[Afrika]
Etiopie: Federální vláda deklarovala nečekanou válku ve státě Tigraj, ležícím na severu země. Tím dochází k ohrožení stability v jednom z nejvíce strategických regionů na světě, v Africkém rohu. Přitom krize v Etiopii rostla po dobu několika měsíců. Premiér Abij Ahmed uvedl, že federální vojenské operace na severu země mají jasné, limitované a dosažitelné cíle. Podle Ahmeda se jedná o odpověď na údajný útok tigrajských sil na vojenskou základnu v regionu. Obě strany se z rozpoutání bojů obviňuji navzájem. Ztráty jsou hlášené na obou stranách.
Sahel: Francie chce stáhnout několik stovek vojáků z oblasti. Armádní zdroje uvádí, že Francie chce omezit svou vojenskou přítomnost v neklidném regionu, aby dala prostor pro silnější evropský závazek. Není to přitom ani rok, kdy země poslala do regionu Sahelu stovky dalších vojáků. Nynější francouzská přítomnost se datuje od 2014, kdy tisíce vojáků bylo vysláno v rámci operace Barkhane. Cílem Barkhane je spolu s místními partnery boj proti islamistům, zejména z organizace Islámského státu Velké Sahary. Barkhane dosáhla několika dílčích úspěchů.
[Blízký východ]
Irák: V hlavním městě Bagdádu a v Basře na jihu země proběhly minulý týden rozsáhlé protivládní demonstrace. V Basře se během pátečních protestů střetly bezpečnostní síly se stovkami demonstrantů, kteří požadovali lepší životní podmínky a ukončení korupce v zemi. Jeden protestující přišel o život a nejméně 40 dalších bylo zraněno. V sobotu se pak u vstupu do Zelené zóny v Bagdádu shromáždilo několik stovek Iráčanů, kteří vyzývali k okamžitému stažení amerických jednotek ze země. Více než rok trvající protivládní nepokoje si v zemi dosud vyžádaly více než 500 životů.
Spojené arabské emiráty: Vláda v sobotu oznámila významné změny několika islámských zákonů vztahující se na osobní svobody. Země Perského zálivu kupříkladu nově umožňuje nemanželským párům pobývat ve společné domácnosti, povoluje nákup a konzumaci alkoholu pro osoby starší 21 let nebo kriminalizuje tzv. vraždu ze cti – kmenový zvyk, ve kterém se muž může vyhnout stíhání za útok na ženu považovanou za dehonestaci rodiny. Přepracování islámských osobních zákonů odráží měnící se profil země, která stále ve větší míře usiluje o přilákání západních turistů a investorů.
[Euroatlantický prostor]
USA: Napriek tomu, že ešte nie sú spočítané všetky hlasy, je takmer isté, že novým prezidentom sa stane demokratický kandidát Joe Biden, ktorý vystrieda republikána Donalda Trumpa. Vo svojej kampani avizoval zmeny v americkej zahraničnej a bezpečnostnej politike. Chce byť menej konfrontačný voči spojencom v NATO, zváži obnovenie dohody s Iránom a plánuje ukončit podporu Saudskej Arábie vo vojne v Jemene. Zachovať by naopak chcel tvrdý postup voči Číne, predovšetkým v otázkach Juhočínskeho mora.
Česká republika: V nasledujúcich štyroch rokoch plánuje ministerstvo obrany nahradiť dosluhujúce vozy UAZ a Landrover 1200 novými automobilmi Toyota Hilux. Budú služíť ako viacúčelové osobné terénne vozidlá pre logistické a zabezpečovacie úlohy. Ich výbava sa nebude výrazne odlišovať od sériovej civilnej výroby, čo umožňuje ich využitie pri preprave personálu či k zásobovaniu mimo aktívne bojové zóny. Cena za jeden kus sa má pohybovať okolo 893 tisíc.
[Západní Balkán]
Kosovo: Prezident Hashim Thaçi, bývalý vůdce Kosovské osvobozenecké armády rezignoval, aby čelil obviněním z válečných zločinů. Thaçi svou rezignaci oznámil na tiskové konferenci ve čtvrtek poté, co byl obviněn z válečných zločinů Kosovskými specializovanými komorami, hybridním tribunálem kombinujícím kosovské a mezinárodní právo. Obžaloba tvrdí, že Thaçi a další obvinění jsou zodpovědní za téměř 100 vražd a dalších zločinů proti lidskosti, které měli být spáchány během války v Kosovu. Po rezignaci úřad prezidenta přijala dočasně předsedkyně parlamentu Vjosa Osmani, něž kosovský parlament nalezne konsensus při volbě nové hlavy státu.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Na Kábulskou univerzitu v pondělí zaútočil tzv. Islámský stát (IS). Výbuch a následný přepad tří útočníků se odehrál v části kampusu sloužící fakultám žurnalistiky a práva, kde právě probíhal knižní veletrh za účasti íránského velvyslance. Situace vyústila v několikahodinové obléhání za účasti speciálních sil, které útočníky zlikvidovaly. Bylo zabito 22 lidí a dalších 22 bylo zraněno. IS prohlásil, že cílil na „absolventy, ze kterých se stanou vyšetřovatelé a soudci sloužící odpadlické afghánské vládě.“ Není tedy jasné, jestli byl mířen i proti ambasadorovi z Teheránu. IS útočil také na konci října na vzdělávací centrum v šíitské čtvrti Kábulu, kde zemřelo 24 studentů a přes 100 bylo zraněno.
