[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Írán: Íránské revoluční gardy v sobotu oznámily protestujícím v zemi, že „tento den může být na ulicích jejich posledním.“ Podle komentátorů to může indikovat nadcházející tvrdší postup proti nepokojům. V posledních dnech různé neziskové organizace zaznamenaly střelbu do protestujících. Režim se také pokouší zdiskreditovat protesty jejich propojením se středečním teroristickým útokem v Šírázu, k němuž se přihlásil Islámský stát. Tento týden také Spojené státy americké a Albánie oznámily, že budou chtít situaci v Íránu projednávat v Radě bezpečnosti OSN.
Izrael/Libanon: Za mediace Spojených států amerických podepsaly Izrael a Libanon dohodu o námořní hranici. Dlouholetý spor mezi sebou státy vedly především kvůli bohatým nalezištím plynu na pobřeží Středozemního moře. Bejrút doufá, že bude moci těžit nerostné suroviny a pomoci tak své ekonomice, která je dlouhodobě ve špatném stavu. Hizballáh s podpisem dohody ukončil dříve vyhlášenou „mobilizaci proti Izraeli“. Libanon ovšem zdůraznil, že se nejedná o nastolení diplomatických vztahů s Izraelem.
[Euroatlantický prostor]
Polsko: Premiér Mateusz Morawiecki oznámil, že první polskou jadernou elektrárnu postaví americká společnost Westinghouse Electric Corporation. Výstavba by měla začít již v roce 2026 a v roce 2033 by měl být uveden do provozu první blok. Celkem by elektrárna měla mít šest reaktorů. Zařízení by mělo vyrůst na severu země, nedaleko města Gdyně. Polsko má do budoucna zájem i o druhou jadernou elektrárnu.
USA: Po aktualizaci Národní bezpečnostní strategie představila administrativa prezidenta Joe Bidena také novou Národní obrannou strategii. Jako akutní bezpečnostní hrozbu v ní označuje Ruskou federaci. Pentagon rovněž upozorňuje na riziko čínské anexe Tchaj-wanu či rostoucí hrozbu ze strany Íránu a Korejskou lidově demokratickou republiku. Strategie, která je vydána spolu s přezkumy jaderné strategie a protiraketové obrany, dále zdůrazňuje potřebu modernizace amerického jaderného arsenálu a volá po větších investicích pro oblasti kyberprostoru a vesmíru.
[Jižní Asie]
Indie: V Dillí a Bombaji se konalo dvoudenní jednání Protiteroristického výboru Rady bezpečnosti OSN. Jeho závěrem bylo přijetí nezávazné Dillíské deklarace. Dokument pokrývá hlavní obavy spojené s teroristickým zneužitím nastupujících technologií, jako jsou drony, sociální sítě nebo crowdfunding. Indie při této příležitosti poskytla OSN dar v hodnotě půl milionu dolarů na boj s těmito hrozbami. Ministr obrany Subrahmanjám Džajšankar v projevu upozornil na narůstající oblibu dronů, šifrovaných aplikací a blockchainu mezi teroristickými aktéry a varoval před šířením propagandy na sociálních sítích.
Pákistán: Bývalý premiér Imrán Chán v pátek zahájil pochod z Láhauru do Islámábádu. Okolo deseti tisíc demonstrantů vyrazilo na trasu dlouhou 380 kilometrů pěšky i auty. Budou pořádat politická shromáždění na podporu Chána, který požaduje vyhlášení předčasných voleb. Expremiér byl přitom státní volební komisí připraven o možnost kandidovat po dobu pěti let kvůli nelegálnímu prodeji státních darů a zakrývání majetku, proti čemuž se odvolal. Bezpečnostní složky vyčlenily na trasu konvoje posily, aby zabránily násilnostem či střetům s Chánovými odpůrci. Protesty formou pochodu do hlavního města jsou jedním z rysů pákistánské politické kultury. Při posledním Chánově pochodu však vypukly potyčky s policií.
[Latinská Amerika]
Karibik: Britské úřady oznámily, že na lodi v karibských vodách zabavily více než 400 kilogramů kokainu. Hodnota nákladu se odhaduje na 28 milionů dolarů. Královský dělostřelecký tým loď, která vyplula z Jižní Ameriky po obvyklé pašerácké trase, neprodleně potopil. V rámci zásahu byly poblíž Dominikánské republiky zadrženy tři osoby. Jedná se již o druhý velký zátah v uplynulém týdnu. Ve středu totiž pobřežní stráž USA oznámila, že poblíž Portorika zabavila kokain v hodnotě 26 milionů dolarů.
Mexiko: Nedávný masakr 20 obyvatel města Totolapan na jihu země má pravděpodobně na svědomí drogový boss z gangu Familia Michoacana. Prostřednictvím videa na sociálních sítích se snažil svalit vinu na konkurenční gang Tequileros. Video „gangu Tequileros“ bylo však špatně nasvícené a ozvučené, přičemž se vůbec nepodobalo současné normě videí mexických kartelů. To vzbudilo v prokuratuře podezření, že se může jednat o podvrh. Nejpravděpodobnějším motivem hromadné vraždy byly neshody se starostou Totolapanu o jeho možném nástupci.
