[Afrika]
Etiopie: Diplomatka Sahle-Work Zewde se stane první ženou na prezidentském postu. Etiopský parlament schválil její jmenování pouhý týden poté, co stávající premiér Abiy Ahmed jmenoval do svého kabinetu 10 ministryň, čímž dosáhl genderové parity ve vládě. Role prezidenta je pouze ceremoniální. Sahle-Work v průběhu své kariéry působila na několika velvyslaneckých postech, v současné době je zvláštní představitelkou OSN pro Africkou unii. Ve svém proslovu se zavázala prosazovat mír, ve funkci vystřídá prezidenta Teshomeho, který dobrovolně odstoupil, aby se tak stal součástí reforem, které v zemi zahájil premiér Abiy.
Kamerun: Stávající prezident Paul Biya dle očekávání vyhrál volby. Dostane se mu tak již sedmého mandátu, přičemž ve funkci strávil už 36 let, což jej řadí mezi nejdéle panující africké hlavy státu. Biyovo vítězství bylo napadnuto ze strany opozičních lídrů, podle kterých byly volby zmanipulovány. Dle oficiálních výsledků Biya vyhrál se 71 % při účasti 54 %. Jeho vítězství zažehlo novou vlnu násilí v anglofonních regionech, kde byla volební účast velmi nízká, zejména kvůli zastrašování a dlouhodobě napjaté situaci.
[Blízký východ]
Libanon: Americký prezident Donald Trump prosadil nové sankce proti libanonskému Hizballáhu, jenž je podporován především Íránem. Tyto sankce byly uděleny k 35. výročí teroristického útoku Hizballáhu na kasárna v Bejrútu, při kterém zahynulo 241 amerických vojáků. Spojené státy také varovaly Libanon, že dosazení člena Hizballáhu na post ministerstva zdravotnictví je na hranici akceptovatelnosti, protože dle jejich názoru se jedná o rozšiřování íránského vlivu v Libanonu.
Írán: Dle dokumentu zveřejněného Ústavem pro vědu a mezinárodní bezpečnost je Írán mnohem blíže vytvoření jaderné zbraně, než si Mezinárodní agentura pro atomovou energii myslí. Dokument napsal David Albright a Olli Heinon, kteří zde zmiňují, že satelitní snímky ukazují větší počet výbušných testů, které se týkají vývoje zbraní, než se myslelo. Tyto testy byly údajně provedeny ve speciálních výbušných komorách nacházejících se v Parchinu. Tento týden také Bahrajn přidal Íránské revoluční gardy na seznam organizací podezřelých ze zapojení do terorismu.
[Euroatlantický prostor]
Veľká Británia: Po prvý raz v dejinách budú môcť britské ženy pôsobiť vo všetkých zložkách ozbrojených síl vrátane špeciálnych jednotiek. Podľa ministra obrany Gavina Williamsona tak budú o možnosti slúžiť v ozbrojených silách „rozhodovať výlučne schopnosti, nie rod“. Ženy, ktoré už v OS pôsobia, budú môcť požiadať o preloženie do bojových útvarov vrátane špeciálnych síl, ako napríklad SAS. V britskej armáde to však nie je úplná novinka – od roku 2016 môžu ženy slúžiť v Royal Armoured Corps, kde ich odvtedy pôsobilo už 35.
Európska únia: V reakcii na vraždu saudskoarabského novinára chce Európsky parlament uvaliť cielené sankcie na Saudskú Arábiu. Sankcie majú pozostávať zo zmrazenia majetku či pozastavenia vydávania víz konkrétnym osobám z SA. Parlament v uznesení – za ktoré hlasovalo 325 poslancov, jeden proti a 19 sa zdržalo – odsudzuje mučenie a vraždu D. Chášukdžího a vyzýva na nestranné medzinárodné vyšetrovanie. EP tiež pripomenul predchádzajúcu výzvu členským štátom, aby sa zhodli na spoločnej pozícii vo veci uvalenia celoúnijného zbrojného embarga na krajinu.
[Jižní Asie]
Srí Lanka: V pátek 25. října prezident Maithripala Sirisena nečekaně zbavil současného premiéra mandátu. Nový premiér, Mahinda Radžapakse, v minulosti zastával roli prezidenta země. Původní premiér Ranil Wickremesinghe byl v době výměny na návštěvě jižních regionů Srí Lanky. Konstituční krize se bude řešit v parlamentu, kde má původní premiér jasnou podporu. Někteří vládní ministři dokonce prohlásili prezidentovo počínání za ilegální a nedemokratické. Nově jmenovaný Radžapakse má velmi přátelské vztahy s Čínou a čelí obvinění kvůli porušování lidských práv či korupci. Srí Lanka byla v roce 2017 donucena pronajmout Číně svůj strategicky položený přístav Hambantota.
