[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Írán: V úterý 22. listopadu oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), že Írán začal obohacovat uran na 60 % v jaderném zařízení Fordow. Jedná se zřejmě o reakci Teheránu na rezoluci MAAE ze 17. listopadu, která Írán vyzvala, aby s MAAE spolupracoval podle svých předchozích závazků. Dokument na rozdíl od předchozích rezolucí také Írán varoval, že by agentura mohla vyzvat Radu bezpečnosti OSN, ať se situací zabývá. Írán již dříve uran obohacoval v jaderné elektrárně Natanz. Německo, Spojené království a Francie tento krok společně odsoudily a pokračování jednání nad obnovením jaderné dohody zůstává v nedohlednu.
Turecko/Sýrie: Od minulého víkendu Turecko zintenzivnilo ostřelování Kurdů žijících v severovýchodní Sýrii a severním Iráku. Stalo se tak poté, co prezident Erdogan oznámil možnou pozemní operaci proti PKK a YPG. Při útocích zemřelo i 18 syrských vojáků. Rusko i Spojené státy varovaly Turecko, aby neeskalovalo situaci. Podle Spojených států navíc turecké útoky ohrozily americké vojáky přítomné v Sýrii. Spojené státy zároveň varovaly, že další turecké akce by mohly ohrozit boj s Islámským státem.
[Euroatlantický prostor]
Evropa: Policejní složky z desíti evropských států zatkly celkem 44 osob zapojených do sítě organizovaného zločinu. Zatčené osoby se měly podílet na pašování drog a praní špinavých peněz. Podle vyjádření Europolu zatčení pocházejí z různých zločineckých skupin, které navzájem spolupracují a organizují celý drogový řetězec. Celá akce byla koordinována právě Europolem a jedná se o první případ tak rozsáhlé kooperace. Do akce se zapojila také Policie ČR.
Německo/Španělsko: Zástupci Německa a Španělska potvrdili přesun projektu FCAS do další fáze. V následující fázi by již měl být představen prototyp letounu. První let by se měl podle plánu uskutečnit během roku 2027. Future Combat Air System (FCAS) je společný projekt Francie, Německa a Španělska, jehož cílem je vyvinout bojový letoun 6. generace, který by měl nahradit letouny Rafale a Eurofighter Typhoon. Program ale již od začátku provázejí problémy a neshody mezi partnery.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Expertní tým OSN v pátek označil zacházení Tálibánu se ženami a dívkami jako možný zločin proti lidskosti. V prohlášení označil vyloučení žen z institucí jako „genderovou perzekuci“ podle Římského statutu, zakládající listiny Mezinárodního trestního soudu, a dožaduje se dalšího vyšetřování podle mezinárodního práva. Tálibán tato obvinění odmítl jako „neúctu k posvátnému náboženství islámu a proti mezinárodním pravidlům“. Podle expertů se zacházení se ženami za poslední měsíce výrazně zhoršilo spolu s rostoucím počtem trestů.
Pákistán: Do funkce náčelníka generálního štábu pákistánské armády byl ve čtvrtek zvolen generálporučík Ásim Munír. Vystřídá tak generála Kamara Džavída Badžvu, který po šesti letech odchází do důchodu. Munír, který dříve vedl dvě z nejvlivnějších zpravodajských služeb, tím získá dohled nad jadernými zbraněmi. Změna ve vedení armády by mohla mít zásadní vliv na politickou stabilitu země a vztahy se sousedními státy.
[Latinská Amerika]
Brazília: Prezident Jair Bolsonaro a jeho strana neuspeli pri podaní sťažnosti na výsledok volieb. Najvyšší ústavný súd túto sťažnosť zamietol. Dosluhujúci prezident nesúhlasil s výsledkom druhého kola tohtoročných prezidentských volieb, ktoré prehral len o 1,8 % hlasov. V dokumente sa vyhradil voči hlasovacím zariadeniam, ktoré boli údajne ovplyvnené v jeho neprospech. Predseda najvyššieho ústavného súdu okomentoval sťažnosti Bolsonarovej liberálnej strany ako „ohrozenie demokratických noriem a posilnenie kriminálnych a protidemokratických hnutí“.
Kolumbia: Národná oslobodzovacia armáda (ELN) a vláda nového prezidenta Gustava Petra zahájili mierové jednania. Jednať sa začalo po nástupe Petra do úradu, ktorý sa zaviazal, že spor s ľavicovou rebelskou skupinou trvajúci takmer 60 rokov ukončí. ELN je poslednou aktívnou vzbúreneckou skupinou a zapája sa do obchodu s drogami, či nelegálnej ťažby surovín. Obe strany sa navyše dohodli, že k rokovaniam pozvú aj Brazíliu, Čile a Mexiko, aby sa pripojili ku Kube, Nórsku a Venezuele ako takzvané garančné krajiny.