[Postsovětský prostor]
Kazachstán: Astana zveřejnila novou verzi své vojenské doktríny. K prvnímu odhalení tohoto aktualizovaného strategického dokumentu došlo během Konference pro opatření k interakci a budování důvěry v Asii (CICA). Změny v dokumentu sice nejsou nijak výrazné, ale ukazují na záměr Kazachstánu dále se držet zásad národní suverenity a územní celistvosti. Doktrína taktéž poukazuje na přetrvání multivektorové zahraniční politiky země a nemá navzdory ruskému tlaku protizápadní charakter. Na dokument tak můžeme nahlížet jako na snahu o udržení statutu quo v zahraniční orientaci země.
Ruská federace: Kreml hlásí úspěšný konec částečné mobilizace. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že Rusko splnilo cíl zadaný prezidentem Vladimirem Putinem. Během pětitýdenní kampaně bylo odvedeno 300 tisíc rezervistů. Více než 82 tisíc z nich již bylo posláno na Ukrajinu, zbytek je stále ve výcviku. Zároveň se již v první polovině října však začaly objevovat zprávy o padlých mobilizovaných vojácích, což by mohlo znamenat, že noví vojáci budou nasazeni na frontu s minimálním výcvikem.
[Subsaharská Afrika]
Etiópia/Juhoafrická republika: Zástupcovia bojujúcich strán prebiehajúcej etiópskej občianskej vojny v regióne Tigraj sa stretli v juhoafrickej Pretórii pri príležitosti mierových rozhovorov. Ide o prvé formálne stretnutie etiópskej federálnej vlády s tigrajskými rebelmi a koná sa v dátume 25.-30. októbra, takmer dva roky po prepuknutí konfliktu. Mediáciou rozhovorov bol poverený tím Africkej únie vedený bývalým nigérijským prezidentom Olusegunom Obasanjom. Konflikt si k dnešnému dňu vyžiadal tisíce obetí, vysídlil milióny ľudí a státisíce vystavil hrozbe hladomoru.
Guinea-Bissau: Predseda ECOWAS a prezident Guiney-Bissau Sissoco Embalo navštívil ukrajinský Kyjev. Spoločne s prezidentom Volodymyrom Zelenskym diskutovali o dodávkach pšenice a obilia do Afriky. Tie boli ohrozené vplyvom ruskej invázie na Ukrajinu. Prezident Embalo prejavil nestrannosť v rusko-ukrajinskom konflikte, keď sa vyslovil za „neochvejné“ partnerstvo Guiney-Bissau s oboma krajinami. Guinejsko-bissauský prezident sa stal vôbec prvou africkou hlavou štátu, ktorá navštívila Kyjev po vypuknutí vojny 24. februára 2022.
[Západní Pacifik]
Mjanmarsko: Desiatky obetí zahynuli pri vojenských náletoch pri oslavách výročia ozbrojenej etnickej povstaleckej skupiny v štáte Kačin. Podľa informácií médií armáda Mjanmarska blokovala transport zranených i príchod zdravotníkov. Útok sa odohral týždeň pred plánovaným stretnutím ministrov zahraničných vecí juhovýchodnej Ázie, ktorého témou má byť práve zvýšené násilie v štáte. Vojenská junta tvrdí, že úmrtia civilistov sú falošnými správami a nálety boli zamerané na vojenskú základňu s cieľom zabezpečenia mieru a stability v oblasti.
Severná Kórea: Predstavitelia juhokórejskej armády potvrdili odpálenie dvoch balistických striel krátkeho doletu z kraja Tongchon v Severnej Kórei, len 60 kilometrov od zdieľaných hraníc. Soul tento krok označil ako vážny čin provokácie a ohrozenie mieru v regióne. Severokórejské štátne média pred piatkovým incidentom označili tieto testy ako pripravenosť Pchjongjangu vypáliť taktické jadrové hlavice na potencionálne ciele na juhu. Spojené štáty, Japonsko a Južná Kórea reagovali na zrýchlenie testovania zbraní spoločnými vojenskými cvičeniami.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Australská soukromá zdravotní pojišťovna Medibank ve středu potvrdila, že při kybernetickém útoku z 13. října došlo k odcizení osobních údajů všech jejích zákazníků. Mezi ukradenými daty byly mimo jiné i lékařské záznamy obsahující místa ošetření a kódy diagnóz i lékařských procedur. Vzhledem k citlivé povaze odcizených dat někteří odborníci doporučují požadované výkupné za nezveřejnění dat uhradit. Sama pojišťovna však odmítla sdělit, zda danou částku zaplatí. Za poslední měsíc se jedná již o několikátý případ, kdy došlo v Austrálii vlivem kybernetického útoku k masivní ztrátě dat. Australská vláda se rozhodla reagovat změnou legislativy v oblasti ochrany osobních údajů.