Indie: Pohraniční přestřelky v severním Kašmíru si vyžádala životy dvou vojáků a jednoho příslušníka Pohraniční bezpečnosti (BSF). Incidenty se odehrály několik hodin po sobě, první v sobotu v noci, druhý v neděli dopoledne. Dle indické strany se pokusilo několik teroristů překročit hranici s Pákistánem, tři z nich byli zabiti. Současně mělo dojít ke střelbě z pákistánské strany hranice. Narušitelé u sebe měli kalašnikovy, pistoli, vysílačku, munici a 50 tisíc rupií (15 tisíc korun). Jedná se o druhý incident v oblasti, v dubnu při útoku zemřelo 5 vojáků.
[Latinská Amerika]
Kolumbie: Vláda se dohodla s bývalými členy guerilly FARC na urychlení plnění bodů z dohody uzavřené v roce 2016. Konkrétně se jedná o body zajištění bezpečnosti pro demobilizované členy a také urychlení vylepšení bydlení a nákupu pozemků. K tomuto pokroku došlo po demonstraci bývalých členů FARC v Bogotě, kteří upozorňovali na útoky na bývalé členy guerilly. Od podpisu dohody s FARC o demobilizaci bylo zavražděno asi 236 bývalých členů. Vláda bude diskutovat s ex-členy guerilly o tom, jak zvýšit jejich bezpečí.
Kuba: V minulém týdnu navštívil Kubu íránský ministr zahraničí Mohammad J. Zaríf. Cílem návštěvy bylo setkání ministrů zahraničí, diskuze nad sankcemi uvalenými USA na obě země a vyjádření vzájemné solidarity. Od roku 2018 zavedly USA ochromující sankce znemožňující Íránu vyvážet ropu. Ve stejném čase USA zavedla více než 130 opatření posilující embargo uvalené na Kubu. Oba státy tvrdí, že USA porušují pravidla pro mírové soužití mezi státy. Zaríf navštívil Kubu dva dny poté, co navštívil Venezuelu, dalšího regionálního spojence, na nějž se vztahují sankce USA.
[Post-sovětský prostor]
Bělorusko/EU: Evropská unie v pátek přidala běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na sankční seznam. Spolu s ním přibylo na seznamu 14 osob včetně šéfa tajné policie KGB Ivana Tertela a šéfa prezidentova štábu Igora Sergeenka. EU odmítá údajné Lukašenkovo vítězství ve volbách 9. srpna, a lituje jeho zásahu proti oponentům. Nejnovější sankce EU blokují cestovní víza pro jmenované úředníky a zmrazují veškerý majetek, který mohou mít v členských státech EU. Občané a společnosti EU mají navíc zakázáno jim půjčovat. Od běloruských orgánů se požaduje zastavení policejního násilí a propuštění účastníků masových protestů, včetně všech politických vězňů.
[Východní Asie]
Filipíny: Sedm teroristů ze skupiny Abú Sajjáf bylo v úterý zabito při střetu s vládními vojáky. Hlídka tvořená členy průzkumných jednotek a speciálních sil zaútočila na loď s teroristy poté, co dostala informaci, že pravděpodobně plánují unést jiné plavidlo. Při střetu, který trval asi 25 minut, byly použity bojové helikoptéry a víceúčelová útočná plavidla. Tyto incidenty jsou v této části Filipín časté, hlavně na ostrovech Mindanao, Sulu, Tawi-Tawi a Basilan, kde je značná teroristická a pirátská činnost.
USA/Tchaj-wan: Spojené státy schválily prodej čtyř bojových bezpilotních letounů MQ-9 Reaper Tchaj-wanu. Tento obchod v hodnotě okolo 600 milionů dolarů má podpořit modernizaci tchajwanských ozbrojených sil a zvýšit jejich obranyschopnost. Spolu s drony budou dodány i pozemní stanice s komunikačními prostředky, rakety nikoli. Podle Ministerstva zahraničí Spojených států napomáhá tento obchod také politické a vojenské stabilitě v regionu, naopak čínská strana se proti tomuto kroku ohradila.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americký armádne výskumné centrum DEVCOM vyvinulo moderný komplex riadenia paľby s umelou inteligenciou ATLAS (Advanced Targeting and lethality Aided System). Doterajší spôsob reťazca ničenia (kills chain) bol postavený predovšetkým na schopnostiach posádky, pričom samotný postup bol do značnej miery manuálny. ATLAS využíva pokročilé senzory, algoritmy strojového učenia a dotykové displeje na automatizáciu procesuvyhľadávania, zacielenie a paľby. ATLAS teda umožňuje posádke reagovať na hrozby rýchlejšie než kedykoľvekpredtým. Výsledkom je výrazné skrátenie dĺžky reťazca ničenia, najmä pri paľbe na mnohonásobné a rôznorodé ciele.
Kyberbezpečnost: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil tiskovou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k ověřování zajišťování kybernetické bezpečnosti v ČR v letech 2015 až 2019. NKÚ při své analýze vycházel z Akčního plánu na roky 2015 až 2020. Podle zprávy se většina nadefinovaných úkolů podařila splnit, přesto NKÚ objevil několik zásadních nedostatků. Za problematickou označil komunikaci mezi NÚKIB a Ministerstvem vnitra, která probíhá pouze na neformální úrovni nebo fakt, že neexistuje souhrnný přehled o tom, kolik stát na kybernetické zabezpečení vynakládá. Dle NKÚ je třeba na agendu vynakládat částky o stovky milionů větší.
