[Afrika]
Sahel: Teroristickým skupinám se minulý týden podařilo provést několik významných akcí. V pátek zaútočili teroristé na armádní základnu v severovýchodním Mali, útok si vyžádal 53 obětí z řad malijské armády, k útoku se přihlásil Islámský stát. Jedná se tak o jeden z nejkrvavějších útoků posledních let vůči malijským bezpečnostním složkám. 30. října v nigerské jižní provincii Diffa zaútočila Boko Haram na vojenskou základnu a zabila v ní 12 nigerských vojáků. Boko Haram také vůbec poprvé ohlásila zahájení ofenzivy v nigerijském severozápadním regionu Sokotském státu, kde v pondělí 28. října provedla dva simultánní sebevražedné útoky vůči policejnímu inspektorátu a policejní stanici.
Etiopie: Již 78 mrtvých si vyžádaly násilné střety mezi demonstrujícími a bezpečnostními složkami v hlavním městě Addis Abebě a v jihozápadním regionu Oromia. Násilnosti propukly 23. října poté, kdy policie obklíčila dům novináře a politického aktivisty Jawari Mohammeda, který pochází stejně jako demonstrující z etnické skupiny Oromo. Aktuální vlna násilností stupňuje mezietnické napětí ohrožující stabilitu státu, a to v době blížících se parlamentních voleb v roce 2020.
[Blízký východ]
Libanon: Premiér Saad Harírí v pátek rezignoval. Učinil tak po třinácti dnech celonárodních protestů a po násilných střetech protestujících s bezpečnostními složkami a podporovateli hnutí Hizballáh a Amal. Osm dní před svojí rezignací představil balíček reforem, který mj. zahrnoval boj s korupcí a snížení platů ministrů, mělo také dojít k jejich obměně. V pondělí vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh prohlásil, že je proti rezignaci kabinetu. Libanonská politika je postavená na sektářském a národnostním klíči, svoje místa v parlamentu a ve vládě tak má zajištěna i Hizballáh. Dle demonstrujících je to jednou z hlavních příčin problémů vysoké politiky v zemi.
Irák: V neděli zaútočili protestující na íránský konzulát ve městě Karbalá. Protestující na konzulátu vyvěsili iráckou vlajku místo íránské a skandovali u toho heslo: „Karbalá je svobodná, Írán pryč!“ Střelba do davu ze strany bezpečnostních složek stála životy tří lidí. V Iráku již více než měsíc probíhají masivní protesty. Demonstrujícím vadí nemizející korupce v politice, nedostatek základních služeb a elektřiny, ale také vzrůstající vliv Íránu, který v zemi finančně a logisticky podporuje milice Hašd aš-Šábí.
[Euroatlantický prostor]
USA: Senát potvrdil nominaci viceadmirála U.S. NAVY Charlese Richarda na pozici velitele US Strategic Command (STRATCOM). Ten po třech letech nahradí stávajícího velitele – generála Johna Hytena (US Air Force). Richard již dříve působil ve strukturách STRATCOM, naposledy však sloužil jako velitel ponorkových sil u námořnictva. STRATCOM zodpovídá za operace ve vesmíru, globální protiraketovou obranu, a především za případné nasazení jaderného arsenálu.
Velká Británie: Země míří k další předčasným volbám do Dolní sněmovny. Britští poslanci schválili během minulého týdne konaní předčasných voleb, které proběhnou 12. prosince 2019. Hlavním důvodem k předčasným volbám je přetrvávající neshoda na podobě Brexitu i po vyjednání nové dohody mezi vládou Borise Johnsona a EU. Stávající sněmovna se rozpustí již 6. listopadu. Cílem stávajícího ministerského předsedy a jeho Konzervativní strany, je ve volbách získat většinu, tak aby došlo k schválení současné brexitové dohody.
[Jižní Asie]
Pákistán: Do Islámábádu dorazily desítky tisíc protestujících z regionů. Pětidenní průvod podporovatelů opozice vedený Fazl-ur-Rehmánem, předsedou konzervativní strany Jamiat Ulema-e-Islam, požaduje odstoupení premiéra Chána. Nazývá jeho vládu nelegitimní a nekompetentní, viní ji z prohlubování ekonomické krize a nesouhlasí s vměšováním armády do politiky. Diplomatické centrum Islámábádu bylo zablokováno bezpečnostními silami, avšak protestující hodlají zůstat na místě a vytrvat v požadavku na demisi. Premiér Chán odstoupit odmítá a armáda se vyjádřila, že stojí za demokraticky zvolenou vládou a doufá, že se protesty vyřeší mírovou cestou.
