[Afrika]
Madagaskar: Nejvyšší soud v zemi rozhodl, že do druhého kola prezidentských voleb postupují Marc Ravalomanana a Andry Rajoelina. Druhé kolo voleb se uskuteční 19. prosince 2018. Ústavní soud uvedl, že Ravalomanana obdržel 35,35 procent hlasů a Rajoelina jich získal 39,23 procent. Současný prezident Hery Rajaonarimampianina dostal pouhých 8,82 procent hlasů. Soud zároveň zamítl jeho žádost o zrušení voleb. Oba kandidáti jsou úhlavní rivalové, jelikož Ravalomanana byl svržen v roce 2009 vojenským převratem a prezidentem se stal Rajoelina.
Etiopie: Etiopský premiér Abiy Ahmed slíbil konání svobodných voleb v roce 2020. Řekl to při setkání s členy 81 opozičních skupin. Měli společně diskutovat o zajištění svobodných a spravedlivých voleb. Politická strana premiéra EPRDF je u moci od roku 1991 a spolu s přidruženými stranami drží všechny křesla v parlamentu. Od dubna 2018, kdy se stal Abiy premiérem, pozval zpět do země představitele opozice a separatistických skupin. Zároveň propustil politické vězně a Birtukan Mideksu, bývalou vězněnou disidentku, jmenoval předsedkyní volební komise.
[Blízký východ]
Izrael: Policie v případu korupce premiéra Benjamina Netanyahu spojeného s firmou Bezeq doporučila trestní stíhání premiéra a jeho ženy. Dle vyšetřovatelů měl Netanyahu zavést regulace ve prospěch Šaula Eloviče držícího největší podíl v Bezeku výměnou za pozitivní mediální pokrytí v Elovičových novinách Walla. Netanyahu je spojen s několika dalšími korupčními skandály, oznámení policie označil za konspiraci proti jeho osobě. V posledních dnech oslabil Netanyahovu vládu odchod strany Yisrael Beytenu a zhoršující se bezpečnostní situace s Gazou, nejsou vyloučeny ani předčasné volby.
Írán: Země provedla testovací odpálení nových balistických raket středního doletu schopných nést několik hlavic včetně jaderných. Testování je v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2231 o zákazu proliferace jaderných schopností Íránu, na což při odsouzení testů upozornil americký ministr vnitra Mike Pompeo. Dle Íránu jde o rozšíření obraných kapacit země a jeho jaderný program je mírového charakteru. Rakety jsou schopné zasáhnout část Evropy a celý Blízký východ. Rakety by nyní měly být schopny zasáhnout cíl do 500 kilometrů s přesností třiceti metrů. Rezoluce byla přijata v roce 2015 jako součást jaderné dohody s Íránem.
[Euroatlantický prostor]
Česko: Armádní generál Petr Pavel odešel 30. listopadu ve věku 57 let do penze. Chce však pokračovat v popularizaci členství ČR v NATO například formou přednášek. Současnému ministrovi obrany Lubomíru Metnarovi nabídl své služby jako poradce pro vojenské otázky. Petr Pavel získal během své vojenské kariéry řadu ocenění – například francouzský vojenský kříž a medaili národní obrany za mírové mise v bývalé Jugoslávii nebo Řád Záslužné legie za předsednictví Vojenskému výboru NATO v letech 2015-2018. Petr Pavel je jediným českým vojákem, který kdy NATO velel.
USA/Česko: Americká vláda označila Huawei – čínskou firmu vyrábějící telefony – za možné bezpečnostní riziko. Američané se domnívají, že mobilní zařízení mohou sloužit jako nástroj pro čínskou špionáž a vyzývají spojence, aby výrobky firmy nepoužívali. Problémem je, že se Huawei v Česku podílí na státní zakázce pro energetickou firmu ČEZ. Aktivity čínské firmy v ČR sleduje i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Na možné napojení Huawei na čínskou špionáž upozornila už v roce 2014 Bezpečnostní informační služba (BIS).
[Západní Balkán]
Bosna a Hercegovina: Bývalý velitel bosenské armády ve Srebrenici Naser Orić byl zproštěn obvinění z válečných zločinů. Odvolací soud v Sarajevu v pátek minulého týdne zprostil Oriće obvinění, že během války v roce 1992 zabil tři srbské válečné zajatce. Orić, který bývá ze strany bosenských muslimů často považován za jednoho z největších válečných hrdinů, byl bosenskou jurisdikcí již jednou v procesu trvajícím od roku 2016 osvobozen. Vůči pátečnímu verdiktu se dále nelze odvolat. Bývalý generál čelil obvinění z válečných zločinů už před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, který jej všech obvinění zprostil v roce 2008.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Při úterním americkém leteckém útoku v provincii Himand bylo zabito 23 civilistů. Asistenční mise OSN (UNAMA) potvrdila počet obětí s tím, že mezi mrtvými je 8 žen, 10 dětí a další 3 byly zraněny. Podle vyjádření NATO povstalci objekt používali jako bojovou pozici a z toho titulu na něj helikoptéry zaútočily. Zároveň bylo zahájeno vyšetřování. UNAMA zaznamenala v dosavadních devíti měsících nárůst civilních obětí leteckých útoků, jejichž počet (649) převyšuje čísla za celý rok 2017.
