[Afrika]
Nigérie: Islámský stát se přihlásil k sérii útoků, které si na severovýchodě země vyžádaly 118 obětí. Více než sto vojáků zemřelo v uplynulých dnech pří útocích islamistů na vládní pozice. Jedná se o největší počet mrtvých v rámci izolované epizody útoků od roku 2015, kdy se moci chopil prezident Muhammadu Buhari. Vláda ani armáda situaci zatím blíže nekomentovaly. Podle nevládních zdrojů milice v posledních měsících zabily stovky vojáků v oblasti tzv. Státu západní Afriky.
Středoafrická republika: Alfred Yekatom byl předán Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS) v Haagu. Yekatom byl v čele křesťanských milicí, které své operace cílily na muslimské obyvatelstvo. Milice se pod Yekatomovým vedením měly údajně dopouštět zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Datum prvního slyšení bylo stanoveno na duben 2019. MTS prošetřuje 6 let destabilizujícího násilí v zemi, která se propadla do chaosu poté, co převážně muslimští rebelové uzurpovali vládu v roce 2013, což vyvolalo odpor ze strany milice Anti-balaka. Navzdory převzetí moci přechodnou vládou krvavé střety pokračují.
[Blízký východ]
Jemen: Místní představitelé přístavu Hudajdá souhlasili s možností předání města pod správu OSN. Stalo se tak po návštěvě zvláštního zmocněnce OSN pro Jemen, Martina Griffithse, který v pátek navštívil tento rudomořský přístav. Už v minulosti šíitský vůdce povstalců Abdamálik Húsí přispustil možnost předání přístavu pod správu OSN. O toto město se během občanské války vedly časté boje, jelikož je strategicky důležité pro zásobování města Saná.
Írán/Irák: V neděli Írán a Irák zasáhlo zemětřesení o síle 6,3 stupňů. Podle dostupných informací přišli o život dva lidé a stovky obyvatel jsou zraněny. Je však velmi pravděpodobné, že se počty obětí zvýší. Epicentrum se nacházelo na hranicích obou států a údajně šlo cítit i v iráckém hlavním městě Bagdádu a v hlavním městě iráckého Kurdistánu Irbílu.
[Euroatlantický prostor]
Európska únia: Európska komisia oficiálne upozornila 16 členských krajín vrátane Česka, že nedodržali termín implementácie nových pravidiel boja proti terorizmu. Medzi ďalšie napomenuté krajiny patrí napríklad Belgicko, Poľsko, Rakúsko či Grécko. Tieto štáty doteraz nezaviedli smernicu 2017/541 do svojej legislatívy. Smernica okrem iného zavádza kriminalizáciu trestných činov spojených s terorizmom alebo osobitné ustanovenia pre obete. Krajiny majú teraz dva mesiace na zavedenie novej legislatívy, v opačnom prípade môže Komisia pristúpiť k ďalším krokom.
Fínsko/Dánsko/Francúzsko/Nemecko: Ako reakciu na vraždu novinára a situáciu v Jemene zaviedli Fínsko, Dánsko, Francúzsko a Nemecko viacero opatrení voči Saudskej Arábii. Fínsko zakázalo vývoz zbraní a vojenského vybavenia do krajiny kvôli vojne v Jemene, kde SA podporuje vládu, a tamojšej humanitárnej kríze a hroziacemu hladomoru. Francúzsko aj Nemecko zakážu 18 občanom SA vstup do krajiny, a teda do celého Schengenu, kvôli vražde novinára Chášukdžího. Nemecko okrem toho pristúpilo aj na zákaz vývozu zbraní rovnako ako Dánsko, ktoré tak urobilo kvôli vražde novinára aj kvôli zapojeniu SA do vojny v Jemene.
[Západní Balkán]
Kosovo: Snaha Kosova připojit se k mezinárodní policejní organizaci Interpol skončila neúspěchem, a to již po čtvrté od vyhlášení nezávislosti. O nepřistoupení Kosova rozhodlo hlasování na valném shromáždění konaném v Dubaji v úterý minulý týden, kdy se zemi nepodařilo získat potřebnou podporu dvou třetin ze 192 členských států. Proti přijetí lobovalo zejména Srbsko a srbský prezident Vučić označil výsledek hlasování za „vítězství“. Následující den pak Kosovo, pravděpodobně v reakci na srbskou kampaň, s okamžitou platností uvalilo stoprocentní clo na dovoz zboží ze Srbska a Bosny.
