[Afrika]

Nigérie: Nigerijská militantní skupina Mstitelé Delty Nigeru (NDA) se přihlásila k bombovým útokům na tři ropovody na jihu země. Dosud nebylo nezávisle ověřeno, zda za útokem skutečně stojí NDA. Jedná se o nově vzniklou skupinu, jejímž cílem je zlepšení životních podmínek obyvatel oblasti prostřednictvím větších zisků z těžby ropy. K útokům začalo docházet poté, co vláda seškrtala financování programů zabývajících se integrací bývalých rebelů z oblasti do společnosti. Nigérie patří k předním producentům ropy v Africe.

Mali: V zemi se konají lokální volby, které byly odloženy o dva roky kvůli bezpečnostní situaci. Přesto jsou poznamenané bezpečnostními obavami. Došlo totiž k několika incidentům, kdy byly v Timbuktu spáleny urny. Ve městě Koro byl unesen opoziční kandidát Saibou Barry. O nestandardním průběhu vypovídá fakt, že volby byly zrušeny v sedmi okrscích kvůli bezpečnostní situaci. Volby jsou rovněž kritizované opozicí a vojáky z mise OSN, kteří poukazují na křehkou stabilitu v zemi. Opozice upozorňuje na podvody v přípravě voleb. Volí se 12 000 zastupitelů.

[Blízký východ]

Sýrie/Turecko: V rámci Tureckem podporované operace „Štít Eufratu“ (Euphrates Shield), která započala v srpnu tohoto roku, jednotky syrských rebelů pod Svobodnou syrskou armádou (Free Syrian Army) započaly ofenzívu na dobytí města Al-Bab, který je v držení Daesh. Al-Bab je určitým zlomovým bodem či linií mezi syrskými rebely, kurdskými a v neposlední řadě vládními jednotkami. Nachází se přibližně ve středu mezi tureckými hranicemi a městem Aleppo. Al-Bab je také poslední městskou državou Daesh v provincii Aleppo. Tureckem podporované jednotky již operují téměř na prahu města.

Jemen: Mohammed al-Bukhtati, člen rady skupiny Hútiů Ansarullah, která je na „opoziční“ válčící straně, ve středu prohlásil, že jsou připraveni zastavit boje a podílet se na národní jednotné vládě a ukončit tak konflikt, který si vyžádal ztrátu více než 10 000 lidských životů. Také dodal, že souhlasný postoj vyjádřila i Saudská Arábie, což však oficiálně sama nepotvrdila. Den předtím se zástupci Hútiů a koalice vedené Saudskou Arábií dohodli na dočasném klidu zbraní, který započal ve čtvrtek. Proti tomu se však vyslovil prezident Abd-Rabbu Mansour Hadi (doposud podporovaný Saudskou Arábií), jelikož bylo o klidu zbraní rozhodnuto bez jeho participace.

[Euroatlantický prostor]

EU: V utorok sa v Bruseli konalo stretnutie Rady EU zloženej z ministrov obrany a zahraničných vecí. Bol schválený nový plán obrany, ktorého cieľom je znížiť európsku závislosť na vojenskej pomoci zo strany USA. Zároveň bol navýšený rozpočet Európskej obrannej agentúry zameranej na pomoc členským štátom pri rozvoji vojenských síl. Navýšenie o 1,6 % bolo prvým od roku 2010. Tieto kroky sú vnímané aj ako reakcia na výsledok amerických prezidentských volieb. Výraznejší posun k európskej obrannej spolupráci bol blokovaný Poľskom, pobaltskými štátmi a predovšetkým Veľkou Britániou.

USA: Boli zverejnené mená kľúčových členov kabinetu nového prezidenta. Ministrom spravodlivosti sa stane senátor Jeff Sessions, národným poradcom pre bezpečnosť penzionovaný generál Mike Flynn a riaditeľom CIA kongresman Mike Pompeo. Výber známych hard-linerov Republikánskej strany prijala pozitívne najmä jej konzervatívna časť, zároveň ale budí obavy organizácií pre ochranu ľudských práv. Napriek odporu demokratov je pravdepodobné, že Sessions aj Pompeo budú schválení  Senátom. Post národného poradcu pre bezpečnosť schválenie nepotrebuje.

[Jižní Asie]

Indie: Po přeshraničním útoku pákistánské armády zůstali zranění čtyři indičtí vojáci, jednalo se přitom již o třetí porušení klidu zbraní za 24 hodin v oblasti Rajauri v Kašmíru a Džammú, které si nárokují Indové i Pákistánci. Minometná palba a přestřelky jsou přitom v oblasti stále častější. Obě strany směřují útoky na vojenská stanoviště i civilisty. Pákistán i proto přesídlil na 8 000 lidí z pohraničí. Pákistánská armáda taktéž oznámila sestřelení indického dronu, který se údajně nacházel nad Pákistánem.

