměnou zajatců, kterých by mělo být osvobozeno na 5 000. Podle Martina Griffithse, zvláštního vyslance OSN pro Jemen, se jedná o jeden z prvních kroků, který má podpořit vzájemnou důvěru. Griffiths dále doufá v otevření letiště v hlavním městě Sana‘a a ukončení bojů v přístavním městě Hudajdá, které by mohlo být dočasně pod správou OSN. Očekávaný konec mírových jednání je 14. prosince, avšak záleží na případném progresu.
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) v týdnu započaly operaci Severní štít na zničení tunelů vedoucích z jižního Libanonu za hranice do Izraele. Tunely, podle izraelských zdrojů postavené libanonskými milicemi – konkrétně Hizballáhem – mají údajně sloužit k infiltraci státu Izrael. Jednotky IDF momentálně operují ve třech oblastech, kde byly tunely objeveny. Předpokládaný počet vybudovaných tunelů však nebyl uveřejněn. Nejmenovaní zástupci IDF nevyloučili možnost rozšíření operace na libanonské území.
[Euroatlantický prostor]
Francúzsko: Počas sobotných protivládnych protestov došlo k stretom medzi demonštrantmi a políciou. Proti demonštrantom, demolujúcim autá a obchody, použila polícia vodné delá a slzný plyn. Protesty sa konali vo viacerých francúzskych veľkomestách s odhadovanou účasťou 125 000. Skoro 1000 ľudí bolo zatknutých, 140 zranených. Nepokoje symbolizované žltými bezpečnostnými vestami začali 17. novembra ako vyjadrenie nesúhlasu so zvýšením daní za pohonné hmoty a postupne prerástli do protestu proti vysokým životným nákladom a reformám prezidenta Macrona.
Taliansko, Francúzsko: Aquarius, loď francúzskej neziskovej organizácie Lekári bez hraníc zachraňujúca migrantov na ceste z Afriky do Európy, ukončila svoju činnosť. Ide o poslednú loď neziskových organizácií, ktorá v Stredozemnom mori ešte pôsobila. Podľa generálnej riaditeľky Lekárov bez hraníc, Nelke Manders, je stiahnutie lode výsledkomtlaku viacerých európskych štátov na čele s Talianskom, ktoré zabraňovalo lodi vstúpiť do jeho prístavov. Talianska prokuratúra nariadila konfiškáciu plavidla a organizáciu obvinila z kriminálnych aktivít.
[Západní Balkán]
Kosovo: Kosovo nadále hodlá usilovat o vytvoření vlastní armády. Kosovský předseda vlády Ramush Haradinaj ve čtvrtek minulý týden oznámil generálnímu tajemníkovi NATO Jensovi Stoltenbergovi, že Kosovo je i nadále odhodláno přeměnit své bezpečnostní síly KSF na regulérní armádu. Haradinaj tak reagoval na Stoltenbergův projev z předchozího dne, kdy tajemník sdělil, že plány na vytvoření kosovské armády jsou špatně načasované a jdou proti doporučení mnohých spojeneckých států NATO. Kosovo v současné době své národní vojsko nemá a v otázkách obrany spoléhá na severoatlantickou organizaci. O vytvoření vlastní armády bude kosovský parlament hlasovat tento týden.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Podle Globálního indexu terorismu Afghánistán nahradil na prvním místě v počtu úmrtí Irák. Každoroční výzkum australského institutu ekonomie a míru mapuje následky teroristických akcí v jednotlivých zemích. Ve svém reportu institut zmiňuje i důvod těchto změn – hlavními faktory jsou vyhnání Islámského státu z Iráku a naopak úspěchy afghánského Talibánu. Skupinou, která má na svědomí nejvíce obětí je však stále Islámský stát. V Afghánistánu zemřelo za rok přes 4 600 lidí, čtvrtina všech obětí terorismu na světě. Počet obětí terorismu ale podle indexu již třetí rok v řadě klesá.
Indie/Pákistán/Čína: Čínská armáda bude v následujícím týdnu cvičit s vojáky Indie a Pákistánu. V případě Indie dojde k obnovení společných akcí po roční přestávce, kterou způsobila pohraniční roztržka na Doklamské náhorní plošině. Cvičení „Ruka v ruce“, jehož se za každou stranu zúčastní 100 vojáků, proběhne v Čengdu mezi 11. a 23. prosincem. Krom zlepšení vzájemného porozumění se bude věnovat protiteroristickým operacím. Stejné zaměření bude mít i cvičení třítýdenní Warrior, na něž do Pákistánu v sobotu dorazila skupina čínských speciálních sil.
[Latinská Amerika]
Argentína/G20: Lídri dvadsiatich najväčších ekonomík sveta sa na prelome novembra a decembra stretli na dvojdňovom summite, ktorý sa prvý raz konal v Južnej Amerike, v Buenos Aires. Stretnutia sa niesli v napätom duchu americko-čínskej obchodnej vojny, konfliktu medzi Ruskom a Ukrajinou, či nedôvery voči Saudskej Arábii. Donaldovi Trumpovi sa podarilo presadiť potrebu reformy Svetovej obchodnej organizácie (WTO) a ako jediný nepodporil implementáciu myšlienok udržateľného rozvoja, vyplývajúcich z Parížskej dohody. V rámci summitu bola tiež podpísaná obchodná dohoda medzi USA, Mexikom a Kanadou.
