[Afrika]
Demokratická republika Kongo (DRK): Organizace spojených národů (OSN) oznámila, že zřejmě zastřelila protestujícího. Demonstrace proti peacekeepingové misi Monusco probíhala ve městě Beni na severovýchodě země. Důvodem je frustrace místních lidí, kteří obviňují misi, že selhává v ochraně civilního obyvatelstva před útoky rebelů. Při posledním útoku rebelů ze skupiny Spojené demokratické síly bylo zabito nejméně 19 lidí. Demonstrace proti peacekeeperům OSN se rozšířily z města Beni do dalších měst v oblasti. Monusco je jedna z největších misí OSN ve světě, která má přes 20 000 účastníků.
Guinea-Bissau: Do druhého kola prezidentských voleb se dostali Domingos Simoes Pereira a Umaro Cissoko Embalo. Zároveň tím vypadl z voleb současný prezident Jose Mario Vaz, jehož dosavadní působení ve funkci bylo poznamenáno politickým bojem a korupcí. Pereira vyhrál první kolo se 40 procenty hlasů a Embalo byl druhý s 28 procenty. Druhé kolo prezidentských voleb se uskuteční 29. prosince 2019. Vaz, jenž je ve funkci od roku 2014 a do voleb šel jako nezávislý kandidát, získal pouhých 12 procent hlasů. Vaz je také první prezident, který za posledních 25 let nebyl svržen nebo zabit.
[Blízký východ]
Irák: Premiér Ádil Abdal Mahdí v neděli formálně rezignoval. Parlamentu předal dopis, v němž jej informoval o svém rozhodnutí. Mahdí ve videu veřejnosti ujistil, že se vláda po nedělním přijetí rezignace parlamentem stane pouhou úřednickou vládou bez možnosti přijímat klíčová rozhodnutí a novou legislativu. Mahdího k rezignaci donutily od začátku října trvající protesty proti korupci a vysoké nezaměstnanosti. Ve střetech s bezpečnostními složkami zemřelo už přibližně 400 lidí. Zásadním bodem zlomu se stala smrt 40 protestujících v pátek a následné odvolání podpory vlády ze strany vlivného šíitského duchovního Alího Sistáního.
Turecko/Libye: Ankara a mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu ve čtvrtek oznámily podepsání smlouvy o námořních hranicích ve Středozemním moři. Ani jedna ze stran nezveřejnila detaily dohody, jež se dotýká i bezpečnostní a vojenské spolupráce. Zastupitelé Egypta ji prohlásili za ilegální, zatímco Řecko ji považuje za absurdní, jelikož ignoruje existenci řeckého ostrova Kréta mezi tureckým a libyjským pobřežím. Smlouva ještě více rozvířila spor mezi Řeckem a Tureckem, které začalo těžit ropu při pobřeží rozděleného Kypru.
[Euroatlantický prostor]
NATO: Trumpova administrativa rozhodla o snížení příspěvku na společný rozpočet. Podíl z celkového rozpočtu se změní z původních 22 procent na 16 procent. Tím se USA přiblíží k úrovni Německa, které platí 14, 8 procent, nehledě na rozdíl ve velikosti ekonomik. Podle Ministerstva obrany USA to povede k férovějšímu dělení nákladů uvnitř Aliance, jelikož některým státům se stále nedaří plnit své rozpočtové závazky. O tom se bude Donald Trump snažit přesvědčit své evropské a kanadské spojence na nadcházejícím výročním summitu NATO v Londýně.
Velká Británie: Při teroristickém útoku v Londýně zahynuli dva lidé a tři další byli zraněni. Usman Khan ozbrojen noži začal vraždit za bílého dne. Naštěstí byl ale dočasně přemožen zásahem kolemjdoucích na London Bridge. Útočníka se však nepodařilo odzbrojit úplně, a byl tak nakonec zastřelen policií. Khan byl již dříve trestán za plánování bombového útoku a byl „vybaven“ sledovacím zařízením. Podle posledních zpráv Khan útočil sám.
