[Afrika]
Nigérie: Příznivci proíránského klerika Ibrahima Zakzaky se střetli při protestech s bezpečnostními složkami. Střety se odehrály v hlavním městě Abuja. Protestující se dožadovali propuštění klerika. Armáda a policie zakročila proti stovkám členů Islámského hnutí Nigérie. Svědek uvedl, že armáda střílela do protestujících. Skupina říká, že Zakzaky musí být propuštěn poté, co soud rozhodl, že jeho uvěznění bez obvinění je nezákonné. Zakzaky, který volá po islámské revoluci, je uvězněn od prosince 2015. V severní Nigérii převažuje sunnitská verze islámu.
Jižní Súdán: Leader rebelů Riek Machar se vrátil do hlavního města Juba, aby se zúčastnil ceremoniálu k oslavě mírového procesu. Machar se vrátil do země po dvou letech, kdy ji opustil poté, co se rozpadla dohoda o dělení moci. Machar podepsal minulý měsíc v Etiopii mírovou dohodu s prezidentem Salvou Kiirem, která má ukončit pětiletou občanskou válku. Ta má na svědomí životy deseti tisíc lidí a další miliony obyvatel, kteří museli opustit své domovy. Jižní Súdán se po zisku nezávislosti propadl v roce 2013 do občanské války poté, co Kiir obvinil Machara z přípravy převratu.
[Blízký východ]
Sýrie: Syrské demokratické síly (SDF) ve středu oznámily, že musejí pozastavit svoje operace proti Islámskému státu. Učinily tak po opakovaném odstřelování se strany turecké armády na pozice SDF. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil širším rozšířením operací, pokud nedojde k naplnění tři měsíce staré dohody o stažení SDF z města Manbídž a o společných americko-tureckých patrolách, z nichž první proběhla ve čtvrtek. Turecko mezitím popřelo úterní kritiku od syrské vlády, že nedodržuje stanovené povinnosti v dohodě o demilitarizovaném pásmu u Idlíbu.
Jemen: Arabská koalice v úterý nasadila dalších 10 000 vojáků do přístavního města Hudejdá před blížící se ofenzivou proti zbylým částem města ovládaným povstaleckými Hútiji. Ozbrojené síly obdržely ozbrojená vozidla i tanky. Vyslanec OSN v Jemenu Martin Griffiths se snaží znovu nastartovat jednání, jenž bylo v září pozastaveno, a dostat obě strany konfliktu zpět k jednacímu stolu do konce měsíce. Ke konci tři a půl roku trvajícího konfliktu vyzvala Velká Británie i USA. Občanská válka v Jemenu je považována za proxy konflikt mezi Saúdskou Arábií a Íránem.
[Euroatlantický prostor]
ČR: Minulý týden proběhla bezpečnostní konference o hrozbách pro Českou republiku Naše bezpečnost není samozřejmost, které si účastnili i představitelé českých parlamentních stran. Politici se jednoznačně shodli, že je potřeba navýšit výdaje na bezpečnost a obranu, a že migrace a mezinárodní terorismus jsou největší hrozby pro příštích 20 let. Mluvilo se i nejnovější zprávě Bezpečnostní informační služby (BIS), která zmiňuje Ruskou federaci jako původce hybridní kampaně proti NATO a EU. Na závažnosti této hrozby se však politici neshodli. Kritice se nevyhnul ani Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Polsko: Premiér Mateusz Morawiecki připustil, že země pravděpodobně také odstoupí od připraveného globálního paktu OSN o migraci. Polsko se tak přidává k České republice, Maďarsku, Rakousku a USA, což jsou země, jež nebudou součástí paktu. Morawiecki tuto skutečnost oznámil na tiskové konferenci s německou kancléřskou Angelou Merkelovou. Cílem paktu je, aby byla migrace bezpečná a spořádaná. Morawiecki je ale přesvědčen, že současné polské zákony jsou dostačující.
[Jižní Asie]
Indie: Indická vláda posvětila nákup dvou fregat ruské třídy Admiral Grigorovich. Zakázka má hodnotu téměř jedné miliardy dolarů a byla uzavřena minulé úterý. Fregaty budou budovány v Rusku, vybaveny však budou ukrajinskými turbínami a vyzbrojeny krom jiného indickými řízenými střelami BrahMos. Celá transakce má podle vyjádření ministerstva obrany proběhnout v rupiích a rublech, aby se země vyhnula americkým sankcím. Tyto sankce jsou reakcí na ruské ovlivňování amerických voleb v roce 2016 a Indie je řeší už v souvislosti s nedávným nákupem ruských systémů Triumf (S-400).