Afghánistán: Z pákistánského vězení byl ve čtvrtek propuštěn mulla Abdul Ghaní Barádar, jeden ze zakladatelů Tálibánu. Jeho návrat k rodině potvrdil mluvčí povstalců. Barádar před svým zatčením v roce 2010 nevylučoval vyjednávání o mírovém ukončení bojů proti vládě. Spekuluje se, že jeho propuštění má být motivací pro nové kolo vyjednávání s americkou administrativou, jež má v rukou katarská kancelář Tálibánu. Je otázkou, zda bude mít návrat dříve prominentní figury vliv na povstání, jehož vedení se již dvakrát změnilo, a jestli si Barádar udrží kredibilitu a dokáže znovu navázat své kontakty ve hnutí i ve vládě.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: V Kremli sa 25. 10. uskutočnilo oficiálne povýšenie dôstojníkov bezpečnostných zborov. Prezident Putin pri tejto príležitosti zdôraznil, že Rusko bude naďalej posilňovať svoju obranyschopnosť modernizáciou bezpečnostných zložiek a cvičeniami. Prezident však dodal, že tieto kroky nie sú namierené proti nikomu konkrétnemu , naopak Rusko je vždy pripravené a otvorené dialógu a spolupráci. Pripomenul, že tento rok boli v rámci ozbrojených síl vytvorené vojensko-politické orgány, ktoré majú prispievať k výchove vojakov k patriotizmu a k hrdosti na vojenskú slávu Ruska. Následne sa Putin prihovoril predstaviteľom jednotlivých bezpečnostných zborov. Zvlášť vyzdvihol prácu príslušníkov tajných služieb, ktorý v tomto roku podieľali na odhalení 26 teroristických činov. Veľkú pozornosť tiež venoval aj činnosti orgánom rozviedky, polície, MČS atď.
Azerbajdžan: Na návštevu Azerbajdžanu pricestoval americký poradca pre národnú bezpečnosť J. Bolton, ktorý sa v Baku stretol s prezidentom Aliyevom a MiZV Mammadyarovom. Kľúčovou témou stretnutia bol Náhorný Karabach. Veľkú pozornosť však predstavitelia oboch krajín venovali aj Iránu. Bolton oboznámil predstaviteľov Azerbajdžanu s pozíciou USA, podľa ktorej je Teherán hrozbou pre región z dôvodu podpory terorizmu a jadrovému programu. Bolton sa vyjadril, že USA považujú Azerbajdžan za strategicky dôležitú krajinu, nakoľko je to jediný štát, ktorý zároveň hraničí s Ruskem aj Iránom. Vzájomne boli diskutované aj ekonomické témy či energetika a to predovšetkým možnosť dodávok ropy a plynu do Európy. Medzi ďalšie témy patrili spolupráca v boji proti terorizmu, pašovaniu drog a obchodovaniu s ľuďmi. Bolton sa dotkol aj témy ľudských práv, podľa neho USA sa budú držať toho, čo povedal prezident Trump na VZ OSN a to, že US „nebudú poúčať“ iné krajiny.
[Východní Asie]
Japonsko/Čína: Japonský premiér Šinzó Abe navštívil Čínu. Pre Japonsko a Čínu takéto návštevy nie sú obvyklé, nakoľko v ich vzájomných vzťahoch prevažuje skôr napätie. Nepriaznivé obchodné vzťahy s USA však dve ázijské krajiny motivujú hľadať perspektívy spolupráce. Predpokladá sa, že ohniskom záujmu diskusie bude práve výrazné zvýšenie ekonomickej spolupráce štátov. Abe do Číny pricestoval s veľkým množstvom zástupcov japonských spoločností, ktoré majú záujem preniknúť na čínsky trh. Čína má zasa záujem o japonské technológie a korporátny know-how. Krajiny od stretnutia očakávajú úspech a teda i tradičná rétorika súvisiaca s teritoriálnymi konfliktami mala zmierlivý charakter.
OSN/Mjanmarsko: Vyšetrovatelia OSN informovali Bezpečnostnú radu OSN o zisteniach v súvislosti s „rohingskou krízou“. V správe sa uvádza, že moslimskí Rohingovia v Mjanmarsku stále čelia genocíde. Šéf vyšetrovateľov dodal, že viac ako 400 000 tisíc Rohingov na území Mjanmarska prežíva rôzne formy útlaku a represie. Správa vyšetrovateľov apeluje na autority, aby sa prípadom zaoberal Medzinárodný trestný súd v Haagu alebo bol pre prípad zriadený špeciálny súd, ako to bolo v prípade bývalej Juhoslávie. Report poukazuje na najvyššie vojenské autority v Mjanmarsku, ktoré by mali byť v rámci genocídy vyšetrované a následne stíhané.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Třináct členských zemí NATO podepsalo spolupráci ve vývoji bezpilotních námořních prostředků určených k proti-ponorkovým operacím. Vzhledem ke stoupajícímu napětí s Ruskem ale i Čínou se ponorky a ohrožení nimi opět vrací na seznam aktuálních hrozeb, viz četné incidenty Skandinávských zemí. Vzhledem k náročnosti protiponorkových operací se pozornost NATO již delší dobu obrací na námořní bezpilotní prostředky, které mohou na moři zůstat výrazně delší dobu, být menší, a jsou ve výsledku levnější a masověji nasaditelné. Spojené státy již delší dobu pracují na projektu námořního dronu Sea Hunter, který je dnes v menším množství již v aktivní službě, a další země NATO ohrožené ponorkovými aktivitami převážně Ruska by se tak chtěly podílet na dalším vývoji tohoto a podobných dronů, konkrétně Belgie, Německo, Itálie, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Turecko a Velká Británie.
Kyberbezpečnost: Polícia Slovenskej republiky vo štvrtok spustila novú stránku na Facebooku, ktorá je zameraná na boj proti tzv. hoaxom – falošným správam. Stránka bude informovať o najaktuálnejších nepravdivých a zavádzajúcich témach vo svete a má slúžiť ako opora pre užívateľov, ktorí si nebudú istí dôveryhodnosťou stránky alebo e-mailu. Policajný zbor sa takýmto spôsobom bude snažiť zamedziť šíreniu hoaxov na internete, ktoré v minulosti upozorňovali na hrozbu teroristického útoku na vianočné trhy v Bratislave alebo na podvodné súťažné stránky, ktoré od „výhercov“ najprv žiadajú menší poplatok, no výhru neodošlú.