[Západní Balkán]
Albánie: Desítky mrtvých a tisíce zraněných si vyžádalo zemětřesení o síle 6,4 stupně Richterovy škály. Extrémně silné otřesy zasáhly zemi v noci na úterý, kdy nejsilněji bylo zasaženo zemětřesením druhé největší město Drač a město Thumana na severu země. V sobotu poté, co vláda ukončila záchranné práce se konečný počet obětí se vyšplhal na 51 mrtvých, 2000 zraněných a 4000 lidí se ocitlo bez domova. Kvůli následkům zemětřesení je albánská vláda nucena upravit rozpočet a nebude možné se obejít bez mezinárodní pomoci, kdy řada zemí již v týdnu pomáhala vysláním záchranářských týmů.
[Jižní Asie]
Pákistán: Nejvyšší soud v úterý pozastavil prodloužení výkonu služby náčelníkovi generálního štábu Qamaru Javedovi Bajwovi. Toto rozhodnutí učinil v srpnu premiér Imran Chán s ohledem na rostoucí napětí v regionu. Ve čtvrtek dal soud vládě 6 měsíců na právní odůvodnění a po tuto dobu bude moci Bajwa dále vykonávat svou funkci. Parlamentem tak bude muset projít novela zákona vykládající ústavu, která výkon této funkce omezuje na 3 roky. Armáda má se současnou vládou dobré vztahy, což kritizuje opozice, jež ji viní z manipulace voleb v její prospěch.
Bangladéš: V pátek 27. listopadu soud odsoudil sedm členů islamistické milice k trestu smrti. Ozbrojenci jsou zodpovědní za napadení kavárny v hlavním městě Dháce v roce 2016. Při útoku zemřelo 22 lidí, drtivou většinu z nich tvořili cizinci. Šlo o nejhorší islamistický teroristický útok v historii země. Ihned po této události se k ozbrojencům přihlásil Islámský stát, což ale bangladéšské úřady popřely. Před soudem ozbrojenci neprojevili žádnou lítost, naopak na novináře pokřikovali výhrůžky. Proti rozsudku se milicionáři rozhodli odvolat.
[Latinská Amerika]
Mexiko: Prezident López Obrador odmietol akúkoľvek operáciu americkej armády proti drogovým kartelom na území Mexika. Reagoval tak na zámer Donalda Trumpa zaradiť mexické kartely na zoznam zahraničných teroristických organizácií (FTO). Na zozname sa v súčasnosti nachádzajú predovšetkým islamské teroristické organizácie či marxistické povstalecké skupiny. Prostriedkami boja proti nim sú predovšetkým finančné sankcie či zákaz vycestovania pre jednotlivcov, no nie je vylúčená ani priama vojenská akcia.
Uruguaj: V druhom kole prezidentských volieb zvíťazil stredopravicový kandidát Luis Lacalle Pou a ukončil tak 15-ročnú etapu ľavicovej vlády v krajine. Konečný výsledok bol však len veľmi tesný, Lacalle Pou z konzervatívnej Národnej strany získal asi len o 30 tisíc hlasov menej než jeho protikandidát Daniel Martínez. K zmene na poste hlavy štátu Uruguaju dopomohla predovšetkým zvýšená kriminalita a stagnujúca ekonomika s verejným dlhom v úrovni takmer 5 percent HDP.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Rada federace zveřejnila text zákonu o domácím násilí, který byl vypracován parlamentními poslanci a právnickými aktivistkami pro ochranu žen. Podle aktivistek se však jedná o velmi přísně cenzurovanou, omezenou a vágní úpravu zákona, která prospěje protivníkům zákona, ale oběti domácího násilí fakticky neochrání. Například oběť musí být s pachatelem násilí v oficiálním sňatku, o násilí musí policii informovat pouze oběť, atd. Aktivistky a právničky v rámci pracovní skupiny budou usilovat o efektivnější úpravu, přestože politici stále považují téma domácího násilí za přehnané.