[Jižní Asie]
Pákistán: Při útoku tří extremistů na čínský konzulát v Karáčí zahynuli čtyři lidé, pákistánská policie však útok odrazila. K incidentu došlo v pátek 23. 11. a přihlásila se k němu separatistická skupina Balúčistánská osvobozenecká armáda. Skupina bojuje proti vládním pákistánským silám, ale nově se vymezuje i proti růstu čínskému vlivu v zemi. Žádný z dosavadních útoků neohrozil čínské investice v Pákistánu, nicméně tento atentát byl jedním z doposud nejvýznamnějších. Balúčistánská osvobozenecká armáda se již dvacet let střetává s vládními silami v bojích nízké intenzity.
Afghánistán: Úterní sebevražedný útok v centru Kábulu si vyžádal smrt nejméně 55 lidí. Shromáždění sunnitských věřících k příležitosti výročí narození proroka Mohameda bylo v úterý napadeno atentátníkem, který uprostřed davu odpálil vestu s výbušninami. Afghánský prezident Ašraf Ghaní vyhlásil v reakci na událost středu dnem národního smutku. K útoku se nepřihlásila žádná teroristická skupina, ale podezření padá na tzv. Islámský stát, který je podobnými atentáty dobře známý. I afghánský Talibán útok striktně odsoudil. Obě organizace mezi sebou mají neshody a v některých regionech spolu vedou boje.
[Latinská Amerika]
Argentína: Po roku sa našla argentínska armádna ponorka San Juan, ktorá zmizla 15. novembra 2017 vo vodách južného Atlantiku. Podľa expertov mohla byť dôvodom havárie implózia, čiže rozdrvenie ponorky pod hydrostatickým tlakom vody, čo spôsobilo samovoľné zrútenie sa ku dnu. Na palube sa vtedy nachádzalo 44 ľudí, vrátane prvej ženy slúžiacej na ponorke argentínskeho námorníctva. Po objavení vraku vláda informovala verejnosť, že na jeho vylovenie nemá technické prostriedky, no v rámci vyšetrovania bude spracovaná štúdia, ako ho z hĺbky 870 metrov dostať na hladinu.
Venezuela: Trumpova administratíva zvažuje zaradenie Venezuely na zoznam štátov podporujúcich terorizmus, na ktorom doteraz figurovali Severná Kórea, Irán, Sudán a Sýria. USA sa tak chcú vyhradiť proti režimu venezuelského prezidenta Nicolása Madura, avšak konkrétnym dôkazom o prepojení Madurovej vlády s terorizmom nedisponujú. Tento krok by pre Caracas znamenal uvalenie ekonomických reštrikcií a obmedzenie americkej finančnej pomoci v čase, kedy krajina bojuje s hyperinfláciou, nedostatkom potravín a exodom obyvateľstva.
[Post-sovětský prostor]
Rusko/Ukrajina: V Kerčskom prielive došlo k incidentu medzi ruskou pohraničnou strážou a námornými silami Ukrajiny, potom ako sa ukrajinské lode blížili smerom ku Krymskému mostu. Podľa ruskej pohraničnej služby FSB ukrajinské lode porušili medzinárodné právo a narušili štátnu hranicu Ruska. Podľa oficiálneho stanoviska FSB Ukrajina opakovane podniká provokačné aktivity a úmyselne narušuje ruské výsostné vody s cieľom vyvolať v tomto regióne konfliktnú situáciu. V poobednajších hodinách došlo k prerušeniu plavby pod Krymským mostom, keď bol prechod pod most zablokovaný tankerom. Rusko do oblasti vyslalo vrtuľníky Ka-52 a lietadlá Su-25 aby monitorovali situáciu. Následne Rusko násilne obsadilo a zajalo ukrajinské plavidlá.