Afghánistán: Prezident Ghání souhlasil s vysláním skupiny politiků na mírové rozhovory v Moskvě. Jednání, jež je naplánováno na 9. listopadu, se zúčastní zástupci 12 zemí a také delegace katarské kanceláře Tálibánu. Půjde tak o první vzájemné setkání reprezentantů obou stran konfliktu. Afghánská administrativa zprvu své zapojení vyloučila, jelikož je přesvědčena, že by jednání s Tálibánem mělo být v její režii. Pode čtvrtletního reportu Speciálního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu kontroluje vláda jen 55,5 % území země, kde žije 65 % obyvatelstva, její bezpečnostní složky za srpen a září ztratily 1000 lidí a oproti loňsku mají o téměř 9000 příslušníků méně.
[Post-sovětský prostor]
Arménie: Prezident Armen Sarkisjan schválil rozpuštění parlamentu země. Došlo k tomu na základě zákonu, že Národní shromáždění bude rozpuštěno, pokud nezvolí premiéra. Nabízenou kandidaturu Nikola Pašinjana parlament dvakrát odmítl, čímž byl automaticky rozpuštěn. Arménští politici situaci vysvětlují tím, že daný krok byl nezbytný pro stanovení předčasných parlamentních voleb, které proběhnou v prosinci. Postupem si zajišťují legitimitu celého procesu politické změny v zemi.
Gruzie: Předminulý víkend proběhly v zemi prezidentské volby. Po sečtení hlasů prvního kola voleb definitivně nezvítězil ani jeden z kandidátů. Dva kandidáti s největším počtem hlasů jsou Salome Zurabišvili (bývalá ministryně zahraničí) a Grigol Vašadze (lídr koalice deseti menších opozičních stran). Postupují spolu do druhého kola voleb. Gruzínský premiér ujistil novináře, že budou dodrženy vysoké volební standardy. Pro některé politiky jsou tyto volby “zkušební”, jelikož mají ukázat opravdové postavení vládnoucí strany, i když prezident má podle nové ústavy omezené pravomoci.
[Východní Asie]
Jižní Korea: Podle rozhodnutí nejvyššího soudu mohou Jihokorejci legálně odmítnout povinnou vojenskou službu na základě vlastního nebo náboženského přesvědčení bez hrozby následného potrestání. Tento krok má napomoci vyřešit věznění stovek mladých mužů, kteří každoročně službu odmítají. Usnesení soudu tak ovlivní asi 930 případů, které čekají na rozsudek. Trest trvající až tři roky si od skončení korejské války odsedělo téměř 20 000 mužů. Jihokorejská vojenská služba trvá dva roky a připravuje občany na potenciální severokorejskou agresi.
Čína: Nový report organizace Freedom House uvádí, že tzv. čínský digitální autoritarismus je jednou z největších hrozeb pro svobodu na internetu. Některé státy se totiž po vzoru Číny uchylují k navyšování cenzury a omezování soukromí uživatelů pod záminkou zabránit šíření fake news nebo potírat kriminalitu. Čínští úředníci poskytují své zkušenosti 36 zemím (z celkem 65 sledovaných), v některých případech i včetně sledovacích zařízení. Největší zhoršení vykazuje Egypt, Srí Lanka, Kambodža, Keňa, Nigérie, Filipíny a Venezuela. Zhoršování svobody internetu se však netýká jen autoritářských zemí, nýbrž i těch demokratických. (celý report ZDE)
[Moderní technologie]
Moderní technologie: Indická vláda uzavřela velkou zakázku s Israel Aerospace Industries. Nákup obsahuje osm Izraelských protiletadlových raketových kompletů Barak za cenu 777 milionů dolarů, jež budou sloužit námořnictvu a systémy řízení palby Sky Capture v hodnotě 550 milionů dolarů pro armádu. Sky Capture je moderní senzorový systém protiletadlové obrany který je možné namontovat na zastaralé zbraně a výrazně tak zvýšit jejich přesnost a efektivitu. V rámci kontraktu upgraduje Israel Aerospace Industries zastaralé Indické kanóny Bofors L-70 švédské výroby a Sovětské ZU-23-2B. Indie má s Izraelem dlouhodobě dobré vztahy a netají se ambicemi stát se přinejmenším regionální vojenskou velmocí, proto jsou pokročilé izraelské technologie v Indii poptávány dlouhodobě.