Kazachstán: Desítky demonstrantů se sešly před zastupitelským úřadem EU s požadavky o zpřísnění evropské politiky vůči zemi. Demonstrující žádali také o propuštění politických vězňů a dodržování lidských práv. Aktivisté čekali na představitele EU, ovšem nikdo se s nimi nesetkal. Akce byla spojena se zveřejněním několika projektů zaměřených na hospodářskou spolupráci mezi středoasijskou zemí a Unií. Tuto spolupráci zastupitelstvo označilo za klíčovou.
[Východní Asie]
Hongkong/ČĽR/USA: V lokálnych voľbách v Hongkongu minulý víkend zdrvujúco zvíťazili pro-demokratickí kandidáti. Pri vysokej účasti získali 388 kresiel, pričom tí pro-čínski iba 89. Medzitým v stredu prezident USA Donald Trump „z rešpektu voči Si Ťin-pchingovi“ podpísal legislatívu podporujúcu protestujúcich v Hongkongu, ktorá mala podporu medzi republikánmi aj demokratmi. Peking reagoval veľmi negatívne a obvinil USA z vmiešavania sa do vnútorných záležitostí Číny. Z podnecovania násilia v nedeľu obvinili čínski predstavitelia pri OSN aj vysokú predstaviteľku OSN pre ľudské práva, Michel Bacheletovú. Tá v sobotu publikovala v hongkonskej tlači text kritizujúci Carrie Lamovú.
Samoa: Na ostrove Samoa pokračuje epidémia osýpok, ktorá vypukla ešte v októbri. Miestne ministerstvo zdravotníctva eviduje už vyše 3 000 nakazených, pričom minulý týždeň každý deň pribúdalo okolo 200 prípadov. 42 ľudí doteraz zomrelo, prevažne malých detí. Zaočkovanosť na ostrove nebola povinná a podľa WHO klesala a pohybuje sa iba na úrovni 31 %. Vláda zareagovala povinným očkovaním (za posledný týždeň bolo zaočkovaných vyše 50 tisíc ľudí) a uzavretím škôl. Krajine už materiálom a lekármi poskytli pomoc Austrália, Nový Zéland aj Spojené kráľovstvo.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Vojenské zpravodajství (VZ) zveřejnilo výroční zprávu za rok 2018. V ní byl specifický prostor věnován nejmodernějším strategickým zbraňovým systémům. Právě vývoj a modernizace raketových systémů má dle VZ podíl na zhoršujícím se bezpečnostním prostředí. Hrozbu pro Českou republiku může díky svému raketovému potenciálu a záměrům představovat Rusko, Čína a Írán. Rusko například zavádí do služby nové mezikontinentální rakety Jars či vyvíjí manévrující raketové hlavice. U Číny je VZ méně konkrétní, avšak jako výrazně problematické je hodnoceno nezapojení do kontrolních režimů a možnost proliferace čínských raketových technologií do zemí jako je Írán.
Kyberbezpečnost: Kromě Vojenského zpravodajství (VZ) vydala svou výroční zprávu i Bezpečnostní informační služba (BIS). Obě instituce se v dokumentech dotýkají i problematiky kybernetické bezpečnosti a obrany. BIS poukázala na nutnost věnovat kybernetické bezpečnosti větší pozornost, jelikož dění v kyberprostoru může mít velký vliv na zpravodajské služby i samotnou bezpečnost České republiky. VZ věnovalo kybernetickým hrozbám vlastní kapitolu, v níž upozornilo na „neustálý dynamický růst“ těchto hrozeb. Největším nebezpečím v kyberprostoru podle zprávy zůstávají skupiny APTs, zmiňována je také kybernetická kriminalita a špionáž. Mezinárodní posun VZ očekává atribuci kybernetických útoků, u které předpokládá vzrůstající snahu nastolit standard, podle něhož by státy při přisuzování postupovaly, aby útočníky efektivněji postihly a odstrašily.