Afghánistán: Dolní komora parlamentu pokračuje ve vyjadřování nedůvěry ministrům, a to i přes výzvy premiéra s prezidentem k zastavení tohoto procesu. Kvůli nespokojenosti s neuskutečněnými rozpočtovými investicemi bylo odvoláno již sedm ministrů včetně zahraničí, dopravy, veřejných prací či školství. Prezident Ghání instruoval odvolané členy vlády, aby zůstali ve funkci, dokud věc nevyřeší nejvyšší soud a ty, o nichž se nehlasovalo, aby se na zasedání parlamentu nedostavovali. Boje o moc ve vládě v době posilování Tálibánu a rostoucího etnického napětí zemi dále destabilizují.

[Latinská Amerika]

Venezuela: Po prvním kole vyjednávání mezi opozicí a vládou, kdy se obě strany dohodly na společném postupu pře řešení současné humanitární krize v zemi, se chystá druhé kolo jednání na začátek prosince. Jeden z vůdců opozičního hnutí Stůl pro Demokratickou Jednotu Henrique Capriles, požaduje na tomto jednání stanovit datum referenda za odvolání prezidenta Madura. K tomu chce uspořádat sběr hlasů, ve kterém se budou moci lidé vyjádřit k pokračování odvolacího procesu, který podle průzkumů požaduje více než 73 % populace. Chce tak ovlivnit jednání s vládou.

Kolumbie: Kolumbijská vláda a jednací tým FARC zveřejnili novou mírovou dohodu a představili ji v kolumbijském kongresu. Bývalý prezident a jeden z hlavních oponentů předešlé mírové dohody, která byla odmítnuta v referendu těsnou většinou, Álvaro Uribe při této příležitosti prohlásil, že o mírové smlouvě je třeba ještě dále vyjednávat. Podle prezidenta Santose se ale jedná o finální dokument, který již nebude dále měněn, a v současnosti je třeba pouze určit způsob, jakým bude ratifikován.

[Post-sovětský prostor]

Bulharsko/Moldavsko: V bulharských a moldavských prezidentských volbách zvítězili Rumen Radev a Igor Dodon. Množství médií oba případy interpretovalo jako vítězství Kremlu. Dle střízlivějších odhadů lze ale očekávat jen více balancování mezi EU a Ruskem. Pravomoci prezidentů jsou omezené a zejména Moldavsko je nyní závislé na finanční pomoci od Západu. Vítěz moldavských voleb Dodon se již nechal slyšet, že asociační dohodu s EU nechá netknutou a že jen usiluje o lepší vztahy s Ruskem, jeho bulharský protějšek Radev podobně nevidí rozpor mezi dobrými vztahy s oběma stranami. Změnu ale mohou přinést příští parlamentní volby.

Rusko: Dle reportu generální prokurátorky Mezinárodního trestního soudu (ICC) lze situaci na Krymském poloostrově označit za ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Vypuknout měl nejpozději 26. února 2014, kdy Rusko na Krym vyslalo své ozbrojené jednotky a začalo jej okupovat. Moskva na report reagovala stažením svého podpisu zakládající smlouvy ICC, ministerstvo zahraničí prohlásilo činnost soudu za neefektivní a zaujatou. Ruský parlament ale dokument nikdy neratifikoval, země tedy členem této organizace nebyla.

[Východní Asie]

Čína: Čínská letadlová loď Liaoning je podle čínských médií připravena k bojovému nasazení. Do služby Liaoning vstoupil v roce 2012 a má nést 18-20 letounů J-15B a až tucet vrtulníků. Jde původně o přestavěnou letadlovou lodí Varjag, kterou Čína nedokončenou koupila od Ukrajiny. Původně měla podle tvrzení Pekingu sloužit primárně jako tréninková platforma, dokud Čína nepostaví vlastní letadlovou loď. Ve skutečnosti je nepravděpodobné, že by byla loď opravdu připravena k boji, jelikož od jejího spuštění na vodu uběhly pouhé čtyři roky, nicméně i tak jde o důležitou experimentální platformu, na které se Čína učí, jak to příště udělat lépe.

Korejský poloostrov/Japonsko: Jednání o dohodě mezi Soulem a Tokiem o sdílení zpravodajských informací o Severní Koreji se blíží ke svému konci. Jižní Korea i Tokio si od dohody slibují nejen lepší situační povědomí ohledně případných hrozeb (obě země jsou v dostřelu severokorejských raket), ale také intenzivnější spolupráci s USA v tomto směru. Dohodu silně kritizuje Pchjongjang a podle průzkumů je proti i 59 % dotázaných Jihokorejců. Přesto by šlo pro Jižní Koreu o výhodnou dohodu, jelikož Japonsko vlastní mnohem více zpravodajských kapacit, než Korea.