Bolívia: Najvyšší súd akceptoval žiadosť prezidenta Eva Moralesa uchádzať sa o mandát po štvrtýkrát. Vodca bolívijského socialistického hnutia a hnutia za práva pestovateľov koky post zastáva od roku 2005, kedy sa stal prvým domorodým prezidentom v histórii Bolívie. Voľby vyhral aj v rokoch 2009 a 2014. Morales podľa ústavy nemôže v prezidentských voľbách v novembri 2019 opätovne kandidovať, no dlhodobo pokúšal o ústavné zmeny, ktoré Bolívijčania v referende v roku 2016 odmietli. Tisíce obyvateľov preto vyšlo do ulíc protestovať proti rozhodnutiu Najvyššieho súdu.
[Post-sovětský prostor]
Arménie: V Praze došlo k zatčení N. Sarkisjana, synovce bývalého prezidenta S. Sarkisjana. Podle údajů policie předložil falešný guatemalský pas se jménem Franklin Gonzales. Je obviňován z většího počtu ilegálních aktivit vč. únosů, vlastnictví zbraní a drog. Zadržení Sarkisjana je pravděpodobně součástí boje proti korupci bývalého arménského politického establiahmentu, který inicioval premiér N. Pašinjan. V rámci těchto událostí bylo zadrženi a odsouzeno několik politiků a bývalých ministrů. Současné jsou vydány zatykače na jiné příbuzné exprezidenta.
Rusko: Prezident V. Putin definoval ruský národ a jeho rysy v nové koncepci národní politiky do roku 2025. V daném případě se jedná o multietnickou entitu spojující všechny etnické skupiny a občany země (rusky российский/rossijskij). Obsahuje seznam charakteristik nezbytných pro členy ruské společnosti, jakožto patriotismus, plnění občanských povinností, chápání vlastní státní příslušnosti atd. Ovšem podle stejné koncepce se s touto definicí může ztotožnit pouze 84 % občanů Ruska, což ukazuje veřejný průzkum. Především jde o požadavek tzv. občanského sebevědomí, tedy chápání sama sebe jako občana Ruské federace. Tato skutečnost zpochybňuje její univerzalitu a faktickou užitečnost.
[Východní Asie]
Malajzia: V Kuala Lumpur v sobotu demonštrovali desaťtisíce Malajcov. „Oslavovali“ ustúpenie vlády premiéra Mahathira Mohamada od plánovaného pristúpenia k Medzinárodnému dohovoru o odstránení všetkých foriem rasovej diskriminácie OSN. Malajzia je jednou zo 14 krajín, ktorá dohovor ešte nepodpísala. Premiér, ktorý pri víťazstve vo voľbách ťažil z podpory etnických Číňanov a Indov, tvoriacich asi tretinu obyvateľov, ustúpil tlaku islamskej väčšiny. Etnickí Malajci, podporovaní aj expremiérom Najibom Razakom, sa obávali, že pristúpenie k dokumentu povedie ku zrušeniu ich diskriminačných výhod, vrátane lepšej dostupnosti univerzít než pre ostatné národnosti či uznávanie islamu ako štátneho náboženstva.
Indonézia/ČĽR: Indonézska vláda sa uchádza o priazeň čínskych investorov v rámci projektu Novej hodvábnej cesty (BRI). Indonézia napriek svojej strategickej polohe zatiaľ z čínskeho plánu BRI nedokázala veľa vyťažiť. Napriek obavám niektorých ázijských krajín z prílišného vplyvu Číny plánuje Jakarta ďalšie projekty s čínskou účasťou, akým je železničné prepojenie hlavného mesta s centrom textilného priemyslu Bandung za 6 miliárd USD, ohlásené prezidentom Jokowim v roku 2016. K tomu vláda rokuje s Pekingom o nových projektoch v hodnote až 50-60 miliárd USD. Pri investíciách však Indonézia požaduje dostatočnú spoluúčasť miestnych firiem a zamestnancov, napr. pri výstavbe hydroelektrární.
[Moderní technologie]
Moderní technologie: Projekt amerického bojového letounu F-35 Lightning II vstoupil do fáze počátečního operačního testování a hodnocení (IOT&E). Program Joint Strike Fighter je oproti původnímu plánu z roku 2012 opožděn o šestnáct měsíců. Za tím stojí jak průběžné objevování a vylaďování nedostatků, které je součástí vývojové a výrobní strategie, tak první havárie F-35 v září 2018. Kvůli vyšetřování byly po určitou dobu uzemněny všechny provozované letouny. Proces IOT&E by měl být dokončen v létě 2019. Plná sériová výroba by pak měla začít na konci téhož roku.