Indie: Přestřelka v Indií kontrolované části Kašmíru způsobila smrt šesti separatistů a jednoho vojáka. Incident, který se odehrál minulou neděli, vyvolal protesty proti Indii a následně násilí vůči indickým bezpečnostním složkám v oblasti. Civilisté začali po vojácích házet kameny. Ti odpověděli slzným plynem a ostrou municí. Zraněno bylo 20 civilistů a jeden mladík podlehl svým zraněním. Kašmír je jediným indickým státem s převažujícím zastoupením muslimů. Region je rozdělený mezi Pákistán a Indii, ale oba státy si jej nárokují celý. Především v posledních letech se ze strany muslimských obyvatel indického Kašmíru dostává rebelům otevřené podpory.
[Latinská Amerika]
Mexiko: Nový prezident Mexika Andrés Manuel López Obrador složil přísahu. Ve volbách zvítězil nad právníkem Ricardem Anayou. Momentálně má podporu obyvatelstva okolo 56 procent, jeho předchůdce Enrique Peňa Nieto odchází s podporou pouze 24 procent. Obrador je médii označován jako první levicový prezident Mexika za poslední desítky let. V kampani se nejvíce soustředil na téma korupce, chudobu a boj se zločinem.
Brazílie: Policie zadržela guvernéra Ria de Janeira Luiz Fernando Pezao za korupci a praní špinavých peněz. Byl zatčen ve čtvrtek spolu se skupinou osmi lidí. Mluvčí guvernéra ani vláda sátu Rio de Janeiro se k problému nevyjádřila. Státní zastupitelé jej obviňují z kriminálních aktivit mezi roky 2014-2015, kdy sloužil jako viceguvernér tehdejšímu guvernérovi Sergiovi Cabralovi, který byl odsouzen a uvězněn za korupci.
[Post-sovětský prostor]
Ukrajina/Rusko: V deseti oblastech Ukrajiny hraničících s Ruskem a Podněstřím byl zaveden válečný stav na 30 dnů. Prezident Porošenko plánoval vyhlásit válečný stav na celém území Ukrajiny na 60 dnů, před hlasováním v parlamentu ale byla územní a časová působnost zkrácena. Válečný stav byl zaveden po incidentu v Kerčském průlivu, kde se odehrál ozbrojený střet mezi loděmi ukrajinského námořnictva a složkami Federální služby bezpečnosti (FSB) Ruska. Válečný stav zmimo jiné omezuje vstup mužům ve věku mezi 16 a 60 lety s ruským občanstvím na ukrajinské území. Prezidentské volby stanovené na 31. března budoucího roku nebudou vyhlášeným stavem posunuty.
Gruzie: V druhém kole prezidentských voleb za podpory vládnoucí strany Gruzínský sen zvítězila kandidátka Salome Zurabišviliová, rodačka z Francie a bývalá francouzská diplomatka. Jejím soupeřem v druhém kole byl kandidát opoziční Sjednocené národní strany a bývalý ministr zahraničí Grigol Vašadze, kterého podporuje bývalý prezident Michail Saakašvili. Salome Zurabišviliová je naopak podporována Saakašviliho politickým oponentem, oligarchou a bývalým premiérem Bidzinou Ivanišvilim. Vašadze s výsledkem voleb nesouhlasil a vyvolal protesty v Tbilisi, kterých se účastnili tisíce lidí.
[Východní Asie]
Jižní Korea: Přestože se vzájemné vztahy států Korejského poloostrova v poslední době poměrně rychle zlepšují, rozhodla se Jižní Korea koupit dva izraelské radarové systémy Green Pine Block C. Jedná se o radary vybudované společností ELTA Systems, která je přidružená k státem vlastněné Israel Aerospace Industries. S jejich nasazením se počítá po roce 2020. Cílem koupě je tedy zlepšení jihokorejských schopností detekovat a vymezit dráhu balistických střel z dlouhé vzdálenosti v brzkém stádiu.
Filipíny: Prezident Rodrigo Duterte oznámil plán na vytvoření komand smrti, která by pátrala po příslušnících komunistické milice, tzv. Nové lidové armády (NPA). Komando by se mělo podobat komandům NPA, které byly nasazeny pro zabíjení policistů v 70. a 80. letech minulého století. Toto prohlášení vyvolalo kritiku odpůrců vlády a lidskoprávních organizací, kteří upozorňují na možnost vyvolání hromadného zabíjení podobné „válce proti drogám“, kterou Duterte zahájil v roce 2016. Dle některých názorů se vyvoláním strachu snaží o upevnění své moci.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Čínsky technologický gigant Huawei dostal na Novom Zélande stopku – nebude sa môcť podieľať na výstavbe novej 5G siete. Tamojšia spravodajská služba totiž zastavila návrh na použitie jeho zariadení. Podľa nej by účasť Huaweiu na výstavbe siete znamenala „významné riziká pre národnú bezpečnosť.“ K rovnakému kroku sa v auguste odhodlala aj Austrália. Obe krajiny sú pritom podporované Spojenými štátmi, ktoré vedú rozsiahlu kampaň v snahe odradiť svojich spojencov od spolupráce s touto firmou.