Indie: Neoficiální delegace 27 poslanců Evropského parlamentu navštívila Kašmír. Jedná se o první zahraniční delegaci od okleštění autonomie regionu. Velkou část skupiny tvořili členové evropských anti-imigračních a protimuslimských politických stran jako jsou francouzské Národní sdružení nebo britská Brexit Party. Poslanci se setkali s 15 vybranými obyvateli regionu a navštívili Šrínagar, hlavní město státu Džammú a Kašmír. Návštěva si vyžádala velkou kritiku ze strany indických opozičních stran, protože někteří jejich poslanci nebyli do regionu vpuštěni.
[Latinská Amerika]
Argentína: Víťazom prezidentských volieb sa stal stredoľavicový opozičný kandidát Alberto Fernández. V prvom kole so ziskom takmer 48 percent hlasov porazil doposiaľ úradujúceho Mauricia Macriho, ktorý získal 40 percent. Očakáva sa, že Fernández nadviaže užšie kontakty s ostatnými latinskoamerickými ľavicovými lídrami, a to najmä v Mexiku a Bolívii. Ústrednou témou predvolebnej kampane sa stala zlá ekonomická situácia. Napriek Macriho tržne orientovaným reformám krajine hrozí opätovný bankrot.
Čile: Prezident Sebastian Pinera oznámil, že Čile nebude hostiť novembrové fórum krajín Ázijsko-tichomorskej hospodárskej spolupráce (APEC) ani klimatický summit OSN, ktorý sa mal konať v decembri. Dôvodom sú už dva týždne trvajúce protesty proti ekonomickej nerovnosti a rastúcim cenám, pri ktorých zahynulo najmenej dvadsať ľudí. Napriek tomu, že prezident Pinera vymenil osem členov svojej vlády, protestujúci naďalej požadujú aj jeho rezignáciu.
[Východní Asie]
ČĽR/USA: Minister vnútra USA David Bernhardt nariadil pozastaviť prevádzku dronov čínskej výroby. Pre bližšie neudané dôvody tak ministerstvo bude preskúmavať približne 810 svojich dronov, z ktorých je prevažná väčšina čínskej výroby a všetky obsahujú aspoň nejaké čínske komponenty. Čínske ministerstvo zahraničných vecí vyzvalo USA, aby prestalo zneužívať koncept národnej bezpečnosti na diskrimináciu čínskych firiem. Čínska spoločnosť DJI, hlavný výrobca dronov, vyjadrila sklamanie. Ministerstvo obrany USA zakázalo používanie dronov od DJI už v roku 2017.
KĽDR: Vo štvrtok Severná Kórea testovala „super-veľký“ mnohonásobný odpaľovač rakiet. Juhokórejské a japonské orgány monitorovali dve strely, ktoré dopadli do Japonského mora. Krajina testuje zbraň už od augusta. Režim Kim Čong-una tak pokračuje v politike posledných mesiacov. Po zlyhaní rokovaní s USA na pracovnej úrovni sa KĽDR snaží vojenskou aktivitou tlačiť na svet, aby pri mala ďalšej vlne rokovaní výhodnejšie podmienky. Kim vyjadril spokojnosť s testom, ktorý mal potvrdiť schopnosť armády „úplne zničiť“ skupinu cieľov nepriateľa pri prekvapivom útoku.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Srbská vláda zvažuje nákup ruských systémů S-400. Dle informací tamního deníku Vecherne Novosti systém zaujal během cvičení v Srbsku místní politiky a vojáky. Spojeného cvičení Slavic Shield se zúčastnily společně ruské a srbské ozbrojené síly. S-400 je jedním z nejvyspělejších systémů protivzdušné obrany. Do společenské debaty se dostal díky jeho nákupu Tureckem i přes odpor ostatních členů NATO. Ze strany Srbska pak přichází v úvahu dlouhodobý pronájem systému. Dané úvahy zapadají do ambivalentního rámce tamní zahraniční politiky. Srbsko se sice snaží o sbližování s EU a NATO, stále si ale udržuje úzkou vazbu na Ruskou federaci.
Kyberbezpečnost: Podle vyšetřování reportérů BBC sloužil Instagram jako platforma pro obchodování s lidmi v Kuvajtu. Na profilech na sociální síti byly na nabízeny ženy pomocí hashatgů „maids for sale“ jako pracovnice do domácností a služky. Samotný prodej byl domlouván přes soukromé zprávy. Kromě Kuvajtu byly přes Instagram a aplikaci Haraj prodávány jako služebnice i ženy například v Saudské Arábii, přičemž cena za jednu transakci se pohybovala v řádech několika tisíc dolarů. Kuvajt po zveřejnění informací svolal schůzi s vlastníky sociálních sítí, jež v obchodu se ženami figurovaly a přiměl je k nápravě. Facebook jakožto vlastník Instagramu se zavázal k tomu, že nedovolí opětovný vznik podobnách profilů na svých stránkách.