[Postsovětský prostor]
Arménie: Premiér země Nikol Pašinjan odmítl podepsat dokument o prodloužení obranné spolupráce s Ruskou federací. Současné znění dokumentu podle něj umožňuje Ázerbájdžánu, s nímž je Arménie v dlouhodobém konfliktu, nadále útočit na její území. Pašinjan kritizoval Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, jíž je Rusko faktickým lídrem, již dříve. Současný odklon Arménie od Moskvy probíhá ve světle ztráty vlivu, kterou ruský režim pociťuje u většiny svých dosavadních spojenců především v tzv. ruském „blízkém zahraničí“.
Kyrgyzstán: Investigativní reportér Bolot Temirov, který dlouhodobě informuje o bující korupci v zemi, byl zbaven občanství a deportován do Moskvy. Kyrgyzská administrativa, včetně prezidenta Sadyra Džaparova, obhajuje bezprecedentní krok údajným falšováním osobních dokumentů ze strany kyrgyzského novináře. Jeho spojenci naopak hovoří o státem podporovaném únosu. Kyrgyzstán je jedinou opravdovou demokracií v regionu Střední Asie, dlouhodobě se však potýká s korupcí politických elit a pravidelnými protivládními protesty, které zpravidla končí pádem vlády.
[Subsaharská Afrika]
Čad: Militanti z Boko Haram zabili v utorok najmenej 10 čadských vojakov pri útoku na vojenskú jednotku v oblasti Čadské nížiny neďaleko hraníc s Nigériou. Počas útoku v ranných hodinách sa zranilo aj niekoľko ďalších príslušníkov obranných síl. V regióne na hraniciach Čadu, Nigeru, Kamerunu a Nigérie džihádistické skupiny Boko Haram a jej disidentská odnož Islamského štátu v západnej Afrike (ISWAP) už roky pravidelne útočia na ozbrojené zložky aj civilistov týchto krajín.
Demokratická republika Kongo: Africkí lídri vyhlásili na východe republiky prímerie, ktoré má platiť od piatku a jeho cieľom je zastavenie útokov povstaleckej skupiny M23. Vyhlásenie podpísali v stredu na samite v angolské Luande predstavitelia Konga, Rwandy, Burundi, Angoly a bývalý kenský prezident Uhuru Kenyatta. M23 sa podľa dokumentu musí stiahnuť zo svojich okupovaných území alebo čeliť intervencii regionálnych síl. Povstalci súčasťou mierových rozhovorov neboli, no vyjadrili ochotu viesť dialóg a v piatok požiadali o stretnutie s Uhuru Kenyattom a angolským prezidentom Joaom Lorencom.
[Západní Pacifik]
Japonsko: Panel expertů pro národní obranu předložil vládě návrh na zásadní posílení obranných schopností Japonska a navýšení daní za účelem jeho financování. K dané záležitosti se vyjádřili premiér Fumio Kišida a ministr financí Šun’iči Suzuki, kteří připustili potřebu posílení vojenské síly a možné budoucí změny ve financování armády po vzoru zmíněného návrhu. Ten se tak pravděpodobně stane základem očekávané aktualizace tří nejvýznamnějších bezpečnostních dokumentů země, čímž oficiálně dojde k odklonu od dosavadní výrazně pacifistické obranné politiky Japonska.
Tchaj-wan: Prezidentka Cchaj Jing-wen převzala odpovědnost za porážku vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP) v sobotních místních volbách a rezignovala na funkci její předsedkyně. Úspěch naopak zaznamenala opoziční strana Kuomintang (KMT), která zvítězila ve většině volebních soutěží, včetně té o pozici starosty hlavního města Tchaj-peje. Specifikem voleb byla akcentace celostátních témat, zejména postoje Tchaj-wanu vůči Číně. Zatímco DPP zastává konfrontační politiku a zdůrazňuje nutnost neustoupit zvyšujícímu se tlaku ze strany Pekingu, KMT je stoupencem zachování vstřícnějších vztahů s tímto aktérem.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Společnost Trellix vydala analýzu zabývající se obsahem uniklé interní korespondence ransomwarové skupiny Yanluowang z konce října. Analýza poodhalila vnitřní fungování skupiny, její kyberkriminální aktivitu a možnou spolupráci s dalšími skupinami. Ukázalo se, že název skupiny záměrně naznačuje čínský původ, nicméně veškerá komunikace byla vedena v ruštině. Na stránkách Doxbin byla následně zveřejněna potenciální identita jednoho z vývojářů – mělo by se jednat o síťového administrátora ruského ministerstva obrany. Skupina Yanluowang v uplynulém roce provedla kybernetické útoky na několik významných organizací, jako jsou například Cisco či SonicWall.