Ukrajina obvinenia odmieta a považuje za vinníka incidentu Rusko. Podľa oficiálneho stanoviska ukrajinského námorníctva lode vykonávali plánovanú plavbu medzi prístavmi Odesa a Mariuopol. Pokúsili sa dopredu ruské úrady o prechode Kerčskou úžinou informovať, no nielenže nedostali odpoveď, ale bola proti nim zo strany pohraničných orgánov použitá sila, pri ktorej došlo k zrážke a poškodeniu jednej z lodí. Kyjev v reakcii na vtrhnutie ruských špeciálnych jednotiek na lode hovorí o agresii a otvorení nového frontu. Prezident P. Porošenko zvolal krízový štáb.
Rusko/Moldavsko: Prezident Moldavska I. Dodon sa počas návštevy ruskej Štátnej dumy stretol s jej predsedom V. Volodinom. Obaja predstavitelia vyjadrili potrebu prehĺbenia vzťahov na medziparlamentnej úrovni. Volodin poukázal na fakt, že moldavský parlament ako celok neprejavuje záujem o prehĺbenie vzťahov so Štátnou dumou. Jedinou výnimkou je Strana socialistov. Práve vytvorenie pracovnej skupiny medzi Štátnou Dumou a Stranou socialistov označil predseda Volodin za neštandardný, ale dôležitý krok. Prezident Dodon ocenil otvorenosť RU k dialógu a pomoc Moskvy moldavským občanom či podnikateľom v Rusku. Moldavský prezident znovu vysoko ocenil rolu RU mierotvornej misie v Podnestersku, ktorá podľa jeho slov „zabezpečuje stabilitu na brehoch Dnestru.“
[Východní Asie]
Taiwan: Taiwanská vládna Demokratická pokroková strana utrpela v miestnych voľbách zásadnú porážku. Následne sa predsedníčka strany a súčasná prezidentka Taiwanu Cchaj Jing-wen rozhodla odstúpiť z čela strany. Vládna strana neobhájila svoj post ani v prístavnom meste Kao-siung, kde vládla dve desaťročia. Cchaj priznala porážku, no dodala, že hodlá pokračovať v pokračujúcich reformách a ochrane suverenity krajiny. Demokratická pokroková strana je považovaná za konzervatívnu stranu odmietajúcu politiku zbližovania s Čínou. Tieto voľby boli zároveň testom podpory pred parlamentnými a prezidentskými voľbami, ktoré sú plánované na rok 2020.
Južná Kórea/Interpol: Juhokórejčan Kim Čong Jang bol zvolený za prezidenta Interpolu, medzinárodnej policajnej organizácie. Ten porazil skúseného ruského kandidáta Alexandra Prokopčuka. Proti Prokopčukovi stáli USA, Anglicko a iné európske štáty, ktoré sú neisté kandidátovým údajným napojením na kremeľské kruhy. Víťazstvo Kima znamená, že sa mu podarilo zaistiť podporu aspoň u dvoch tretinách predstaviteľov valného zhromaždenia organizácie. Interpol je známy i vďaka tzv. červenému varovaniu, ktorý identifikuje podozrivého hľadaného v určitej krajine a tým ho de facto pridá do zoznamu celosvetovo hľadaných ľudí.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Čína předvedla na letošním ročníku Zhuhai air show nový, zcela čínskými firmami vyvinutý a vyrobený proudový motor WS-10B3 s vektorováním tahu. Přesto, že byl na letecké show demonstrován na letounu Chengdu J-10 (lehký jednomotorový stíhač bez dominantních stealth charakteristik), předvedené pokroky ve vektorování tahu (tedy možností ovládat letoun pohybem trysky motoru) může mít výrazné implikace pro (rovněž předvedený) čínský stealth letoun Chengdu J-20. U toho by mohlo manévrování pomocí vektorovaného tahu omezit potřebu manévrovat předními „kachními“ plochami, které mohou v různých úhlech narušovat stealth profil letounu.
Kyberbezpečnost: Dvaja mladíci z Veľkej Británie boli odsúdení za účasť na kybernetickom útoku z roku 2015. Neznámi hekeri vtedy napadli telekomunikačnú spoločnosť TalkTalk, pričom ukradli údaje o jej zákazníkoch a spôsobili jej škodu vo výške 77 miliónov libier. Následne vydierali riaditeľa spoločnosti, po ktorom požadovali výkupné vo forme Bitcoinov výmenou za ukradnuté dáta. Obaja Briti sa k účasti priznali a boli odsúdení nepodmienečne na 12, respektíve 8 mesiacov väzenia.
